Hory Matky Boží
| Hory Matky Boží | |
|---|---|
 Hory Matky Boží | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Velhartice |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°16′4″ s. š., 13°26′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 96 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hory Matky Boží (1,06 km²) |
| Nadmořská výška | 675 m n. m. |
| PSČ | 341 42 |
| Počet domů | 119 (2011)[2] |
  Hory Matky Boží | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 44997 |
| Kód k. ú. | 644994 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hory Matky Boží (německy Bergstadtl Unserer Lieben Frau) jsou částí obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Vesnice leží v nadmořské výšce okolo 675 metrů. V roce 2011 zde trvale žilo 101 obyvatel.[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Vesnice je pravděpodobně pojmenována po dolu Nálezná jáma Matky Boží.[4] Název se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Hory Matky Boží (1520), „na horach Strzibrnych Welharticzkych slove Matky Bozij Sniežny“ (1610) a „v Matky Boži na Horach Welharticzkych“ (1630).[5] V osmnáctém a devatenáctém století se užíval také lidový název Zlámané Hory.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší stopy po těžbě rudních ložisek v okolí vesnice pochází z desátého až dvanáctého století, ze kdy se dochovaly sejpy podél Ostružné a jejích přítoků. První krátké štoly podél křemenných žil pochází ze třináctého století, ale na jeho konci již byla zdejší ložiska zlata pravděpodobně vyčerpaná.[4]
Rozmach hornictví nastal až s objevem stříbronosného galenitu v první čtvrtině šestnáctého století, kdy patřilo velhartické panství patřilo Zdeňku Lvovi z Rožmitálu. Z 19. listopadu 1519 pochází zmínka o jámě svaté Anny propůjčené Baltazaru Bohuchvalovi a jen o několik dnů později získal práva k Nálezné jámě Matky Boží Jiří Popel z Lobkovic.[4] První písemná zmínka o osadě pojmenované podle jámy[4] pochází z roku 1520.[7] Rozvoj dolování výrazně podpořil král Ludvík Jagellonský, když osadu dne 12. listopadu 1522 povýšil na horní město[4] a udělil mu trhové a várečné právo. Kromě toho městu věnoval znak s pečetí a obyvatele osvobodil od poddanství.[8]
Většina dolů bývala na východní straně vrchu Křížovka a na vrchu Kalvárie. Dolů bylo v polovině šestnáctého století asi třicet a většina z nich nepřesahovala hloubku 80–100 metrů. Doly byly odvodňovány pomocí dědičných štol svatého Kryštofa, Vavřince, Šmelcířské a tzv. hluboké. Většina ložisek byla vyčerpána okolo poloviny šestnáctého století. Pokusy o obnovu dolování v sedmnáctém století skončily neúspěšně a stejný výsledek měly také snahy ve druhé polovině osmnáctého století. Dochovaným pozůstatkem jednoho z těchto mladších dolů je až tři metry hluboká propadlina s haldou u silnice do Drouhavce. Jiné staré důlní dílo na úpatí Křížovky sloužilo od roku 1914 k napájení koupaliště.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 596 | 571 | 575 | 654 | 665 | 645 | 537 | 392 | 370 | 266 | 185 | 164 | 121 | 101 | 96 |
| Počet domů | 98 | 103 | 102 | 104 | 106 | 114 | 119 | 124 | 139 | 97 | 76 | 67 | 115 | 119 | 119 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Barokní kostel Jména Panny Marie (637 m) byl založen v roce 1637.
- Severně od města byla v roce 1842 postavena poutní kaple Proměnění Páně, ke které od hřbitova vede 14 nepravidelně roztroušených kapliček Křížové cesty. Kalvárie je na místě kříže, u kterého se modlívali horníci, než vstoupili do šachty. Vlevo vedle kaple je pod křížem studánka.
- Roku 1995 bylo ve vsi založeno muzeum zaměřené na historii regionu, hornickou minulost, řemesla a místní tradice.[8]
- V roce 2000 byla otevřena naučná stezka Důlní činnost v okolí Hor Matky Boží s cílem seznámit návštěvníky s dochovanými stopami po historické těžbě surovin a okolními památkami. Stezku dlouhou čtyři kilometry tvoří dvanáct zastavení.[11]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Místní pošta -
Kostel Jména Panny Marie -
Zástavba bývalého městečka -
Kříž u kostela -
Budova muzea
,_kostel_Jm%C3%A9na_Panny_Marie_od_severoz%C3%A1padu.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 236.
- ↑ a b c d e ZELENKA, Jaromír; ŽIVOR, Roman. Hornické památky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 659 s. ISBN 978-80-200-2858-7. Kapitola Hory Matky Boží a Velhartice, s. 198. Dále jen Hornické památky České republiky (2019).
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hory Matky Boží, s. 712–713.
- ↑ Šumavský rozcestník : Hory Matky Boží. www.sumava.cz [online]. [cit. 2019-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 296.
- ↑ a b c Hornické památky České republiky (2019), s. 200.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Hornické památky České republiky (2019), s. 202.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hory Matky Boží na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hory (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
