Přeskočit na obsah

Josef Martin Nathan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho nejctihodnější Excelence
Mons. Josef Martin Nathan
Pomocný biskup olomoucký
Titulární biskup z Arycandy
Mons. Josef Martin Nathan
Mons. Josef Martin Nathan
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Arcidiecézeolomoucká
Jmenování17. dubna 1943
Uveden do úřadu1943
Emeritura30. ledna 1947
Svěcení
Kněžské svěcení23. června 1891 ve Vratislavi
světitel kardinál Georg von Kopp
Biskupské svěcení6. června 1943
světitel Maxmilián Kaller
1. spolusvětitel Heinrich Wienken
2. spolusvětitel Joseph Ferche
Osobní údaje
Datum narození11. listopadu 1867
Místo narozeníTlustomosty
PruskoPrusko Prusko
Datum úmrtí30. ledna 1947 (ve věku 79 let)
Místo úmrtíOpava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Opavě a Branice
Národnostmoravská
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Cedule v Branicích

Josef Martin Nathan (11. listopadu 1867 Stolzmütz (dnes Tlustomosty), Horní Slezsko – 30. ledna 1947 Opava) byl knězem vratislavské diecéze, v letech 1924–1938 generálním vikářem pruské části olomoucké arcidiecéze, během druhé světové války pak generálním vikářem sudetoněmecké části olomoucké arcidiecéze a olomouckým pomocným biskupem.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině učitele působícího na Ratibořsku a Hlučínsku.[1] Od roku 1869 vyrůstal v Ludgeřovicích. Zdejší pobyt sám později označoval za nejdůležitější období ve svém životě.[2] V letech 1879–1887 vystudoval gymnázium v Hlubčicích. Už během středoškolských studií se Nathan rozhodl, že se stane knězem, a proto po maturitě začal studovat teologii ve Freiburgu v Bádensku, ale už po roce studia (snad z ekonomických důvodů) přestoupil na Univerzitu ve Vratislavi. Po dokončení studia byl 23. června 1891 kardinálem Koppem ve Vratislavi vysvěcen na kněze. Primiční mši sloužil o dva dny později v Hlučíně.[3] Po vysvěcení působil nejdříve jako kaplan v Závišicích (Zawiszyce) u Hlubčic, ale po roce byl jmenován kaplanem v Branici. Branice se na dlouhá léta stala jeho domovem. Dne 21. prosince 1946 byl odsunut z nově získaných polských území do Opavy, kde za 6 týdnů poté v Marianu – Ústavu Kongregace dcer Božské lásky zemřel. Za velké účasti obyvatelstva byl 4. února 1947 pohřben biskupem Stanislavem Zelou na místním hřbitově v Opavě. V listopadu 2014 se tělo biskupa Josefa Nathana vrátilo do Branic.[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ GROCHOLL, Wolfgang. Joseph Martin Nathan : caritas Christi urget nos : život a dílo muže překračujícího hranice. Opava ; Ostrava: Matie slezská ; Biskupství ostravsko-opavské, 2002. 145 s. ISBN 80-903055-1-2. S. 12–13. [Dále jen Grocholl (2002)]. 
  2. ↑ Grocholl (2002), s. 18
  3. ↑ Grocholl (2002), s. 27-29
  4. ↑ Ciało biskupa Józefa Nathana wróciło do Branic

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GROCHOLL, Wolfgang. Joseph Martin Nathan : caritas Christi urget nos : život a dílo muže překračujícího hranice. Opava ; Ostrava: Matice slezská ; Biskupství ostravsko-opavské, 2002. 145 s. ISBN 80-903055-1-2. 
  • WOLNY, Reinhold. Biskup Josef Martin Nathan (1867-1947). Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy. 1998, roč. 24, čís. 2, s. 17–18. ISSN 1213-3140. 
  • LARISCH, Jan. Josef Martin Nathan, nepolitik politikem. In: MAREK, Pavel; HANUŠ, Jiří. Osobnost v církvi a politice : čeští a slovenští křesťané ve 20. století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006. ISBN 80-7325-097-7. S. 349–352.
  • POSPISZYL, Benedykt. Józef Martin Nathan - biskup pogranicza i jego dzieło = Josef Martin Nathan, biskup pohraničí a jeho město milosrdenství. Branice : Gmina Branice, 2005.
  • POSPISZYL, Benedykt. Bp. Joseph Martin Nathan: Fundacja NMP w Branicach w latach 1904-1949. Branice : ID PROJECT, 2012. ISBN 978-83-934702-0-4.
  • POSPISZYL, Benedykt. Monografia parafii Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny w Branicach 1248-2011. Branice : ID PROJECT, 2012. ISBN 978-83-934702-4-2.
  • ŚLIWIŃSKI, Hieronim, et al. Biskup Józef Marcin Nathan: Powrót do Branic Archivováno 28. 12. 2015 na Wayback Machine.. ZYGZAK spec. č. 179 - listopad 2014. Branice : Samodzielny Wojewódzki Szpital dla Nerwowo i Psychicznie Chorych w Branicach & Wojewódzki Specjalistyczny Zespół Neuropsychiatryczny w Opolu, 2014.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Znak olomouckého arcibiskupství
Znak olomouckého arcibiskupství
Olomoučtí
biskupové
(1063–1776)
1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(1304–1777)
1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí
arcibiskupové
(od r. 1777)
1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(od r. 1779)
1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Martin_Nathan&oldid=23992956“