František Vetešník
Veledůstojný pán František Matějovič Vetešník | |
---|---|
František Matějovič Vetešník | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | litoměřická |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1808 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 1. listopadu 1784 |
Místo narození | Jizerní Vtelno České království |
Datum úmrtí | 19. ledna 1850 (ve věku 65 let) |
Místo úmrtí | Sobotka Rakouské císařství |
Vyznání | římskokatolické |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Matějovič Vetešník (1. listopadu 1784, Jizerní Vtelno[1] – 19. ledna 1850 Sobotka) byl český římskokatolický kněz litoměřické diecéze, děkan v Sobotce, národní buditel a obrozenec, autor básní a povídek, překladatel, člen Matice české a Muzea království Českého.
Životopisné údaje
[editovat | editovat zdroj]Rodák z Jizerního Vtelna byl na kněze vysvěcen v roce 1808. Jako kaplan působil od roku 1808 v Mcelích. Jako farář po odchodu z Mcel až do roku 1819 působil v Dolním Bousově. Od roku 1819 byl farářem v Markvarticích. V roce 1838 byl ustanoven děkanem v Sobotce.
Buditelská činnost
[editovat | editovat zdroj]V mládí přilnul s láskou k mateřskému jazyku a pracoval všemožně pro vzkříšení a zvelebení českého jazyka a literatury. Překládal z ruštiny, polštiny, němčiny, francouzštiny, angličtiny. Psal básně a články do časopisů pro katolické duchovenstvo. Byl rusofilem s marnou důvěrou a nadějí na pomoc z východu. Kromě jazykovědy (jazykozpytu), zabýval se historií, rodopisem a místopisem. Pilně a nezištně spolupracoval s Josefem Jungmannem na Českoněmeckém slovníku. Setkával se kromě Jungmanna i s dalšími buditeli – Antonínem Markem farářem v Libuni a jičínským profesorem Františkem Šírem. Setkání se odehrávala nejčastěji na faře v Libuni, kam časem přicházelo mnoho významných obrozeneckých osobností z širokého okolí. Patřil mezi zakladatele Matice české a Dědictví sv. Jana Nepomuckého.
Donátor sobotecké knihovny
[editovat | editovat zdroj]Jako milovník knih založil již v Markvarticích ve škole pozoruhodnou knihovnu. V době svého působení v Sobotce umístil svou rozsáhlou knihovnu v kostelní věži, kde pak trávil celé dny. Po jeho smrti byla tato knihovna věnována veřejné sobotecké knihovně, která spolu s dalšími knižními dary při sloučení v roce 1897 čítala 1718 svazků.
Půlměsíc místo kříže
[editovat | editovat zdroj]Na věži zámečku Humprecht u Sobotky je umístěn půlměsíc. S nápadem dát na věž zámečku Humprecht půlměsíc přišel katolický děkan František Matějovič Vetešník. Do té doby byl na špici zámku dvouramenný železný kříž. V roce 1829 během oprav střechy požádal Vetešník tehdejšího majitele panství, aby kříž na paměť diplomatických úspěchů Černínů nad Turky nahradil tureckým půlměsícem. A tento nápad byl realizován.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Psal příležitostné básně, vlasteneckou a reflexní lyriku. Napsal rozvleklou baladu Hněvsa z Stránova o střetu raného křesťanství s pohanstvím.
Přízvučně a rýmovaně přeložil 18. údu II. knihy Horatiovy;[3] dále slova „columnas ultima recisas Africa” v Puchmajerově duchu: „náčin z růženého Fernambuku”.[4]
Jeho rukopisy (poezie, poznámky, výpisky) z let 1811-1848, spolu s korespondencí s Josefem Jungmannem, Antonínem Markem, Františkem Šírem a dalšími jsou deponovány v Památníku národního písemnictví, ve Státním okresním archivu v Jičíně a v Děkanském úřadě v Sobotce.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Krnsko
- ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Zámeček Humprecht zdobí turecký půlměsíc [online]. Praha: Český rozhlas, 2010-08-27 [cit. 2012-03-26]. Dostupné online.
- ↑ http://olympos.cz/Antika/08.pdf
- ↑ Prvot. 2, 1814, str. 254
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Vetešník na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Vetešník
- František Vetešník v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Portrét Františka Vetešníka Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
- František Vetešník na společném listu Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Fond Františka Vetešníka v Památníku národního písemnictví[nedostupný zdroj]
- Historie knihovny v Sobotce
- Městská knihovna v Sobotce
- Knihovna Jičín - František Vetešník
- Historický kalendář
- Čeští římskokatoličtí duchovní
- Čeští básníci
- Básníci tvořící česky
- Čeští lingvisté
- Čeští lexikografové
- Čeští překladatelé
- Filantropové spjatí s knihovnami
- Zakladatelé knihoven
- Překladatelé do češtiny
- Čeští překladatelé z ruštiny
- Čeští překladatelé z francouzštiny
- Čeští překladatelé z němčiny
- Čeští bohemisté
- Osobnosti litoměřické diecéze
- Umělci ze Sobotky
- Narození v roce 1784
- Narození 1. listopadu
- Narození v Jizerním Vtelnu
- Úmrtí v roce 1850
- Úmrtí 19. ledna
- Úmrtí v Sobotce