Lodhéřov
| Lodhéřov | |
|---|---|
 Malé náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jindřichův Hradec |
| Obec s rozšířenou působností | Jindřichův Hradec (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′55″ s. š., 14°57′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 695 (2024)[1] |
| Rozloha | 23,75 km²[2] |
| Nadmořská výška | 535 m n. m. |
| PSČ | 377 01, 378 26 |
| Počet domů | 293 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Lodhéřov 168 377 01 Jindřichův Hradec 1 oulodherov@tiscali.cz |
| Starostka | Zdeňka Klesalová |
| Oficiální web: www | |
  Lodhéřov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 546666 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Lodhéřov (německy Riegerschlag) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží cca 8 km severozápadně od Jindřichova Hradce směrem na Deštnou a Červenou Lhotu. Rozkládá se podél Ženského potoka a jeho půdorys prozrazuje, že se jedná o německou vesnici založenou koncem 13. století. Dříve obec s německým obyvatelstvem, nyní české obyvatelstvo. Žije zde 695[1] obyvatel.
Nad Lodhéřovem se tyčí nejeden kopec, nejvyšší z nich se nazývá „Čertův kámen“ a jeho vrchol leží v nadmořské výšce 659 m. Místní raritou je, že Lodhéřov je nejdelší obcí na Jindřichohradecku a druhou nejdelší obcí v České republice. Její délka je 2800 metrů.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci je činěna roku 1294 (Rudgerschlag odvozené od osobního jména Rudger/Rüdiger/Lodhéř), jako majetek Oldřicha II. z Hradce, pána na Jindřichově Hradci a Telči. Lodhéřov byl farní vsí a kostel sv. Petra a Pavla se připomíná již v roce 1297. Podací právo ke kostelu držela jindřichohradecká komenda Řádu německých rytířů, kteří byli, z pověření pánů z Hradce, kolonizátory okolí Jindřichova Hradce a pravděpodobně i zakladateli vsi. Němečtí rytíři se v husitských válkách odtud vystěhovali.[4]
Nová obec rozkládající se v délce 2.5 km podél Ženského potoka, prozrazuje již tímto půdorysem německé založení. Nejstarším archivním dokladem o osudech Lodhéřova je darovací listina Oldřicha z Hradce, kterou 17. září 1297 tento hradecký pán daroval obec Lodhéřov templářskému řádu. Tato rozlehlá pohorská vesnice na živém potoku na úpatí nejvyššího kopce Čertova Kamenu má 162 domů s 1133 obyvateli. Jest tudíž největší vesnicí v celém okresu. Byl zde také dosazen duchovní řád, který se zde udržel do husitských válek roku 1417.[4]
Po častých změnách vlastníků část vsi připadla v průběhu 15. století ke Kardašově Řečici a s ní pak v 16. století opět připadla k Jindřichovu Hradci, k němuž pak náležela celá po další tři století. Významný český šlechtický rod pánů z Hradce držel své statky nepřetržitě až do roku 1604, kdy zemřel poslední příslušník rodu v mužské linii Jáchym Oldřich. Dědičkou panství se stala jeho sestra Lucie Otýlie z Hradce, která se v roce 1602 vdala za Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka. Po smrti Lucie Otýlie z Hradce v roce 1633 se stal majitelem jindřichohradeckého panství Vilém Slavata. Jeho potomci pak vládli v Hradci téměř do konce 17. století. Nakonec získali panství Jindřichův Hradec Černínové sňatkem Marie Josefy Slavatové s Heřmanem Jakubem hrabětem Černínem z Chudenic. Černínové pak byli vrchností až do konce patrimoniální správy (1850) a majiteli statku až do roku 1945.[4]
V roce 1930 zde žilo 854 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byl Lodhéřov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[5]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Obec je provozovatelem vodovodu a nově i kanalizace. V roce 1999 byla obec Lodhéřov plně plynofikována. Kulturní dům je využíván místními složkami i občany k pořádání kulturních, společenských i soukromých akcí. V této budově se nachází i restaurace a prodejna potravin. V současné době[kdy?] se dokončuje výstavba kanalizace a čistírny odpadních vod v Lodhéřově. To umožní rozsáhlejší rozvoj výstavby rodinných domů a tím i příchod nových obyvatel do obce. Úkolem do budoucna bude vybudování kanalizace ve Studnicích.[4]
V Lodhéřově působí několik místních složek. Dlouholetou tradici zde má Tělovýchovná jednota Sokol Lodhéřov-především oddíl fotbalistů a hráčů stolního tenisu, Myslivecké sdružení Čerťák a Sbor dobrovolných hasičů Lodhéřov. V roce 2012 zde vznikla nová složka Kulturně umělecká nezávislá asociace, občanské sdružení. Pro sportovní vyžití je občanům k dispozici nově vybudované víceúčelové hřiště, které se nachází v blízkosti fotbalového hřiště. V loňském roce[kdy?] zajistila obec z vlastních prostředků výstavbu dětského hřiště v Lodhéřově a ve Studnicích.[4]
Školy
[editovat | editovat zdroj]V roce 1935 byla postavena pro české děti ve Lodhéřově nová budova školy, kde byla zřízena i mateřská škola. Hned po získání práva na český jazyk ve škole, zahájil učitel Sládek i boj za uplatnění českého jazyka i v kostele, kde ač ve farnosti žilo 10,28 % Čechů, se konaly všechny bohoslužby dosud jen německy. Teprve od 15. září 1923 rozhodnutím konzistoře byly zavedeny české bohoslužby v Lodhéřově každou osmou neděli. V obecním zastupitelství měli Češi od roku 1923 vždycky mezi 15 členy jednoho zástupce.[4]
Obec Lodhéřov je zřizovatelem Základní a mateřské školy v Lodhéřově. Základní školu navštěvují děti z našich obcí od 1. do 5. ročníku. Pro žáky ZŠ slouží též družina a školní stravovna. Budova základní školy prošla v letech 2009-2010 rekonstrukcí a kompletním zateplením včetně výměny oken. Na to v roce 2012 navázala výměna plynových kotlů, což znamená významnou úsporu nákladů na vytápění celé budovy. Na obě tyto akce byly čerpány dotace. Podmínkou poskytnutí těchto dotací bylo udržení funkčnosti školy po dobu 10 let. Budova mateřské školy těsně sousedí s budovou kulturního domu. V roce 2013 došlo ke kompletní opravě fasády mateřské školy.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Petra a Pavla, vybudovaný ve 13. století na kopci a strategicky výhodném místě a ohrazený zdí. Ten prošel postupem času několika změnami. Roku 1624 nahradil Adam Pavel Slavata dosavadní trámový strop kostela klenbou. V roce 1674 byla nově od základů postavena věž o třech patrech, roku 1698 opatřena nová kamenná křtitelnice. Počátkem 18. století byla přistavěna kaplička Panny Marie Svatohorské, roku 1787 byla rozšířena presbytář a roku 1819 dostal Lodhéřovský kostel definitivní podobu přístavbou pravé boční lodi. Kostel má gotické presbyterium a 3 lodě. Roku 1779 byly před vstupem do kostela postaveny barokní sochy sv. Jana a sv. Tadeáše.[4]
- Fara prodělávala občasné změny a úpravy. Důkladně byla přestavěna v letech 1724 až 1730. Z této doby pocházejí i její nástěnné malby a první patro.[4]
- Venkovská usedlost čp. 81
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obec Lodhéřov se skládá ze tří částí na třech katastrálních územích.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Petra a Pavla -
Dům čp. 147 -
Pošta a hasičská zbrojnice -
Restaurace
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f g h i j Oficiální web obce Lodhéřov. www.lodherov.cz [online]. [cit. 2011-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-23.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lodhéřov na Wikimedia Commons - Lodhéřov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
