Harrachovský palác
Harrachovský palác v Praze | |
---|---|
Harrachovský palác v ulici Jindřišská v Praze | |
Základní informace | |
Sloh | Renesance, baroko |
Architekt | Antonín Schmidt |
Výstavba | kolem roku 1770 |
Materiál | Zdivo |
Stavebník | Jiří Tobiáš Goldberg z Kholbergu |
Další majitelé | Harrachové |
Poloha | |
Adresa | Praha 1-Nové Město, Česko |
Ulice | Jindřišská 939/20 |
Souřadnice | 50°5′2,04″ s. š., 14°25′43,68″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 40004/1-1160 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Harrachovský palác, zvaný též Goldbergovský dům či palác U Zelené louky, je barokní městská budova stojící v ulici Jindřišská č. 939-II/20, na Novém Městě, Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Dějiny paláce
[editovat | editovat zdroj]Na místě dnešního paláce stávaly starší domy, nejstarší z doby gotické, jak dokládají sklepní prostory. Na počátku 16. století byly domy spojeny v jeden majetkový celek, později byly opět rozděleny. Majitelé domů se často střídali, a to zejména v období třicetileté války. V 18. století byl majitelem objektu mimo jiné také Václav Ignác hrabě Deym ze Stříteže (1669–1747). Ten ho užíval hlavně k hospodářským účelům, jako sýpku apod. Hrabě Deym však také vlastnil jiný novoměstský palác, dnes známý jako Deymovský palác. Za pruského obležení Prahy v roce 1757 byl objekt poničen dělostřelbou.
K přestavbě největšího rozsahu s rozšířením o další dům a spojením do palácové podoby se zasloužil komerční rada Jiří Tobiáš Goldberg z Kholbergu. Byla dokončena pravděpodobně kolem roku 1770 a v roce 1777 došlo ještě k upravám průčelí. Autorem projektu byl Antonín Schmidt, jak bylo nově prokázáno, nikoli Ignác J. N. Palliardi, jemuž byla stavba mylně přičítána.
Po dalších několika šlechtických a především pak měšťanských majitelích v roce 1856 získal František Arnošt hrabě z Harrachu; přikoupil také pruh zahrady a po něm dostal palác svůj název.[2] Dědicové hraběte Harracha prodali objekt v roce 1921 československému státu, který jej později převedl do majetku podniku Obuv Praha. V roce 1991 byl objekt prodán v souvislosti s restitučním řízením společnosti Baťa.[3]
Přestavba a dostavba paláce
[editovat | editovat zdroj]Firma Baťa prostřednictvím své realitní společnosti zahájila v únoru 2015 přestavbu a dostavbu paláce podle projektu architektonického ateliéru AV 19.[4] Rekonstrukce byla dokončena v roce 2017. V současné době slouží objekt jako sídlo několika firem, v dolní části jsou obchody. V budově se také nachází interaktivní Muzeum Smyslů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-12]. Identifikátor záznamu 152051 : Palác U zelené louky. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Milan Caha (zdroj: Ledvinka, Mráz, Vlnas: Pražské paláce, nakladatelství Akropolis, Praha 2000), 16. 8. 2009
- ↑ Projekt | Harrachovský Palác. www.harrachovskypalac.cz [online]. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Daniel. Baťa se vrací k realitnímu byznysu, opraví Harrachovský palác. E15. 6. 2015. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Harrachovský palác v Praze na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Harrachovský palác na hrady.cz