Ilja Hurník

Ilja Hurník
Ilja Hurník
Základní informace
Narození	25. listopadu 1922; Poruba, Slezsko; Československo
Úmrtí	7. září 2013 (ve věku 90 let); Praha ; Česko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, klavírista, pedagog, spisovatel, dramatik, rozhlasový autor, prozaik, publicista a scenárista
Nástroje	klavír
Členem skupiny	Umělecká beseda
Ocenění	Medaile Za zásluhy I. stupeň (2007); Čestné občanství Prahy 1 (2013); zasloužilý umělec
Manžel(ka)	Jana Hurníková;
Děti	Lukáš Hurník
Příbuzní	Petr Eben švagr; Marek Eben synovec; David Eben synovec; Kryštof Eben synovec
Web	www.hurnik.cz/clanky/ilja-hurnik-1922-2013/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilja Hurník (25. listopadu 1922 Poruba – 7. září 2013 Praha) byl český hudební skladatel, klavírista, hudební pedagog, dramatik a spisovatel.

Život

Narodil se v Porubě do rodiny učitelů. V 11 letech začal skládat hudební skladby a některé mu i vyšly. Na počátku své umělecké dráhy byl podporován německy píšící spisovatelkou a básnířkou Marií Stonou, na jejímž zámku v Třebovicích ve Slezsku byl častým hostem. Jeho mecenáška Maria Stona mu umožnila vystupování před kulturním publikem, které se scházelo na jejím zámku. Vystudoval Matiční gymnázium v Ostravě. V roce 1938 musela jeho rodina utéct před sudetským záborem do Prahy^[1], kde ho na umělecké škole vyučovali legendární učitelé klavírista Vilém Kurz, jeho dcera Ilona Štěpánová-Kurzová a skladatel Vítězslav Novák.

Působil zde jako hudebník, dramatik a také jako spisovatel. Jako pianista vystupoval hodně v zahraničí a zaujal především interpretací Clauda Debussyho a Leoše Janáčka, vystupoval zejména spolu s Pavlem Štěpánem, s nímž se zasloužili o renesanci čtyřruční klavírní hry. Nápady do svých skladeb čerpal z lidové slezské intonace, později také z antických a biblických námětů.

Ve spisovatelské oblasti proslul svými knihami povídek (Trubači z Jericha, Kapitolské husy), psychologickými sondami skrytými do příběhů ze světa hudby. Na své mládí vzpomíná v memoárech (Dětství ve Slezsku).

Jako dramatik se prosadil v rozhlasových hrách. Působil na Pražské konzervatoři a Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Velký ohlas měl jeho osmideskový cyklus Umění poslouchat hudbu, dnes znovu vydaný na CD. Skládal také písně pro děti (obecně známá Zasadím jablůňku). 11. září 2011 se zúčastnil světové premiéry své skladby Severská ukolébavka v děkanském kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem, kterou uvedl Královédvorský chrámový sbor.

Zemřel 7. září 2013 ve věku 90 let.^[2] Je pohřben na Vyšehradském hřbitově v hrobě s Petrem Ebenem.

Trojhlas

V době tzv. přestavby (1984 - 1985) vytvořili spolu s Vladimírem Preclíkem a Miroslavem Horníčekem několikadílný televizní seriál Československé televize formou kulatého stolu a diskuzního pořadu, nazvaný "Trojhlas", který vedl rovněž k vydání stejnojmennné knihy (1986).

Dílo

Knihy

Trubači z Jericha (Státní hudební vydavatelství, Praha 1965, Melantrich, Praha 1985 /čtvrté vydání/
Kapitolské husy (Melantrich, Praha 1969)
Muzikální Sherlock (Čs. spisovatel, Praha 1971)
Cesta s motýlkem (Supraphon, Praha 1973)
Jak se hraje na dveře (Albatros, Praha 1974, 1989)
Struny, klapky, paličky (Albatros, Praha 1975)
Dětství ve Slezsku (Čs.spisovatel, Praha 1979)
Múza v teréne (Opus, Bratislava 1980)
Sláva, jsi umělec! (Panton, Praha 1986)
Trojhlas (spolu s M. Horníčkem a Vl. Preclíkem) (Melantrich, Praha 1986), též seriál rozhovorů ČT
Lístky vavřínové (Čs. spisovatel, Praha 1987)
Neveselé žalozpěvy (Supraphon, Praha 1987)
Od housliček po buben /s Václavem Fischerem/ (Albatros, Praha 1987)
Mokřice (Čs. spisovatel, Praha 1989)
Závěrečná zpráva /paměti/ (Nakladatelství Karolinum, Praha, 2000)
Proč pláče Metuzalém (Nadace Universitas Masarykiana a Nakladatelství Albert, Brno a Boskovice 1996)
Kterak psáti a řečniti (Typografická dílna Nový Hrádek, Dobruška 1997)
Zelený notýsek (Nakladatelství Akropolis, Praha, 2005)
Modrý notýsek (Nakladatelství Akropolis, Praha, 2006)
Růžový notýsek (Nakladatelství Akropolis, Praha, 2007)
Fialový notýsek (Nakladatelství Akropolis, Praha, 2008)
Infračervený notýsek (Nakladatelství Akropolis, Praha, 2009)
Tyrkysový notýsek (Nakladatelství Akropolis, Praha, 2010)
Sivý notýsek (Nakladatelství Akropolis, Praha, 2011)
Oranžový notýsek (Nakladatelství Akropolis, Praha, 2012, ISBN 978-80-7304-151-9
Duhový notýsek (Nakladatelství Akropolis, Praha, 2013)

Rozhlasové hry

Profesor Morus, Český rozhlas, 2010

Hudebně dramatická díla

Maryka, kantáta pro sólový soprán, smíšený sbor a orchestr na slezské lidové texty, 1948
Ondráš, balet, 1949/1950^{[pozn. 1]}
Noé, oratorium pro tenor sólo, smíšený sbor a orchestr na biblické texty, 1959, rev. 2004
Ezop, kantátová suita pro smíšený sbor a orchestr podle Ezopových bajek, 1964
Vánoční pastorela, pro dětský sbor a komorní soubor, kantáta, 1965
Velikonoce, kantáta, 1966
Dáma a lupiči, opera, 1966
Mudrci a bloudi, opera, 1968
Diogenes, opera, 1973
Faux pas de quatre, baletní groteska, 1978
Rybáři v síti, opera, 1981
Ozvěna, komorní kantáta pro sóla, dívčí sbor, komorní a smyčcový orchestr, hoboj a klavír na vlastní text, 1982
Oldřich a Boženka, opera, 1984/1985^{[pozn. 1]}
Co pohádka zatajila, dětská opera, 1987
Prastaré obrazy, kantáta, 1988
Missa Vinea Crucis, kantáta pro dětský nebo ženský sbor a orchestr nebo varhany, 1991
Stažená hrdla, miniopera, 1997
Letnice, kantáta pro dětský sbor na lidové a biblické texty, 2002

Symfonické a koncertantní skladby

Partita in A pro flétnu, smyčce a klavír, 1950, též komorní verze
Tance z baletu Ondráš, suita pro velký orchestr, 1949, 1951
Koncert pro flétnu a orchestr, 1952/1953^{[pozn. 1]}
Koncert pro hoboj, cembalo nebo klavír a smyčce, 1954/1959^{[pozn. 1]}
Koncert pro dechové nástroje, klavír a tympány, 1956
Komorní hudba pro smyčce, 1962
Sinfonia facile, pro smyčce a klavír, 1963/1975
Kyklopes, po velký orchestr, 1965
Serenáda pro smyčce, 1970
Koncert pro klavír a komorní orchestr, 1972
Nový clavecin, 1975, též verze pro sólový klavír
Věci, suita (divertimento) pro malý orchestr, 1977
Faux pas de quatre, pro orchestr, baletní suita,1978
Concertino pro klavír a smyčce, 1978, též verze pro dvoje housle a smyčce
Concertino pro dvoje housle a smyčce, 1981, též verze pro klavír a smyčce
Klicperovská předehra, pro orchestr, 1978/1985^{[pozn. 1]}
Symfonieta pro orchestr, 1996
Con brio, (2000)
Symfonie in C pro orchestr, 2000
Koncert pro violu a smyčcový orchestr, 1994/2002^{[pozn. 1]}
Leporelo, pro malý orchestr, 2007
Faun a Apollo, 2008, též verze pro žesťový sextet a varhany

Komorní skladby

Caprices, pro sólové housle, 1949
Partita in A pro flétnu a klavír, 1950, též verze s orchestrem
Sonáta pro violu a klavír, 1951
Čtvero ročních dob, suita pro komorní orchestr (12 nástrojů), 1952/1953^{[pozn. 1]}, též verze pro dechové kvinteto (=1. dechový kvintet)
Sonata da camera pro flétnu, hoboj (housle), cello a klavír (cembalo), 1952/1953^{[pozn. 1]}
Sonata pro violu a klavír, 1957
Esercizi pro flétnu, hoboj, klarinet a fagot, 1956/1958^{[pozn. 1]}
Malý Faun, suita pro flétnu a klavír, 1956/1965^{[pozn. 1]}
Moments musicaux pro dechový soubor, 1962
Muzikanti, suita pro vypravěče a 18 instrumentálních sólistů na básně Františka Branislava, 1963
Koncert pro hoboj a klavír, 1964
Příběh jedné kapely, pro vypravěče a komorní soubor na vlastní text, 1968
Vánoční koledy, pro housle a klavír, 1968
Concertino pro housle a klavír, 1971/1973^{[pozn. 1]}
Gloria di flauti pro dvě flétny, 1972
Concertino pro dvoje housle a klavír (cembalo) nebo komorní orchestr, 1978/1981^{[pozn. 1]}, též verze pro klavír a smyčce
Suita pro saxofon a klavír, 1979
2. dechový kvintet, 1985
Sonatina pro kontrabas (nebo fagot) a klavír, 1985/1986^{[pozn. 1]}
Tance, pro harfu, 1986
Žesťový kvintet, 1987
Sonatina pro hoboj a klavír, 1988
Suita pro altsaxofon a klavír, 1990
Trio in C pro hoboj, klarinet a fagot, 1993
Tance pro andílky, pro housle, flétnu a klavír, 1995
Sonatina pro housle a harfu, 1996
Concerto capriccio pro varhany, dvoje housle a violoncello, 1998
Variace na Beethovenovo téma pro violu a klavír, 1998
Sonatina pro housle a klavír, 2001
Sextet pro žestě a varhany, 2006, též verze pro orchestr pod názvem Faun a Apollo
Etudy pro dechový oktet, 2010
3. dechový kvintet

Klavírní skladby

Motivy z dětství, 1934 rev. 1944
Groteska, 1938
Dvě toccaty, (1943)
Preludia, 1942/1943^{[pozn. 1]}
Sonatina in C, 1950/1951^{[pozn. 1]}
Kousky pro klavír ve snadném slohu (60. léta)
Domácí hudba (Tance), pro klavír na čtyři ruce, 1963
Písničky pro klapky, snadné skladby pro klavír, 1969
Valčíky, pro klavír na čtyři ruce, 1971
Nový clavecin, 1975, též verze pro klavír a smyčce
Fantazie pro dva klavíry, 1979
Variace na Pergolesiho téma, pro klavír na čtyři ruce, 1983/1984^{[pozn. 1]}
Innocenza, pro klavír na čtyři ruce, 1992
Hudba pro klavír, 2005
Dvanáct klavírních preludií, 2008

Vokální skladby

Květiny, pro soprán a klavír na slova Františka Vrby, 1940
Samota, cyklus pro bas a klavír (orchestr) na orientální texty, 1942
Dívčí písně, pro soprán a klavír, 1942
Písničky s flétnou, pro vysoký hlas, flétnu (nebo housle) a klavír, na texty Františka Branislava a vlastní / na texty lidové poezie^{[pozn. 1]}, 1950
Sbory o matkách, tři smíšené sbory na lidové texty, 1955
Vyhřátá mez, cyklus dětských (dívčích) sborů s doprovodem klavíru na texty Jana Čarka, 1955(1965?)
Tři dcery, malá kantáta pro dětský (dívčí) sbor a klavír na lidový text, 1960
Šalamoun, pro baryton/bas^{[pozn. 1]} a smyčcové kvarteto nebo varhany, na text Písně písní v překladu Jaroslava Seiferta, 1961
Minutové písničky, pro soprán, flétnu a klavír, na texty Václava Fischera a Jana Hostáně, 1972
Dětská terzetta, pro tři dětské hlasy, flétnu, harfu a kontrabas, na texty Františka Branislava, 1962
Šulamít, písňový cyklus pro alt/střední ženský hlas^{[pozn. 1]} a klavír nebo varhany nebo komorní orchestr, na text Písně písní v překladu Jaroslava Seiferta, 1963
Červnová noc, cyklus dvojzpěvů pro dívčí (dětský) sbor a klavír na lidové texty, 1965
Scény pro dětský sbor, na texty Václava Fischera a vlastní, 1971
Sezonní madrigaly, pro komorní smíšený sbor a instrumentální soubor, na vlastní texty, 1982/1984^{[pozn. 1]}
Rozhovory matky s děckem, dětské sbory na lidové a vlastní texty, 1984
Kapr, blecha a tak dále, jednohlasé písničky pro dětský sbor a klavír na vlastní texty, 1985
Voda voděnka, pro dětský sbor a capella, na text Václava Fischera, 1985/1986^{[pozn. 1]}
Difugere nives, pro dětský sbor
Verba sancta, pro soprán a cembalo nebo komorní orchestr, 2006

Instruktivní skladby

První melodie: Snadné přednesové skladbičky pro mládež, pro klavír, 1932
Orffova škola (spolu s Petrem Ebenem), 1966
Čtyřruční hra (teorie, cvičení, koncertní etudy), 1966/1972/1981^{[pozn. 1]}
Obrázky, velmi snadné skladby pro flétnu a klavír, 1984
Voršilská ulička, cyklus snadných přednesových skladeb pro klavír, 1976/1978^{[pozn. 1]}
Džezík, cyklus snadných skladeb pro klavír, 1977
Etudy pro klavír, 1987
Voršilská ulička 2. sešit, 1999
V tom našem sádečku, pro housle nebo flétnu nebo klarinet nebo hoboj a klavír, 2002
Šest rukou u jednoho klavíru, suita ve čtyřech větách pro klavír na šest rukou, (2005)

Nahrávky

Recital pro klavír na 4 ruce Johann Christian Bach,Claude Debussy,Johanes Brahms,Francis Poulenc Supraphonline
Johanes Brahms Liebeslieder Supraphonline

Ocenění

titul DrSc., honoris causa
Komenského medaile ministerstva školství,
Cena Classic Českého hudebního fondu
zlatá medaile Akadamie múzických umění
zasloužilý umělec (1989)
Grand Prix a mnoho dalších cen
28. října 2007 mu prezident České republiky Václav Klaus udělil Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Jeho jméno nese ve svém názvu "Základní umělecká škola Ilji Hurníka" v Praze 2 Slezská 21 a Základní škola Ilji Hurníka v Opavě, Ochranova 6
U příležitosti státního svátku 28. října 2010 mu byla udělena Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby. Ve dvoraně Veletržního paláce v Praze je 25. 10. 2010 předal laureátům ministr kultury Jiří Besser

Odkazy

Poznámky

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w Prameny se v tomto určení rozcházejí.

Reference

↑ Oficiální stránky Ilji Hurníka. www.hurnik.cz [online]. [cit. 2007-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-29.
↑ Ve věku 90 let zemřel skladatel a spisovatel Ilja Hurník. iDNES.cz [online]. 2013-09-07. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilja Hurník na Wikimedia Commons
Osoba Ilja Hurník ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ilja Hurník
Ilja Hurník v České divadelní encyklopedii
Co nezklame, je zvědavost. Zemřel Ilja Hurník, Česká televize, 7. září 2013
Hudební dílo Ilji Hurníka na musica.cz
Stránky Ilji Hurníka, včetně seznamů děl Archivováno 29. 9. 2013 na Wayback Machine.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Poznámka1-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v ^w Prameny se v tomto určení rozcházejí.

[1] Oficiální stránky Ilji Hurníka. www.hurnik.cz [online]. [cit. 2007-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-29.

[2] Ve věku 90 let zemřel skladatel a spisovatel Ilja Hurník. iDNES.cz [online]. 2013-09-07. Dostupné online.

[1]

[2]

[pozn. 1]