Marie Macešková-Schnablová
| Marie Macešková-Schnablová | |
|---|---|
.jpg) Autoportrét (1924) | |
| Narození | 4. července 1895 Nové Strašecí |
| Povolání | malířka a spisovatelka |
| Národnost | česká |
| Manžel(ka) | Maceška |
| Děti | Jiří Maceška, Jelena Macešková |
| Rodiče | Bedřich Schnabel, Emilie Schnablová-Špinarová |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Macešková-Schnablová[1], uváděná také Marie Schnablová-Macešková (4. července 1895 Nové Strašecí[2] – ?) byla česká malířka, sochařka, ilustrátorka a žurnalistka.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Marie Macešková-Schnablová se narodila v Novém Strašecí jako mladší ze dvou dětí Bedřicha Schnabela, c. k. okresního soudce v Novém Strašecí (* 20. 4. 1850-před 1912) a jeho manželky Emilie, rozené-Špinarové z Horních Habrů (* 15. 8. 1858). Měla staršího bratra Jana (* 1888). Matka se v roce 1912 jako vdova s oběma dětmi přestěhovala do Prahy na Královské Vinohrady.[3]
Studovala na všeobecné škole kreslení pro dámy na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Dále údajně studovala na Akademii výtvarných umění, kde podle Prokopa Tomana[4] měla být žačkou malíře Karla Krattnera a sochaře Jana Štursy (oba skončili s výukou roku 1925). Mezi absolventy Akademie však evidována není.[5]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V matrice narozených je připsáno, že je od 16. 4. 1919 bez vyznání. Po sňatku převzala příjmení Macešková. Manželé měli dvě děti – Jiřího Macešku a Jelenu Maceškovou. Bydlela v Praze XII, na adrese Švihanka 12.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Jako malířka se věnovala malbě portrétů, figurálních obrazů a krajin. V roce 2024 se jeden její portrét objevil na výstavě Nové realismy, uspořádané Galerií hlavního města Prahy v Městské knihovně v Praze. V popisce obrazu je citována dobová kritika Jaromíra Pečírky.[6]
Věnovala se i sochařství. V roce 1926 byly členkou tvůrčí skupiny Ho-Ho-Ko-Ko, s níž vystavovala v Praze.
Přispívala články a recenzemi do různých periodik, zpravidla pod zkratkou "Mar-".[7] V roce 1933 vydala svou jedinou prózu, drobnou novelu Láska z inserátu.[8] Byla členkou Umělecké besedy.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- Souborná výstava Spolku mladých výtvarníků "Preisler": Krasoumná jednota v Praze, Dům umělců – Praha: Krasoumná jednota, 1922
- Souborná výstava: I. Obrazy a sochy Karel Holan, Miloslav Holý, Pravoslav Kotík, Karel Kotrba, Marie Macešková-Schnabel; II. Grafika Helene Bochořák-Dittrich, Brünn; III. Obrazy Wilhelm Fischer, Český Krumlov: Krasoumná jednota, Rudolfinum od 10. 4. do 9. 5 1926.
- Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům – výstavní sály, Praha: 1. 1. 1931–28. 2. 1931
- Výstava obrazů a kreseb Pravoše Martínka, Václava Síly, Ludviky Smrčkové, Marie Schnablové-Maceškové: 6. XII. 1936–16. XII. 1936, Smetanův dům v Litomyšli – úvod V. Drbohlav. Litomyšl: Osvětová komise, 1936
- Výstava Marie Snablové-Maceškové (akvarely) a Marie Zlatníkové (sochy), Mazáčova výstavní síň, Praha II, Spálená 53[9]
- Národ svým výtvarným umělcům, Praha: 12. 11. 1939–15. 12. 1939
- Národ svým výtvarným umělcům, Praha: 1. 12. 1940–5. 1. 1941
- Národ svým výtvarným umělcům, Praha: 20. 1. 1942–20. 2. 1942
Obrazy
[editovat | editovat zdroj]- Přítelkyně
- Matka s dítětem
- Žena s brýlemi (Autoportrét - nezvěstný), olej, 1921
- Žena bez tváře
- Sáňkování, olej 48 × 56cm, 1925
- Nový svět, akvarel 30 × 44 cm, 1932
- Portrét mladé ženy, olej [10]
- Ves s kostelíkem, olej či tempera na kartonu, rozměry cca 56 cm × 50 cm, signován vpravo dole
- Ohrada u vesnice, akvarel na papíře či kartonz, signován a datován vpravo dole, rozměry cca 68 cm × 53 cm.[11]
Grafika a ilustrace
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Wolker, Balady:
- Balada o nenarozeném dítěti I. – linoryt 26 × 20 cm; varianta II.: linoryt 33,5 × 21 cm;
- Balada o očích topičových 1930 – linoryt 30,5 × 24 cm;
- 'Balada o námořníku I. – 1930 , linoryt 24,5 × 25,5 cm; varianta II.: linoryt 30,5 × 25,5 cm;
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 255.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ [index.php Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 607, obraz 87]
- ↑ Toman, 1946, s. 37; Dodatky 1950
- ↑ Almanach Akademie výtvarných umění (1799-1979, ed. Jiří Kotalík. vydala AVU a NG v Praze 1979
- ↑ Nové realismy, výstava Galerie hl. m. Prahy, Městská knihovna 26.3.–25.8.2024
- ↑ VOPRAVIL, Jaroslav: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. SPN Praha 1973, s. 198, Ludmila Macešková v téže době psala pod zkratkou KAM nebo Jan Kameník
- ↑ Soukromý tisk: Karel Ninger, Praha 1933, 63 stran, osmerkový formát
- ↑ Národní listy č. 258, 20. září 1936, s. 16
- ↑ eAntik repro
- ↑ Aukro
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TOMAN Prokop, Nový slovník československých výtvarných umělců, díl 2. s. 37Praha 1946, Dodatky Praha 1950,
- Nové realismy. Moderní realistické přístupy na československé výtvarné scéně 1918-1945. Habán Ivo (editor) a kolektiv autorů. Národní památkový ústav v Liberci - Karolinum Praha 2020, ISBN 9788087810354
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Macešková-Schnablová
- Marie Macešková-Schnablová v informačním systému abART
- Výtvarné umělkyně
- eAntik
- Prodej obrazy
- Aukro
