Přeskočit na obsah

Karel z Harrachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Linhart I. z Harrachu
Narození1570
Rohrau
Úmrtí25. května 1628 (ve věku 57–58 let) nebo 16.jul. / 26. května 1628greg. (ve věku 57–58 let)
Praha
Místo pohřbeníAugustiniánský kostel ve Vídni
Povolánípolitik
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1627)
ChoťMarie Alžběta ze Schrattenbachu
DětiArnošt Vojtěch z Harrachu
František Vojtěch z Harrachu
Otto Bedřich z Harrachu
Karel Linhart VII. z Harrachu
Maxmiliána z Harrachu
Alžběta Kateřina z Harrachu
… více na Wikidatech
RodičeLinhart V. z Harrachu a Marie Jakuba z Hohenzollernu
RodHarrachové
Funkcetajný rada
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel I. Linhart z Harrachu, říšský hrabě na Rohrau (německy Karl Leonhard von Harrach; 1570 Rohrau – 25. května 1628 Praha) byl rakousko-český šlechtic z rodu Harrachů. Působil jako poradce císaře Ferdinanda II. Štýrského (1578–1637).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn svobodného pána Leonarda (Linharta) z Harrachu a jeho manželky, hraběnky Marie Jakuby, vévodkyně z Hohenzollernu.

Oženil se s Marií Alžbětou ze Schrattenbachu (1.8.1575–1653), dcerou Maxmiliána ze Schrattenbachu, s níž měl pět synů a sedm dcer.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po studijních letech a kavalírské cestě po Evropě roku 1594 nastoupil do státní úřední služby jako dolnorakouský vládní rada a vrchní podkoní. Jeden rok sloužil v Nizozemí a po návratu do Rakouska, se zúčastnil válečného tažení do Uher, kde se podílel na potlačení vzpoury hornorakouských dělníků v solivarech. Byl účastníkem boje mezi císařem Rudolfem II. (1552–1612) a jeho bratrem Matyášem (1557–1619) a zúčastnil se také války proti Benátkám. Vyslovil se pro zvolení Ferdinanda II. (1578–1637) za císaře a zúčastnil se vítězné bitvy na Bílé hoře. Byl přítomen konfiskacím českých stavovských majetků a odměněn ziskem českého panství.

Vedle knížete Jana Oldřicha z Eggenbergu (1568–1634) se stal ve dvacátých letech 17. století nejvlivnějším rádcem císaře, v roce 1622 byl nejmladším účastníkem říšského sněmu v Řezně a byl mluvčím Albrechta z Valdštejna (1583–1634).

Manželství

[editovat | editovat zdroj]

Karel Linhart se 24. listopadu 1591 oženil s Marií Alžbětou ze Schrattenbachu (1573-1653), s níž měl několik dětí:

který se jako vdovec roku 1623 oženil s Harrachovou sedmou dcerou Isabelou Kateřinou (1601-1655), kterou velmi pravděpodobně nakazil syfilitidou, takže na vrozenou syfilis zemřel jejich jediný syn i těžce postižená vdova.[1]

Příbuzenstvo

[editovat | editovat zdroj]

Další Harrachova dcera Kateřina si vzala Valdštejnova bratrance Maxmiliána z Valdštejna a dcera Maxmiliána se provdala za Adama Erdmana hraběte Trčku. Z jeho pěti synů se Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667) stal arcibiskupem pražským a později kardinálem.

Závěr života

[editovat | editovat zdroj]

Karel z Harrachu zemřel 25. května 1628 v Praze. Jeho rodina dědila navzdory uzavřené dědické smlouvě po Valdštejnově smrti jen nepatrnou část Valdštejnova majetku.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl von Harrach na německé Wikipedii. - neúplný

  1. Albrecht z Valdštejna, Inter arma silent musae. Katalog výstavy, editoři E. Fučíková a L. Čepička, Praha 2008, s. 414

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]