Přeskočit na obsah

James Franck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
James Franck
Narození26. srpna 1882
Hamburk
Úmrtí21. května 1964 (ve věku 81 let)
Göttingen
Místo pohřbeníHřbitov v Ohlsdorfu
Oak Woods Cemetery
Alma materUniverzita Heidelberg
Humboldtova univerzita
Wilhelm-Gymnasium
Povolánífyzik, vysokoškolský učitel a chemik
ZaměstnavateléUniverzita Johnse Hopkinse
Chicagská univerzita
Univerzita v Göttingenu
Humboldtova univerzita
OceněníNobelova cena za fyziku (1925)
medaile Maxe Plancka (1951)
Rumfordova cena (1955)
Dannie Heineman Prize (1961)
zahraniční člen Královské společnosti (1964)
… více na Wikidatech
ChoťHertha Sponerová (od 1946)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Franck (26. srpna 1882 Hamburk, Německo21. května 1964, Göttingen, Německo) byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1925, jejíž druhou polovinu obdržel jeho kolega Gustav Ludwig Hertz.

J. Franck vyrůstal v bohaté židovské rodině. Začal sice v Heidelbergu studovat chemii, ale svá univerzitní studia navázal fyzikou na univerzitě v Berlíně, kde i získal doktorát a taktéž profesuru. Profesorem experimentální fyziky se stal v roce 1921 na univerzitě v Göttingenu, kde působil, než nastoupil Adolf Hitler k moci. Tehdy se odstěhoval do USA na univerzitu v Chicagu, kde opět působil jako profesor.

V době svého působení v Berlíně Franck sledoval, spolu s Hertzem, závislost stupně ionizace na energii elektronů v parách rtuti. Dokázali, že atomy rtuti pohlcují energii elektronů po kvantech a dále studoval kvantový charakter fotochemických reakcí.

V USA pokračoval ve své práci na využití kvantové mechaniky k výkladu mezimolekulárních sil. Tato jeho poslední významná práce byla potvrzena i experimentálně. Již jako držitel Nobelovy ceny, kterou získal společně s Hertzem v roce 1925, se postavil v roce 1945 do čela vědců, protestujících proti použití atomové bomby.

Franck-Condonův princip v absorpci a fluorescenci
Franck-Condonův princip pro případ klasického kyvadla

Ocenění a pocty

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]