Přeskočit na obsah

Kristian Birkeland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kristian Birkeland
Rodné jménoKristian Olaf Bernhard Birkeland
Narození13. prosince 1867
Kristiania, Norsko Norsko
Úmrtí15. června 1917 (ve věku 49 let)
Tokio, JaponskoJaponsko Japonsko
Příčina úmrtípředávkování barbituráty
Místo pohřbeníZápadní hřbitov
BydlištěNorsko
Povolánífyzik a profesor
ZaměstnavatelUniverzita v Oslu
OceněníFridtjof Nansens belønning for fremragende forskning, matematisk-naturvitenskaplig klasse (1908)
komandér Řádu svatého Olafa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristian Birkeland (13. prosince 1867 Kristiania – 15. června 1917, Tokio) byl norský vědec, fyzik, vynálezce a profesor na univerzitě v Kristianii, dnešním Oslu.

Ve své laboratoři experimentoval s elektřinou. V zimě 1899/1900 začal měřit geomagnetickou aktivitu na severu Norska pod polární záře. Ze starých záznamů zjistil, že se polární záře vyskytují spolu s geomagnetickými bouřemi a často se slunečními skvrnami. Díky znalosti Maxwellovy práce zjistil, že polární záři způsobují elektrické proudy ze Slunce. Tento objev zveřejnil v knize, kterou vydal na jaře 1901. V Norsku tím získal ohlas, ale v zahraničí byl odmítnut. V laboratoři také vytvořil napodobeninu polárních září, tzv. terrellu (kulová anoda ve vakuové komoře s elektromagnetem uvnitř). V roce 1908 vydal knihu The Norvegian Aurora Polaris Expedition 1902-1903 a zaslal výtisky významným evropským vědcům a státníkům. Byla dobře přijata všude kromě Spojeného království. Ke konci života odjel pracovat do Japonska. Později byl nemocný a zřejmě ze zoufalství z neustálého odmítání jeho práce spáchal sebevraždu.[1] Alternativním vysvětlením je, že se nešťastnou náhodou předávkoval lékem na spaní Veronal, na němž byl závislý. Tento lék u něj také patrně podporoval paranoidní tendence.[2]

Kvůli nedostatku peněz na výzkum se stal také vynálezcem. Vynalezl například elektromagnetické dělo a spolu se Samem Eydem metodu umělé výroby chilského ledku pomocí elektrického výboje. Během života získal 59 patentů.[1]

Byl nejméně sedmkrát nominován na Nobelovu cenu, ale nikdy ji nezískal. Jeho portrét a terrella jsou od roku 1994 na norské dvou set korunové bankovce.[3] Jsou po něm pomenovány elektrické proudy v kosmickém plazmatu, které tečou podél magnetických indukčních čar. Zjistil, že mívají typický šroubovicový tvar. Předpověděl, že vesmír je plný plazmatu (pojem plazma zavedl později Irving Langmuir). Spolu s vysvětlením polárních září to bylo později potvrzeno pomocí sond.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b https://www.aldebaran.cz/famous/people/Birkeland_Kristian.php
  2. ↑ Kristian Birkeland - Biography, Facts and Pictures. www.famousscientists.org [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ HOLTET, Jan A. Kristian Birkeland - Store norske leksikon. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kristian_Birkeland&oldid=21991342“