Julia Flavia
| Julia Flavia | |
|---|---|
 Julia Flavia, dcera císaře Tita (79–81) | |
| Rodné jméno | Flavia Julia |
| Narození | 8. září 64 Řím, Itálie |
| Úmrtí | 91 Řím, Itálie |
| Příčina úmrtí | horečka omladnic |
| Povolání | panovnice |
| Choť | Titus Flavius Sabinus |
| Děti | Titus Flavius Titianus |
| Rodiče | římský císař Titus Arrecina Tertulla |
| Rod | Flaviovská dynastie a Flavii Sabini |
| Příbuzní | Flaviovská dynastie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Julia Flavia nebo Flavia Julia[1] a také přezdívaná Julia Titi (8. září 64, Řím, Itálie – 91, Řím, Itálie) byla dcera římského císaře Tita a jeho první manželky Arreciny Tertully.[2][3]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Julia se narodila v Římě Titovi a Arrecině Tertulle a byla pojmenována po matce Arreciny Julii Ursa. Arrecina byla buď rozvedená, nebo zemřela, když byla Julia dítě. Její otec se později znovu oženil s Marciou Furnillou, s níž měl další dceru, která se pravděpodobně nedožila dospělosti.[4] V roce 65, po neúspěchu Pisonianova spiknutí, byla rodina Furnilly pronásledována císařem Nerem. Juliin otec Titus dospěl k závěru, že nechce být spojen s žádnými potenciálními spiklenci a ukončil manželství s Juliinou nevlastní matkou. Julii pravděpodobně vychovávala její babička z matčiny strany[5][6] a její sestra Phyllis (která se už starala o Juliina strýce Domitiana, když byl dítě.)[4] Její otec Titus dobyl Jeruzalém, když bylo Julii šest let.
Sňatek
[editovat | editovat zdroj]Císař Titus jí nabídl sňatek se svým bratrem Domitianem. Ten sňatek odmítl s tím, že je zamilovaný do Domitie Longiny, dcery význačného Neronova vojevůdce Gnaea Domitia Corbulona. Později se Julia provdala za svého druhého bratrance z otcovy strany Tita Flavia Sabina, bratra konzula Tita Flavia Clemense, který si vzal její první sestřenici Flavii Domitillu.[7]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Po smrti svého manžela žila Julia v paláci se svým strýcem Domitianem a jeho manželkou Domitií Longinou.
Starověcí historici píší, že Julia byla strýcem svedena a zemřela při potratu, který jí byl vnucen. Například Dio Cassius prohlašoval, že „žil s [jejím] manželem s manželkou, přičemž se to ani nesnažil skrývat“. Domitian se smířil s Domitií, ale přesto s Julií pokračoval ve vztazích“[8] a Juvenalis prohlásil, že „takový muž jako byl ten cizoložník [tj. Domitian], který se v poslední době poskvrnil takovým spojením a provinil se proti přísným zákonům, což by mělo budit hrůzu ve všech lidech a Julia rodila potraty, které ukazovaly podobu jejího strýce.“[9] ale moderní historici takové tvrzení považují za pomluvu proti císaři Domitianovi. Podobné smyšlenky byly pravděpodobně zveřejňovány až po jeho zavraždění.[10] Julia byla po smrti zbožněna a básník Marcus Valerius Martialis napsal báseň, kde ji chválil a přál si, aby se stala duchovním strážcem (jak doufal) budoucího syna Domitiana a Domitie, kterého si přál na její počest pojmenovat „Julius“.[7] Po smrti Domitiana promíchala jejich Phyllis jeho popel s popelem Julie aby zajistila, že jeho ostatky nebudou zneuctěny.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julia Flavia na anglické Wikipedii.
- ↑ SELLARS, Ian J. The Monetary System of the Romans: A description of the Roman coinage from early times to the reform of Anastasius. [s.l.]: [s.n.], 2013. S. 123.
- ↑ W. JONES, Brian. Suetonius: Domitian. [s.l.]: Bloomsbury Academic, 1996. ISBN 9781853994548. S. 150.
- ↑ SYME, Ronald. Roman Papers. new, illustrated. vyd. [s.l.]: Clarendon Press, 1979. ISBN 9780198144908. S. 653.
- ↑ a b W. JONES, Brian. The Emperor Domitian. [s.l.]: Taylor & Francis, 1993. ISBN 9780415101950. S. 38.
- ↑ RAWSON, Beryl. Children and Childhood in Roman Italy. [s.l.]: OUP Oxford, 2003. ISBN 9780191514234. S. 241.
- ↑ W. JONES, Brian. The Emperor Domitian. [s.l.]: Taylor & Francis, 1993. ISBN 9780415101950. S. 40.
- ↑ a b W. JONES, Brian. The Emperor Domitian. [s.l.]: Taylor & Francis, 1993. ISBN 9780415101950. S. 39.
- ↑ Cassius Dio, 67.3
- ↑ Juvenalis, Satires ii.32.
- ↑ W. JONES, Brian. The Emperor Domitian. [s.l.]: Taylor & Francis, 1993. ISBN 9780415101950. S. 39-40.
- ↑ Suetonius, Domitian 17.3
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Suetonius, The Twelve Caesars – Titus & Domitian 17, 22.
- Dio Cassius, lxvii. 3.
- Naturalis historia, Plinius starší Ep. iv. 11. § 6.
- Filostratos, Life of Apollonius of Tyana | Vit. Apoll. Tyan. vii. 3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julia Flavia na Wikimedia Commons
