Přeskočit na obsah

Let United Airlines 93

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trasa letu United Airlines 93 dne 11. září 2001.

Let United Airlines 93 byl vnitrostátní let na trase z Newark International Airport v Newarku v New Jersey na San Francisco International Airport, který byl během útoků z 11. září unesen čtyřmi teroristy, kteří se dostali do pilotní kabiny, přemohli piloty a získali kontrolu nad letadlem a to pak navedli směrem na Washington D.C. Několik pasažérů se během únosu spojilo pomocí mobilních telefonů s lidmi na zemi a dozvěděli se o útocích v New Yorku a Washingtonu, provedených unesenými letadly. Pasažéři se tudíž rozhodli teroristy přemoci, zmocnit se kontroly nad letadlem a zabránit tak dalšímu útoku. Po souboji mezi pasažéry a teroristy se letadlo zřítilo u obce Shanksville v Pensylvánii, asi 240 km severozápadně od Washingtonu D.C. Všechny osoby na palubě při zřícení letadla zahynuly.

Únosci

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní osobou únosu letu 93 byl Ziad Jarrah, který se po převzetí kontroly nad letadlem chopil pilotování.[1] Narodil se v bohaté libanonské rodině a byl vychováván v sekulárním duchu.[2] Chtěl se stát pilotem a v roce 1996 se přestěhoval do Německa, kde začal studovat německý jazyk na Universitě v Greifswaldu.[3] O rok později se přestěhoval do Hamburku, kde začal studovat aerokosmické technologie na Hamburské universitě aplikovaných věd.[4] Během pobytu v Hamburku se postupně stával silně věřícím a začal se stýkat s radikální Hamburskou buňkou.[5][6] V lednu 2000 odcestoval do Afghánistánu, kde se setkal s vůdcem al-Kajdy Usámou bin Ládinem.[7] Zpět do Hamburku se vrátil během ledna a v únoru oznámil, že mu byl odcizen cestovní pas. Americká ambasáda v Berlíně mu v květnu vystavila turistické vízum.[8] V červnu 2000 přesídlil Jarrah na Floridu a tam začal navštěvovat kurzy létání.[9] Krátce po útocích jeho rodina prohlásila, že byl nevinným pasažérem.[10]

Tři další únosci byli vycvičeni k násilnému vpádu do kokpitu a přemožení posádky.[11] První z nich, Ahmed al-Nami, přistál na turistické vízum v Miami na Floridě 28. května 2001, spolu s únosci letu United Airlines 175 Hamzou al-Ghamdim a Mohandem al-Shehrim.[9] Druhý únosce, Ahmed al-Haznawi, přistál v Miami 8. června 2001, spolu s únoscem letu American Airlines 11 Wail al-Sherim.[9] Třetí únosce, Saeed al-Ghamdi, přistál v Orlandu na Floridě 27. června 2001, spolu s únoscem letu 175 Fayezem Banihammadem. Všichni tři únosci do Spojených států přiletěli z Dubaje.[9]

Let

[editovat | editovat zdroj]

Let United Airlines 93 byl realizován letadlem Boeing 757-222 registračního čísla N591UA.[12] Kapacita letadla byla 182 pasažérů, ale 11. září 2001 jich cestovalo jen 37 a spolu s nimi sedm členů posádky. Letadlo bylo obsazeno z 20 %, což bylo značně méně v porovnání s průměrnou úterní obsazeností tohoto spoje, která dosahovala 53 %.[13] Posádku tvořili pilot Jason Dahl, první důstojník LeRoy Homer Jr. a letušky Lorraine Bay, Sandra Bradshaw, Wanda Green, CeeCee Lyles a Deborah Welsh.[14]

Vstup na palubu a začátek letu

[editovat | editovat zdroj]

Skupina únosců byla odbavena mezi 7:03 a 7:39 místního času.[15] V 7:03 byli odbaveni al-Ghamdi, který neměl žádné zavazadlo, a al-Nami, který měl dvě zavazadla.[13] V 7:24 byl odbaven al-Haznawi, který měl jedno zavazadlo, a v 7:39 Jarrah, který neměl žádné zavazadlo. Počítačový systém CAPPS (Computer Assisted Passenger Prescreening System) vybral k důkladné kontrole pouze al-Haznawiho zavazadlo.[15] Jarrah zavolal z telefonní budky na letišti své přítelkyni, které třikrát řekl "miluji tě" a následně zavěsil.[16] Jeho zavazadlo prošlo detailní kontrolou na výbušniny, ale systém CAPPS jej pro další kontrolu již nevybral.[17] Dle vyjádření letištní ochranky se únosci nechovali nijak neobvykle.[13]

Al-Hazanwi a al-Ghamdi vstoupili na palubu v 7:39 a v první třídě seděli na místech 6B a 3D. Al-Nami nastoupil o minutu později a seděl na sedadle 3C. Jarrah vstoupil na palubu v 7:48 a seděl na místě 1B.[13][15] Letadlo mělo odletět v 8:00 a od brány A17 se odpojilo v 8:01.[18] Odlet ovšem byl zpožděn a došlo k němu až v 8:42.[19] Zbylé tři unesené spoje odstartovaly se zpožděním maximálně patnáct minut. V okamžiku startu byl již let 11 pod kontrolou teroristů a právě probíhal pokus o převzetí kontroly nad letem 175.[20] V 9:02 dosáhl let 93 letové hladiny 11 000 m.[12] Po útoku na druhou věž Světového obchodního centra vyšlo najevo, že jde o koordinovaný teroristický útok, a řízení letového provozu začalo o této situaci informovat prostřednictvím systému ACARS (Aircraft Communication Addressing and Reporting System). Ed Ballinger, dispečer společnosti United Airlines začal tuto výstrahu odesílat v 9:19.[13] Jelikož byl zodpovědný za několik letů, odeslal zprávu letu 93 v 9:21. V 9:23 obdržel od letu 93 prostřednictvím tohoto systému rutinní zprávu.[13] Po zhlédnutí záběrů z útoků v New Yorku nechala v 9:22 Melody Homer, manželka kapitána Homera, odeslat přes tento systém zprávu, ve které se jej ptala, zdali je v pořádku.[21] V 9:24 obdržel let 93 Ballingerovo varování: "Pozor na vniknutí do kokpitu - dvě letadla narazila do Světového obchodního centra".[22] V 9:26 odeslal pilot zpět zprávu: "Ede, potvrzuji poslední zprávu -- Jason".[22] V 9:27:25 provedla posádka rutinní komunikaci s řízením letového provozu. Šlo o poslední spojení s letadlem před únosem.[23]

Únos

[editovat | editovat zdroj]
Mayday – 09:28:17
Volání Mayday v čase 09:28:17.
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Únos letu 93 začal v 9:28.[24] V té době již byly lety 11 a 175 zničeny nárazem do Světového obchodního centra a letu 77 zbývalo několik minut k dosažení svého cíle, Pentagonu v Arlingtonu ve Virginii. Únosci těchto spojů se kontroly nad letadly zmocnili do třiceti minut od startu, pravděpodobně v okamžiku, kdy si pasažéři mohli odepnout bezpečnostní pásy a palubní personál je začal obsluhovat.[13] Není jasné, proč únosci letu 93 vyčkávali asi 46 minut.

Po začátku únosu okolo 9:28 se letadlo během třiceti sekund propadlo o 209 metrů.[13] V čase 9:28:17 začal jeden z členů posádky vysílat rádiem signál "Mayday! Mayday! Mayday!", který byl doprovázený zvuky potyčky s teroristy.[25] Řízení letového provozu v Clevelandu odpovědělo: "Volá někdo Cleveland?" Odpovědi se ovšem nedočkalo.[13]

Mayday - 09:28:50
Volání Mayday v čase 09:28:50.
Problémy s přehráváním? Nápověda.

O pětatřicet sekund později došlo k dalšímu vysílání. Někdo v kokpitu zakřičel "Mayday! Vypadněte odtud! Vypadněte odtud!"[25] Z dostupných důkazů není průkazné, kdy přesně se únosci zmocnili kontroly nad letadlem. Dle vyšetřovatelů přesunuli únosci posádku a pasažéry do zadní části letadla, aby nenarušovali průběh únosu.[13] Zatímco únosy zbývajících třech letadel provedly pětičlenné týmy, dle výsledků vyšetřování byli na letu 93 pouze čtyři únosci, což vedlo k spekulacím o možném dvacátém únosci. Dle vyšetřovací komise jim měl pravděpodobně být Mohamed al-Kahtani, ale na operaci se nemohl podílet, protože mu o měsíc dříve byl zamezen vstup do Spojených států.[15] V některých svědectvích se mluví pouze o třech únoscích, z čehož vyšetřovatelé usoudili, že Jarrah čekal, až ostatní únosci přemohou piloty a převezmou kontrolu nad letadlem a pilotování se ujal mimo dohled pasažérů.[15]

Jarrah - 09:31:57
První prohlášení Ziada Jarraha
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Záznamové zařízení začalo nahrávat posledních třicet minut letu 93 v 9:31:57.[26] V tuto chvíli Jarrah oznámil: "Dámy a pánové, tady je kapitán. Prosím, sedněte si, zůstaňte sedět. Máme na palubě bombu. Tak seďte."[27] Dispečer řízení letového provozu vysílání zachytil a rozuměl mu, ale odpověděl, že nerozuměl a žádal o opakování a mezitím o nastalé situaci informoval nadřízené.[28] Na nahrávce je slyšet, že letuška říká: "Prosím, prosím, neubližujte mi."[29] Jarrah nastavil na autopilotovi změnu kurzu na východ v 9:35:09.[30] Letadlo stouplo od výšky 12 400 m a letoví dispečeři začali odklánět další letadla z letové trasy letu 93.[28] Letuška v kokpitu na nahrávce říká: "Nechci umřít. Nechci umřít." Na to jeden z únosců arabsky odpovídá, že je vše v pořádku a že skončil.[29]

Jarrah - 09:39:11
Druhé prohlášení Ziada Jarraha.
Problémy s přehráváním? Nápověda.

V 9:39 zaslechli dispečeři Jarraho prohlášení, "á, tady je kapitán. Chtěl bych vám říct, abyste zůstali sedět. Máme na palubě bombu a vracíme se na letiště. Máme své požadavky. Takže zůstaňte, prosím, v klidu."[28] Další vysílání se z letu 93 neuskutečnilo. V 9:30 začali pasažéři volat pomocí mobilních a palubních telefonů svým příbuzným a úřadům. Celkem bylo během letu uskutečněno 35 hovorů palubními telefony a dva hovory mobilními telefony.[31] Deseti pasažérům a dvěma členům posádky se podařilo dovolat a poskytnout informace o situaci lidem na zemi .[15] Tom Burnett několikrát volal své manželce palubním telefonem z řad 24 a 25, ačkoliv původně seděl v řadě 4.[25][32] Burnett vysvětlil, že letadlo bylo uneseno muži tvrdícími, že mají bombu. Dodal, že jeden pasažér byl pobodán a že si myslí, že bomba je jen zástěrka pro udržení kontroly nad pasažéry.[32] Během jednoho hovoru jej manželka informovala o útocích v New Yorku a on odpověděl, že únosci "mluvili o zničení tohoto letadla... Proboha. Je to sebevražedná mise."[33] Hovor ukončil slovy "neboj se, něco uděláme".[33] Jedna z letušek se v 9:32:29 pokusila kontaktovat United Airlines. Hovor trval 95 sekund, ale nedočkala se odpovědi, neboť byl hovor pravděpodobně zařazen do fronty.[13] Letuška Sandra Bradshaw se s United Airlines spojila v 9:35:40 z řady 33.[25] Oznámila, že došlo k únosu skupinou mužů vyzbrojených noži, kteří pobodali jednu letušku.[32]

"Jacku, zvedni to, drahoušku. Slyšíš mě? Jen ti chci říct, že máme menší problém s letadlem. Jsem v pořádku. Jsem naprosto v pořádku. Jen ti chci říct, jak moc tě miluju."
Hlasová zpráva, kterou v 09:39:21 odeslala pasažérka Lauren Grandcolas.[34]

Mark Bingham zavolal své matce z řady 25 v 9:37:03. Oznámil jí, že letadlo bylo uneseno třemi muži, kteří tvrdili, že mají bombu.[35] Jeremy Glick zavolal své manželce v 9:37:41 z řady 27 a řekl jí, že letadlo bylo uneseno třemi muži tmavší pleti "íránského" vzhledu s červenými šátky a ozbrojenými noži.[15][32] Glick byl spojen až do konce letu.[25] Manželce řekl, že pasažéři se rozhodovali, zdali mají na únosce "vlítnout".[13] Dispečer koordinující lety na východním pobřeží zalarmoval pobočku leteckého úřadu (Federal Aviation Administration, FAA) v Herdonu ve Virginii, neboť let 93 se odchýlil z kurzu a neodpovídal na volání. O minutu později deaktivoval Jarrah transpondér identifikující letadlo, ale řízení letového provozu v Cleveladnu letadlo bylo schopno sledovat na radaru.[28] Herdonská pobočka FAA informovala o situaci letu 93 centrálu. V 9:43:03 zavolal z řady 26 svému otci Joseph DeLuca a informoval jej o únosu.[13] Todd Beamer se v 9:43:48 pokusil spojit z řady 32 se svou manželkou, ale byl přesměrován na operátorku Lisu D. Jefferson.[32] Beamer jí řekl, že piloti leží na zemi mrtví či umírající. Jeden z únosců dle něj měl kolem na svém těle červeným opaskem připevněnou bombu.[36] Zaměstnanec United Airlines poslal v 9:46 ze San Francisca prostřednictvím systému ACARS letadlům zprávu: "Dostal jsem informaci o incidentu. Prosím, potvrďte, že je vše v pořádku."[13] Linda Gronlund zavolala v 9:46:05 své sestře Else Strong a nechala jí hlasovou zprávu, ve které mluvila o mužích s bombou.[37]

CeeCee Lyles
Telefonní hovor, který uskutečnila CeeCee Lyles.
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Letuška CeeCee Lyles volala svému manželovi v 9:47:57 a nechala mu hlasovou zprávu, ve které mu řekla, že letadlo bylo uneseno.[25] Marion Britton zavolala v 9:49:12 svému příteli Fredu Fiumanovi. Fiumano později vzpomínal, že "řekla, že 'je po nás. Že nás zabijou, víte, že umřeme.' A já ji odpověděl, 'neboj se, unesli letadlo, vezmou vás na výlet, podíváš se do jejich země a vrátíš se zpět. Uděláš si tam výlet.' Nevíte co říct - co řeknete? Říkal jsem pořád to samé, 'buď v klidu'. A ona plakala - víte - více či méně plakala a křičela."[18] Letuška Sandra Bradshaw zavolala svému manželovi v 9:50:04 a řekla mu, že připravuje vařící vodu, kterou pasažéři hodlají vylít na únosce.[25] Pasažérka Lauren Grandcolas půjčila svůj telefon Honor Elizabeth Wainio. Ta zavolala své nevlastní matce v 9:53:43 a o čtyři a půl minuty později ukončila hovor slovy, "musím končit. Snaží se dostat do kokpitu. Miluji tě."[18][38] Jarrah nastavil v 9:55:11 frekvenci radiomajáku na Reagan National Airport, který mu měl pomoci s navedením letadla na Washington D.C.[21] Sandra Bradshaw řekla svému manželovi: "Všichni běží do první třídy. Musím jít. Ahoj."[39]

Vzpoura

[editovat | editovat zdroj]
"Hoši, jste připraveni? OK. Jdeme na to!""
Slova Todda Beamera, jak je v 9:55 slyšela operátorka Lisa Jefferson.[40]

Vzpoura na palubě letu 93 vypukla v 9:57.[15] Únosci v kokpitu zareagovali v 9:57:55, kdy jeden z nich vykřikl: "Co se tam děje? Rvačka?"[26] Edward Felt zavolal z toalety na linku 911 a pokusil se získat informace.[25] Byl spojen na operátora Johna Shawa. Felt mu popsal únos dříve, než došlo ke ztrátě spojení.[41] Objevily se zprávy, že Felt slyšel explozi a cítil kouř,[42] ale tyto zprávy byly později vyvráceny.[43] Lyles se ještě jednou spojila se svým manželem a řekla mu, že se pasažéři pokoušejí dostat násilím do kokpitu.[13] Jarrah začal naklánět letadlo střídavě doleva a doprava, aby pasažéři ztratili rovnováhu. Jednomu z únosců Jarrah řekl v 9:58:57: "Chtějí se sem dostat. Udrž, udrž je venku. Udrž je venku. Udrž je."[26] Jarrah změnil v 9:59:52 taktiku a začal pohybovat nosem letadla nahoru a dolů, aby narušil snahu pasažérů.[15]

Záznamové zařízení v kokpitu nahrávalo zvuky nárazů, výkřiků a tříštění skla.[44] Jarrah stabilizoval letadlo v 10:00:03.[15] O pět sekund později se zeptal: "Je to ono? Máme to skončit?" Druhý únosce mu odpověděl: "No. Ještě ne. Až se sem dostanou, skončíme to."[26] Jarrah ještě jednou naklonil nos letadla nahoru a dolů. Jeden z pasažérů v 10:00:25 zakřičel: "Do kokpitu. Jestli to nezvládneme, zemřeme." O šestnáct sekund později zakřičel další pasažér: "Jdeme na to."[15] Jarrah ukončil v 10:01:00 manévrování a několikrát odříkal takbír. Poté se zeptal dalšího únosce: "Je to ono? Mám to strhnout dolů?" Ten mu odpověděl: "Ano, strhni to dolů."[15] Pasažéři pokračovali v útoku a v 10:02:23 únosce řekl: "Strhni to dolů! Strhni to dolů!" Letadlo začalo prudce klesat dolů, Jarrah zatočil kniplem prudce vpravo a letadlo se ve vzduchu přetočilo podvozkem nahoru. Jeden z únosců začal vykřikovat slova z takbíru a za zvuků útočících pasažérů se letadlo zřítilo do pole poblíž Shanksville v Pensylvánii, asi dvacet minut letu od Washingtonu D.C.[15] Zvukový záznam z kokpitu končí v 10:03:09,[26] poslední data byla na černou skříňku nahrána v 10:03:10.[45] Mezi rodinami některých obětí a vyšetřovateli vznikl spor, zdali se pasažérům podařilo do kokpitu proniknout. Dle oficiálních závěrů vyšetřování "únosci udrželi kontrolu nad letadlem, ale museli dospět k názoru, že pasažérům do proniknutí do kokpitu a jejich přemožení zbývalo jen několik sekund".[15] Někteří tvrdí, že o proniknutí pasažérů do kokpitu není pochyb.[46]

Zřícení

[editovat | editovat zdroj]
Místo zřícení letu 93.

Let 93 se zřítil v oblasti rekultivovaného povrchového uhelného dolu v obci Shanksville v Pensylvánii v 10:03:11.[47] Dle oficiální vyšetřovací zprávy letělo letadlo při zřícení rychlostí 933 km/h.[15] Dle National Transportation Safety Board byla rychlost stroje 906 km/h a letadlo bylo obráceno podvozkem nahoru a padalo pod úhlem 40°.[12] Letadlo vytvořilo do dopadu kráter hluboký dva a půl až tři metry a široký devět až patnáct metrů.[48] Nikdo ze čtyřiačtyřiceti osob na palubě nepřežil.[49] Mnoho médií a svědků uvádělo jako čas zřícení 10:06,[50][51] zatímco jiná média a vyšetřovatelé uváděli čas 10:03.[52][53] Komise vyšetřující útoky z 11. září dospěla k tomuto času analýzou černých skříněk, dat z radarů, infračervených snímků ze satelitů a vysílání řízení letového provozu.[15]

Kelly Leverknight sledovala zprávy o útocích, když zaslechla letadlo. "Slyšela jsem letadlo, šla jsem se na něj podívat z vchodových dveří a uviděla jsem, že padá k zemi. Mířilo směrem ke škole, což mě vylekalo, neboť tam byly mé tři děti. Pak byla slyšet exploze a byl vidět oheň a kouř."[54] Další svědek, Eric Peterson, který byl v místním obchodě s automobily, se podíval nahoru, když slyšel letadlo. "Bylo docela nízko a myslel jsem si, že by na něm šly spočítat nýty. Bylo vidět více z horní části letadla než z dolní, bylo totiž obrácené na stranu. Došlo k velké explozi a byly vidět plameny. Byla to obrovská, obrovská exploze. Plameny, poté kouř a poté obrovský, obrovský oblak ve tvaru hřibu."[55] Val McClatchey sledovala přenos útoků, když uslyšela letadlo. Krátce jej zahlédla a poté uslyšela náraz. Exploze vyřadila elektřinu a telefony. Popadla fotoaparát a pořídila fotografii oblaku kouře vznášejícího se nad místem zřícení.[56] Stoupenci konspiračních teorií ji obvinili ze zfalšování fotografie.[57]

"Máme informaci, že velké letadlo se dnes ráno zřítilo severně od Somerset County Airport, které je v západní Pensylvánii, nedaleko Pittsburghu, asi 80 mil (128 km - pozn. aut.), šlo o Boeing 767. Nevíme, které společnosti patřil, nevíme čí byl."
Reportér CNN Aaron Brown v 10:50.[58]

První svědci dorazili na místo nehody v 10:06.[40] Dispečeři řízení letového provozu v Clevelandu, kteří zatím nevěděli o zřícení letu 93, informovali Severovýchodní protivzdušnou obranu (Northeast Air Defense Sector, NEADS), že na palubě letu 93 je bomba a předali jeho poslední známé souřadnice. V tomto okamžiku byla armáda poprvé informována o situaci letu 93.[13] Ballinger se pokusil prostřednictvím systému ACARS poslat v 10:10 letu 93 zprávu: "Neodklánějte se k DC. V žádném případě." O minutu později zprávu zopakoval. Pobočka leteckého úřadu (Federal Aviation Administration, FAA) v Herdonu uvědomila v 10:13 ředitelství o zřícení letu 93.[13] NEADS se spojil s řízením letového provozu ve Washingtonu za účelem získání nových informací o letu 93 a byl informován, že došlo k jeho zřícení.[59] V 10:37 oznámil reportér CNN Aaron Brown: "Dostáváme zprávy, dostáváme hodně zpráv a chceme být opatrní a informovat vás, až je potvrdíme. Máme zprávu, že v Pensylvánii se zřitla 747, avšak tato zpráva je v tuto chvíli nepotvrzená.""[60] Ve zmatku chybně v 10:47 oznámil, že na Pentagon míří druhé letadlo a informaci zopakoval v 10:52.[58]

Po zřícení

[editovat | editovat zdroj]
Odkryté zbytky jednoho z motorů letadla.

Letadlo se po dopadu zcela roztříštilo. Vyšetřovatelé objevili zbytky letadla až v New Baltimore v Pensylvánii, třináct kilometrů od místa zřícení.[61] Část trosek byla nalezena v Indian Lake v Pensylvánii, dva a půl kilometru od místa dopadu.[62] Všechny ostatky obětí byly nalezeny na ploše okolo místa zřícení o rozloze 28 ha.[62] Na vyšetřování a identifikaci obětí se podílel koroner Wally Miller. Dle jeho vyjádření byl jediným snáze identifikovatelným lidským pozůstatkem kus páteře tvořený pěti obratli.[63] Miller nalezl asi 1500 tělesných pozůstatků o celkové hmotnosti 272 kg, což bylo asi osm procent hmotnosti všech osob na palubě letu 93.[64] Zbytek těl obětí se vypařil při dopadu a následné explozi.[65] Do 22. září byly identifikovány čtyři oběti, do 24. září pak jedenáct obětí.[66][67] Další oběť byla identifikována 29. září.[68] Do 27. října bylo identifikováno čtyřiatřicet obětí.[69] Všechny oběti byly identifikovány 21. prosince.[70] Ostatky těl byly explozí poškozeny natolik, že vyšetřovatelé nebyli schopni určit, zdali někteří pasažéři zahynuli již během letu před zřícením letadla. V úmrtních listech obětí byla jako příčina smrti uvedena vražda, v případě únosců byla uvedena sebevražda.[70] Tělesné pozůstatky a osobní věci obětí byly vráceny jejich rodinám.[71] Pozůstatky únosců byly předány FBI jako důkaz.[72]

Kus trupu nalezený na místě zřícení letu 93.

Vyšetřovatelé na místě nalezli nůž maskovaný jako zapalovač.[73] Černá skříňka byla nalezena 13. září a záznamové zařízení z kokpitu o den později.[74][75] To bylo nalezeno osm metrů pod kráterem. FBI původně odmítla žádost kongresmanky Ellen Tauscher a rodin obětí o uveřejnění nahrávek.[76] Dne 18. dubna 2002 bylo rodinám obětí umožněno si na uzavřeném setkání nahrávky poslechnout.[77] Nahrávky byly přehrány porotě rozhodující v případě Zachariase Moussaouiho a přepisy byly na veřejnost uvolněny 12. dubna 2006.[78]

Nepodařilo se podat přesvědčivé a nezvratné důkazy o cíli letu 93.[79] Usáma bin Ládin, Chálid Šajch Muhammad a Muhammad Atef vypracovali před útoky seznam možných cílů.[80] Bin Ládin chtěl zničit Bílý dům a Pentagon. Šajch Muhammad chtěl zaútočit na Světové obchodní centrum a všichni tři chtěli zasáhnout Kapitol. Nikdo další se na prvním výběru cílů nepodílel.[80] Bin Ládin řekl Ramzimu Binalshibhovi, jednomu z organizátorů, ať informuje Muhammada Attu, že preferuje Bílý dům před Kapitolem.[81] Atta upozornil Binalshibha, že udeřit na Bílý dům může být komplikované, ale souhlasil s jeho zařazením na seznam cílů a Kapitol určil jako alternativní cíl pro případ, že by se útok na Bílý dům ukázal jako obtížně realizovatelný. Nakonec Atta informoval Binalshibha, že Jarrah má v plánu navést letadlo na Kapitol.[81] Atta zmínil i možnost útoku na jaderné zařízení, ale ostatní piloti s návrhem vyjádřili nesouhlas a Atta svůj návrh stáhl.[81] V komunikaci mezi Attou a Binalshibhem dva dny před útokem byl jako primární cíl zmíněn Bílý dům a Kapitol jako cíl alternativní.[21]

Trosky letu 93.

Krátce po útocích se vynořily spekulace, že cílem mohl být Camp David.[82] Na základě výslechů Abú Zubajdy dospěli vyšetřovatelé k názoru, že cílem letadla měl být Bílý dům.[83] Šajch Muhammad a Binalshibh v rozhovoru s Yosri Foudou pro stanici Al-Džazíra uvedli, že cílem byl Kapitol.[84] V oficiální vyšetřovací zprávě o útocích je uvedeno, že pasažéři svou akcí zamezili zničení Bílého domu nebo Kapitolu.[15] Dle další výpovědi Šajcha Muhammada preferoval bin Ládin Kapitol před Bílým domem a přiznal, že v rozhovoru s Foudou, kde uvedl, že teroristé zvažovali asi třicet cílů, lhal, aby vzbudil zdání, že útoky měly větší rozměr než ve skutečnosti.[21]

Komise vyšetřující útoky z 11. září dospěla k názoru, že velení protiletadlové obrany (North American Aerospace Defense Command, NORAD) a letecký úřad (Federal Aviation Administration, FAA) podali nepřesná svědectví.[85] NORAD uvedl, že by let 93 byl dostižen a sestřelen před dosažením Washingtonu D.C. Komise se s tímto svědectvím neztotožnila a uvedla, že "pokud by se let 93 nezřítil v Pensylvánii, během deseti až dvaceti minut by se dostal do oblasti Washingtonu".[86] Ve vyšetřovací zprávě je uvedeno, že stíhačky pod vedením NEADS sledovaly let Delta Air Lines 1989, který byl v daném okamžiku chybně považován za unesený.[15] Dne 19. září 2001 byly všechny oběti letu 93 navrženy na Zlatou medaili Kongresu.[87] Kongresman Bill Shuster navrhl v roce 2006 zákon, který by medaili všem obětem přiznal,[88] avšak ani v roce 2008 k udělení vyznamenání obětem nedošlo.[89]

Slova pasažéra Todda Beamera "let's roll" se stala celostátně používanou frází.[18] Port Authority of New York and New Jersey změnila na počest obětem útoků jméno Newark International Airport na Newark Liberty International Airport.[90] Příběh letu 93 se stal tématem několika dokumentů i hraných filmů, například The Flight That Fought Back, Let číslo 93 či United 93.[91][92]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku United Airlines Flight 93 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ KENNEDY, Helen. Hijack Plot Bared on Al Qaeda Video. Daily News. 2002-09-10. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-24.  Archivováno 24. 9. 2009 na Wayback Machine.
  2. ↑ YARDLEY, Jonathan. The 9/11 Hijackers [online]. 2005-05-01 [cit. 2008-06-22]. (The Washington Post). Dostupné online. 
  3. ↑ The Story of Ziad Jarrah [online]. Canadian Broadcasting Corporation, 2005-01-19 [cit. 2008-06-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Hamburg cell reveals details [online]. CNN, 2001-09-18 [cit. 2008-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-23. 
  5. ↑ FREEDBERG, Sydney P. He seemed like such a nice boy. St. Petersburg Times. 2001-10-14. Dostupné online [cit. 2008-06-22]. 
  6. ↑ Hamburg cell reveals details [online]. CNN, 2001-09-18 [cit. 2008-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-23. 
  7. ↑ POPKIN, Jim. Video showing Atta, bin Laden is unearthed. MSNBC. 2006-10-01. Dostupné online [cit. 2008-06-22]. 
  8. ↑ George Tenet's al-Qaida testimony [online]. 2002-10-18 [cit. 2008-06-22]. (The Guardian). Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d Monograph on 9/11 and Terrorist Travel. [s.l.]: National Commission on Terrorist Attacks Upon the United States Dostupné online. Kapitola Chronology, s. 40. 
  10. ↑ SADLER, Brent. Uncle calls hijack suspect 'innocent passenger' [online]. CNN, 2001-09-17 [cit. 2008-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-30. 
  11. ↑ SERRANO, Richard A. Moussaoui jury hears struggle to the death. The Dallas Morning News. 2006-04-12. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-26.  Archivováno 26. 9. 2008 na Wayback Machine.
  12. ↑ a b c Flight Path Study - United Airlines Flight 93 [online]. National Transportation Safety Board, 2002-02-19 [cit. 2008-06-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Staff Report - "We Have Some Planes": The Four Flights — a Chronology [PDF]. National Commission on Terrorist Attacks Upon the United States [cit. 2008-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-24. 
  14. ↑ People killed in plane attacks [online]. 2001-09-25 [cit. 2008-06-21]. (USA Today). Dostupné online. 
  15. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r 9/11 Commission Report. [s.l.]: National Commission on Terrorist Attacks Upon the United States, 2004. Dostupné online. Kapitola 'We Have Some Planes'. 
  16. ↑ Inside the mind of a terrorist [online]. 2004-08-22 [cit. 2008-06-22]. (The Guardian). Dostupné online. 
  17. ↑ The Aviation Security System and the 9/11 Attacks - Staff Statement No. 3 [PDF]. [cit. 2008-06-22]. (National Commission on Terrorist Attacks Upon the United States). Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d PAULEY, Jane. No greater love. MSNBC. 2006-09-11. Dostupné online [cit. 2008-06-23]. 
  19. ↑ Flight 93 Pilot's Wife Recalls Terror of Recording [online]. ABC News, 2006-04-13 [cit. 2008-06-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ WALD, Matthew L, Kevin Sack. 'We Have Some Planes,' Hijacker Told Controller. The New York Times. 2001-10-16. Dostupné online [cit. 2008-06-23]. 
  21. ↑ a b c d 9/11 Commission Report. [s.l.]: National Commission on Terrorist Attacks Upon the United States, 2004. Dostupné online. Kapitola Notes. 
  22. ↑ a b Flight 93 hijacker: 'Shall we finish it off?' [online]. CNN, 2004-07-23 [cit. 2008-06-23]. Dostupné online. 
  23. ↑ Air Traffic Control Recording [PDF]. National Transportation Safety Board, 2001-12-21 [cit. 2008-06-23]. Dostupné online. 
  24. ↑ STOUT, David. Recording From Flight 93 Played at Trial. The New York Times. 2006-04-12. Dostupné online [cit. 2008-06-23]. 
  25. ↑ a b c d e f g h Summary of Flight 93 [online]. United States District Court for the Eastern District of Virginia [cit. 2008-06-23]. Dostupné v archivu. 
  26. ↑ a b c d e Flight 93 Transcript [online]. CNN, 2006-04-12 [cit. 2008-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-08. 
  27. ↑ HIRSCHKORN, Phil. On tape, passengers heard trying to retake cockpit. CNN. 2006-04-12. Dostupné online [cit. 2008-06-23]. 
  28. ↑ a b c d Timeline for United Airlines Flight 93 [online]. National Public Radio, 2004-06-17 [cit. 2008-06-23]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b LEWIS, Neil A. Final Struggles on 9/11 Plane Fill Courtroom. The New York Times. 2006-04-13. Dostupné online [cit. 2008-06-23]. 
  30. ↑ A Nation Challenged: The Tapes; "Voices From the Sky" [online]. 2001-10-16 [cit. 2008-06-23]. (The New York Times). Dostupné online. 
  31. ↑ Transcript of Jury Trial Before the Honorable Leonie M. Brinkema - United States District Judge Volume XVII-A. [s.l.]: United States District Court for the Eastern District of Virginia, 2006-04-11. Dostupné online. S. p. 3477. 
  32. ↑ a b c d e Stipulation Regarding Flights Hijacked on September 11, 2001. [s.l.]: United States District Court for the Eastern District of Virginia, 2006-03-01. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-07. S. 9.  Archivováno 7. 2. 2019 na Wayback Machine.
  33. ↑ a b SWARD, Susan. The voice of the survivors. San Francisco Chronicle. 2002-04-21. Dostupné online [cit. 2008-06-23]. 
  34. ↑ Transcripts - Mornings with Paula Zahn - Remembering The Victims: Lauren Grandcolas. CNN. 2001-12-28. Dostupné online [cit. 2008-06-23]. 
  35. ↑ Relatives wait for news as rescuers dig. CNN. 2001-09-13. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-22.  Archivováno 22. 5. 2008 na Wayback Machine.
  36. ↑ LANE, Charles, Don Phillips and David Snyder. A Sky Filled With Chaos, Uncertainty and True Heroism [online]. 2001-09-17 [cit. 2008-06-24]. (The Washington Post). Dostupné online. 
  37. ↑ SERRANO, Richard A. 9/11 phone drama replayed at Moussaoui sentencing trial. San Francisco Chronicle. 2006-04-12. Dostupné online [cit. 2008-06-24]. 
  38. ↑ 'Let's roll': A catchphrase that became a battlecry [online]. 2002-09-09 [cit. 2008-06-28]. (The Age). Dostupné online. 
  39. ↑ ALDERSON, Andrew, Susan Bisset. The extraordinary last calls of Flight UA93. The Daily Telegraph. 2001-10-20. Dostupné online [cit. 2008-06-28]. 
  40. ↑ a b PERL, Peter. Hallowed Ground. The Washington Post. 2002-05-12. Dostupné online [cit. 2008-06-28]. 
  41. ↑ HOFFMAN, Ernie. Dispatcher honored for Flight 93 efforts. Pittsburgh Post-Gazette. 2001-12-07. Dostupné online [cit. 2008-06-28].  Archivováno 13. 6. 2010 na Wayback Machine.
  42. ↑ LEVIN, Steve. 'It hurt to listen'. Pittsburgh Post-Gazette. 2002-04-21. Dostupné online [cit. 2008-06-28].  Archivováno 24. 2. 2011 na Wayback Machine.
  43. ↑ LONGMAN, Jere. A Nation Challenged: The Pennsylvania Crash; Cockpit Tape Offers Few Answers but Points to Heroic Efforts. The New York Times. 2002-03-27. Dostupné online [cit. 2008-06-28]. 
  44. ↑ Transcripts - CNN Wolf Blitzer Reports: Senate Debates Attack on Iraq; Did Russian Mob Attempt to Fix Olympics? [online]. CNN, 2001-07-31 [cit. 2008-06-28]. Dostupné online. 
  45. ↑ United Airlines Flight 93 - Flight Data Recorder [online]. National Transportation Safety Board [cit. 2008-06-29]. Dostupné online. 
  46. ↑ Associated Press. Families of Passengers Question Theory That Hijackers Crashed Flight 93. Foxnews.com. 2003-08-08. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-04. 
  47. ↑ SLEVIN, Peter. Outside the Cockpit Door, a Fight to Save the Plane. The Washington Post. 2004-07-24. Dostupné online [cit. 2008-06-28]. 
  48. ↑ None of us will ever forget [online]. 2001-09-12 [cit. 2008-06-28]. (Seattle Post-Intelligencer). Dostupné online. 
  49. ↑ SARA, Rimer. A Nation Challenged: The Pennsylvania Crash; 44 Victims Are Remembered, and Lauded. The New York Times. 2001-09-18. Dostupné online [cit. 2008-06-28]. 
  50. ↑ SILVER, Jonathan D. What was the danger to city? Doomed United Flight 93 passed just south of Pittsburgh. Pittsburgh Post-Gazette. 2001-09-13. Dostupné online [cit. 2008-06-28].  Archivováno 3. 1. 2010 na Wayback Machine.
  51. ↑ A Bell Tolls In Shanksville [online]. CBS News, 2002-09-11 [cit. 2008-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-10-12. 
  52. ↑ LONGMAN, Jere. Flight 93; Refusing To Give In Without A Fight. The New York Times. 2002-09-11. Dostupné online [cit. 2008-06-28]. 
  53. ↑ LOWRY, Patricia. Memorial in the making: Five Flight 93 designs evolve in subtle ways. Pittsburgh Post-Gazette. 2005-07-12. Dostupné online [cit. 2008-06-28].  Archivováno 18. 10. 2011 na Wayback Machine.
  54. ↑ ZAPINSKI, Ken. A blur in the sky, then a firestorm. St. Petersburg Times. 2001-09-12. Dostupné online [cit. 2008-06-29]. 
  55. ↑ SWEENEY, James F, Diane Solov, Rich Exner. Pennsylvania crash carries horror into small towns. The Plain Dealer. 2001-09-12. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-18.  Archivováno 18. 11. 2006 na Wayback Machine.
  56. ↑ FREDERICK, Robb. The day that changed America. Pittsburgh Tribune-Review. 2002-09-11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-11.  Archivováno 11. 9. 2008 na Wayback Machine.
  57. ↑ CLEARY, Caitlin. Conspiracy theorists blog that Flight 93 photo is fake. Pittsburgh Post-Gazette. 2006-08-06. Dostupné online [cit. 2008-06-29].  Archivováno 26. 8. 2009 na Wayback Machine.
  58. ↑ a b Transcripts - America Under Attack [online]. CNN, 2001-09-11 [cit. 2008-06-29]. Dostupné online. 
  59. ↑ "{{{title}}}". Producers: Colette Beaudry and Michael Cascio. Inside 9/11. National Geographic Channel. 2005-09-23.
  60. ↑ Transcripts - America Under Attack [online]. CNN, 2001-09-11 [cit. 2008-06-29]. Dostupné online. 
  61. ↑ 'Black box' from Pennsylvania crash found [online]. CNN, 2001-09-13 [cit. 2008-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-05. 
  62. ↑ a b Debunking the 9/11 Myths: Special Report. Popular Mechanics. March 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-13.  Archivováno 13. 6. 2008 na Wayback Machine.
  63. ↑ On Hallowed Ground [online]. 2002-09-09 [cit. 2008-07-01]. (The Age). Dostupné online. 
  64. ↑ PERL, Peter. Hallowed Ground; Nobody asked for this, but as September 11 recedes, a small Pennsylvania town finds itself guardian of an American legend;. The Washington Post. 2002-05-12. 
  65. ↑ PRESSLEY, Sue A. Site of Crash Is 'Hallowed Ground'; In a Pa. Field, Thousands Pay Homage to Where America First Fought Back;. The Washington Post. 2002-09-11. 
  66. ↑ GIBB, Tom. Four Flight 93 victims identified. Pittsburgh Post-Gazette. 2001-09-22. Dostupné online [cit. 2008-06-29].  Archivováno 9. 4. 2009 na Wayback Machine.
  67. ↑ LYMAN, Brian. Coroner identifies seven more victims of Flight 93 crash. Pittsburgh Post-Gazette. 2001-09-24. Dostupné online [cit. 2008-06-29].  Archivováno 11. 2. 2009 na Wayback Machine.
  68. ↑ Associated Press. Searchers to return to Flight 93 crash site. Pittsburgh Post-Gazette. 2001-09-29. Dostupné online [cit. 2008-06-29].  Archivováno 29. 9. 2008 na Wayback Machine.
  69. ↑ HOPEY, Don. Another 14 victims of Flight 93 identified. Pittsburgh Post-Gazette. 2001-10-27. Dostupné online [cit. 2008-06-29].  Archivováno 2. 8. 2009 na Wayback Machine.
  70. ↑ a b GIBB, Tom. Flight 93 remains yield no evidence. Pittsburgh Post-Gazette. 2001-12-20. Dostupné online [cit. 2008-06-29].  Archivováno 15. 9. 2009 na Wayback Machine.
  71. ↑ Associated Press. Flight 93 Remains Returned. CBS News. 2002-02-26. Dostupné online [cit. 2008-06-29]. 
  72. ↑ BURGER, Timothy J. HIJACKERS' REMAINS FBI gets fragments of Pentagon, Pa. 9/11 thugs. Daily News. 2002-08-17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-27.  Archivováno 27. 10. 2011 na Wayback Machine.
  73. ↑ Associated Press. Revised 9/11 Report Reveals New Details. Foxnews.com. 2005-09-14. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-07. 
  74. ↑ SILVER, Jonathan D. Will black box reveal Flight 93's last moments?. Pittsburgh Post-Gazette. 2001-09-14. Dostupné online [cit. 2008-07-01].  Archivováno 7. 9. 2008 na Wayback Machine.
  75. ↑ SMITH, Matthew P. Flight 93 voice recorder found in Somerset County crash site. Pittsburgh Post-Gazette. 2001-09-15. Dostupné online [cit. 2008-07-01].  Archivováno 20. 7. 2008 na Wayback Machine.
  76. ↑ CANDIOTTI, Susan. FBI won't release Flight 93 tape. CNN. 2001-12-21. Dostupné online [cit. 2008-07-01]. 
  77. ↑ HIRSCHKORN, Phil, David Mattingly. Families say Flight 93 tapes prove heroism. CNN. 2002-04-19. Dostupné online [cit. 2008-07-01]. 
  78. ↑ Associated Press. Moussaoui timeline. USA Today. 2006-05-03. Dostupné online [cit. 2008-07-01]. 
  79. ↑ SHUSTER, David. 9/11 mystery: What was Flight 93's target?. Hardball with Chris Matthews. MSNBC, 2006-09-12. Dostupné online [cit. 2008-07-02]. 
  80. ↑ a b 9/11 Commission Report. [s.l.]: National Commission on Terrorist Attacks Upon the United States, 2004. Dostupné online. Kapitola Al Qaeda Aims at the American Homeland. 
  81. ↑ a b c 9/11 Commission Report. [s.l.]: National Commission on Terrorist Attacks Upon the United States, 2004. Dostupné online. Kapitola The Attack Looms. 
  82. ↑ Feds Would Have Shot Down Pa. Jet [online]. CBS News, 2001-09-16 [cit. 2008-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-04-04. 
  83. ↑ White House target of Flight 93, officials say [online]. CNN, 2002-05-23 [cit. 2008-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-21. 
  84. ↑ RUBIN, Daniel. Capitol was Flight 93 Target, Arab TV Reports. Pittsburgh Post-Gazette. 2002-09-09. 
  85. ↑ 9/11 panel distrusted Pentagon testimony [online]. CNN, 2006-08-02 [cit. 2008-07-03]. Dostupné online. 
  86. ↑ STOUT, David. Panel Doubts Claim That F-16's Would Have Stopped Flight 93. The New York Times. 2004-06-17. Dostupné online [cit. 2008-07-03]. 
  87. ↑ Senate considers medals for Flight 93 victims [online]. CNN, 2001-09-19 [cit. 2008-06-26]. Dostupné online. 
  88. ↑ Associated Press. Bill Would Award Medals to Those Killed on Flight 93. Foxnews.com. 2006-04-18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-24. 
  89. ↑ DORELL, Oren. Medals mulled for 9/11's Flight 93 victims. USA Today. 2008-04-09. Dostupné online [cit. 2008-07-03]. 
  90. ↑ Associated Press. Airport Renamed To Honor 9/11 Heroes. CBS News. 2002-08-30. Dostupné online [cit. 2008-07-10]. 
  91. ↑ 'Grey's,' '24' among top Emmy nominees [online]. CNN, 2006-07-06 [cit. 2008-07-10]. Dostupné online. 
  92. ↑ TIMMONS, Heather. Four Years On, a Cabin's-Eye View of 9/11. The New York Times. 2006-01-01. Dostupné online [cit. 2008-07-10]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Teroristické útoky 11. září 2001
Unesená letadla
Místa
Vyšetřování
Následky
Filmy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Let_United_Airlines_93&oldid=23325171“