Mák setý
 Mák setý | |
|---|---|
 Mák setý (Papaver somniferum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
| Čeleď | makovité (Papaveraceae) |
| Rod | mák (Papaver) |
| Binomické jméno | |
| Papaver somniferum L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mák setý (Papaver somniferum) je rostlina z čeledi makovitých (Papaveraceae), v České republice běžně pěstovaná jako zdroj potravinářského máku. Obsahuje různé alkaloidy a bílé mléko z nezralých makovic je významný zdroj opia, proto je v některých státech jeho pěstování zakázáno. Česká republika je ve světovém měřítku nejvýznamnější legální pěstitelskou zemí.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- Papaver officinale
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednoletá rostlina 30–150 cm vysoká, lysá a namodralá, silně mléčicí. Listy jsou přisedlé, podlouhle vejčité a pilovitě zubaté. Květní stopky jsou dlouhé, často odstále chlupaté, květy až 10 cm v průměru. Kalich je lysý, dva páry korunních plátků bílé, růžové, červené nebo fialové barvy s černohnědou skvrnou na basi se silně překrývají a snadno opadávají. Okraje lístků vlnité až zubatě stříhané. Blizna má osm až dvanáct laloků, semeník kulovitý. Zralá makovice je světle šedá, téměř kulovitá, 3–8 cm v průměru, s víčkem. Semena drobná, bílá, namodralá nebo černá, silně olejnatá. Kvete v červnu až srpnu, pěstuje se v mnoha odrůdách a často zplaňuje.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Mák je využíván již několik tisíc let. Prvně se nejspíše pěstoval již v 6. tisíciletí př. n. l. v oblasti Středomoří a o tisíc let později v Mezopotámii sloužil jako zdroj opia. Některé civilizace jako např. Egypťané využívaly opia jako sedativa.[2]
V 9. století se dostal z oblasti Persie na území dnešní Číny, kde se později, přibližně v 18. století, stalo opium významnou silou ovlivňující společnost.
V Česku
[editovat | editovat zdroj]Na území dnešní České republiky se mák ve velkém jako olejnina začal pěstovat počátkem 19. stol. po katastrofálních škodách na olivových plantážích v jižní Francii. V roce 1896 se mák pěstoval na ploše 1772 ha, s průměrným výnosem 0,71 t/ha, nejvíce ve středních Čechách okolo Prahy a v okolí Tábora a Čáslavi. Do roku 1946 vzrostla plocha, na které se mák pěstoval, na 31 000 ha a od té doby postupně klesala na méně než 8 000 v roce 1989. Poté začala prudce vzrůstat k 30 000 ha v roce 1994. Další prudký skok následoval po roce 2004 (hektarový výnos 0,9 t/ha) a v roce 2007 bylo mákem oseto téměř 60 000 ha (0,58 t/ha). V posledních letech se v ČR plochy ustálily kolem 35 000 ha.[3]
Pěstování máku postupně nahradilo plodiny regulované EU jako je např. cukrovka. V pozdějších letech ale došlo k poklesu oseté plochy.[4]
Mezi odrůdy vyšlechtěné na českém území patří Azur (pěstován během let 1928–73), Hanácký modrý (1934–80), Modran (1969) a Amarin (1975). V poslední době se podařilo vyšlechtit celou řadu zajímavých, především bělosemenných odrůd pod názvy Sokol, Racek, Orel, ale i odrůdu s okrovou barvou semene Redy.[5]
Z odrůd modrosemenného máku jsou povolené české odrůdy k pěstování Orfeus (2009), Orbis (2012), Aplaus (2014), Opex (2015), Onyx (2016) a Emanuel (2024). Z ozimých odrůd Olaf, Pingu a Sven (2023). Ze slovenského šlechtění vznikly odrůdy Gerlach (1990), Opal (1995), Bergam (1998), Maratón (2000), Malsar, Major (2002), MS Harlekýn (2018), MS Diamant, MS Topas, MS Zafir a Azurit (2021). V České republice se ještě pěstují ozimé modrosemenné máky původem z Rakouska Titan, Oz, dříve i Zeno Plus.[6]
Podle zákona 167/1998 Sb o návykových látkách je zakázáno z máku získávat opium (§ 15) a pěstování máku na výměře větší než 100 m2 podléhá ohlašovací povinnosti (§ 29).[7]
|
Produkce makového semene v tunách za rok 2008 | ||
| Česko | 49248 | 62 % |
| Turecko | 10384 | 13 % |
| Francie | 5000 | 6 % |
| Maďarsko | 3300 | 4 % |
| Německo | 2800 | 4 % |
| Rumunsko | 1600 | 2 % |
| Rakousko | 1567 | 2 % |
| Slovensko | 1215 | 2 % |
| Zbývající státy | 1536 | 5 % |
| Svět celkem | 83435 | 100 % |
| Vlivem zaokrouhlování přesahuje součet podílů 100 % | ||
Využití
[editovat | editovat zdroj]
Všechna produkce je v České republice určena pro potravinářství, makovina (makovice) se v ČR nevykupuje. V zahraničí však je mák (technické odrůdy) pěstován, zejména v západní Evropě, výhradně pro farmacii. Mák se u slovanských národů, ale i v Rakousku, Německu, široce používá především při přípravě makového pečiva. Přes 4/5 české produkce je exportována, především do slovanských zemí a Rakouska, kde je mák tradiční pochoutkou. V západních zemích jsou makové produkty často pokládány za nevhodné, protože je částečně mylně předpokládáno, že obsahují návykové látky.
V potravinářském máku, který je pěstován v České republice, je však morfinu a kodeinu velmi málo. Vyhláška č. 399/2013 Sb.[9], resp. Nařízení Komise EU 2021/2142[10] připouští limit 20 mg morfinanových alkaloidů na 1 kg makového semene. V pekařských výrobcích platí limit 1,50 mg/kg. Ovšem maximální limit se vztahuje na sumu morfinu a kodeinu, přičemž na limit kodeinu se použije faktor 0,2 (započte se 20 % jeho obsahu). Maximální limit se proto vztahuje na sumu morfinu + 0,2 kodeinu.[11]
Česká cechovní norma Modrý mák[12] je ještě přísnější – stanovuje obsah morfinanových alkaloidů na semeni do 20 mg/kg, ale jedná se o obsah 3 alkaloidů - morfin + kodein + thebain. Pro představu jak malý obsah alkaloidů české odrůdy mají – 20 mg máku je pouze hmotnost cca 40 makových semen a přitom kilogram máku obsahuje cca 2 milióny semen.
A když uvážíme, že monitoring provedený v roce 2013 Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) byl obsah alkaloidů (morfin, kodein, thebain, papaverin, noskapin) ve 12 vzorcích semen potravinářského máku odebraných u českých producentů 7,44 mg/kg a u stejného počtu vzorků z tržní sítě 36,71 mg/kg,[13] pak obsahy morfinanových alkaloidů na povrchu semene českých odrůd jsou ještě nižší než dovoluje výše zmíněná Vyhláška č. 399/2013.
Vzhledem k výskytu morfinu a dalších opiových alkaloidů v máku řešil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) otázku bezpečné dávky těchto látek v potravinách obsahujících mák. Odborníci stanovili, že tzv. akutní denní referenční dávka morfinu obsaženého v máku činí 10 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti.[14]
Mák však také obsahuje velké množství vápníku, železa a zinku. Olej obsažený v makovém semeni obsahuje nejvíce kyseliny linolové ze všech běžně pěstovaných a pro potravu využívaných rostlin. Kyselina linolová (PUFA) patří do skupiny omega-6 esenciálních mastných kyselin.[15][16][17]
Při sklizni máku je nutné klást důraz na zralost semene. Nedozrálé semeno máku může obsahovat více kodeinu, který má sedativní účinky.[18]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ J. Dostál a kol., Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakl. 1950, str. 213.
- ↑ Enpsyro - mák setý [online]. [cit. 2008-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Obecné informace o máku – Český modrý mák [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
- ↑ http://www.agroweb.cz/Mak-%E2%80%93-neuveritelny-vzestup-velky-pad__s1719x62611.html[nedostupný zdroj]
- ↑ Světoví v produkci makového semene. zemedelec.cz [online]. [cit. 2018-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Český modrý mák – Český modrý mák [online]. [cit. 2024-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Legislativa v ČR – Český modrý mák [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
- ↑ http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567 Archivováno 19. 6. 2012 na Wayback Machine. FAOSTAT
- ↑ Vyhláška č. 399/2013 Sb. [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné online.
- ↑ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2142 ze dne 3. prosince 2021 [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Legislativa v ČR [online]. [cit. 2024-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Český modrý mák. Česká cechovní norma [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
- ↑ KUBÍK M., CUHRA P. Mák a opiáty – zkušenosti SZPI s kontrolou máku. Výživa a potraviny [online]. 2015 [cit. 17.7.2020]. Dostupné online.
- ↑ Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Kolik opiátů obsahují maková zrníčka? Hlavně Češi by to měli vědět, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 4. července 2018
- ↑ Nutriční hodnota – Český modrý mák [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Sedm potravin pro zdravé kosti. Vítězí mák. iDNES.cz [online]. 2011-08-31 [cit. 2018-07-05]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.cpzp.cz [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-16.
- ↑ Archivovaná kopie. www.slouceniny.unas.cz [online]. [cit. 2011-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-19.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- J. Dostál a kol., Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakl. 1950
- Ottův slovník naučný, heslo Mák. Sv. 16, str. 658
- Ottův slovník naučný, heslo Papaver. Sv. 19, str. 163
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Taxon Papaver somniferum ve Wikidruzích
Obrázky, zvuky či videa k tématu mák setý na Wikimedia Commons - Spolek Český modrý mák z.s.
- Technologie čištění makového semene –článek společnosti JK Machinery s.r.o.
- LABRIS, s.r.o. - Výroba osiva Máku setého, poradenství
