Diskuse:Jan Masaryk
Přidat téma
Sprcha
[editovat zdroj]Sprcha? Ehm, že by se nějak zvlášť hodila do článku, se mi nezdá... 213.29.96.163 16:42, 6. 11. 2006 (UTC)
Vztah k TGM
[editovat zdroj]Ne že bych vyloženě s něčím nesouhlasil, následující věci nechť jsou chápány spíš jako náměty pro případné doplnění článku: - stálo by za to zmínit se o vztahu k T. G. Masarykovi, který byl rozporuplný (Jan Masaryk, kdysi sedící v nočním baru, se zmínil, jak ho štvou všude vyvěšené fotky toho "pandrholy" (myšleno jeho otce)) - viz práce Antonín Klimka (Radola Gajda, Boj o hrad) - zpracování jeho smrti je nebývale korektní, nicméně: kdo měl být vrahem? Předpokládá se totiž spíše zásah NKVD než našich složek. To je sice naznačeno, ale nerozebráno. Motivy jeho zavraždění jsou totiž (z hlediska ČSR) dosti diskutabilní. Taktéž nepovažuju za bezvýznamná různá svědectví o Masarykově psychické labilitě. Asi by taky chtělo uvést, že první vyšetřování z r.1948 bylo uzavřeno s tím, že se jednalo o sebevraždu. Samozřejmě tohle vyšetřování je nutno brát s rezervou, ale pro úplnost by snad bylo dobré zmínit se o tom, že bylo a k čemu dospělo (případně uvést že důvody, proč jeho výsledky je nutno revidovat). - co takhle nějaké perličky ze života - Jan Masaryk, toť přece milovník žen a dobrého alkoholu... Doporučuju půjčit si knihu Václava Kopeckého: ČSR a KSČ (Praha 1960). Věnuje tam Masarykovi jednu kapitolu a je v ní pár zajímavých historek. Kopecký je sice známý sedmilhář, ale píše nezvykle čtivě a Masaryka tam líčí ve vcelku dobrém světle. Stojí za přečtení. Třeba vás inspiruje k dohledání dalších informací. - ten jediný Masarykův citát (o návštěvě v Moskvě) je sice nejznámější a jistě je dobře, že je uveden, ale není to málo? S pozdravem Marihuan. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 193.84.195.217 (diskuse • bloky) 12. 12. 2006, 21:09 (CE(S)T)
ad vztah k T.G.M. Netusim, jak ste prisel na rozporuplny vztah Jana Masaryka ke svemu otci. Podle me (tedy podle toho, co jsem cetl) meli vztahy velice dobre, myslim ze Jan sveho otce ctil a mel ho rad. Ta "citace", kterou uvadite, neni pravdepodobne nicim podlozena, netvrdim ale ze to Jan Masaryk rici nemohl. Myslim ze o obdobi obdobi 1. republiky a specialne o osobe T.G.M. bylo napsano mnoho kvalitnich knih a praci. obavam se ale, ze publikace A. Klimka k nim nepatri. Je to prace dosti sporna, plna omylu a zabyva se spise pletichami, nez skutecnou historii. Dovolil bych si doporucit pomerne ctivou knihu od francouzskeho (tedy nezaujateho) historika Alaina Soubigou Tomáš Garrigue Masaryk. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.102.140.117 (diskuse • bloky) 12. 3. 2007, 23:13 (CE(S)T)
Vyhýbavá slova
[editovat zdroj]Článku obecně chybí zdroje ale část o úmrtí Jana Masaryka je obzvlášť nespolehlivá. viz: „Též jeden Rus napsal ve svých Pamětech, že jeho matka byla agentka NKVD a věděla o tom, že za smrt Jana Masaryka je odpovědná NKVD . Jan Masaryk byl prostě pro NKVD a celý Sovětský svaz nepohodlný.“ Takovéhle věty nemají encyklopedii co dělat. S pozdravem --Jenda H. 23. 4. 2010, 07:28 (UTC)
Ke smrti...
[editovat zdroj]Jiří Straus (mezinárodně uznávaný policejní odborník - forenzní biomechanik) v Hydeparku Civilizace (ČT24 6.10.2012 od 20:40 [1] - čas stopy 35:37) natvrdo prohlásil, že mu někdo pomohl - tedy případ roku 2001 uzavřen jako vražda. Dostal se k záznamům z místa činu i pitevním (obojí dle něj velmi kvalitní) a pak prostě také zkoušel figurinama. Podle něj šel Masaryk nedobrovolně zády napřed a velkou silou (jedna nebo dvě gorily). Podle finálně nepotvrzených informací v tom měla ruce sovětská tajná služba (následná záhadná úmrtí svědků). Kalanis (diskuse) 7. 10. 2012, 04:19 (UTC)
„Stalinův pacholek“
[editovat zdroj]Po návratu z Moskvy v červenci 1947, kde byla československá delegace donucena odříci účast v Marshallově plánu, se podle I. Herbena vyjádřil následovně: Do Moskvy jsem jel jako československý ministr a vrátil jsem se jako Stalinův pacholek. (Zdroj: KDO BYL KDO) Nevíte, kde to Herben vlastně píše? Cituje se to často, ale zdroj se neuvádí. --Jvs 18. 12. 2012, 15:05 (UTC)
Jiná varinta: Jan Masaryk měl krátce po příletu na ruzyňské letiště spontánně pronést k Ivanu Herbenovi: „Do Moskvy jsem jel jako československý ministr, ale vrátil jsem se jako Stalinův pohůnek.“ (Nalezeno např. zde: [2]) --Jvs 18. 12. 2012, 15:12 (UTC)
- Mělo by to být v: Ladislav Karel Feierabend: Politické vzpomínky III, Brno 1996, s. 356. --Jvs 7. 4. 2014, 08:49 (UTC)
„Neobjasněná vražda potencionálního svědka Jelínka v jeho vile ve Vonoklasech“
[editovat zdroj]Tato vražda byla podle Kriminalistického sborníku 11/68 naopak objasněna, proto inkriminovanou větu v článku navrhuji ke smazání. Barbatus (diskuse) 3. 4. 2014, 07:10 (UTC)
- Větu jsem smazal (spekulace bez zdrojů). --Jvs 4. 4. 2014, 09:36 (UTC)
Plán práce
[editovat zdroj]Co je třeba udělat: --Jvs 25. 4. 2014, 08:27 (UTC)
- u Jan Masaryk – úvahy o jeho smrti doplnit č. stránek; harvardské citace?
- CS-club je blog, snad lze najít lepší zdroje
The Scotsman zřejmě citován podle Sterlingové (1972), s. 42- NKVD v roce 1948 formálně neexistoval, řešit poznámkou?
- vyslanci a velvyslanci - okolo 1940 se mění terminologie - řešit poznámkou?
- citační šablony
- další znalci z oboru forenzní biomechaniky - uvést jmenovitě
- založit heslo Charles Crane
- stručná charakteristika u významnějších položek z literatury
Zajímalo by mě
[editovat zdroj]- jaké reálné gymnázium studoval a co to je vůbec za obrat reálné? Jsou i nereálná gymnázia?
- jaké akademické gymnázium?
- napřed je uvedeno T G. Masaryk, pak TGM - myslíte, že nevzdělaný primitiv, nebo prostě dnešní mládež bude rozumět tomu co je to TGM?
Prostě ano, je co vylepšovat:-)--Juandev (diskuse) 20. 12. 2014, 23:17 (CET)
- No dobrý, ale jde spíš o to, že by to mělo být v článku. Možná se budu opakovat, ale je vskutku co vylepšovat.--Juandev (diskuse) 20. 12. 2014, 23:33 (CET)
A mě by zajímalo jaká známa kytička v části pohřeb, nikde o ni před tím nic neni----
- "kytička": Upraveno. --Jvs 4. 2. 2015, 18:56 (CET)
Recenze
[editovat zdroj]- Přijde mi, že část zabývající se smrtí a a vyšetřováním je rozsahem v nepoměru k ostatním částem životopisu. Což může vzbuzovat nežádoucí dojem, že na Masarykovi je nejzajímavější smrt.
- Určitě rozšířit působení na velvyslaneckém postu v Londýně, léta 1925 - 1938 by neměla být shrnuta do dvou vět.
- Trochu jsem to rozšířil. --Jvs 7. 12. 2015, 18:34 (CET)
- Snad vyčlenit část Smrt Jana Masaryka nebo Vyšetřování smrti Jana Masaryka do vlastního článku a zde trochu redukovat.--Tomas62 (diskuse) 12. 2. 2015, 15:31 (CET)
- Oddělil jsem. --Jvs 7. 12. 2015, 19:07 (CET)
Důvody Ameriky 1906
[editovat zdroj]@OJJ: Text IPéčka byl psán neencyklopedicky, takže oprávněný revert. Soubigou v monografii na s. 113 uvádí: „Po návratu Alice do Prahy se do Ameriky v září 1906 vydal jej mladší bratr Jan. Důvody jeho dlouhodobého pobytu ve Spojených státech (1906–1913) jsou nejasné. Oficiálně se Jan Masaryk na střední škole nijak nevyznamenal a za oceán se vydal proto, aby získal vzdělání in medias res. Jeho družka z poslednch let Marcia Davenportová uvádí jiný důvod ... Tomáš Masaryk, „rozzlobený“ školními neúspěchy svého syna, ho prý „pravidelně bil“. Kanadský historik Harold Gordon Skilling o tomto tvrzení říká, že je težko ověřitelné (scarcely credible report). Vladimír Vaněk prostě říká, že „jeho odjezdu z Prahy předcházela určitá otcovská přísnost“. Všichni se zato shodují v tom, že Jana Spojené státy přitahovaly a že se nemohl dočkat, až uvidí matčinu rodnou zemi.“
Takže objektivní důvody jsou zřejmě neznámé, jedná se o POV subjektivní tvrzení a maximálně by tak měl být koncipován text v enc. stylu, tj. kdo co tvrdí.--Kacir 3. 2. 2019, 20:11 (CET) / neznámé důvody.--Kacir 3. 2. 2019, 20:15 (CET)
BTW, IP uvádí, že měl odjet až po říjnu 1906. Soubigou píše, že odcestoval už v září 1906.--Kacir 3. 2. 2019, 20:13 (CET)