Kropenáč vytrvalý
 Kropenáč vytrvalý | |
|---|---|
 Kropenáč vytrvalý | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | hořcovité (Gentianaceae) |
| Rod | kropenáč (Swertia) |
| Binomické jméno | |
| Swertia perennis L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kropenáč vytrvalý (Swertia perennis) je rostlina z čeledi hořcovitých, rostoucí v České republice v několika pohraničních pohořích.
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Kropenáč vytrvalý je 15 až 60 centimetrů vysoká vytrvalá rostlina s tupě trojhrannou, často fialově zabarvenou lodyhou. Listy přisedlé, dolní krátce řapíkaté, eliptické, lesklé. Na lodyze bývá celkem 2 až 6 listů. Květenství větvené (chocholičnatá lata), s 6-20 květy. Květy jsou velké, špinavě modrofialové až ocelově modré, tečkované. Korunní a kališní lístky téměř k bázi členěné.
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Kropenáč vytrvalý roste především na horských až subalpinských prameništích a rašelinných loukách, případně na březích či v zazemněných korytech potoků. Kvete od června do srpna.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Kropenáč vytrvalý roste v horách střední a jižní Evropě od Pyrenejí přes střední Francii a Alpy přes Karpaty na Balkán, na rašeliništích severního Německa a Pobaltí.[1] V Itálii byl zjištěn také na několika místech v Apeninách.[1] Ve Švýcarsku roste takřka výhradně v Juře a severním vnějším oblouku Alp.[2]
Mimo Evropy roste na Kavkaze, na Sibiři, v Japonsku a Severní Americe.
Výskyt v Česku
[editovat | editovat zdroj]Kropenáč vytrvalý roste pouze v těchto pohořích – Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše a Hrubý Jeseník. V Hrubém Jeseníku roste s jistotou na Skřítku, ve Velké kotlině, Malé kotlině a v PR U Slatinného potoka na okraji Žďárského potoka.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Gualmini M., 1999: Revisione della distribuzione di Swertia perennis L. nell'Appennino tosco-emiliano alla luce di due ritrovamenti inediti. Ann. Mus. civ. Rovereto, Sez. Arch., St., Sc. nat 15:147-151
- ↑ Welten M., Sutter H. C. R., 1982: Verbreitungsatlas der Farn- und Blütenpflanzen der Schweiz, vol. 2. Birkhaüser, Basel, Switzerland.
- ↑ Bureš L., Burešová Z., Novák V., 1989: Vzácné a ohrožené rostliny Jeseníků. 1. díl. ČSOP, OV Bruntál.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kropenáč vytrvalý na Wikimedia Commons
