Dětřichov (Jeseník)
| Dětřichov | |
|---|---|
_G._Domy_Na_M%C3%BDtince.jpg) Domy v ulici Na Mýtince | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Jeseník |
| Okres | Jeseník |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′9″ s. š., 17°13′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 128 (2021)[1] |
| Katastrální území | Seč u Jeseníka (20,60 km²) |
| Nadmořská výška | 585 m n. m. |
| PSČ | 790 01 |
| Počet domů | 61 (2011)[2] |
  Dětřichov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 58904 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dětřichov (něm. Dittershof,[3] pol. Dzietrzychów) je část města Jeseník. Leží na východ od Jeseníka, na jižních svazích Zlatého chlumu, a skládá se ze stavebně samostatných vsí (osad) Seč, Pasíčka, Mýtinka a Dlouhá Hora.
Název
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší doložené jméno vesnice (ze 17. století) bylo Hof - "Dvůr". Podle jiných místních jmen na Jesenicku zakončených na -hau ("mýtina") se jméno změnilo na Hofhau (1. polovina 18. století). Poté, co vesnici do vlastnictví získal Karl Ditters von Dittersdorf, byla vesnice přejmenována na Dittershof - "Dittersův dvůr" (poprvé doloženo 1786), což se záhy (doloženo od 1793) změnilo na Dittersdorf - "Dittersova ves". České jméno bylo stanoveno roku 1924 (hláskovou úpravou) jako Dětřichov.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dětřichov je nepřiléhavý název této části města Jeseník administrativně vzniklé 1. ledna 1973, protože samotný historický Dětřichov je dnes součástí Bukovic. Dnešní Dětřichov se skládá z těchto čtyř osad:
- Seč (do 1949 Franková,[5] něm. Frankenhau),
- Pasíčka (do 1949 Štreitová,[5] něm. Streitenhau),
- Mýtinka (do 1949 Ficová,[5] něm. Fietzenhau),
- Dlouhá Hora (do 1949 Hamrová,[5] něm. Hammerhau).
Seč, Pasíčka a Mýtinka vznikly jako dřevařské obce někdy v 18. století. Od roku 1765 měly společné zákupní fojtství a nazývaly se společně Haugemeinde (pasečné obce). Dlouhá Hora vznikla roku 1790 v místě bývalých hamrů na Vrchovištním potoce. Všechny osady patřily od svého vzniku k frývaldovskému panství vratislavského biskupa.[6] Od roku 1850 byly součástí obce Bukovice až do roku 1950, kdy byly spolu s nimi připojeny k Jeseníku.[7]
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel dnešního Dětřichova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[8]:
| Rok | 1836 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 230[p 1] | 412 | 388 | 422 | 359 | 370 | 386 | 264[p 2][p 3] | 142 | 172 | 137 | 97 | 120 | 121 |
V Dětřichově je evidováno 84 adres : 64 čísla popisná (trvalé objekty) a 20 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 43 domů, z toho 37 trvale obydlených.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Jasan v Dětřichově, památný strom u silnice z Jeseníka do Rejvízu
- Lípa v Seči, památný strom
Na území Dětřichova zasahují i:
- Národní přírodní rezervace Rejvíz, který je se svým okolím rovněž evropsky významnou lokalitou
- Chráněná krajinná oblast Jeseníky
- Ptačí oblast Jeseníky (pro jeřábka lesního a chřástala polního)
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Starý dům -
Centrum Zahrada 2000 -
Restaurace -
Vrchovištní potok -
Památný strom: jasan ztepilý -
Památný strom: lípa srdčitá
_A._Star%C3%BD_d%C5%AFm.jpg)
_E._Soci%C3%A1ln%C4%9B-rehabilita%C4%8Dn%C3%AD_centrum.jpg)
_C._Restaurace.jpg)
_J._Vrchovi%C5%A1tn%C3%AD_potok.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 855.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 177.
- ↑ a b c d Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854–855.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 95, 96, 334, 389, 464.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dětřichov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Dětřichov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
