Přeskočit na obsah

František Bohumír Zvěřina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Bohumír Zvěřina
Frantisek Zverina 1897 Mulac
Frantisek Zverina 1897 Mulac a František Zvěřina (foto Jan Mulač 1897)
Narození4. února 1835
Hrotovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. prosince 1908 (ve věku 73 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, kreslíř, učitel, ilustrátor a prozaik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Bohumír Zvěřina (4. února 1835 Hrotovice[1] – 27. prosince 1908 Vídeň[2]) byl český malíř.

Život

[editovat | editovat zdroj]

František Bohumír Zvěřina se narodil 4. února 1835 v Hrotovicích v rodině obročního Františka Zvěřiny a jeho ženy Františky, rozené Kriehuberové, jako desátý z jejich dvanácti dětí.[3] Vztah k umění a kreslířské schopnosti byly v rodině z obou stran. Všichni sourozenci rádi a dobře kreslili a věnovali se i hudbě, František se chodil učit na housle do sousedních Rouchovan.[4] Dětství prožil v rodných Hrotovicích. V roce 1845 odešel do Znojma na reálku a roku 1849 přešel na vyšší reálku do Prahy. Po ukončení školy nastoupil roku 1852 na malířskou akademii do krajinářské školy Maxe Haushofera. Už po dvou letech studia byly jeho obrazy vystavovány. Roku 1859 byl pro své panslovanské postoje donucen akademii opustit (vystavoval jen obrazy se slovanskými motivy).

Poté přijal místo suplujícího učitele kreslení na vyšší reálce v Kutné Hoře, kde se 15. července 1863 oženil s Jindřiškou Janečkovou. Po dvou letech byl přeložen do Gorice a po pěti letech do Mariboru. 1871 se vrátil do Brna a od roku 1876 žil nepřetržitě až do své smrti ve Vídni, kde vyučoval na nejslavnější rakouské reálce.[5]

Zvěřina zemřel 27. prosince 1908 ve Vídni. Pochován byl na vídeňském ústředním hřbitově.

Tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Zvěřina byl obvykle zařazován k romantikům. Témata svých kreseb čerpal především ze svého pobytu v Mariboru a Gorici a z cest balkánských a jihoslovanských zemích. Jeho kresby byly vydávány v mnoha ilustrovaných časopisech té doby. Publikoval jak doma, tak v cizině. Za svého života uspořádal řadu výstav v Praze, Brně, Budapešti, Vídni, Krakově a jinde.

Na Moravě maloval zejména v Podyjí, ale mimo ně i kupříkladu v Moravském krasu. Ze Zvěřinova rodného kraje jsou známy jeho obrazy a kresby Kostel v Jaroměřicích, Dub u Jaroměřic, Židovská synagoga v Třebíči. V okolí též prováděl restaurátorské práce na kostelních obrazech.[6]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Selská chalupa
    Selská chalupa
  • Grad Predjama
    Grad Predjama
  • Motiv z Hrotovic
    Motiv z Hrotovic
  • Die Gartenlaube (1874)
    Die Gartenlaube (1874)
  • U studně před tvrzí
    U studně před tvrzí
  • Cikánský tábor
    Cikánský tábor
  • Dalmatská květinářka
    Dalmatská květinářka

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Todesfall. S. 34. Österreichische Zeitschrift für Vermessungswesen [online]. 1909-01-01. S. 34. Dostupné online. 
  3. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 50. 
  4. ↑ Zvěřina František Bohumír [DOC, 46 kB]. Dostupné online.
  5. ↑ Významní rodáci a občané [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zejda et al., l. c., str. 219.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZVĚŘINA F. B. Vlastní životopis. Zlatá Praha 1909, č.16 s. 189–190, č. 17 s. 199-200 online
  • NĚMCOVÁ – ZVĚŘINOVÁ M. Malíř F. B. Zvěřina, Morava-Čechy-Slovensko, Karpaty a Rusko. Adamov 1971
  • NĚMCOVÁ – ZVĚŘINOVÁ M. Cesty F. B: Zvěřiny po Balkáně. Hrotovice 1974
  • MIKULÁŠEK, B. František Bohumír Zvěřina – velký rodák jihozápadní Moravy, rukopis 1998
  • KUSÁKOVÁ, H. František Bohumír Zvěřina. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1959. 76 s.;
  • ZEJDA, R., HEDBÁVNÝ, M., JINDRA, P., BENDA, P., RICHTER, K. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč : Akcent, 2000. ISBN 80-7268-104-4. Str. 218–221.
  • ZEJDA R. František Bohumír Zvěřina - Život a dílo, MÚ Hrotovice 2005, str. 48, ISBN 80-7268-324-1
  • DLÁBKOVá M., CHROBÁK O. F. B. Zvěřina 1835-1908, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě 2008, str. 237, ISBN 978-80-86250-21-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Bohumír_Zvěřina&oldid=23918025“