Klínovecká hornatina
Klínovecká hornatina | |
---|---|
Klínovec ze severovýchodu | |
Nejvyšší bod | 1243,7 m n. m. (Klínovec) |
Rozloha | 776,97 km² |
Nadřazená jednotka | Krušné hory |
Sousední jednotky | Loučenská hornatina Doupovské hory Sokolovská pánev Chebská pánev Ašská vrchovina |
Podřazené jednotky | Jáchymovská hornatina Přebuzská hornatina Jindřichovická vrchovina Krajkovská pahorkatina |
Stát | Česko |
Horniny | fylit, svor, pararula, ortorula, žula |
Povodí | v ČR: Ohře → Labe |
Souřadnice | 50°19′50″ s. š., 12°42′8″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIIA-2A |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klínovecká hornatina je geomorfologický podcelek v západní části Krušných hor v okresech Sokolov, Karlovy Vary a okrajově také v okrese Cheb v Karlovarském kraji a v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Klínovec s nadmořskou výškou 1244 m a nejnižší bod (360 m n. m.) se nachází na svahu údolí Ohře u Perštejna.[1]
Poloha a sídla
[editovat | editovat zdroj]Na severní straně je oblast administrativně vymezena státní hranicí s Německem. Na východě zasahuje až k Perštejnu, u kterého se hranice stáčí k jihovýchodu a přibližně ji vymezují města Hroznětín, Nová Role a Habartov. Na západě zasahuje téměř až k Lubům. Většími sídly uvnitř regionu jsou Oloví, Kraslice, Rotava, Nejdek, Jáchymov a Boží Dar.[1]
Charakter území
[editovat | editovat zdroj]Klínoveckou hornatinu tvoří horniny krušnohorského krystalinika (ortorula, pararula, svor, fylit) a variské granity a granodiority, které jsou místy překryté třetihorními lávovými příkrovy (např. Božídarský Špičák[2]). Oblast má převážně plochý povrch ukloněný k severozápadu. Na jihovýchodě klesá strmými svahy do Sokolovské pánve. Reliéf narušují údolí vodních toků (např. říčky Černé), která jsou v pramenných oblastech mělká, ale postupně se prohlubují.[1] [3]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIA-2A a náleží do geomorfologického celku Krušné hory.[3] Dále se člení na okrsky (od jihozápadu k severovýchodu): Krajkovská pahorkatina, Jindřichovická vrchovina, Přebuzská hornatina a Jáchymovská hornatina.[4] Podrobné dělení včetně podokrsků je uvedené v tabulce.
Vrcholy
[editovat | editovat zdroj]- Klínovec (1244 m)
- Božídarský Špičák (1116 m)
- Macecha (1114 m)
- Meluzína (1097 m)
- Blatenský vrch (1043 m)
- Plešivec (1029 m)
- Zaječí vrch (1009 m)
- Vysoká seč (1006 m)
- Tisovský vrch (977)
- Olověný vrch (802 m)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116.
- ↑ Demek, Mackovčin 2006, s. 81
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Klínovecká hornatina, s. 223. Dále jen Demek, Mackovčin 2006.
- ↑ CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.