Přeskočit na obsah

Karel Rais

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c.
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
59. rektor VUT v Brně
Ve funkci:
1. února 2006 – 31. ledna 2014
PředchůdceJan Vrbka
NástupcePetr Štěpánek
Stranická příslušnost
ČlenstvíANO 2011 (2014–2020)
ANO 2011 (od 2021)
Nestraník
ve Sněmovněza ANO 2011 (2013–2014)
za ANO 2011 (2020–2021)
do Senátuza TOP 09 (2012)
za ANO 2011 (2020)
Narození14. října 1949 (75 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloBrno-Jundrov
Alma materVysoké učení technické v Brně
Profesepedagog, politik, inženýr a ekonom
OceněníCena města Brna (2010)
Zlatá medaile MU (2013)
čestný doktor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Rais (* 14. října 1949 Brno[1]) je od roku 2013 poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V letech 2006 až 2014 působil jako rektor Vysokého učení technického v Brně.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Fakultu elektrotechniky VUT, specializaci počítače a svá vzdělání si doplnil v postgraduálních kurzech Informatiky (specializace programování, 1975–1977). Pracoval nejprve jako technik počítače (T 200), později jako vedoucí střediska na UJEP Brno. Po roce 1989 si doplnil vzdělání v managementu studiem MBA v Nottingham Trent University (GB).

Před rokem 1989 se zabýval operativním řízením výroby (n. p. Sigma Olomouc, Adast Adamov, Zbrojovka Brno aj.), po roce 1989 přesedlal zejména do oblasti makroekonomické (vedoucí týmu pro vývoj a využití unikátního programového systému pro snížení druhotné platební neschopnosti českých a slovenských firem – 64 miliard Kč) a následně zejména do oblasti strategického řízení firem (Moravské železárny Olomouc, šroubárny Kyjov, Železárny Veselí nad Moravou, Zbrojovka Brno, ŽĎAS, a. s., Zetor a. s., BOTEX Hrušovany a. s., BVV, Slovnaft Bratislava a.s., atd.). Jeho odborná a vědecká činnost je dlouhodobě soustředěna zejména na problematiku modelování firemních manažerských procesů. Od 80. let se věnuje tvorbě a následné aplikaci modelů umělé inteligence v oblasti firemního řízení (2 expertní systémy aplikované v praxi, modely založené na bázi genetických algoritmů, použité při investičním rozhodování o výstavbě přehrady v Mongolsku, atd.).

Od roku 1989 se spolupodílel na založení řady mezinárodních studií (např. joint master degree s univerzitou K. Adamieckého v Katovicích a Nottingham Trent University ve Velké Británii), spoluzakládal studia LLM, MPA na MU v Brně, MBA studia na VUT společně s Dominican University v Chicago, dále MSc studia, BA HONS studia  na VUT, atd. Aktivně přednášel pro řadu zahraničních univerzit – např. ve Velké Británii (např. Nottingham), v Itálii (Florencie, Trento), ve Španělsku (Sevilla) nebo v Polsku (Toruň).

V letech 1992–1995 získal další vzdělání na Nottingham Trent University ve Velké Británii a od té doby začal působit na VUT v Brně, zároveň dále poskytoval konzultační služby výrobním podnikům.

Mezi lety 1996 a 2002 byl děkanem Fakulty podnikatelské VUT. V letech 2003–2006 pracoval jako prorektor VUT pro strategický rozvoj. V letech 2006 až 2014 působil jako rektor Vysokého učení technického v Brně, když ve funkci nahradil Jana Vrbku.

Od roku 1989 nepřetržitě zastával řadu akademických funkcí. Je dlouhodobým členem řady vědeckých univerzitních a fakultních  rad – Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoké školy báňské v Ostravě, Slovenské technické univerzity v Bratislavě, Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a dalších českých univerzit.

V roce 2010 obdržel titul čestný doktorát od Iževské státní univerzity, v roce 2011 obdržel prestižní ocenění Technické univerzity ve Vídni, cenu Johanna Josepha Ritter von Prechtla. Pod jeho vedením VUT obdrželo řadu význačných ocenění, v roce 2010  bylo zařazeno mezi 100 nejlepších českých firem.

V roce 2011 získal prestižní ocenění Cenu města Brna. Jeho dlouholetá spolupráce s průmyslovými podniky byla několikrát oceněna na úrovni hospodářské komory, a to jak brněnské, tak krajské i celorepublikové.

V roce 2013 byl finalistou soutěže Manažer roku 2012 (obsadit druhé místo), kterou pořádá Česká manažerská asociace.

Politické působení

[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2012 kandidoval v obvodu č. 59 – Brno-město jako nestraník za TOP 09 a hnutí STAN. Získal 7,96 % hlasů a nedostal se do druhého kola.[2]

V roce 2013 kandidoval v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako nestraník na kandidátce hnutí ANO 2011 za Jihomoravský kraj a byl zvolen.[3]

V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval do Zastupitelstva města Brna z 26. místa kandidátky hnutí ANO 2011, ale neuspěl.[4] V krajských volbách v roce 2016 kandidoval za hnutí ANO 2011 do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, ale neuspěl.[5] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 za hnutí ANO 2011 v Jihomoravském kraji kandidoval na druhém místě kandidátky.[6] Svůj mandát obhájil a stal se znovu poslancem.

V komunálních volbách v roce 2018 neúspěšně kandidoval do Zastupitelstva města Brna z 21. místa kandidátky hnutí ANO 2011.[7]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 kandidoval jako nestraník za hnutí ANO 2011 v obvodu č. 60 – Brno-město.[8] Se ziskem 15,93 % hlasů skončil na 3. místě a do druhého kola nepostoupil.[9]

V dubnu 2021 média spekulovala, že by se Karel Rais nebo Patrik Nacher mohl stát ministrem školství, mládeže a tělovýchovy namísto Roberta Plagy.[10] Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová však později uvedla, že se žádné personální změny na ministerstvu neplánují.[11]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval za hnutí ANO 2011 na 2. místě v Jihomoravském kraji. Získal 4 036 preferenčních hlasů, a stal se tak znovu poslancem.[12]

V komunálních volbách v roce 2022 neúspěšně kandidoval do Zastupitelstva města Brna z 31. místa kandidátky hnutí ANO 2011.[13]

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Podílel se na autorství 21 skript a 9 monografií – jedna z nich, Řízení rizik, byla roku 2003 vyhlášena nejlepším ekonomickým dílem vydavatelství GRADA Publishing. Celková jeho publikační aktivita čítá zhruba 160 titulů.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Národní knihovna ČR. Autoritní záznam: Rais, Karel, 1949– [online]. [cit. 2011-06-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Jmenné seznamy a přehledy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: ANO 2011 [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-12-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Kandidátní listina: ANO 2011, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Strana: ANO 2011, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-09-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ Seznam kandidátů pro podzimní senátní volby. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-06-18 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020, Výsledky hlasování, Obvod: 60 – Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ Rozhodnuto. Blatný i Plaga ve středu dostanou vyhazov z vlády, Babiš za ně má náhradu. cnn.iprima.cz [online]. 2021-04-06 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ ŠVARCOVÁ, Pavlína. Plaga pokus o odvolání ustál. Babiš se podle všeho zalekl školských organizací. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: ANO 2011, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. – 24.09.2022, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: ANO 2011 [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rektoři Vysokého učení technického v Brně
1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček
Vysoké učení technické v Brně
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Rais&oldid=24393023“