Lucie Trmíková
| Lucie Trmíková | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. července 1969 (55 let) Kolín  Československo |
| Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
| Aktivní roky | 1991–dosud |
| Choť | Jan Nebeský |
| Umělecké ceny | |
| Cena Alfréda Radoka (1997) | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lucie Trmíková (* 17. července 1969 Kolín) je česká divadelní a filmová herečka, zpěvačka a scenáristka, držitelka Ceny Alfréda Radoka za nejlepší ženský herecký výkon a Ceny Thálie v kategorii činohra.
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Lucie Trmíková se narodila v 17. července v Kolíně. V roce 1991 ukončila studium na Divadelní fakultě AMU, obor herectví. Je bývalou členkou souboru Divadla komedie a Divadla Miriam divadelní společnosti Petrklíč.[1] Působila též jako lektorka herecké dílny pořádané občanským sdružením Petrklíč.[2] V roce 1997 získala za roli Terezky ve stejnojmenné hře Lenky Lagronové (Divadlo komedie) Cenu Alfréda Radoka.[3] V roce 2019 získala za roli Anny v inscenaci Soukromé rozhovory (divadelní spolek Jedl Praha) Cenu Thálie v kategorii činohra – ženy.[4]
Osobnost Simone Weilové, francouzské filosofky, sociální reformátorky a mystičky, inspirovala Lucii Trmíkovou k napsání hry Mlčky křičet. Hru uvedlo roce 2014 Studio Hrdinů. Autorka sama ztvárnila hlavní roli Simony Weilové, v roli konferenciéra a zároveň všech postav, jež prošly životem Simone Weilové, se představil Saša Rašilov. Režie se ujal Jan Nebeský.[5][6][7]
Od roku 2021 vyučuje činoherní herectví na pražské DAMU.
Divadelní angažmá a role (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Věrka (Lenka Lagronová: Miriam. Divadlo Komedie, režie Jan Nebeský), 1995[8]
- Terezka (Lenka Lagronová: Terezka. Divadlo Komedie, režie Jan Nebeský), 1997
- Hilda Wangelová (Henrik Ibsen: Stavitel Solness, režie Jan Nebeský), 1999[9]
- Gina (Henrik Ibsen: Divoká kachna. Divadlo v Dlouhé), 2005[10]
- Jana z Arku (Divadlo Miriam, režie Jan Nebeský), 2007[11]
- Adriana, žena Antifola z Efezu (William Shakespeare: Komedie omylů. Letní Shakespearovské slavnosti 2009)[12]
- Bába (NoD Quijote, experimentální prostor NoD pražského klubu ROXY, režie Jan Nebeský), 2010[13]
- Peklo: Dantovské variace (experimentální prostor NoD, scénář Lucie Trmíková, režie Jan Nebeský), premiéra 30. září 2014[14][15]
- Simone Weilová (Lucie Trmíková: Mlčky křičet. Studio Hrdinů, režie Jan Nebeský), 2014
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]- Dvojčata (TV film) (1988)
- Královna štěstí (TV film) (1989)
- Tajemství Popelčina střevíčku (TV film) (1990)
- Ordinace v růžové zahradě (TV seriál) (2005)
- To nevymyslíš! (TV seriál) (2005)
- Na vlastní nebezpečí (2007)[16]
- Světla pasáže (TV seriál) (2007)
- Ferda (studentský film) (2009)
- Cizí pokojíček (studentský film) (2009)
- Tambylles (studentský film) (2011)
- Život a doba soudce A. K. (TV seriál) (2014)
- SM Kabaret: Krimikabaret (divadelní záznam) (2014)
- Pojedeme k moři (2014)[17][18]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Herci, hudebníci, režiséři a někteří další spolupracovníci Divadla Miriam [online]. [cit. 2011-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Herecká dílna [online]. [cit. 2011-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-13.
- ↑ Ceny Alfréda Radoka (1997) [online]. [cit. 2011-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-29.
- ↑ AGENCY, digiONE s r o-independent digital. Hlavní stránka. CENY THÁLIE [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online.
- ↑ FELTLOVÁ, Marina. Hra Mlčky křičet ožije na scéně pražského Studia Hrdinů [online]. Český rozhlas, 2014-12-15 [cit. 2015-01-25]. Dostupné online.
- ↑ FELTLOVÁ, Marina; KRATOCHVÍL, Karel. Trmíková jako francouzská filozofka v kabaretu Mlčky křičet [online]. Český rozhlas, 2014-12-15 [cit. 2015-01-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠŤÁSTKA, Tomáš. Recenze: Rašilov stíhá transvestitu i kabaretiéra, který šťourá v mozku [online]. iDNES.cz, 2015-01-12 [cit. 2015-01-25]. Dostupné online.
- ↑ KŘÍŽ, Jiří. Mistr Nebeský se v Miriam utnul [online]. Praha: Borgis, 2005-04-25 [cit. 2011-03-09]. Dostupné online.
- ↑ ŠMIDRKAL, Václav. Stavitel Solness - Henrik Ibsen [online]. Periskop.cz, 1999-12-02 [cit. 2011-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-07.
- ↑ NOVÁK, Michal. Lovecké drama [online]. 2005 [cit. 2011-03-09]. Dostupné online.
- ↑ HONZÍREK, Jiří. Jana z Arku [online]. 2007-10-05 [cit. 2011-03-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Letní Shakespearovské slavnosti 2009 [online]. [cit. 2011-03-09]. Dostupné online.
- ↑ NoD Quijote je malý divadelní zázrak, který se podařil nesourodým umělcům [online]. iHNed.cz, 2010-11-17 [cit. 2011-03-09]. Dostupné online.
- ↑ BENONIOVÁ, Marcela. Mají peklo v duši [online]. OperaPlus, 2014-10-28 [cit. 2015-01-25]. Dostupné online.
- ↑ SOPROVÁ, Jana. Peklo v NOD ROXY [online]. Scena.cz o.p.s., 2014-10-13 [cit. 2015-01-25]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Recenze: Na vlastní nebezpečí a radši beze slov [online]. iDNES.cz, 2008-01-19 [cit. 2015-01-25]. Dostupné online.
- ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Recenze: Film pro všechny generace. Jiří Mádl vzkřísil Pány kluky [online]. iDNES.cz, 2014-04-09 [cit. 2015-01-25]. Dostupné online.
- ↑ TŘEŠŇÁKOVÁ, Marie. Mádlova zralá jízda o dozrávání je milá až k sežrání [online]. Česká televize, 2014-04-10 [cit. 2015-01-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucie Trmíková na Wikimedia Commons - Lucie Trmíková v Česko-Slovenské filmové databázi
- Lucie Trmíková ve Filmové databázi
- Lucie Trmíková v Internet Movie Database (anglicky)
- Lucie Trmíková na fotografii Viktora Kronbauera
- NOVOTNÁ, Lenka. Lucie Trmíková a Miloš Orson Štědroň o projektu Lamento [online]. Český rozhlas, 2010-01-15 [cit. 2011-03-09]. Dostupné online.
