Přeskočit na obsah

Ehud Goldwasser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ehud Goldwasser
Narození18. července 1975
Naharija, Izrael
Úmrtícca červenec 2006
Libanon
Vojenská kariéra
Hodnostseržant první třídy
SloužilIzraelské obranné síly

Ehud Goldwasser (hebrejsky אהוד גולדווסר‎, ‎ 18. července 1975 – cca červenec 2006?) byl izraelský voják a seržant první třídy,[1] který byl 12. července 2006 spolu s Eldadem Regevem unesen libanonským ší'itským hnutím Hizballáh poblíž severoizraelské vesnice Zar'it. Únos obou vojáků vedl k vypuknutí druhé libanonské války.[2]

V červenci 2008 Izrael získal v rámci výměny vězňů s Hizballáhem ostatky Goldwassera a Regeva. Pitva prokázala, že oba vojáci zemřeli při přestřelce, přičemž Goldwasser utrpěl smrtelné zranění hrudníku od RPG.[3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v severoizraelské Nahariji a jako dítě žil s rodiči (Šlomo a Mickey) a dvěma mladšími bratry v Jihoafrické republice. Byl absolventem Technionu - Izraelského technologického institutu v Haifě,[4] kde vystudoval bakalářský obor environmentálního inženýrství.[5] V roce 2005 se oženil s Karnit; ta se po jeho únosu zapojila do celosvětové kampaně za jeho propuštění.[6][7] V září 2006 na její žádost věnovala skupina Aerosmith na svém newyorském koncertě Ehudovi píseň Dream On.[8] Zajímal se o ochranu životního prostředí, motocykly, plachtění a fotografování.[9]

Únos

[editovat | editovat zdroj]
Regevův a Goldwasserův památník v parku u kibucu Adamit

V 9.00 místního času dne 12. července 2006 zahájil Hizballáh diverzní raketové a minometné útoky na izraelské vojenské pozice poblíž pobřeží, hraniční vesnice Zar'it[10] a města Šlomi.[11] Při útoku bylo zraněno pět civilistů,[12] zasaženo bylo celkem 6 vojenských stanovišť a monitorovací kamery byly vyřazeny z provozu.[13] Ve stejnou chvíli pronikla skupina příslušníků Hizballáhu přes hranici a nástražnými výbušnými systémy a protitankovými střelami zaútočila na dvě obrněná Humvee izraelské armády hlídkující na vrchu Har Amiram u vesnice Zar'it, přičemž tři vojáky zabili, dva zranili a dva (Goldwassera a Regeva) zajali.[10] Po potvrzení zajetí dvou vojáků byl do oblasti vyslán vrtulník, obrněný transportér a tank Merkava Mk III, který byl zasažen velkou pozemní minou, což způsobil smrt všech čtyř členů jeho osádky. Další voják byl zabit a dva lehce zraněni při minometné střelbě, když se pokoušeli vyprostit jejich těla.[10]

Izraelský premiér Ehud Olmert označily útoky a únos vojáků za válečný akt.[14] V následné druhé libanonské válce, která trvala do 14. srpna téhož roku, se však nepodařilo ani nalézt zajaté vojáky, ani výrazně oslabit Hizballáh.[15] V Izraeli dopadla mimořádně silná kritika především na hlavu premiéra Olmerta a ministra obrany Amira Perece, neušel jí ale ani náčelník Generálního štábu Dan Chaluc.[16][17] Vládou ustanovená Winogradova komise označila za viníky izraelského neúspěchu Olmerta, Perece i Chaluce (poslední zmíněný pod tlakem veřejnosti rezignoval).[18]

Výměna vězňů

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 byla za zprostředkování Spolkové zpravodajské služby dojednána dohoda mezi Izraelem a Hizballáhem, která zahrnovala předání Goldwassera a Regeva. Její součástí bylo dále předání informací o osudu izraelského navigátora Rona Arada, který je od roku 1986 nezvěstný v boji poté, co se katapultoval nad jižním Libanonem.[19] Izrael naproti tomu předal Hizballáhu zprávu o osudu 4 íránských diplomatů, kteří v roce 1982 zmizeli v Libanonu (podle této zprávy byli mučeni a následně zabiti křesťanskými falangisty).[20] Dále pak ostatky 199 padlých příslušníků Hizballáhu z druhé libanonské války a propustil pět libanonských vězňů, a to včetně Samira Kuntara, který si odpykával několikanásobný doživotní trest odnětí za brutální vraždu izraelských civilistů a policisty.[21][22] Jeho propuštění způsobilo v Izraeli mimořádnou nevoli a kritiku si dohoda vysloužila i od ředitele Mosadu Me'ira Dagana.[23]

K předání došlo za dohledu Mezinárodního červeného kříže na hraničním přechodě Roš ha-nikra. Až do té doby nebylo jasné, zdali jsou oba vojáci skutečně mrtví, neboť tuto skutečnost Hizballáh nikdy nepotvrdil.[3] Předání byl přítomen i vrchní vojenský rabín Jisra'el Weiss, který k ostatkům poznamenal: „včerejší ověřovací proces byl velmi pomalý, jelikož i když jsme si mysleli, že byl nepřítel na živých i mrtvých krutý, byli jsme překvapeni, když jsme otevřeli rakve a zjistili, jak moc krutý.“[24]

Pohřeb

[editovat | editovat zdroj]

Goldwasser byl pohřben den po proběhnuvší výměně v 10.00 místního času na hřbitově v Nahariji, tedy den před jeho narozeninami. Šlo o formální vojenský pohřeb a jeho rakev, zahalenou do izraelské vlajky, nesli vojáci z elitní pěchotní brigády Golani.[3] Krátce po obřadu navštívil rodinu prezident Šimon Peres, který po příjezdu prohlásil „Přijel jsem jménem izraelského lidu, abych vzdal čest Udimu [Ehudovi] a jeho odvážné rodině, která vedla nekompromisní a spravedlivý boj za jeho návrat domů.“[25]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ehud Goldwasser na anglické Wikipedii a 2006 Lebanon War na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Israel buries remains of returned soldiers [online]. CNN, 2008-07-18 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ German negotiator informs Israel missing aviator is dead [online]. Monsters and Critics, 2008-06-30 [cit. 2011-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c Israel buries soldiers recovered in prisoner swap [online]. ABC News, 2008-07-18 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ KRAFT, Dina. For Families of Captives, a Long Wait in the Dark [online]. The New York Times, 2006-08-20 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ בוגרים [online]. Technion – Izraelský technologický institut [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (hebrejsky) 
  6. ↑ WARD, Victoria. Middle East War: Wife Plea For Soldier [online]. Mirror, 2008-08-02 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GLAZER, Andrew. Kidnapped Soldier's Wife Seeks His Release [online]. The Washington Post, 2006-08-08 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Aerosmith lines up behind abducted IDF soldiers [online]. Israel21c, 2006-09-19 [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-20. (anglicky) 
  9. ↑ Remains of abducted soldiers Goldwasser and Regev returned home [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, 2008-07-16 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c Report of the Secretary-General on the United Nations Interim Force in Lebanon for the period from 21 January 2006 to 18 July 2006 [online]. Organizace spojených národů, 2006-07-21 [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-07. (anglicky) 
  11. ↑ Day-by-day: Lebanon crisis - week one [online]. BBC, 2006-07-19 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ HAREL, Amos. Hezbollah kills 8 soldiers, kidnaps two in offensive on northern border [online]. Ha'arec, 2006-07-13 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ WILSON, Scott. Israeli War Plan Had No Exit Strategy [online]. The Washington Post, 2006-10-21 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ URQUHART, Conal; MCGREAL, Chris. Israelis invade Lebanon after soldiers are seized [online]. The Guardian, 2006-07-12 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ DRAŽANOVÁ, Adéla. Izrael a Hizballáh si na hranici vyměnily vězně a těla vojáků [online]. iDNES.cz, 2008-07-16 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ Průzkum: Olmert, Perec, Haluc mají odejít z funkcí [online]. Eretz.cz, 2006-08-25 [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-21. 
  17. ↑ TRAIMAN, Alex. Rozsáhlé průzkumy veřejného mínění: Čas na změnu ! [online]. Eretz.cz, 2006-08-26 [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-02. 
  18. ↑ Izraelská vyšetřovací komise kritizovala vládu za špatné vedení války s Hizballáhem [online]. Český rozhlas [cit. 2009-06-28]. Dostupné online. 
  19. ↑ KATZ, Yaakov; LAZAROFF, Tovah; LAPPIN, Yaakov. Airman Ron Arad's family given new photos [online]. The Jerusalem Post, 2008-07-13 [cit. 2011-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ BERGMAN, Ronen. The Secret War with Iran: The 30-Year Clandestine Struggle Against the World's Most Dangerous Terrorist Power. New York: Free Press, 2008. 432 s. Dostupné online. ISBN 978-1416558392. S. 157–159. (anglicky) 
  21. ↑ A celebration of evil [online]. The Jerusalem Post, 2008-07-14 [cit. 2011-07-17]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  22. ↑ VIDEO: Hizballáh předal Izraeli zajaté vojáky. Jsou mrtví [online]. Novinky.cz, 2008-07-16 [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-24. 
  23. ↑ Captured Israeli aviator 'has died' [online]. Al-Džazíra, 2008-07-07 [cit. 2011-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Former IDF Chief Rabbi: Bodies' Abuse Made ID Difficult [online]. Aruc ševa, 2008-07-27 [cit. 2011-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Peres to Goldwasser and Regev families: All of Israel is hurting with you [online]. Ha'arec, 2008-7-17 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ehud_Goldwasser&oldid=23403736“