Gluškovo
| Gluškovo Глушково | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°20′ s. š., 34°38′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+03:00 |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Centrální federální okruh |
| Oblast | Kurská |
 Kurská oblast na mapě Ruska | |
  Gluškovo Gluškovo na mapě Kurské oblasti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,75 km² |
| Počet obyvatel | 4 785 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 546,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Vasilij Ivanovič Chuďakov |
| Vznik | 1647 |
| Oficiální web | glushkovo |
| Telefonní předvolba | 47132 |
| PSČ | 307450 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gluškovo (rusky Глушково) je správní centrum gluškovského okresu, sídlo městského typu v Kurské oblasti v Rusku. Žije zde 4 785 obyvatel (2021).
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Gluškovo se nachází na levém břehu řeky Sejm v centrální části Středoruské vysočiny, 10 km severozápadně od železniční stanice Gluškovo (na trati Vorožba - Kursk), 150 km od oblastního centra Kursku a jen 10 km od státní hranice s Ukrajinou.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Carské období
[editovat | editovat zdroj]Do poloviny 17. století byla tato oblast pohraničním územím Ruského carství, přičemž hlavními centry ochrany ruské hranice v okolí byla města Putyvl a Rylsk. Od roku 1571 začali bojarské děti z Rylsku sloužit na strážních stanovištích na území dnešního Gluškova, aby zabránily nájezdům Krymského chanátu. Oblast za řekou Sejm byla tehdy neosídlená a nazývala se Divoká pole. Posilování ruského státu spolu s výstavbou dalších strážních postů umožňovalo efektivněji bojovat s tatarskými nájezdníky a hranice se tam mohla posunout za řeku Sejm a začít se tak rozvíjet neobydlená území. Jako odměnu za nebezpečnou službu na hranici dostávali šlechtici a bojarské děti nejen plat, ale také pozemky za řekou Sejm.
První zmínka o osídlení moderního Gluškova pochází z poloviny 17. století, kdy statkář Gluškov pozval na své pozemky další osadníky, kteří se zde usadili a v roce 1647 tak vznikla osada Gluškovo, pojmenovaná po svém prvním osadníkovi. Od roku 1669 se v osadě objevovali první osadníci z pravobřežní Ukrajiny, kteří utíkali před polským útlakem. V důsledku tohoto přesídlení velkého množství Ukrajinců vznikla zvláštní ukrajinsko-ruská kultura a nářečí, které přetrvalo do současnosti.
Hospodářská politika cara Petra I. Velikého, zaměřená na rozvoj průmyslu, vedla v roce 1719 k založení nejstaršího průmyslového podniku v celé Kurské gubernii - Gluškovské soukenné manufaktury. Tato manufaktura využívala především nucenou práci a byla založena kupcem Ivanem Dubrovským a místním statkářem Vasilijem Korčminem.
Ve druhé polovině 18. století a první polovině 19. století patřilo Gluškovo spolu se soukennou manufakturou rodu Potěminků. Dne 3. června 1791 byla gluškovská manufaktura, včetně veškerých pozemků a obyvatel, přidělena Pavlu Potěmkinovi na základě dekretu carevny Kateřiny II. Veliké. Poslední hrabě z rodu Potěmkinů, Sergej Pavlovič Potěmkin, se zde narodil a nechal postavit kostel, kde byl také pohřben.
Na počátku 20. století v Gluškově fungovala vedle soukenné manufaktury také barvírna a cihelna. Gluškovo mělo tři kostely, školu a dvě nemocnice. K rozvoji Gluškova významně přispěl statkář, průmyslník a milionář Michail Ivanovič Tereščenko, který byl ministrem v ruské prozatímní vládě. Nechal v obci postavit mnoho budov, které stojí dodnes, a založil zde park. U řeky Sejm stál jeho honosný dvoupatrový dům.
Sovětské období
[editovat | editovat zdroj]Za druhé světové války bylo Gluškovo od 8. října 1941 do 2. září 1943 obsazeno německým Wehrmachtem. Během bojů v rámci protiofenzívy Rudé armády po neúspěchu německé operace Citadela byla obec silně poničena a počet obyvatel klesl o dvě třetiny. Místní dělník z Gluškovské soukenné továrny Ivan Ljubimov se během války stal stíhacím pilotem a Hrdinou Sovětského svazu.
V roce 1959 bylo Gluškovo povýšeno na sídlo městského typu.
Rusko-ukrajinská válka
[editovat | editovat zdroj]Dne 18. května 2024 během rusko-ukrajinské války došlo k ukrajinskému dronovému útoku na Gluškovo, během kterého došlo k výbuchu ve sportovně rekreačním komplexu a byly zraněni dva lidé.[2] Dne 5. března 2024 ukrajinský dronový útok způsobil v Gluškovu požár.[3] V rámci ukrajinského tažení do Kurské oblasti došlo v srpnu 2024 k těžkým bojím u Gluškova, které muselo být celé evakuováno. Dne 22. července 2024 byla v Gluškově zasažena při ukrajinském ostřelování rozvodná stanice a obec se ocitla bez elektřiny.[4]
Dne 16. srpna 2024 zničila ukrajinská armáda most přes řeku Sejm v Gluškově.[5] Most byl částečně poškozen během ukrajinského útoku, při kterém zahynuli dav dobrovolní pracovníci z hnutí Všeruská lidová fronta. Následně se most zcela zřítil po zásahu raketou HIMARS.[6]
Kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]V Gluškově funguje okresní dům kultury, středisko uměleckých řemesel, dětská umělecká škola, středisko volného času, sportovní areál, kino, pobočka Regionálního vlastivědného kurského muzea, ústřední krajská knihovna, dětská sportovní škola mládeže.
V obci je amatérský fotbalový tým Victoria.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Глушково (рабочий посёлок, Курская область) na ruské Wikipedii.
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
- ↑ IDNES.CZ, ČTK. Na Krymu vybuchla železniční trať, Rusové opět poslali rakety na Kyjev. iDNES.cz [online]. 2023-05-18 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES cz. Ukrajina hlásí zničení další ruské lodi. Potopily ji bezpilotní čluny. iDNES.cz [online]. 2024-03-05 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Andrej Poleščuk :bot: (@andrewofpolesia@zpravobot.news). Zprávobot.news [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
- ↑ ONLINE: Ukrajinská armáda zničila most přes řeku Sejm pomocí západních raket, tvrdí Rusové. iROZHLAS [online]. 2024-08-16 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
- ↑ TIMES, The Moscow. Ukrainian Army Destroys Bridge in Russia's Kursk Region. The Moscow Times [online]. 2024-08-16 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gluškovo na Wikimedia Commons
