Přeskočit na obsah

Marihuana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: encyklopedický styl, pravopis, slovosled, konkrétnost
Detailní záběr na kvetoucí rostlinu konopí
Marihuana

Marihuana je konzervovaná léčivá látka, ale též psychotropní látka,[p 1] která se získává usušením květenství samičích rostlin konopí. Rostlina konopí, která pochází ze střední nebo jižní Asie, se po staletí používá jako droga pro rekreační i entheogenní účely a v různých tradičních medicínách. Tetrahydrokanabinol (THC) je hlavní psychoaktivní složkou konopí, což je jedna ze 483 známých sloučenin v rostlině, včetně nejméně 65 dalších kanabinoidů, jako je kanabidiol (CBD). Konopí lze užívat kouřením, vaporizací, v jídle nebo jako extrakt. V České republice je legální pouze na lékařský předpis.

Konopí má různé psychické a fyzické účinky, mezi které patří euforie, změněné stavy mysli a smyslu pro čas, potíže se soustředěním, zhoršená krátkodobá paměť, zhoršená pohyblivost těla (rovnováha a jemná psychomotorická kontrola), relaxace a zvýšení chuti k jídlu. Nástup účinků je pociťován během několika minut při kouření, ale může trvat až 90 minut při jídle (protože perorálně konzumované léky musí být metabolizovány). Účinky trvají dvě až šest hodin v závislosti na použitém množství. Při vysokých dávkách mohou duševní účinky zahrnovat úzkost, bludy (včetně referenčních představ), halucinace, paniku, paranoiu a psychózu. Mezi užíváním konopí a rizikem psychózy existuje silný vztah, i když se o směru kauzality diskutuje. Mezi fyzické účinky patří zvýšená srdeční frekvence, potíže s dýcháním, nevolnost a problémy s chováním u dětí, jejichž matky užívaly konopí během těhotenství; krátkodobé vedlejší účinky mohou také zahrnovat sucho v ústech a červené oči. Dlouhodobé nepříznivé účinky mohou zahrnovat závislost, sníženou duševní schopnost u těch, kteří začali pravidelně užívat jako dospívající,[1] chronický kašel, náchylnost k respiračním infekcím a syndrom kanabinoidní hyperemeze.

Konopí se většinou používá rekreačně nebo jako léčivá droga, i když může být také použito pro duchovní účely. V roce 2013 užívalo konopí 128 až 232 milionů lidí (2,7 % až 4,9 % celosvětové populace ve věku 15 až 65 let). Jedná se o nejběžněji užívanou zatím převážně nelegální drogu na světě, s nejvyšším užíváním mezi dospělými v Zambii, Spojených státech, Kanadě a Nigérii. Od 70. let 20. století se potence nelegálního konopí zvýšila, hladiny THC stoupaly a hladiny CBD klesaly.

Zatímco rostliny konopí se pěstovaly přinejmenším od 3. tisíciletí př. n. l., důkazy naznačují, že se kouřilo pro psychoaktivní účinky nejméně před 2 500 lety v pohoří Pamír v Asii.[2] Od 14. století podléhalo konopí zákonným omezením. Držení, užívání a pěstování konopí je od 20. století ve většině zemí nezákonné. V roce 2013 se Uruguay stala první zemí, která legalizovala rekreační užívání konopí. Další země, které tak učinily jsou Kanada, Gruzie, Lucembursko, Malta, Mexiko, Jižní Afrika a Thajsko. V USA je rekreační užívání konopí legalizováno ve 24 státech, 3 teritoriích a Washingtonu D.C., ačkoli droga zůstává federálně ilegální. V Austrálii je legalizován pouze na území hlavního města Austrálie.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Výraz marihuana pochází z mexické španělštiny, o přesném původu se ale stále spekuluje.[3][4] První zmínka o „marihuaně“ byla nalezena v roce 1842 v mexických novinách a poté se tento termín v 90. letech 19. století dostal do USA.[5]

Název byl použit i jako propagandistický prostředek boje proti pěstování a užívání konopí.[6][7] Slangově, zvláště pak jejími uživateli, bývá označována mnoha různými názvy jako např. tráva, ganja, skéro, čudka, fumo, fono, makak či skunk (původně název konkrétní odrůdy). Označení marijánka je archaismus a v současné době se příliš nepoužívá.[zdroj?]

Chemické složení

[editovat | editovat zdroj]

Nejpodstatnější chemickou složkou, která zajímá pěstitele marihuany, nejsou alkaloidy, jako u jiných rostlin, ale kanabinoidy. Konopí je produkuje jako jediná rostlina na světě. Množství a poměrné zastoupení kanabinoidů rozhoduje o tom, jaké bude mít marihuana vlastnosti z hlediska účinků. Syntéza kanabinoidů probíhá především v buňkách živičných (pryskyřičných) žláz, jejichž množství v rostlině kolísá podle kultivaru, pěstebních podmínek, pohlaví a umístění na rostlině. Kanabinoidů již bylo izolováno přes 100, mezi nejvýznamnější patří:

  • tetrahydrokanabinol, THC je hlavní psychoaktivní látkou. Marihuana připravená z kvalitního konopí může mít až 30 % THC v sušině[8]
  • kanabidiol, CBD má neurologické a antiepileptické účinky
  • kanabichromen, CBC je společně s CBD druhý nejzastoupenější kanabinoid po THC. Nemá přímé psychotropní účinky, ale je synergistou THC, tzn., že zesiluje účinky THC a snad i CBD
  • kanabinol, CBN je degradačním produktem THC (THC je vlastně jeho prekurzorem), není tedy přímo produkován rostlinou. V čerstvé marihuaně je jeho obsah nízký, ale sušením, nesprávným skladováním i nesprávnou přípravou produktů se může stát, že většina nebo všechen THC zoxiduje na CBN. Jeho vysoký obsah je tedy v marihuaně nežádoucí

THC, CBD a CBC vznikají dekarboxylací z karboxylových kyselin THCA, CBDA a CBCA.

Kromě kanabinoidů jsou hlavními složkami silic v konopí také terpeny, flavonoidy, alkaloidy a lignany.

Chemotypy marihuany

[editovat | editovat zdroj]
Rostlina konopí setého

Podle poměrného zastoupení kanabinoidů v marihuaně bylo pěstiteli stanoveno 5 tzv. chemotypů.

  1. typ - vysoké THC x nízké CBD. Obvykle pochází z tropických oblastí od 30. rovnoběžky směrem k rovníku. Nejžádanější kultivary co se týče psychotropních účinků.
  2. typ - vysoké CBD x střední až vysoké THC. Většinou Maroko, Afghánistán, Pákistán. Kolem 30. rovnoběžky.
  3. typ - vysoké CBD x nízké THC. Většinou kultivary pěstované na vlákno a semeno. Používá se na přípravu koncentrátů - haše, oleje připravených izomerací nebo acetylací. Nad 30. rovnoběžkou.
  4. typ - střední až vysoké THC i CBD + THCV přes 5 % (propylderiváty kanabinoidů). Původně z Jižní Afriky, Nigérie, Afghánistánu, Nepálu, Indie. Kultivary vhodné pro medicinální použití.
  5. typ - psychoaktivní kanabinoidy do 1 % v sušině, tzv. technické konopí.

Někdy se zjednodušeně uvádí chemotypy dva - sativa a indica. Dá se říci, že Sativa je chemotyp 1, má schopnost přivodit stav označovaný jako "high", víceméně povzbudivé účinky. Oproti tomu Indica, chemotyp 2 nebo 3, obvykle navozuje stav známý jako "stoned", tedy stav klidové relaxace, "zkamenění". Dnes pěstované konopí má však s "klasickými" odrůdami jen málo společného - dělení na sativa a indica už z praktického hlediska ztratilo smysl a používá se spíš k popisu účinků. Dnešní rekreační a léčebné konopí je vlastně křížencem mnoha odrůd.

Vzhled a vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Marihuana pocházející z mírného podnebného pásma je po sklizni zelená, během sušení dostane barvu zelenou či tmavě zelenou až nahnědlou; zažloutnutí marihuany způsobuje sušení na slunečním světle. Květenství a plod rostliny obsahuje velice málo pryskyřice, a proto je nelze slisovat do tabulek. Evropská marihuana obsahuje více listů než severoamerická, která je složena hlavně z plodících a kvetoucích konečků větví. Chemické složení evropské marihuany je mimořádně pestré, protože se zasévají semena pocházející z různých zeměpisných oblastí, jejichž výsledkem je marihuana různé kvality. Severoafrická marihuana je světle zelená případně žlutá, je to nadrobno nasekaná rostlinná drť, která neobsahuje semena a stonkové části. Západoafrická a karibská marihuana je po sklizni zelená, během sušení však zhnědne. Je dobře lisovatelná díky vysokému obsahu pryskyřičných látek. Při zpracování se plodnaté a květnaté části rostliny rozdrtí, avšak semena – tmavohnědé barvy – jdou rozpoznat. Karibské přípravky jsou obvykle horší kvality, protože obsahují hodně stonkových částí. Středoafrická marihuana je podobná západoafrické. Jihoafrická marihuana je blíž k evropským produktům, jak z hlediska barvy, tak i z hlediska většího obsahu listů.

V Jižní Americe se vyrábí marihuana podobná karibské, tedy horší kvality obsahující více vláknitých částí a méně pryskyřice.

Indická marihuana má tři běžné typy:

  • jedna z nich je hnědé barvy, je hodně lepkavá a je vyrobena z kvetoucích a plodnatých konců větví
  • druhá je pak tmavě hnědá nebo tmavě zelená látka podobná té jihoafrické
  • třetí typ je zelený, složený hlavně z listů

Zvláštní je marihuanový přípravek vyráběný v jihovýchodní Asii z kvetoucích a plodnatých konečků větví, který se suší ve formě tyčinek zabalených do bambusových listů. Tyto asi 8 cm dlouhé tyčinky vážící zhruba 2 g jsou na černém trhu známy pod názvem Buddhova hůl (Buddha-stick).

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Konopí se pěstuje obvykle v běžném zahradním nebo kokosovém substrátu nebo se používá metoda zvaná Hydroponie, tzn. pěstování v živném roztoku.[9] Konopí vyžaduje kyprý humózní substrát s menším obsahem živin, stanoviště s pravidelným slunečním svitem a dostatek vláhy. Půda musí být neutrální až mírně kyselá a pH by se mělo pohybovat mezi 6,5 a 5,3.

Genetika

[editovat | editovat zdroj]

Moderní dějiny marihuany se začaly psát koncem šedesátých let, kdy se několika lidem (nejčastěji jmenován je Sam Skunkman) z kalifornské semenné banky Sacred Seeds podařilo vyšlechtit první kvalitní odrůdu marihuany zvanou Skunk #1.[10] Za zdroje genetiky byly zvoleny mexické odrůdy Columbian Gold, Acapulco Gold a jedna nespecifikovaná afghánská rostlina.[10] Cílem bylo stvořit dříve dozrávající odrůdu s kompaktním květenstvím, odolnou proti plísni i škůdcům a s vysokým obsahem THC, což se podařilo. Po zásahu federálních úřadů a rozpadu banky Sacred Seeds se její členové rozutekli do celého světa a semena si vzali s sebou. Jeho genetické linie se tedy dostaly do Nizozemska, Kanady a dalších států a Skunk #1 se stal nesmrtelným.[10]

Postupem času se začaly objevovat další a další odrůdy, avšak většinou mají základ buď v okolí Afghánistánu (Afghan #1[11] - převážně Indiky), nebo Střední Americe (většinou Sativy Haze), nebo dalších částech planety, kde se marihuaně daří a má tam své "domovské místo" (v angličtině označováno jako "landrace"). Šlechtěním odrůd se zabývají hlavně semenné banky (Nizozemsko, Švýcarsko, Kanada) a někteří domácí pěstitelé. Avšak na vyšlechtění vlastní stabilní odrůdy je potřeba mnoho času, velkého počtu rostlin, znalost genetiky a samozřejmě i znalost marihuany jako takové.

Odrůdy často dostávají jména podle země jejich původu anebo jejich charakteristických vlastností. Třeba Mazar podle města Mazár-e Šaríf, Hindu Kush podle pohoří Hindúkuš, Durban Poison podle města Durban atd., podle vlastností třeba BlueBerry, která dokvétá v modré barvě a má ovocnou vůni nebo Big Bud podle jeho vysokých výnosů. Dále se můžeme setkat se jmény, která jsou komerčně velice známá, jako White Widow, AK-47, Jack Herrer, Northern Lights atd. Některé odrůdy mají kolem sebe uměle vytvořené příběhy, jako je např. G13, při jejímž vzniku měly údajně stát vládní agentury jako CIA nebo FBI. Cílem prý bylo vytvořit silnou marihuanu použitelnou jako sérum pravdy. G13 v čisté podobě již dnes ale sehnat nelze. [12] Některé odrůdy jsou vhodné pro pěstování venku (Outdoor) nebo vevnitř pod umělým osvětlením (Indoor) popřípadě ve skleníku (Greenhouse).

Užívání

[editovat | editovat zdroj]
Přípravek s filtrem
Vaporizér s balónkem obsahujícím marihuanový výpar

Marihuana se obvykle plní čistá nebo smíchaná s tabákem do cigaret, dýmek, či vodních dýmek, které se pak kouří. V Indii se marihuana (ganja) smíchaná s tabákem žvýká. Rovněž se může jíst (přidává se do koláčků, bramboráčků) nebo se přepustí s máslem či olejem. Další možností je konopné mléko, které se několik hodin vaří s méně hodnotnými částmi rostliny, případně konopný čaj. Marihuanu je také možné louhovat ve vysokoprocentním alkoholu (např. slivovici).

Joint je cigareta obsahující sušenou marihuanu s tabákem nebo bez tabáku, který funguje jako katalyzátor (pomáhá hoření; marihuana nedoutná). Množství marihuany v jointu se pohybuje podle zkušenosti, chuti a počtu kuřáků. Název pochází ze skutečnosti, že cigareta je sdílena několika kuřáky mezi sebou.

Blunt je marihuanový „doutník“, kdy se místo papírku použije list tabáku, zpravidla z vysypaného doutníku. Tento způsob kouření je rozšířen hlavně v USA, odkud se začal v poslední době šířit do Evropy. V současné době je i u nás možné koupit předpřipravené listy z technického konopí s různými příchutěmi, do kterých je možné ubalit ihned bez obtížného vysypávání doutníku. Blunt se zpravidla balí čistý.

Bong je přenosná jednoduchá vodní dýmka. Při kouření je marihuana uložena v kotlíku a prochází přes vodní lázeň, takže se kouř ochladí a ve vodě zůstane podstatná část nečistot, takže je kouření méně škodlivé. Některé zdroje avšak uvádí, že kouření přes bong je právě více škodlivé než jiné způsoby užívání, jelikož je kouř ochlazován a je ho možné vdechnout více a podráždit tím tedy několikanásobně plíce. Velikost bongu se pohybuje od malých kapesních modelů až po velké metrové obry. Některé bongy jsou navíc u náustku zúžené, takže je do nich možné vložit led, aby se kouř ještě více ochladil.

Kouření přes bong se liší od obyčejného jointu nebo skleněnky tím, že kouř nejprve prochází vodou čímž se ochladí a částečně vyčistí a poté jde do úst. Účinek je tedy potom intenzivnější.

Vodní Bong (slangově též „kýbl“) je velmi jednoduchá metoda užívání marihuany a nenabízí žádný požitek z chuti nebo aroma vdechovaného kouře. Tato metoda využívá způsob gravitace. Vodní bong je konzumace konopí, při kterém je zezdola obyčejné PET lahve vyřezaný otvor pro průnik vody směrem k zemi, který je potřeba k nasávání kouře ze skleněnky. Skleněnka s marihuanou je vložena do vyvrtaného otvoru v zátce lahve. Při pálení skleněnky, voda teče směrem dolů, čímž se pomocí gravitace nasává dým ze skleněnky. Po výtoku vody je následně zátka odšroubována a dým se inhaluje ústy. Kouř je stejně jako při kouření bongu chlazen, objem vdechnutého kouře je až pětinásobně větší než u ostatních běžných metod kouření. Vodní bong patří mezi novější způsoby kouření marihuany.

Skleněnka, regionálně též sklo, je malá skleněná trubička s takzvaným kotlem (rozšíření na konci), kam se napěchuje marihuana, která se zapálí a vdechuje. Skleněnka bývá většinou dlouhá jako cigareta, ale existuje i ve spoustě různých provedeních a barvách.

Šlukovka je většinou malá dřevěná dýmka se síťkou v kotli. Do kotle se sype čistá marihuana a princip kouření je totožný jako u skleněnky. U malých šlukovek se může stát to, že plamen prošlehne až do krku a nepříjemně popálí rty nebo jazyk.

Bhang se vyrábí z listů marihuany, které se vyvaří v mléce. Účinky se dostavují po delší době (někdy i několik hodin), proto se stává, že se dotyčný přecení a zkonzumuje nadměrné množství, které může vyvolat nepříjemné stavy a pocity.

Vaporizér je další možnost, jak užívat marihuanu. Při takzvané vaporizaci nedochází k hoření marihuany, ale marihuana je zahřáta na teplotu (přibližně 185 °C), při které se z ní vypařují aktivní látky. Vaporizér vede horký vzduch přes vloženou směs, většinou marihuanu, ale třeba i tabák, eukalyptus, šalvěj atd. Vapor z vaporizéru neobsahuje škodlivé toxické a karcinogenní látky.

  • Smotaná cigareta marihuany (také joint)
    Smotaná cigareta marihuany (také joint)
  • Sebsi (Maroko)
    Sebsi (Maroko)
  • Skleněnka
    Skleněnka
  • Bong
    Bong

Přípravky

[editovat | editovat zdroj]
  • Sušené květenství (marihuana)
    Sušené květenství (marihuana)
  • Gram kiefu
    Gram kiefu
  • Hašiš
    Hašiš
  • Hašišový olej
    Hašišový olej
  • Máslo (výluh)
    Máslo (výluh)

Marihuana

[editovat | editovat zdroj]

Marihuana nebo marijuana (bylinné konopí)[13] se skládá ze sušených květů a plodů a přilehlých listů a stonků samičí rostliny konopí.[14][15][16][17] Jedná se o nejrozšířenější formu,[17] obsahující 3% až 20% THC,[18] s údaji o obsahu až 33% THC.[19] Jedná se o zásobní materiál, ze kterého jsou odvozeny všechny ostatní přípravky. Přestože rostlinné konopí a průmyslové konopí pocházejí ze stejného druhu a obsahují psychoaktivní složku (THC), jedná se o odlišné kmeny s jedinečným biochemickým složením a použitím. Konopí má nižší koncentrace THC a vyšší koncentrace CBD, což má menší psychoaktivní účinky.[20][21]

Rostliny s obsahem psychoaktivních složek se dělí do dvou skupin. Ty z první skupiny produkují psychotropní látky, které působí na centrální nervovou soustavu, zatímco rostliny z druhé kategorie dávají látky psychotomimetické neboli halucinogenní, které ovlivňují mysl, mění vnímání. Marihuana spadá do druhé kategorie, ale od ostatních příslušníků skupiny se liší, obsahuje totiž kanabinoidy, které neobsahuje žádná jiná rostlina.

Kief

[editovat | editovat zdroj]

Kief je prášek bohatý na trichomy[22], který lze získat z listů, květů a plodů rostlin konopí a buď konzumovat v práškové formě nebo lisovat do kostek hašiše.[23] Slovo „kif“ pochází z hovorové arabštiny كيف‎ kēf/kīf, což znamená potěšení.[24]

Hašiš

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Hašiš.
Legální obchod s hašišem v Káthmándú v Nepálu v roce 1973

Hašiš je koncentrovaná pryskyřičná kostka nebo koule vyrobená z lisovaného kiefu, oddělených trichomů a jemného materiálu, který opadává z plodů, květů a listů konopí.[25] Nebo ze seškrabování pryskyřice z povrchu rostlin a její žmoulání do kuliček. Jeho barva se liší od černé po zlatohnědou v závislosti na čistotě a rozmanitosti kultivaru, ze kterého byl získán.[26] Může se konzumovat orálně nebo kouřit a také vaporizovat.[27] Termín „rosin haš“ označuje vysoce kvalitní produkt bez rozpouštědla získaný teplem a tlakem.[28] Obsah THC může dosahovat až 60%.

Ke sběru slouží v základu dvě metody. Tradiční způsob, který vyžaduje mnoho času a lidské práce, spočívá v tom, že se ještě živé rostliny třou holýma rukama nebo o koženou zástěru či kožku. V tomto případě se pryskyřice zachytává na rukou či jiném koženém povrchu a posléze se z něho mocným třením dlaní či za pomoci speciální škrabky sejme. Po nasbírání se pryskyřice stlačuje rukou do tvárných bločků, které na vzduchu rychle černají.

Druhou metodu představuje prosévání. V tomto případě se pryskyřice získává z již sklizených a usušených rostlin za pomoci síta, které oddělí rostlinnou hmotu od malých krystalků pryskyřice, jež se vzápětí stlačují a zvolna zahřívají. Pryskyřice taje a stává se tvárnou, takže ji lze stlačit do bločků, které se nakonec balí do kusu látky nebo celofánu.

Prosévání je méně pracné a získá se z nejčistší droga. Třením získá jeden sběrač nejvíce 25 gramů pryskyřice za den, přičemž proséváním lze vyrobit i kilogram za dvě hodiny, takže se tento postup lépe hodí ke komerčnímu využití. Navíc třením získaný hašiš zůstává účinný pouze několik měsíců, zatímco hašiš vyrobený proséváním, vydrží až tři roky, pakliže se dobře skladuje.

Tinktura

[editovat | editovat zdroj]

Kanabinoidy lze extrahovat z rostlinné hmoty konopí pomocí vysoce odolných lihovin (často obilného lihu) a vytvořit tak tinkturu, často označovanou jako „zelený drak“. Nabiximols je název značkového produktu farmaceutické společnosti vyrábějící tinktury.[29]

Hašišový olej

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Hašišový olej.

Hašišový olej je pryskyřičná matrice kanabinoidů získaná z rostliny konopí extrakcí rozpouštědlem[30] zformovaná do ztužené nebo viskózní hmoty.[31] Hašový olej může být nejúčinnějším z hlavních produktů z konopí, protože má vysoký obsah psychoaktivních látek na jeho objem, který se může lišit v závislosti na rostlinné směsi esenciálních olejů a psychoaktivních sloučenin.[32] Obsah THC může dosahovat až 85%. Butan a superkritický hashový olej s oxidem uhličitým se staly v posledních letech populární.[33]

Výluh

[editovat | editovat zdroj]

Existuje mnoho druhů konopných výluhů kvůli rozmanitosti používaných netěkavých rozpouštědel.[34] Rostlinný materiál se smíchá s rozpouštědlem a poté se lisuje a filtruje, aby se rostlinné oleje vytlačily do rozpouštědla. Příklady rozpouštědel používaných v tomto procesu jsou kakaové máslo, mléčné máslo, olej na vaření, glycerin a zvlhčovače pokožky. V závislosti na rozpouštědle mohou být použity v konopných potravinách nebo aplikovány lokálně.[35]

Prensada

[editovat | editovat zdroj]

Marihuana prensada („lisovaná marihuana“) je produkt získaný z konopí rozšířený mezi nižšími vrstvami Jižní Ameriky[36] zejména od 90. let. Místně je známá jako „paraguayo“ nebo „paragua“, protože jejím hlavním producentem je Paraguay.[37] Marihuana se suší a míchá s pojivy, které ji činí toxickou a vysoce škodlivou pro zdraví.[38] Krájí se do tvaru cihel (ladrillos) a prodává se za nízkou cenu v Argentině, Brazílii, Chile, Peru, Venezuele a dokonce i ve Spojených státech.[39]

Účinky

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní krátkodobé fyzické účinky konopí

Mají-li marihuana či hašiš působit psychoaktivně musí se THC dostat do krevního oběhu a touto cestou nakonec i do mozku. Jakmile THC vstoupí do krevního řečiště, lidský metabolismus jí přemění na chemickou sloučeninu známou jako 11-hydroxy-THC (hydroxy THC), která se naváže na tukovou tkáň a asi po půl hodině se uvolní zpět do krevního oběhu a putuje do mozku. Dávka čítající 4-8 miligramů THC mívá za následek tak tříhodinový stav opojení. Při nadměrném užívání konopí se nadbytečné 11-hydroxy-THC (hydroxy THC) mohou uskladňovat v játrech. THC se do těla dostává třemi způsoby. Kouřením, vaporizací(odpařováním a inhalací bez kouře) nebo pojídáním, přičemž uživatelé oceňují spíše první(druhý) způsob, protože inhalací se THC vstřebává přes plíce rychleji. Vaporizace má podobné charakteristiky s kouřením, ovšem závislé na kvalitě použitého vaporizéru. Když se THC pojídá, může doputování do krve trvat déle, avšak navozené účinky trvají delší dobu a reakce lidského organismu bývá intenzivnější. Z toho vyplývá, že kuřák se i ve stavu intoxikace dovede ovládat lépe než pojídač. Pokud droga vyvolá nežádoucí účinky, kuřák je může potlačit, pojídač nikoli. Avšak hašiš je asi tak třikrát silnější, jestliže se pojídá. Důvod je prostý. Kanabidiol se sice při teplotě 200 °C přeměňuje na nejméně pět různých forem THC, které se v rostlině původně vůbec nevyskytují, nicméně 50-90% aktivní složky, tedy THC, se za stejné teploty rozkládá či oxiduje.

Účinky na lidskou psychiku se liší individuálně. Mohou se ale značně lišit i při různých příležitostech u jednoho určitého uživatele. Naprosto totiž závisí na aktuálním stavu konzumenta a okolí, jaké ho v danou chvíli obklopuje. Účinky v případě kouření se dostavují v řádech sekund či minut. Svého vrcholu dosahují přibližně po deseti minutách a trvají 1 - 4 hodiny (v závislosti na užitém množství). Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem žízně a hladu, zejména chuti na sladké.

Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování, často se dostavuje přeceňování časových úseků. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. Při vyšších dávkách může nastoupit takzvaná „vysmátost“, kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Typický je pocit zpomalení času, může se vyskytnout i zveličení prostoru. Po stavu euforie může nastat stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci, avšak chroničtí uživatelé jej nemusí vnímat. V některých případech, zvláště u začínajících kuřáků marihuany, se mohou projevit nepříjemné stavy a pocity jako například snížená citlivost končetin, zkreslení vidění a pocit že čas plyne několikanásobně pomaleji (kombinace všech tří dohromady navozuje pocit, že vaše tělo chodí samo od sebe, stále na jednom místě a několik minut). Při vyšších dávkách se může objevit takzvaná tikavost svalů, pocit, že vás tlačí svaly (což může vést ke špatné náladě) nebo pocit necitlivosti pokožky, popřípadě pocit tepla. V případě ústního požívání marihuany nastupuje účinek později (hodina i více) a efekt trvá déle (4 až 8 hodin). Navíc bývá obvykle oproti inhalaci podstatně silnější a v kombinaci se ztíženým dávkováním může vyvolat symptomy předávkování jako je úzkost, bušení srdce, dušnost, halucinace a nepříjemné “agresivní” myšlenky. U dlouhodobých uživatelů je stav poklidnější a mizí vysmátost.

Využití v medicíně

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Léčebné konopí, Kanabinoid, Tetrahydrokanabinol, Kanabidiol a Kanabichromen.
Příklad pixly a rekreačního konopí k získání v Kanadě

K medicinálním účelům se užívá kouřením nebo za použití vaporizéru. Dále se používá konopný výtažek jako sublinguální sprej, protože se dobře vstřebává přes ústní sliznici. Dají se vyrábět i rektální čípky. Pro různé léčebné účely se používá marihuana s různým poměrem kanabinoidů a doprovodných látek.

Pozitivní náhledy

[editovat | editovat zdroj]

Konopí je jedním z nejbezpečnějších známých léčiv.[40] Terapeutické efekty zahrnují léčení a mírnění nepříjemných symptomů u některých onemocnění.

Negativní náhledy

[editovat | editovat zdroj]

THC účinkuje tak, že zvyšuje šum neuronů a zabraňuje tak normální funkci mozku.[41].

U chronických uživatelů konopí bylo popsáno nadměrné zvracení. O tom, že se nejedná o vzácný problém, svědčí práce popisující 98 případů.[42]

V případě glaukomu sice marihuana snižuje nitrooční tlak, ale tento efekt je příliš krátkodobý. Vzhledem k tomu a k vedlejším účinkům drogy American Glaucoma Society nedoporučuje marihuanu používat v této indikaci.[43]

Dočasné zmírnění zvýšeného svalového napětí u roztroušené sklerózy sice po marihuaně nastane, ale dojde zároveň postižení kognitivních funkcí (paměť atd.), které bylo popsáno v případě podávání konopných drog těmto nemocným.[44]

Nešpor a Csémy uvádí, že ačkoliv je výzkum léčebných účinků konopí legitimní, neměly by se přeceňovat a naopak vážit rizika, která jsou patrně u marihuany vyšší, než se odhadovalo v dřívějších studiích.[45]

Naopak dokládají ve své studii negativní dopad na společnost. Podle autorů Wall a spol. je spotřeba marihuany vyšší v státech USA, které marihuanu k léčebnému používání uvolnily (V roce 2008 jich bylo 16 z 50). V těchto státech také dospívající vnímali marihuanu jako méně rizikovou.[46]

Marihuana se většinou používá k symptomatickému mírnění obtíží, nikoliv jako léčba příčiny onemocnění.[47] Je otázka, zda dočasné zmírnění symptomu roztroušené sklerózy vyváží vyšší postižení kognitivních funkcí (paměť atd.), které bylo popsáno v případě podávání konopných drog těmto nemocným.[48] Takto lze uvažovat o většině jiných uváděných indikací marihuany. Je např. velká otázka, zda lepší chuť k jídlu u nemocného s AIDS vyváží jeho zhoršené sebeovládání během intoxikace THC se všemi možnými důsledky včetně rizika přenosu infekce na další osoby, možnost recidivy závislosti na jiné droze a vyšší riziko respiračních infekcí.

Ještě problematičtější je používat marihuanu u duševních onemocnění, protože naprostá většina duševních chorob zvyšuje riziko vzniku závislosti na psychoaktivních látkách. To se týká i depresí nebo úzkostných stavů. K dekompenzaci stavu duševně nemocných kromě samotného účinku drogy, mohou přispět i nepředvídatelnost účinků marihuany. Ta, jak známo vyvolává i u duševně zdravých lidí někdy úzkosti, paniku, pocity pronásledování, halucinace, poruchy vnímání a rozladu během kocovin. Duševní stav může navíc komplikovat selhávání v životních rolích v důsledku zneužívání drog. Neprokázalo se, že by konopné drogy léčily Alzheimerovu demenci nebo mírnily její projevy.[49]

Marihuana nemá vliv na velikost nebo tvar částí mozku (neurony a jejich funkci).[50]. Dále nemá vliv ani na IQ jedince[51]. Marihuana nezpůsobuje kognitivní poruchy, které by přetrvávaly i po období akutní intoxikace. Má vliv na krátkodobou paměť a to pouze v době, kdy je jedinec pod vlivem. Dlouhodobý vliv na krátkodobou paměť se projevuje u chronických uživatelů, tyto problémy však při vysazení drogy po několika dnech mizí.

Rizika

[editovat | editovat zdroj]
Návykovost

Není mnoho uživatelů, pro které kromě marihuany přestane vše ostatní existovat (známka psychické závislosti).[52] Z těch, kdo marihuanu kouří, si vytvoří závislost asi 9 % osob.[53] Příznaky závislosti jsou: růst tolerance, touha, zanedbávání jiných oblastí života atd. Po vysazení vyšších dávek konopných drog se mohou objevovat odvykací stavy, které zahrnují úzkost, podrážděnost, deprese, kolísání nálad, agresivita, bolesti svalů, poruchy spánku, noční děsy, vidiny, poruchy soustředění, odtaživost vůči lidem, bolesti hlavy, noční pocení, zahlenění, nechutenství, křeče v břiše po jídle, třesy a závratě.

Zdravotní rizika konopí budou patrně podstatně závažnější, než se předpokládá.[54] Důvodem je okolnost, že laici si často neuvědomí spojitost určitých obtíží se zneužíváním drogy. I ti, kteří si takovou souvislost uvědomí, o ní raději nebudou hovořit. Obsah THC, se za 30 let od roku 1970 zvýšil až 15×.[55]

Marihuana vyvolává závislost a velká část pacientů nebo klientů zařízení pro léčbu návykových nemocí vyhledá pomoc právě pro „čistou“ závislost na marihuaně nebo pro závislost na marihuaně a jiné droze. K recidivám závislých na pervitinu nebo heroinu dochází často poté, co opět začali kouřit marihuanu.

Hovořit o tom, že marihuana vyvolává slabou psychickou závislost, je velmi nepřesné. THC se při chronickém užívání ukládá v tukové tkáni a při abstinenci se odtud uvolňuje jen zvolna. Jestliže by se podal antagonista THC, objevil by se rychle silný odvykací stav s tělesnými projevy. To, jestli je závislost silná nebo slabá, pokud lze tyto výrazy použít, záleží na dávkách, délce podávání, věku a dalších faktorech. Např. u dospívajícího, který zneužíval konopí řadu let, se může jednat o závislost mimořádně silnou a úpornou. Marihuana jasně vyvolává závislost i podle kritérií Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), podle níž je tělesný odvykací stav možným, ale rozhodně ne nutným znakem závislosti. Podle materiálů amerického National Institute on Drug Abuse (NIDA) se závislost vytváří u asi 17 % uživatelů, kteří se s touto drogou setkají v časném věku.[56] Návykový potenciál drogy je dnes mimo pochybnost.

Zneužívání drog konopí se navíc pojí se zneužíváním jiných psychoaktivních látek, čímž ještě rostou zdravotní rizika. Kouření marihuany ztěžuje překonání závislosti na tabáku.[57] Rey a spol. poukazují na to, že zneužívání konopí často souvisí s depresí (viz dále), problémovým chováním, pitím alkoholu a užíváním jiných drog. Ať už se jedná o příčinnou souvislost nebo vliv společných rizikových faktorů, takový dospívající je podstatně více ohrožen.[58]

Duševní zdraví a výkonnost

I nahodilá prostá intoxikace marihuanou může vyvolávat úzkost a panické stavy. Je známo, že zneužívání marihuany je spojeno se zvýšeným rizikem psychotických příznaků nebo zhoršováním již existující psychotické symptomatologie.[59][60] To se týká zejména těch, kdo prodělali psychotické onemocnění nebo u nichž se duševní nemoc objevila v rodině. Nověji zjistili van Gastel a spol., že se subklinické psychotické projevy objevují v celé populaci dospívajících a přetrvávají i po nejméně roční abstinenci od této drogy.[61]

Marmorstein a Iacono konstatují, že zneužívání konopí v dospívání zvyšuje trojnásobně možnost závažného depresivního onemocnění v pozdějších letech. Citovaní autoři zjistili, že to nelze vysvětlit pouze psychologickými a sociálními mechanismy (např. selhávání v životních rolích), ale že se uplatňují i mechanismy biologické.[62]

Během intoxikace se zhoršuje pozornost, paměť a psychomotorický výkon. Chronická intoxikace vede k poškození pozornosti a paměti, které nemusí být zvratné při abstinenci. Bolla a spol. zjistili u těžkých uživatelů zhoršené výsledky v testech paměti, psychomotorické rychlosti a manuální obratnosti až 28 dní po zahájení abstinence.[63] Crean a spol. uvádějí, že chronické zneužívání konopí oslabuje motorickou koordinaci a oslabuje složité exekutivní funkce, jako je plánování, organizaci a rozhodování.[64] To vyvolává komplikace v běžném životě a také znesnadňuje léčbu. Masivní a dlouhodobý abúzus konopí zhoršuje soustředění, oslabuje pružnost myšlení a znesnadňuje učení i podle jiných autorů.[65]

Už literatura popisovala u závislých na konopí ztrátu zájmu o jiné hodnoty než o ty, které souvisejí s drogou. S tím by mohla souviset práce Pedersena.[66] Citovaný autor zjistil, že zejména chroničtí uživatelé konopí (50 a více užití během posledních 12 měsíců) jsou statisticky vysoce významně častěji na sociální podpoře, že ji dostávají déle a že je méně pravděpodobné, že by se bez ní obešli. Uvedené skutečnosti vysvětlují tito autoři postižením kognitivních funkcí a dalšími faktory, jako je selhávání ve škole nebo vazba na rizikové známé. Nejedná se sice o zjištění nová, ale tato studie je cenná tím, že se jednalo o 13 let trvající prospektivní projekt a že autoři brali v úvahu další proměnné, jako je zneužívání jiných látek nebo socioekonomický status. O tom, že zneužívání konopí souvisí s horším školním prospěchem svědčí řada prací, např. Lynskey a Hall.[67] Uvažuje se také o tom, že dospívající, kteří tuto drogu zneužívají, obtížněji přejímají dospělé role a o tom, že konopí narušuje psychosociální vývoj dospívajících.[68][69]

Lorenzetti a spol. (24) vyvozují z výsledků vyšetření magnetické rezonance (MRI), že chronické zneužívání konopí může vést k morfologickým změnám mozku.[70]

Úrazy a násilí

K závažným rizikům konopných drog patří dopravní nehody.[69] Domníváme se, že lidé které jsou pod vlivem THC by neměli motorová vozidla řídit, ani kdyby drogu užívali legálně. Mají zpomalený reakční čas, zhoršenou koordinaci a mohou se u nich objevit i poruchy vnímání. Před zhoršenou schopností řídit pod vlivem konopí varují materiály Světové zdravotnické organizace s ohledem na vysoký počet zemřelých, kteří zavinili dopravní nehodu a byli pod vlivem drog z konopí. Nejednoznačné výsledky některých studií lze snadno vysvětlit tím, že zhoršená schopnost řídit se tolik neprojeví u zkušených řidičů v klidném provozu, ale v kritických situacích. Tehdy jsou rychlé a přesné reakce nejpotřebnější. Konopí více zhorší schopnost řídit u mladých nebo naopak velmi starých lidí a nezkušených řidičů. Schopnost řídit je zhoršena při kombinaci drog z konopí a alkoholu ještě více než po samotném alkoholu.[71]

Zneužívání konopí je spojeno s vyšším rizikem úrazů, které vyžadují hospitalizaci.[72] Riziko úrazů zvyšuje i kombinace drog z konopí a alkoholu.[73] To je pochopitelné, jestliže uvážíme vliv marihuany na koordinaci a rovnováhu. Řada úrazů související se zneužívání konopí nebývá rozpoznána, protože aplikaci této drogy pacienti často tají.[74]

Zneužívání marihuany může souviset i s násilným chováním. Tak Fierro a spol. zjistili, že řízení pod vlivem marihuany nebo alkoholu zvyšuje riziko násilného jednání v silniční dopravě (tzv. „road rage“).[75] Zneužívání marihuany bylo častěji spojeno s agresivním chováním u dospívajících ve studii autorů Sousa a spol..[76] Není jisté, nakolik se jedná o příčinnou souvislost a nakolik o vliv společných rizikových faktorů.

Dýchací systém

Kouření marihuany je spojeno se vznikem nebo zhoršováním řady problémů, které se týkají dýchacího ústrojí.[77] Patří sem chronický zánět průdušek, tuberkulóza[78] a změny, které mohou předcházet vzniku nádorů. Existuje i zvýšené riziko rakoviny v dutině ústní, hltanu a jícnu. Lze namítnout, že počet vykouřených marihuanových cigaret není tak vysoký, jako v případě kouření tabáku. To je sice pravda, ale marihuanový kouř obsahuje podstatně více škodlivin a roli hraje i odlišná technika kouření. Karcinogenní vliv kouření konopí potvrzuje řada prací. K důvodům patří přítomnost rakovinotvorných látek v marihuanovém kouři, nálezy premaligních změn při bronchiální biopsii u kuřáků marihuany a oslabení imunitních obranných mechanismů dýchacích cest. Taylor a Hall (49) uvádějí, že při kouření marihuany je tkáň vystavena vlivu kouře více než při kouření tabáku. S tím souvisí vysoký výskyt kašle s expektorací u kuřáků konopí. Při kouření konopí se ve srovnání s kouřením tabáku hladina karboxyhemoglobinu zvyšuje asi 5x a navíc se vdechuje 3x více dehtu.[79] Vlivem marihuany se také zhoršují již existující respirační onemocnění, jako jsou záněty průdušek, rozedma plicní nebo astma. Marihuana sice obvykle vede k bronchodilataci, ale někdy naopak paradoxně k bronchospasmu. To může být pro nemocného s astmatem osudné. British Lung Foundation uvedla v roce 2012, že tři až čtyři cigarety marihuany denně poškodí plíce stejně jako dvacet tabákových cigaret.[80] Tato zpráva je ale podle některých odborníků (např. prof. David Nutt) pouze pokračujícím šířením paniky ze strany BLF.[81][82]

Studie z roku 2006, provedená týmem Donalda Tashkina z David Geffen School of Medicine, Los Angeles na generaci hippies, shledala, že ani ti nejtěžší kuřáci marihuany neměli zvýšený výskyt rakoviny plic, kuřáci tabáku měli naopak výskyt zvýšený výrazně, až 20x.[83][84] Podle 20 let trvající studie, publikované v roce 2012 a čítající přes 5000 účastníků nemá pravidelné kouření marihuany (na rozdíl od tabáku) žádný nepříznivý vliv na funkci plic.[85] Výsledky studie naopak naznačují vliv pozitivní.[86] Výsledky výzkumu z roku 2015 ukazují, že kouření konopí v průměrném množství jednoho jointu denně není ani po 20 letech užívání spojeno s poklesem sekundární vitální kapacity nebo škodlivými změnami spirometrických hodnot u onemocnění malých dýchacích cest.[87]

Kardiovaskulární rizika

Při intoxikaci konopím dochází k zvýšení tepové frekvence až na 160/m a rozšíření cév. To se projevuje např. nápadným zarudnutím spojivek. Proto se mohou objevovat závratě. Po marihuaně byly také popsány smrtelné srdeční příhody a to i u mladších lidí. Uvádí se, že hodinu po vykouření marihuanové cigarety je riziko náhlé srdeční příhody zvýšeno téměř 5x.[88] K dalším možným mechanismům srdečních příhod patří i spasmus věnčitých tepen.[89] S tím je v souladu i práce autorů Bilbault a spol., kteří popsali mimo jiné fibrilaci komor u muže ve věku 23 let hodinu po vykouření marihuanové cigarety.[90] Citovaní autoři také nabízejí možná vysvětlení náhlých srdečních příhod i u zdravých mladých lidí. K nim patří aktivace sympatiku a vyšší tepová frekvence a krevní tlak při středních dávkách. Při vyšších dávkách se objevuje navíc aktivace parasympatiku, což vede k zpomalení tepu a hypotenzi. Situaci navíc zhoršuje karboxyhemoglobin v krvi. To snižuje vazebnou kapacitu krve pro kyslík při vyšších nárocích na srdce. Hladiny karboxyhemoglobinu jsou vyšší než v případě kouření cigaret.[90]

Martin-Blondel považují na základě svých pozorování marihuanu spolu tabákem za rizikové činitele při vzniku tromboangiitis obliterans.[91]

Singh a spol. popsali 17 případů ischemické mozkové mrtvice, k níž došlo v souvislosti s kouřením marihuany. Je zajímavé, že z této skupiny bylo 9 osob mladších 45 let a nejmladšímu bylo 15 let. U těchto pacientů nebyly přítomny jiné rizikové faktory a u části z nich došlo k exacerbaci symptomů poté, co znovu začali kouřit konopí.[92]

Specifická rizika u dospívajících

Dospívající jsou závislostí na marihuaně, jinými duševními poruchami, selháváním v životních rolích a dalšími komplikacemi ohroženi více než dospělá populace. Riziko roste např. u dospívajících se špatným školním prospěchem a těch s duševní poruchou a taky u těch, kteří se s drogou setkali ve velmi brzkém věku. Dospívající zneužívající marihuanu také častěji zneužívají jiné látky. Uvedenou skutečnost lze vysvětlovat různě, mimo jiné vlivem společných rizikových faktorů včetně problematičtější sítě vztahů. Příčinnou souvislost však vyloučit nelze.[93] Z praktického hlediska je důležité, aby pracovníci pomáhajících profesí, kteří přicházejí do styku s dospívajícími zneužívajícími marihuanu si pamatovali na zvýšené riziko zneužívání jiných drog.

Specifická rizika u žen

Ženy, které kouří konopí během těhotenství, riskují narození dítěte s nízkou porodní vahou. THC prochází placentou a působí na centrální nervový systém plodu během nitroděložního vývoje. Objevily se zprávy o poškození plodu, jestliže budoucí matka zneužívá drogy z konopí v těhotenství, tak se u těchto dětí objevují třesy, netypicky vysoký křik, který může znamenat neurologické poškození. Tyto děti mívají pak ve škole více problémů s chováním, pozorností i pamětí. Děti, které byly během nitroděložního vývoje vystaveny konopí, jsou biologicky zranitelnější co se týče závislosti na psychoaktivních látkách v pozdějších letech[94] a mohou mít oslabenou imunitu.[95]

Specifická rizika u seniorů

Řada seniorů trpí onemocněními a obtížemi, které konopí zhoršuje. To se týká např. zánětů průdušek, hypertenze, ischemické choroby srdeční, poruch paměti, pádů, atd. Tito lidé jsou často léčeni různými léky, s nimiž látky v konopí vstupují do namnoze neprozkoumaných a nepředvídatelných interakcí.

Rizika obecná

Francis L. Young, soudce DEA, vydal v roce 1988 po prostudování tisíců stran dokumentace toto prohlášení: "Marihuana ve své přírodní podobě je jedna z nejbezpečnějších terapeutických látek známá člověku."[96]

Podle studií z r. 2010 a 2015 je marihuana méně škodlivá než alkohol a tabák.[97][98][99]

Dr. Sanjay Gupta, hlavní korespondent CNN pro péči o zdraví a kandidát na ministra zdravotnictví napsal v roce 2013: "Chybně jsem věřil, že DEA zařadila marihuanu do kategorie těch nejškodlivějších drog (Schedule 1 substances) na základě řádných vědeckých důkazů. Dnes už ale vím, že žádné vědecké důkazy neexistovaly a že se tyto výtky nezakládaly na pravdě. Marihuana nemá nijak velký potenciál ke zneužití, naopak existují velice přesvědčivé důkazy o tom, že se dá využívat léčebně. Po sedmdesát let jsme byli ve Spojených státech strašlivě a systematicky uváděni v omyl, a já se za svou roli v této dezinformační kampani omlouvám."[100]

Podle dvě desítky let trvající studie (2015) nezvyšuje pravidelné užívání v dospívání riziko pozdějších zdravotních nebo psychických problémů (např. rakovina nebo deprese).[101]

Podle jiné přes 20 let trvající studie (2016) nebylo na rozdíl od tabáku pravidelné užívání konopí v dospělosti spojeno s jinými zdravotními problémy než periodentálním onemocněním.[102]

Rizika konkrétní

[editovat | editovat zdroj]

Podle studie uveřejněné v roce 2013 může dlouhodobé, pravidelné a časté kouření marihuany ovlivnit vývoj mozku mladistvých uživatelů, projevující se dlouhodobějším zhoršením paměti. Čím dříve začali sledovaní uživatelé s chronickým užíváním marihuany, tím větší byl dopad na vývoj mozku. U dospělejších jedinců (tj. po devatenáctém roce života) se tento účinek neprojevil.[103][104] Jiná dlouhodobá studie z r. 2019 dospěla k závěru, že užívání konopí v dospívání nemá se změnami struktury mozku v dospělosti žádnou spojitost.[105] V roce 2005 ukázal výzkum, že marihuana může dokonce podpořit růst mozkových buněk.[106]

Podle některých vědeckých studií marihuana působí proti rakovině a sama ji navíc nezpůsobuje, protože THC způsobí likvidaci vybraných buněk, které dříve zemřou, než by se změnily v nádorové, tzv. apoptóza.[107][108] Dále pak zde není ani riziko předávkování neboť smrtelná dávka je 15000 jointů za 20 minut přičemž by dříve nastala smrt vinou předávkování oxidem uhličitým a ne vinou THC. Pocit že už máte dost vás totiž vede k tomu, že prostě přestanete kouřit (na rozdíl třeba od alkoholu, kterého je možné pohodlně vypít více, než je zdravé, bez zpětné vazby od mozku, který zatím neví jaké účinky bude vypité množství mít). Vyšší riziko předávkování hrozí u perorální aplikace, kde celková tělem přijatá dávka účinné látky vyžaduje delší dobu k zapůsobení a poté co se psychoaktivní účinky požitých konopných produktů dostaví už je nelze žádným jednoduchým způsobem zastavit, a je nutné počkat i několik hodin, než odezní, často ale pomůže spánek (pokud je možné usnout). Dosud nebyl zaznamenán jediný případ úmrtí následkem předávkování se marihuanou.[109]

U určitého procenta uživatelů jsou pozorovatelné příznaky tzv. amotivačního syndromu projevujícího se úbytkem energie, poklesem ambicí, apatií, snížením maximální doby udržení pozornosti, neschopností snášet frustraci a ztrátou efektivity.[110] Nicméně jednoznačný závěr, zda marihuana po dlouhodobém užívání amotivační syndrom způsobuje, není stále k dispozici.[110] Na příklad podle závěrů antropologických studií prováděných v 70. a 80. letech je vztah mezi motivací a mírou konzumace marihuany takový, že nejtěžší uživatelé měli nejvyšší příjmy, nejnižší nezaměstnanost a nejstálejší pracovní historii z celé skupiny uživatelů i neuživatelů.[110]

Nebylo zatím jednoznačně prokázáno, zda výskyt psychických poruch – např. paranoie nebo schizofrenie – souvisí bezprostředně s užíváním konopí, nebo naopak zda jedinci se sklony k psychickým poruchám, např. kvůli genetické podmíněnosti a dědičnosti, vyhledávají konopí kvůli možným psychoterapeutickým či psychosomatickým účinkům. Podstatným faktorem je zejména poměr kanabinoidů THC a CBD v droze.[111] U lidí s ischemickou chorobou srdeční či dilatační kardiomyopatií může marihuana vyvolat velmi nepříjemné pocity, jakými jsou bušení srdce, silná tachykardie, nedostatečné prokrvování těla a pocity podobné infarktu. U některých jedinců se může vyskytnout hypotenze, která vzácně může vyvolat mdloby. Tento pocit bývá doprovázen paranoiou, která nepříjemný pocit umocňuje.

Interakce

[editovat | editovat zdroj]

Zvyšuje riziko sedace s jinými léky, které mají sedativní účinky na centrální nervový systém. Patří mezi ně anxiolytika, hypnotika, celková anestetika, narkotická analgetika, neuroleptika, tricyklická antidepresiva, antihistaminika, alkohol.

Prokazatelnost v organismu

[editovat | editovat zdroj]

Metabolické produkty rozkladu účinných látek obsažených v konopí, zejména THC, se z těla vylučují jen velmi pomalu, mají tendenci se ukládat v lidském organismu, zvláště v tukové tkáni dlouhou dobu.[112] V moči je detekovatelný, v závislosti na typu metabolismu jedince, až jeden měsíc.[112] Ve slinách a potu je detekovatelný do 24 hodin a ve vlasech až po dobu 90 dnů.[113] U jednorázového použití marihuany jsou detekce v těle kratší, než u opakovaného užívání.[113]

Léčba

[editovat | editovat zdroj]

Používají se podobné postupy, jako u jiných závislostí. Např. po vzoru Anonymních alkoholiků vznikla svépomocná organizace Marijuana Anonymous, působící v USA a Velké Británii.[114][115]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Dávná historie

[editovat | editovat zdroj]
Současná mapa hřbitova Jirzankal - místa nejstarších důkazů o kouření konopí
Cannabis sativa z iluminovaného rukopisu Vienna Dioscurides, cca 512 n. l.

Konopí pochází ze střední nebo jižní Asie[116] a jeho použití pro výrobu tkaniny a provazů sahá v Číně a Japonsku až do neolitu.[117][118] Není jasné, kdy se konopí poprvé stalo známým pro své psychoaktivní vlastnosti. Nejstarší archeologický důkaz o pálení konopí byl nalezen v rumunských kurganech z roku 3 500 př. n. l. a učenci předpokládají, že drogu poprvé použily při rituálních obřadech protoindoevropské kmeny žijící v ponticko-kaspické stepi během období chalkolitu, a zvyk se nakonec rozšířil po celé západní Eurasii během indoevropských migrací.[119][120] Některé výzkumy naznačují, že starověká indoíránská droga sóma, zmiňovaná ve Védách, někdy obsahovala konopí. To je založeno na objevu pánve obsahující konopí ve svatyni z druhého tisíciletí před naším letopočtem v Turkmenistánu.[121]

Konopí znali již staří Asyřané, kteří jeho psychoaktivní vlastnosti objevili prostřednictvím Íránců.[122] Používali ho při některých náboženských obřadech a nazývali ho qunubu (což znamená „způsob výroby kouře“), což je pravděpodobný původ moderního slova „konopí“.[123] Íránci také představili konopí Skytům, Thrákům a Dákům, jejichž šamani (kapnobatai – „ti, kteří chodí po kouři/oblacích“) pálili konopné plodenství, aby se dostali do transu.[124] Rostlina byla používána v Číně před rokem 2800 př. n. l. a léčebné využití našla v Indii do roku 1000 př. n. l., kde se používala v jídle a pití, včetně bhangu.[125][126]

Konopí má prastarou historii rituálního užívání a bylo používáno náboženstvími po celém světě. Po staletí se používá jako droga pro rekreační i entheogenní účely a v různých lidových medicínách.[127] Nejčasnější důkazy o kouření konopí byly nalezeny ve 2500 let starých hrobkách na hřbitově Jirzankal v pohoří Pamír v západní Číně, kde byly zbytky konopí nalezeny v hořácích se spálenými oblázky, které se pravděpodobně používaly při pohřebních rituálech.[128][129] Semena konopí objevená archeology v Pazyryku (Pazyrycká kultura) naznačují, že rané ceremoniální praktiky, jako pojídání Skyty, se vyskytovaly během 5. až 2. století před naším letopočtem, což potvrzuje předchozí historické zprávy od Herodota.[130] Používali ho muslimové v různých súfijských řádech již v období mamlúků, například Qalandary.[131] V dýmkách nalezených v Etiopii a uhlíkovou stopou starých kolem roku 1320 byly nalezeny stopy konopí.[132]

Moderní dějiny

[editovat | editovat zdroj]
Propaganda proti konopí z roku 1935

Do Nového světa přivezli konopí Španělé v letech 1530–1545.[133][134][135] Po cestě v letech 1836–1840 po severní Africe a na Středním východě napsal francouzský lékař Jacques-Joseph Moreau o psychologických účincích užívání konopí a v roce 1844 založil pařížský Club des Hashischins.[136] V roce 1842 si irský lékař William Brooke O'Shaughnessy, který drogu studoval, když pracoval jako lékař v Bengálsku u Východoindické společnosti, přivezl při svém návratu do Británie množství konopí, což vyvolalo na Západě obnovený zájem.[137] Příklady klasické literatury tohoto období s konopím zahrnují Les paradis artificiels (1860) od Charlese Baudelaira a The Hasheesh Eater (1857) od Fitze Hugha Ludlowa.

Konopí bylo v některých zemích kriminalizováno počínaje 14. stoletím a v polovině 20. století bylo ve většině zemí nezákonné. Koloniální vláda na Mauriciu zakázala konopí v roce 1840 kvůli obavám z jeho účinku na indické dělníky;[138] stejný případ nastal v Singapuru roku 1870.[139] Ve Spojených státech přišla první omezení prodeje konopí v roce 1906 (Washington, D.C.).[140] Kanada kriminalizovala konopí v zákoně The Opium and Narcotic Drug Act z roku 1923[141] ještě předtím, než se objevily zprávy o užívání této drogy v Kanadě, ale nakonec v roce 2018 legalizovala jeho konzumaci pro rekreační a léčebné účely.[142]

Tekutý extrakt z Cannabis indica, American Druggists Syndicate (před rokem 1937)

V roce 1925 byl na mezinárodní konferenci v Haagu učiněn kompromis o Mezinárodní úmluvě o opiu, která zakazovala vývoz „indického konopí“ do zemí, kde zakázaly jeho používání, a požadující dovážející země, aby vydaly certifikáty schvalující dovoz a uvedení, že zásilka je vyžadována „výhradně pro lékařské nebo vědecké účely“. Rovněž požadoval, aby strany „vykonávaly účinnou kontrolu takové povahy, aby se zabránilo nezákonnému mezinárodnímu obchodu s indickým konopím a zejména s pryskyřicí“.[143][144] Ve Spojených státech byl v roce 1937 přijat zákon o dani z marihuany[145], který zakazoval kromě konopí i jeho produkci.

Proces výroby bhangu v sikhské vesnici v indickém Paňdžábu. Na hinduistickém a sikhském festivalu barev zvaném Hólí, kde bývají zvykem některé opojné nápoje.[146]

V roce 1972 nizozemská vláda rozdělila drogy do více a méně nebezpečných kategorií, přičemž konopí bylo v menší kategorii. V souladu s tím bylo držení 30 gramů (1,1 oz) nebo méně považováno za přestupek.[147] Konopí je k dispozici pro rekreační použití v coffee shopech od roku 1976.[148] Konopné produkty se prodávají otevřeně pouze v některých místních „coffeeshopech“ a držení až 5 gramů (0,18 oz) pro osobní potřebu je však dekriminalizováno: policie je stále může zabavit, což se často stává při kontrolách aut poblíž hranic. Jiné druhy prodeje a přepravy nejsou povoleny, ačkoli obecný přístup ke konopí byl mírný i před oficiální dekriminalizací.[149][150][151]

V Uruguayi podepsal prezident José Mujica v prosinci 2013 legislativu k legalizaci rekreačního konopí, čímž se Uruguay stala první zemí v moderní éře, která konopí legalizovala. V srpnu 2014 Uruguay legalizovala pěstování až šesti rostlin doma, stejně jako zakládání pěstitelských klubů (Cannabis social club) a státem kontrolovaný režim výdeje marihuany.

Od 17. října 2018, kdy bylo v Kanadě legalizováno rekreační užívání konopí, byly schváleny k uvádění na trh doplňky stravy pro použití u lidí a veterinární zdravotnické produkty obsahující maximálně 10 ppm extraktu THC; Nabiximols (jako Sativex) se používá jako lék na předpis v Kanadě.[142]

Světová zpráva o drogách Organizace spojených národů uvedla, že konopí „bylo v roce 2010 celosvětově nejrozšířenější drogou produkovanou, obchodovanou a konzumovanou na světě“ a odhaduje se, že ho v roce 2015 celosvětově užívalo 128 milionů až 238 milionů uživatelů.[152][153]

Kultura, legalita a ekonomika

[editovat | editovat zdroj]

Kultura

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Světový den marihuany.

Konopí je od konce 20. století jednou z nejužívanějších psychoaktivních drog na světě, v oblibě následovalo pouze tabák a alkohol.[154] Podle Very Rubinové bylo užívání konopí v průběhu času zahrnuto do dvou hlavních kulturních komplexů: nepřetržitý tradiční lidový proud a omezenější, současná nastavení.[155] První z nich zahrnuje jak posvátné, tak světské užití a je obvykle založeno na pěstování v malém měřítku: použití rostliny pro šňůry, oděvy, léky, jídlo a „všeobecné použití jako euforium a symbol společenství.“[155][156] Druhý proud rozšíření užívání konopí zahrnuje „využívání konopí komerčními výrobci využívající velkovýrobu především jako vlákno pro obchodní účely“; ale je také spojena s hledáním psychedelických zážitků (které lze vysledovat až ke vzniku pařížského klubu des Hashischins).[156]

Legalita

[editovat | editovat zdroj]
Právní status držení konopí pro jiné než lékařské účely:
     Legální
     Nelegální, ale dekriminalizované
     Nelegální, ale často nevynucené
     Nelegální
     Data o legalitě nejsou dostupná
Právní status držení konopí pro lékařské účely:
     Legální pro rekreační použití
     Legální pro lékařské použití
     Ilegální

Od počátku 20. století většina zemí přijala zákony proti pěstování, držení nebo transferu konopí.[157] Tyto zákony měly nepříznivý vliv na pěstování konopí pro jiné než rekreační účely, ale existuje mnoho regionů, kde je nakládání s konopím legální nebo licencované. Mnoho jurisdikcí zmírnilo tresty za držení malého množství konopí, takže je trestáno zabavením a někdy pokutou, spíše než vězením, přičemž se více zaměřuje na ty, kteří s drogou obchodují na černém trhu.

V některých oblastech, kde bylo užívání konopí historicky tolerováno, byla zavedena nová omezení, jako je uzavírání konopných coffeeshopů u hranic s Nizozemskem[158] a uzavírání coffeeshopů u středních škol v Nizozemsku.[159] V Kodani v Dánsku v roce 2014 starosta Frank Jensen diskutoval o možnostech města legalizovat produkci a obchod s konopím.[160]

Některé pravomoci používají bezplatné dobrovolné léčebné programy a/nebo povinné léčebné programy pro časté známé uživatele. Za prosté držení může v některých zemích vést k dlouhým trestům odnětí svobody, zejména ve východní Asii, kde za prodej konopí hrozí doživotní vězení nebo dokonce poprava. V zemích jako Čína a Thajsko se objevily politické strany a neziskové organizace založené na legalizaci léčebného konopí a/nebo na úplné legalizaci rostliny (s určitými omezeními).[161][162]

V prosinci 2012 se americký stát Washington stal prvním státem, který oficiálně legalizoval konopí státním zákonem (Washington Initiative 502) (ale stále nelegální podle federálního zákona),[163] a stát Colorado následoval těsně za ním (Coloradský dodatek 64).[164] Dne 1. ledna 2013 byl v Coloradu poprvé povolen první konopný „klub“ pro soukromé kouření marihuany (nicméně žádný nákup ani prodej).[165] Kalifornský nejvyšší soud rozhodl v květnu 2013, že místní úřady mohou zakázat výdejny léčebného konopí navzdory státnímu zákonu v Kalifornii, který povoluje použití konopí pro lékařské účely. V posledních letech přijalo zákazy nejméně 180 měst po celé Kalifornii.[166]

V prosinci 2013 se Uruguay stala první zemí, která legalizovala pěstování, prodej a užívání konopí.[167] Po dlouhém prodlení v implementaci maloobchodní složky zákona bylo v roce 2017 povoleno komerčně prodávat konopí šestnácti lékárnám.[168] Dne 19. června 2018 schválil kanadský Senát návrh zákona a premiér oznámil datum účinnosti legalizace na 17. října 2018.[142] Kanada je druhou zemí, která tuto drogu legalizuje.[169]

V listopadu 2015 se Uttarákhand stal prvním státem Indie, který legalizoval pěstování konopí pro průmyslové účely.[170] Použití v hinduistických a buddhistických kulturách indického subkontinentu je běžné, mnoho pouličních prodejců v Indii otevřeně prodává produkty napuštěné konopím a tradiční lékaři na Srí Lance prodávají produkty napuštěné konopím pro rekreační účely a také pro náboženské oslavy.[171] Indické zákony kriminalizující konopí pocházejí z koloniálního období. Indie a Srí Lanka povolily užívání konopí v kontextu tradiční kultury pro rekreační/slavnostní účely a také pro léčebné účely.[171]

Dne 17. října 2015 australská ministryně zdravotnictví Sussan Leyová představila nový zákon, který umožní pěstování konopí pro vědecký výzkum a lékařské testy na pacientech.[172]

Dne 17. října 2018 Kanada legalizovala konopí pro rekreační užívání dospělými[173], čímž se stala druhou zemí na světě, která tak učinila po Uruguayi a první zemi G7.[174] Cílem kanadského systému licencovaných producentů je stát se zlatým standardem ve světě pro bezpečnou a zabezpečenou produkci konopí,[175] včetně ustanovení pro robustní řemeslný konopný průmysl, kde mnozí očekávají příležitosti pro experimentování s různými kmeny.[176] Zákony týkající se užívání se v jednotlivých provinciích liší, včetně věkových limitů, maloobchodní struktury a pěstování doma.[173]

Vzhledem k tomu, že droga je stále více vnímána jako zdravotní problém namísto kriminálního chování, bylo konopí legalizováno nebo dekriminalizováno také v: České republice,[177]Kolumbii,[178][179] Ekvádoru,[180][181][182] Portugalsku,[183] Jižní Africe[184] a Kanadě.[142] Lékařská marihuana byla legalizována v Mexiku v polovině roku 2017; zákonodárci plánují legalizovat jeho rekreační využití do konce roku 2019.[185][186][187]

28. června 2021 Clarence Thomas, jeden z nejkonzervativnějších soudců Nejvyššího soudu USA, možná otevřel dveře federální legalizaci konopí ve Spojených státech, když napsal: „Zákaz mezistátního užívání nebo pěstování [konopí] již nemusí být nezbytný nebo správný pro podporu postupného přístupu federální vlády.“[188]

Právní status podle země

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2022 jsou Uruguay a Kanada jedinými zeměmi, které celostátně plně legalizovaly pěstování, konzumaci a výměnný obchod s rekreačním konopím.[189][190] Ve Spojených státech 24 států, 3 území a District of Columbia legalizovaly rekreační užívání konopí – i když tato droga zůstává na federální úrovni ilegální.[191] Zákony se liší stát od státu, pokud jde o komerční prodej. Soudní rozhodnutí v Gruzii a Jižní Africe vedla k legalizaci konzumace konopí, nikoli však k legálnímu prodeji. Politika omezeného vymáhání byla také přijata v mnoha zemích, zejména ve Španělsku a Nizozemsku, kde je prodej konopí tolerován v licencovaných zařízeních.[192][193] Na rozdíl od všeobecného přesvědčení není konopí v Nizozemsku legální[194], ale od 70. let je dekriminalizováno. V roce 2021 byla Malta prvním členem Evropské unie, který legalizoval užívání konopí pro rekreační účely.[195] V Estonsku je legální prodávat pouze produkty z konopí s obsahem THC nižším než 0,2 %, ačkoli produkty mohou obsahovat více kanabidiolu.[196] Libanon se nedávno stal první arabskou zemí, která legalizovala konopné plantáže pro léčebné použití.[197]

Tresty za nelegální rekreační použití se pohybují od konfiskace nebo malých pokut až po pobyt ve vězení a dokonce i trest smrti.[198] V některých zemích mohou být občané potrestáni pokud užili drogu v jiné zemi, včetně Singapuru a Jižní Koreje.[199][200]

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]

Produkce

[editovat | editovat zdroj]
Žena prodávající konopí a bhang v Guváhátí, Ásám, Indie

Sinsemilla (španělsky „bez semen“) jsou sušené, bezsemenné (tj. partenokarpické) květenství samičích rostlin konopí. Protože produkce THC klesá, jakmile dojde k opylení, samčí rostliny (které samy THC produkují málo) jsou eliminovány dříve, než se zbaví pylu, aby se zabránilo opylení, čímž se vyvolá vývoj partenokarpických plodů shromážděných v hustých plodenstvích (souplodích). Pokročilé kultivační techniky, jako je hydroponie, klonování, vysoce intenzivní umělé osvětlení a metoda moře zeleně, se často používají jako reakce (částečně) na snahy o prosazování zákazů, které činí venkovní pěstování riskantnějším.

„Skunk“ odkazuje na několik pojmenovaných kmenů silného konopí, pěstovaného selektivním šlechtěním a někdy hydroponií. Je to kříženec Cannabis sativa a C. indica (ačkoli jiné kmeny této směsi existují v hojnosti). Potence skunku se obvykle pohybuje od 6 % do 15 % a zřídka až 20 %. Průměrná hladina THC v coffe shopech v Holandsku je asi 18–19 %.[201]

Průměrné hladiny THC v konopí prodávaném ve Spojených státech mezi 70. a rokem 2000 dramaticky vzrostly.[202] Z různých důvodů je to sporné a existuje jen malá shoda v tom, zda jde o skutečnost nebo o artefakt špatných testovacích metodologií.[202] Podle Daniela Forbese, který psal pro slate.com, je relativní síla moderních kmenů pravděpodobně zkreslená, protože nepřiměřená váha je přikládána mnohem dražším a silnějším, ale méně rozšířeným vzorkům.[203] Někteří naznačují, že výsledky jsou zkresleny staršími testovacími metodami, které zahrnovaly rostlinný materiál s nízkým obsahem THC, jako jsou listy ve vzorcích, které jsou v současných testech vyloučeny. Jiní věří, že moderní kmeny jsou ve skutečnosti výrazně účinnější než ty starší.[202]

Hlavními producenty konopí jsou Afghánistán,[204] Kanada,[205] Čína, Kolumbie,[206] Indie,[204] Jamajka,[204] Libanon,[207] Mexiko,[208] Maroko,[204] Nizozemsko, Pákistán, Paraguay,[208] Španělsko,[204] Thajsko, Turecko, Spojené království[209] a Spojené státy[204].

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pro oba tyto pojmy se používá český termín droga, který má pokaždé jiný význam.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SHRIVASTAVA, Amresh; JOHNSTON, Megan; TSUANG, Ming. Cannabis use and cognitive dysfunction. Indian Journal of Psychiatry. 2011, s. 187–191. ISSN 0019-5545. DOI 10.4103/0019-5545.86796. PMID 22135433. 
  2. ↑ REN, Meng; TANG, Zihua; WU, Xinhua; SPENGLER, Robert; JIANG, Hongen; YANG, Yimin; BOIVIN, Nicole. The origins of cannabis smoking: Chemical residue evidence from the first millennium BCE in the Pamirs. Science Advances. 2019-06-12, s. eaaw1391. ISSN 2375-2548. DOI 10.1126/sciadv.aaw1391. PMID 31206023. Bibcode 2019SciA....5.1391R. 
  3. ↑ Spanish Word Histories and Mysteries: English Words That Come From Spanish. [s.l.]: Editors of the American Heritage Dictionaries, 2007. Dostupné online. ISBN 0-618-91054-9. S. 142–143. ((anglicky)) 
  4. ↑ HURT, Lukáš. Jak výraz marihuana spatřil světlo světa. RadioDixie [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ Rebecca Rivas. Why some people believe 'marijuana' is a racist word, and why it doesn't offend me [online]. Missouri Independent, 2 May 2023. Dostupné online. 
  6. ↑ Spiknutí proti konopí. konopnyshop.cz [online]. [cit. 2014-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-03. 
  7. ↑ GABRIELOVÁ, Hana. Proč upadlo konopí v zapomnění?. magazin-legalizace.cz [online]. Dostupné online. 
  8. ↑ Archivovaná kopie. analytical360.com [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-08. 
  9. ↑ Jasně a stručně o pěstování marihuany. Boomba.cz [online]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c BERREA, Boris. Legenda Skunk. Legalizace. Roč. 2013, čís. 16, s. 24–25. Dostupné online.  Archivováno 14. 12. 2013 na Wayback Machine.
  11. ↑ BERREA, Boris. Legenda Afghani. Legalizace. Roč. 2016, čís. 34, s. 70. Dostupné online [cit. 2016-03-13].  Archivováno 9. 4. 2016 na Wayback Machine.
  12. ↑ BERREA, Boris. Legenda G 13. Legalizace. Roč. 2013, čís. 20, s. 22–23. Dostupné online.  Archivováno 14. 12. 2013 na Wayback Machine.
  13. ↑ Spanish Word Histories and Mysteries: English Words That Come From Spanish. [s.l.]: Houghton Mifflin Harcourt, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-547-35021-9. S. 142. 
  14. ↑ POTTER, Gary; BOUCHARD, Martin; DECORTE, Tom. World Wide Weed: Global Trends in Cannabis Cultivation and its Control. revised. vyd. [s.l.]: Ashgate Publishing, Ltd., 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-4094-9438-6. S. 17. 
  15. ↑ HALL, Wayne; PACULA, Rosalie Liccardo. Cannabis Use and Dependence: Public Health and Public Policy. [s.l.]: Cambridge University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-521-80024-2. S. 13. 
  16. ↑ UNITED NATIONS OFFICE ON DRUGS AND CRIME. Recommended Methods for the Identification and Analysis of Cannabis and Cannabis Products. [s.l.]: United Nations Publications, 2009. Dostupné online. ISBN 978-92-1-148242-3. S. 15. 
  17. ↑ a b HOUCK, Max M. Forensic Chemistry. [s.l.]: Elsevier Science, 2015. Dostupné online. ISBN 978-0-12-800624-5. S. 131. 
  18. ↑ ADLER, Patricia A.; ADLER, Peter; O'BRIEN, Patrick K. Drugs and the American Dream: An Anthology. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-470-67027-9. S. 330–. 
  19. ↑ MOSHER, Clayton J.; AKINS, Scott M. Drugs and Drug Policy: The Control of Consciousness Alteration. [s.l.]: Sage Publications, 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-4833-2188-2. S. 17. 
  20. ↑ Hemp Facts [online]. Naihc.org [cit. 2013-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 November 2012. 
  21. ↑ EARLEYWINE, Mitch. Understanding Marijuana: A New Look at the Scientific Evidence. [s.l.]: Oxford University Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-19-988143-7. S. 3. 
  22. ↑ ROSENTHAL, Ed. Ask Ed: Marijuana Gold: Trash to Stash. [s.l.]: QUICK AMER Publishing Company, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-932551-52-8. S. 116. 
  23. ↑ Kief [online]. Cannabisculture.com, 9 March 2005 [cit. 2010-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 June 2009. 
  24. ↑ BUKSZPAN, David. Is That a Word?: From AA to ZZZ, the Weird and Wonderful Language of SCRABBLE. [s.l.]: Chronicle Books, 2012. Dostupné online. ISBN 978-1-4521-0824-7. S. 94. 
  25. ↑ Hashish [online]. dictionary.reference.com. Dostupné online. 
  26. ↑ SLADE, Desmond; MEHMEDIC, Zlato; CHANDRA, Suman; ELSOHLY, Mahmoud. Marijuana and Madness (Second Edition). Is cannabis becoming more potent?. Redakce Castle David. [s.l.]: Cambridge University Press, 2012. S. 35. 
  27. ↑ GOLDBERG, Raymond. Drugs Across the Spectrum. 7th. vyd. [s.l.]: Cengage Learning, 2012. Dostupné online. ISBN 978-1-133-59416-1. S. 255. 
  28. ↑ Alchimia Blog, Rosin Hash
  29. ↑ COHEN, Jeffrey A.; RUDICK, Richard A. Multiple Sclerosis Therapeutics. [s.l.]: Cambridge University Press, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-139-50237-5. S. 670. 
  30. ↑ KING, Leslie A. Forensic Chemistry of Substance Misuse: A Guide to Drug Control. [s.l.]: Royal Society of Chemistry, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-85404-178-7. S. 78. 
  31. ↑ Dabs – marijuana's explosive secret [online]. Cnbc.com, 24 February 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné online. 
  32. ↑ World Drug Report. [s.l.]: United Nations Publications, 2009. Dostupné online. ISBN 9789211482409. S. 98. 
  33. ↑ Alison Hallett for Wired. 20 February 2013 Hash Oil is Blowing Up Across the U.S. – Literally
  34. ↑ KINTZ, Pascal. Toxicological Aspects of Drug-Facilitated Crimes. [s.l.]: Elsevier Science, 2014. Dostupné online. ISBN 978-0-12-416969-2. S. 141. 
  35. ↑ MCDONOUGH, Elise. The Official High Times Cannabis Cookbook: More Than 50 Irresistible Recipes That Will Get You High. [s.l.]: Chronicle Books, 2012. Dostupné online. ISBN 978-1-4521-0133-0. S. 17. 
  36. ↑ SOCIEDAD DE PSIQUIATRÍA Y NEUROLOGÍA DE LA INFANCIA Y LA ADOLESCENCIA. Marihuana: Consensos y evidencias sobre su impacto en la salud. [s.l.]: Editorial Forja, 2016. Dostupné online. ISBN 9789563382600. S. 35. (španělsky) 
  37. ↑ TREJOS ROSERO, Luis Fernando. Fronteras: fuentes de conflicto y cooperación. Luis Fernando Trejos Rosero, Universidad del Norte. Departamento de Ciencia Política y Relaciones Internacionales. Barranquilla, Colombia: [s.n.], 2016. ISBN 978-958-741-689-3. OCLC 979988717 S. 111. (španělsky) 
  38. ↑ STUARDO, S. Marihuana prensada: El lado negro de la hierba canábica. BioBioChile. 5 September 2015. Dostupné online [cit. 17 June 2021]. (španělsky) 
  39. ↑ WICHT, J. J. Por un Perú mejor: exposiciones y debates del Primer Programa de Alta Especialización para Parlamentarios. Universidad del Pacífico. Centro de Investigación, Asociación Acción y Pensamiento Democrático (Lima, Peru), Konrad-Adenauer-Stiftung. Internationales Institut: [s.n.], 1991. Dostupné online. S. 206. (španělsky) 
  40. ↑ BĚLÁČKOVÁ, Vendula. Konopí je jedním z nejbezpečnějších známých léčiv, říká v Izraeli působící profesor Lumír Hanuš. iDNES.cz [online]. Dostupné online. 
  41. ↑ http://medicalxpress.com/news/2015-12-cannabis-noise-brain.html - Cannabis increases the noise in your brain
  42. ↑ Wallace EA, Andrews SE, Garmany CL, Jelley MJ. Cannabinoid hyperemesis syndrome: literature review and proposed diagnosis and treatment algorithm. South Med J, 2011; 104(9): p. 659-664.
  43. ↑ Jampel H. American Glaucoma Society Position Statement: Marijuana and the treatment of glaucoma. J Glaucoma, 2010; 19(2): p. 75-76.
  44. ↑ Hibell B, Guttormsson U, Ahlström S, et al. The 2007 ESPAD report. Substance use among students in 35 European countries. The Swedish Council for Information on Alcohol and Other Drugs (CAN), Stockholm, 2009.
  45. ↑ NEŠPOR, Karel, MUDr., Csc.; CSÉMY, Ladislav, PhDr. Marihuana: rizika a krátká intervence. [s.l.]: Psychiatrická léčebna Bohnice [www.drnespor.eu/Mari11d.doc Dostupné online]. 
  46. ↑ Wall MM, Poh E, Cerdá M, et al. Adolescent marijuana use from 2002 to 2008: higher in states with medical marijuana laws, cause still unclear. Ann Epidemiol, 2011; 21(9): p. 714-716.
  47. ↑ Csémy L, Kabíček P, Hamanová A, Hellerová P. Účinky krátkodobého a dlouhodobého užívání kanabionoidů. Čes-slov. Pediat, 2007; 62(3): s. 158-170.
  48. ↑ Honarmand K, Tierney MC, O'Connor P, Feinstein A. Effects of cannabis on cognitive function in patients with multiple sclerosis. Neurology, 2011; 76(13): p. 1153-1160.
  49. ↑ Krishnan S, Cairns R, Howard R. Cannabinoids for the treatment of dementia. Cochrane Database Syst Rev,. 2009;(2):CD007204.
  50. ↑ Daily Marijuana Use Is Not Associated with Brain Morphometric Measures in Adolescents or Adults, 2015
  51. ↑ studie Archivováno 2. 7. 2020 na Wayback Machine., 2016
  52. ↑ Marihuana. Drop In [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-10. 
  53. ↑ DANOVITCH, I.; GORELICK, D.A. State of the Art Treatments for Cannabis Dependence. Psychiatr Clin North Am.. Roč. 2012. Dostupné online. ((anglicky)) 
  54. ↑ Nešpor K, Csémy L, Zima T. Škodlivé účinky marihuany s odstupem několika let. Čas. Lék. čes. 2004; 143: s. 490-491.
  55. ↑ ASHTON, C. H. Pharmacology and effects of cannabis: a brief review. The British Journal of Psychiatry: The Journal of Mental Science. 2001-2, roč. 178, s. 101–106. PMID 11157422. Dostupné online [cit. 2018-08-04]. ISSN 0007-1250. PMID 11157422. 
  56. ↑ Marijuana. www.drugabuse.gov [online]. [cit. 2018-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ FORD, Daniel E.; VU, Hong Thi; ANTHONY, James C. Marijuana use and cessation of tobacco smoking in adults from a community sample. Drug and Alcohol Dependence. 2002-08-01, roč. 67, čís. 3, s. 243–248. PMID 12127195. Dostupné online [cit. 2018-08-04]. ISSN 0376-8716. PMID 12127195. 
  58. ↑ REY, Joseph M.; SAWYER, Michael G.; RAPHAEL, Beverley. Mental health of teenagers who use cannabis. Results of an Australian survey. The British Journal of Psychiatry: The Journal of Mental Science. 2002-3, roč. 180, s. 216–221. PMID 11872513. Dostupné online [cit. 2018-08-04]. ISSN 0007-1250. PMID 11872513. 
  59. ↑ Casadioa P, Fernandes C, Murray RM, Di Forti M. Cannabis use in young people: The risk for schizophrenia. Neurosci Biobehav Rev 2011; 35: p. 1779–1787.
  60. ↑ Kuepper R, van Os J, Lieb R, et al. Continued cannabis use and risk of incidence and persistence of psychotic symptoms: 10 year follow-up cohort study. BMJ, 2011; 342: d738.
  61. ↑ van Gastel WA, Wigman JT, Monshouwer K, et al. Cannabis use and subclinical positive psychotic experiences in early adolescence: findings from a Dutch survey. Addiction. 2011 Aug 18. [Epub ahead of print].
  62. ↑ Marmorstein NR, Iacono WG. Explaining associations between cannabis use disorders in adolescence and later major depression: a test of the psychosocial failure model. Addict Behav, 2011; 36(7): p. 773-776.
  63. ↑ Bolla, KI, Brown K, Eldreth D, et al. Dose-related neurocognitive effects of marijuana use. Neurology, 2002, 59, p. 1337-1343.
  64. ↑ Crean RD, Crane NA, Mason BJ. An evidence based review of acute and long-term effects of cannabis use on executive cognitive functions. J Addict Med, 2011; 5(1): p. 1-8.
  65. ↑ Lundqvist T. Cognitive consequences of cannabis use: comparison with abuse of stimulants and heroin with regard to attention, memory and executive functions. Pharmacol Biochem Behav, 2005; 81(2): p. 319-330.
  66. ↑ Pedersen W. Cannabis and social welfare assistance: a longitudinal study. Addiction, 2011; 106(9): p. 1636-1643.
  67. ↑ Lynskey M, Hall W. The effects of adolescent cannabis use on educational attainment: a review. Addiction, 95, 2000, p. 1621-1630.
  68. ↑ Brook JS, Richter L, Whiteman M, Cohen P. Consequences of adolescent marijuana use: incompatibility with the assumption of adult roles. Genet Soc Gen Psychol Monogr, 1999, 125, p. 193-207.
  69. ↑ a b Hall W, Degenhardt L. Adverse health effects of non-medical cannabis use. Lancet, 2009; 374(9698): p. 1383-1391.
  70. ↑ Lorenzetti V, Lubman DI, Whittle S, et al. Structural MRI findings in long-term cannabis users: what do we know? Subst Use Misuse, 2010; 45(11): p. 1787-1808.
  71. ↑ Ronen A, Chassidim HS, Gershon P, et al. The effect of alcohol, THC and their combination on perceived effects, willingness to drive and performance of driving and non-driving tasks. Accid Anal Prev, 2010; 42(6): p. 1855-1865.
  72. ↑ Geberlich SG, Sidney S, Braun BL, et al. Marijuana use and injury events resulting in hospitalization. Ann Epidemiol, 2003; 13: p. 230-237.
  73. ↑ Woolard R, Nirenberg TD, Becker B, et al. Marijuana use and prior injury among injured problem drinkers. Acad Emerg Med, 2003, 10: p. 43-51.
  74. ↑ Rockett IR, Putnam SL, Jia H, Smith GS. Declared and undeclared substance use among emergency department patients: a population-based study. Addiction, 2006; 101(5): p. 706-712.
  75. ↑ Fierro I, Morales C, Alvarez FJ. Alcohol use, illicit drug use, and road rage. J Stud Alcohol Drugs, 2011; 72(2): p. 185-193.
  76. ↑ Sousa S, Correia T, Ramos E, et al. Violence in adolescents: social and behavioural factors. Gac Sanit, 2010; 24(1): p. 47-52.
  77. ↑ Tashkin DP, Baldwin GC, Sarafian T, et al. Respiratory and immunologic consequences of marijuana smoking. J Clin Pharmacol, 2002, 42, p. 71S-81S.
  78. ↑ Oeltmann JE, Oren E, Haddad MB, et al. Tuberculosis outbreak in marijuana users, Seattle, Washington, 2004. Emerg Infect Dis, 2006; 12(7): p. 1156-1159.
  79. ↑ Taylor, DR, Hall, W. Respiratory health effects of cannabis: Position statement of the Thoracic Society of Australia and New Zealand. Intern Med J, 2003, 33(7), p. 310-313.
  80. ↑ Health risks of cannabis 'underestimated', experts warn. bbc.co.uk [online]. 06-06-2012. Dostupné online. 
  81. ↑ NUTT, David. Smoke without fire? Scaremongering by the British Lung Foundation over cannabis vs tobacco. David Nutt's Blog [online]. 11-06-2012. Dostupné online. 
  82. ↑ BALDERSON, K. Media Peddle Tired Cannabis Cancer Myth. wideshut.co.uk [online]. 06-06-2012. Dostupné online. 
  83. ↑ Marihuana nezpůsobuje rakovinu plic [online]. Osel.cz [cit. 2008-07-29]. Dostupné online. 
  84. ↑ Study Finds No Cancer-Marijuana Connection [online]. The Washington Post [cit. 2008-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ PLETCHER, M.J. Association Between Marijuana Exposure and Pulmonary Function Over 20 Years. The Journal of the American Medical Association. Roč. 2012, čís. 307, s. 173–181. Dostupné online. DOI 10.1001/jama.2011.1961. ((anglicky)) 
  86. ↑ SZALAVITZ, M. Study: Smoking Marijuana Not Linked with Lung Damage. healthland.time.com [online]. 10.01.2012. Dostupné online. ((anglicky)) 
  87. ↑ KEMPKER, J.A. The Effects of Marijuana Exposure on Expiratory Airflow.. Annals of the American Thoracic Society. Roč. 2015, čís. 2, s. 135–141. DOI 10.1513/AnnalsATS.201407-333OC. ((anglicky)) 
  88. ↑ Mittleman MA, Lewis RA, Maclure M, et al. Triggering myocardial infarction by marijuana. Circulation, 2001; 103(23): p. 2805-2809.
  89. ↑ Safaa AM, Markham R, Jayasinghe R. Marijuana-induced recurrent acute coronary syndrome with normal coronary angiograms. Drug Alcohol Rev, 2011. [Epub ahead of print].
  90. ↑ a b Bilbault P, Duja CM, Bornemann JY, et al. Chest pain in young people: Is cannabis a risk factor? J Emerg Trauma Shock, 2010; 3(3): p. 307.
  91. ↑ Martin-Blondel G, Koskas F, Cacoub P, Sène D. Is thromboangiitis obliterans presentation influenced by cannabis addiction? Ann Vasc Surg, 2011; 25(4): p. 469-473.
  92. ↑ Singh NN, Pan Y, Muengtaweeponsa S, et al. Cannabis-related stroke: case series and review of literature. J Stroke Cerebrovasc Dis, 2011 Mar 1. [Epub ahead of print].
  93. ↑ Hall W, Linskey M. Is cannabis a gateway drug? Testing hypotheses about the relationship between cannabis use and the use of other illicit drugs. Drug Alcohol Rev, 2005; 24: p. 39-48.
  94. ↑ Dinieri JA, Wang X, Szutorisz H, et al. Maternal cannabis use alters ventral striatal dopamine D2 gene regulation in the offspring. Biol Psychiatry, 2011 Aug 4. [Epub ahead of print].
  95. ↑ Lombard C, Hegde VL, Nagarkatti M, Nagarkatti PS. Perinatal exposure to {Delta}9-tetrahydrocannabinol (THC) triggers profound defects in T cell differentiation and function in fetal and post-natal stages of life including decreased responsiveness to HIV antigens. J Pharmacol Exp Ther, 2011 Aug 11. [Epub ahead of print].
  96. ↑ FRANCIS, Young L. In The Matter Of MARIJUANA RESCHEDULING PETITION, Docket No. 86-22: OPINION AND RECOMMENDED RULING, FINDINGS OF FACT, CONCLUSIONS OF LAW AND DECISION OF Administrative LAW JUDGE. [s.l.]: UNITED STATES DEPARTMENT OF JUSTICE, DEA, 1988. Dostupné online. ((anglicky)) 
  97. ↑ NUTT, David. Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis. The Lancet. 2010-11-06, roč. 2010, čís. 376, s. 1558–1565. DOI 10.1016/S0140-6736(10)61462-6. (anglicky) 
  98. ↑ Alkohol je nebezpečnější drogou než heroin nebo crack, tvrdí experti. iHNED.cz [online]. Dostupné online. 
  99. ↑ Marijuana may be even safer than previously thought, researchers say. The Washington Post [online]. 2015-02-23 [cit. 2022-06-28]. Dostupné online. 
  100. ↑ GUPTA, Sanjay. Why I changed my mind on weed. cnn.com [online]. 09-08-2013. Dostupné online. ((anglicky)) 
  101. ↑ BECHTOLD, Jordan. Chronic Adolescent Marijuana Use as a Risk Factor for Physical and Mental Health Problems in Young Adult Men. Psychology of Addictive Behaviors. Roč. 2015. Dostupné online. ISSN 0893-164X. DOI 10.1037/adb0000103. ((anglicky)) 
  102. ↑ MEIER MH; CASPI A; CERDÁ M. Associations between cannabis use and physical health problems in early midlife: A longitudinal comparison of persistent cannabis vs tobacco users. JAMA Psychiatry. 2016-06-01. Dostupné online [cit. 2016-06-13]. ISSN 2168-622X. DOI 10.1001/jamapsychiatry.2016.0637. 
  103. ↑ Kouření marihuany poškozuje paměť, tvrdí nová studie. national-geographic.cz. Roč. 2013. Dostupné online. 
  104. ↑ SMITH, M.J. Cannabis-Related Working Memory Deficits and Associated Subcortical Morphological Differences in Healthy Individuals and Schizophrenia Subjects. Schizophrenia Bulletin. Roč. 2013. Dostupné online. DOI 10.1093/schbul/sbt176. ((anglicky)) 
  105. ↑ MEIER, Madeline H.; SCHRIBER, Roberta A.; BEARDSLEE, Jordan. Associations between adolescent cannabis use frequency and adult brain structure: A prospective study of boys followed to adulthood. Drug and Alcohol Dependence. 2019-09-01, roč. 202, s. 191–199. PMID 31357120. Dostupné online. ISSN 1879-0046. DOI 10.1016/j.drugalcdep.2019.05.012. PMID 31357120. 
  106. ↑ University Of Saskatchewan Research Suggests Marijuana Analogue Stimulates Brain Cell Growth [online]. sciencedaily.com, 16-10-2005. Dostupné online. ((anglicky)) 
  107. ↑ Kouření marihuany nezvyšuje riziko rakoviny plic. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2008-07-29]. Dostupné online. 
  108. ↑ Active Component Of Marijuana Has Anti-Cancer Effects, Study Suggests [online]. ScienceDaily, 09-04-2009. Dostupné online. (anglicky) 
  109. ↑ JEŽEK, Jakub. Marihuanové lži. zeleni.cz [online]. [cit. 2013-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. 
  110. ↑ a b c GABRHELÍK, Roman Ph.D. (http://www.adiktologie.cz/cz/users/detail/4/Roman-Gabrhelik). Motivace ubalená v jointu?. A2 [online]. Roč. 2007. Dostupné online. 
  111. ↑ Uživatelům skunku hrozí až třikrát větší riziko psychotické poruchy.. rozhlas.cz [online]. Roč. 2015. Dostupné online. 
  112. ↑ a b KRÁSA, Jindřich. Drogové testy. cannabis.info [online]. 20.06.2012. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  113. ↑ a b How long does weed stay in your system. passthetest.com [online]. [cit. 2012-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-10. ((anglicky)) 
  114. ↑ Marijuana Anonymous
  115. ↑ Marijuana Anonymous UK
  116. ↑ ELSOHLY, Mahmoud A. Marijuana and the Cannabinoids. [s.l.]: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-59259-947-9. S. 19. 
  117. ↑ STAFFORD, Peter G.; BIGWOOD, Jeremy. Psychedelics Encyclopedia. [s.l.]: Ronin Publishing, 1992. Dostupné online. ISBN 978-0-914171-51-5. S. 157. 
  118. ↑ Barber EJ. Prehistoric Textiles: The Development of Cloth in the Neolithic and Bronze Ages with Special Reference to the Aegean. [s.l.]: Princeton University Press, 1992. S. 17. 
  119. ↑ ANTHONY, David W. The Horse, the Wheel, and Language: How Bronze-Age Riders from the Eurasian Steppes Shaped the Modern World. [s.l.]: Princeton University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-691-05887-0. S. 362. (anglicky) 
  120. ↑ ELLENS, J. Harold. Seeking the Sacred with Psychoactive Substances: Chemical Paths to Spirituality and to God. [s.l.]: ABC-CLIO, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1440830884. S. 24, 31. (anglicky) 
  121. ↑ RUDGLEY, Richard. The Encyclopedia of Psychoactive Substances. [s.l.]: Little, Brown and Company, 1998. ISBN 978-0-349-11127-8. Kapitola Soma. 
  122. ↑ FRANCK, Mel. Marijuana Grower's Guide. [s.l.]: Red Eye Press, 1997. ISBN 978-0-929349-03-9. S. 3. 
  123. ↑ RUBIN, Vera D. Cannabis and Culture. [s.l.]: Campus Verlag, 1976. ISBN 978-3-593-37442-0. S. 305. 
  124. ↑ CUNLIFFE, Barry W. The Oxford Illustrated History of Prehistoric Europe. [s.l.]: Oxford University Press, 2001. ISBN 978-0-19-285441-4. S. 405. 
  125. ↑ SCHULTES, Richard Evans. Hallucinogenic Plants. Illustrated by Elmer W. Smith. New York: Golden Press, 1976. Dostupné online. ISBN 978-0-307-24362-1. S. 34. 
  126. ↑ STAELENS, STEFANIE. The Bhang Lassi Is How Hindus Drink Themselves High for Shiva [online]. 10 March 2015 [cit. 2017-08-10]. Dostupné online. 
  127. ↑ VIJ. Textbook Of Forensic Medicine And Toxicology: Principles And Practice. [s.l.]: Elsevier India, 2012. Dostupné online. ISBN 978-81-312-1129-8. S. 672. See also article on Marijuana as a word.
  128. ↑ Ren M, Tang Z, Wu X, Spengler R, Jiang H, Yang Y, Boivin N. The origins of cannabis smoking: Chemical residue evidence from the first millennium BCE in the Pamirs. Science Advances. June 2019, s. eaaw1391. DOI 10.1126/sciadv.aaw1391. PMID 31206023. Bibcode 2019SciA....5.1391R. 
  129. ↑ DONAHUE, Michelle. Earliest evidence for cannabis smoking discovered in ancient tombs [online]. 12 June 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 June 2019. 
  130. ↑ WALTON, Robert P. Marijuana, America's New Drug Problem. [s.l.]: JB Lippincott, 1938. S. 6. 
  131. ↑ TAYMIYYA, Ibn. Le haschich et l'extase. Beyrouth: Albouraq, 2001. ISBN 978-2-84161-174-4. (FR) 
  132. ↑ RUBIN, Vera. Cannabis and Culture. [s.l.]: Walter de Gruyter, 1975. Dostupné online. ISBN 978-3-11-081206-0. S. 77–. 
  133. ↑ BOOTH, Martin. Cannabis: A History. [s.l.]: Picador, 2004. S. 38. 
  134. ↑ DAVID E. NEWTON. Marijuana: A Reference Handbook, 2nd Edition. [s.l.]: [s.n.], 2017. S. 325. 
  135. ↑ EILEEN KONIECZNY, LAUREN WILSON. Healing with CBD. [s.l.]: [s.n.], 2018. 
  136. ↑ PILKINGTON, Mark. Clouds of smoke [online]. 2005-07-27 [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  137. ↑ IVERSEN, Leslie L. The Science of Marijuana. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-988693-7. S. 110–. 
  138. ↑ A Collection of the Laws of Mauritius and Its Dependencies. [s.l.]: By the authority of the Government, 1867. Dostupné online. S. 541–. 
  139. ↑ BUNYAPRAPHATSŌN, Nanthawan. Medicinal and poisonous plants. [s.l.]: Backhuys Publishers, 1999. Dostupné online. ISBN 978-90-5782-042-7. S. 169. 
  140. ↑ Statement of Dr. William C. Woodward [online]. Drug library [cit. 2010-09-20]. Dostupné online. 
  141. ↑ Šablona:Cite canlaw
  142. ↑ a b c d SCOTTI, Monique. Marijuana to be legal in Canada starting October 17, Trudeau confirms [online]. 20 June 2018. Dostupné online. 
  143. ↑ Willoughby WW. Opium as an international problem [online]. Baltimore: The Johns Hopkins Press, 1925 [cit. 2010-09-20]. Dostupné online. 
  144. ↑ Opium as an international problem: the Geneva conferences – Westel Woodbury Willoughby na Knihách Google
  145. ↑ Šablona:USStatute
  146. ↑ AYYAGARI, Shalini. "Hori Hai": A Festival of Colours!! (review). Asian Music. Johns Hopkins University Press, 2007, s. 151–53. DOI 10.1353/amu.2007.0029. S2CID 192201145. 
  147. ↑ BOOTH, Martin. Cannabis: A History. [s.l.]: Picador, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0-312-42494-7. S. 338. 
  148. ↑ MICHAEL TONRY. Crime and Justice. [s.l.]: University of Chicago Press, 2015. (A Review of Research; sv. 44). Dostupné online. ISBN 978-0-226-34102-6. S. 261–. 
  149. ↑ Use drop-down menu on site to view Netherlands entry.). [s.l.]: Eldd.emcdda.europa.eu Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 May 2010. 
  150. ↑ Drugs Policy in the Netherlands. [s.l.]: Ukcia.org Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 August 2017. 
  151. ↑ Amsterdam Will Ban Tourists from Pot Coffee Shops. Atlantic Wire. 27 May 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 May 2011. 
  152. ↑ DOCKTERMAN, Eliana. Marijuana Now the Most Popular Drug in the World. Time NewsFeed. Time Inc, 29 June 2012. Dostupné online [cit. 16 March 2013]. 
  153. ↑ World Drug Report 2017. [s.l.]: United Nation Office on Drugs and Crime (UNODC) Kapitola Factsheet. 
  154. ↑ Rubin, 1975. p. 1
  155. ↑ a b Rubin, 1975. p. 3
  156. ↑ a b Rubin, 1975. p. 4
  157. ↑ LEVINSON, David. Encyclopedia of Crime and Punishment. [s.l.]: Sage Publications, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-7619-2258-2. S. 572. 
  158. ↑ Many Dutch coffee shops close as liberal policies change, Exaptica [online]. Expatica.com, 27 November 2007 [cit. 2010-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 April 2011. 
  159. ↑ "43 Amsterdam coffee shops to close door", Radio Netherlands, Friday 21 November 2008 Archivováno 2. 12. 2008 na Wayback Machine.
  160. ↑ O'SULLIVAN, Feargus. Why the Mayor of Copenhagen Wants to Get Into the Marijuana Business. Bloomberg.com. 3 March 2014. Dostupné online [cit. 23 January 2018]. 
  161. ↑ JOHNSTON, Ian. As cannabis is widely legalised, China cashes in on an unprecedented boom [online]. Independent, 5 January 2014 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  162. ↑ LILJAS, Per. Could Thailand, which gave world the bong, legalise cannabis for medicinal use? After failed war on drugs, attitudes have softened [online]. Post Magazine, 3 June 2017 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. 
  163. ↑ Marijuana goes legal in Washington state amid mixed messages. Reuters. 7 December 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 September 2015. 
  164. ↑ DUKE, Alan. 2 states legalize pot, but don't 'break out the Cheetos' yet. www.cnn.com. CNN.com, 8 November 2012. Dostupné online [cit. 2 January 2013]. 
  165. ↑ Marijuana clubs ring in new year in Colorado as legalized pot smoking begins [online]. Abcnews.go.com, 1 January 2013 [cit. 2013-01-02]. Dostupné online. 
  166. ↑ MINTZ, Horward. Medical pot: California Supreme Court allows cities to ban weed dispensaries. Marin Independent Journal. 6 May 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 November 2013. 
  167. ↑ BAKER, Vicky. Marijuana laws around the world: what you need to know. The Guardian. 11 December 2013. Dostupné online. 
  168. ↑ CASTALDI, Malena. Uruguay pharmacies start selling cannabis straight to consumers. Reuters. Montevideo: 19 July 2017. Dostupné online. 
  169. ↑ SAPRA, Bani. Canada becomes second nation in the world to legalize marijuana [online]. 20 June 2018. Dostupné online. 
  170. ↑ Uttarakhand To Become First Indian State To Legalise Cannabis Cultivation [online]. 27 November 2015 [cit. 2017-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  171. ↑ a b South Asia Regional Profile Report [online]. Dostupné online. 
  172. ↑ Alchimia Blog, Medical marijuana news, December 2015
  173. ↑ a b BUTLER, Patrick. Cannabis is legal in Canada – here's what you need to know. CBC. 17 October 2018. Dostupné online [cit. 1 November 2018]. 
  174. ↑ SAPRA, Bani. Canada becomes second nation in the world to legalize marijuana. CNN. 20 June 2018. Dostupné online [cit. 1 November 2018]. 
  175. ↑ This Application Seems Rigorous. Are All These Hoops Necessary? [online]. 5 July 2018 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  176. ↑ Will Craft Cannabis Growers in Canada Succeed Like Craft Brewers? [online]. October 2018 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  177. ↑ PARLIAMENT OF THE CZECH REPUBLIC. Explanatory Report to Act No. 112/1998 Coll., which amends the Act No. 140/1961 Coll., the Criminal Code, and the Act No. 200/1990 Coll., on misdemeanors. Prague: [s.n.], 1998.  "Podle čl. 36 Jednotné úmluvy o omamných látkách ze dne 31. března 1961 (č. 47/1965 Sb.) se signatáři zavazují k trestnímu postihu tam uvedených forem nakládání s drogami včetně jejich držby. Návrh upouští od dosavadní beztrestnosti držby omamných a psychotropních látek a jedů pro svoji potřebu. Dosavadní beztrestnost totiž eliminuje v řadě případů možnost postihu dealerů a distributorů drog."
  178. ↑ CASTANEDA, Jorge G. The summit of muted intentions [online]. 31 March 2012. Dostupné online. 
  179. ↑ Congreso aprobó, en último debate, uso medicinal de la marihuana [online]. 25 May 2016. Dostupné online. 
  180. ↑ "Dosis máximas de droga para consumo ya están vigentes" Archivováno 24. 6. 2013 na Wayback Machine. at El Comercio.com.
  181. ↑ "Ecuador: Aprueban tenencia de drogas para consumo" Archivováno 25. 6. 2013 na Wayback Machine. at El Nuevo Herald
  182. ↑ Ecuador could regulate the drug industry [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 June 2013. 
  183. ↑ Drug policy profiles – Portugal [online]. 1 June 2011 [cit. 2017-02-05]. Dostupné online. 
  184. ↑ LINDEQUE, Mia. Dagga users celebrate following ConCourt ruling on private use. ewn.co.za. Dostupné online [cit. 3 November 2018]. (anglicky) 
  185. ↑ WILLIAMS, Sean. Mexico Aims to Legalize Recreational Marijuana Before October [online]. 28 April 2019 [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  186. ↑ Ley de Narcomenudeo Archivováno 30. 11. 2010 na Wayback Machine., El Pensador Šablona:In lang, 17 October 2009
  187. ↑ Mexico: The Law Against Small-Scale Drug Dealing. A Doubtful Venture, Jorge Hernández Tinajero & Carlos Zamudio Angles, Series on Legislative Reform of Drug Policies Nr. 3, November 2009
  188. ↑ PETE WILLIAMS. Clarence Thomas says federal laws against marijuana may no longer be necessary [online]. 28 June 2021. Dostupné online. 
  189. ↑ ROSS, Selena. All eyes on Canada as first G7 nation prepares to make marijuana legal. The Guardian. 6 June 2018. Dostupné online [cit. 10 July 2018]. 
  190. ↑ SAPRA, Bani. Canada becomes second nation in the world to legalize marijuana. CNN. 20 June 2018. Dostupné online. 
  191. ↑ Marijuana Overview [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  192. ↑ SMITH, Tasha. "New Amsterdam" No More? Spain's Cannabis Clubs Fight to Stay Open. Merry Jane. 5 June 2018. Dostupné online [cit. 23 August 2018]. 
  193. ↑ HAINES, Gavin. Everything you need to know about marijuana smoking in the Netherlands. The Telegraph. 21 February 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 January 2022. Šablona:Cbignore
  194. ↑ The Legal Situation of Cannabis in the Netherlands [online]. 20 May 2020 [cit. 2020-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 June 2020. 
  195. ↑ BUBOLA, Emma. Malta Becomes First E.U. Country to Legalize Marijuana. The New York Times. 15 December 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-28. Šablona:Cbignore
  196. ↑ MASSA, Silja. Kevytkannabis saapui Viroon – Suomalaisturistin ei kannata ostaa tuliaisiksi Virossa laillisia tuotteita [online]. 29 June 2019 [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. (finsky) 
  197. ↑ Lebanon legalizes cannabis farming for medicinal use. Reuters. 21 April 2020. Dostupné online. 
  198. ↑ Is Weed Legal in Japan? And Other Vacation Info for Cannabis Users [online]. 6 February 2020. Dostupné online. 
  199. ↑ Here are the absolute worst places on earth to be caught with weed [online]. Dostupné online. 
  200. ↑ Bong arm of the law: South Korea says it will arrest citizens who smoke weed in Canada [online]. 23 October 2018. Dostupné online. 
  201. ↑ World Drug Report 2006 [online]. United Nations Office on Drugs and Crime. Dostupné online.  Ch. 2.3.
  202. ↑ a b c TURCO, Bucky. Why is Weed Getting More Potent [online]. 25 September 2017. Dostupné online. 
  203. ↑ FORBES, Daniel. The Myth of Potent Pot [online]. Slate.com, 19 November 2002. Dostupné online. 
  204. ↑ a b c d e f UNITED NATIONS. World Drug Report 2013 [online]. United Nations Office on Drugs and Crime [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  205. ↑ Medical Use of Marijuana [online]. [cit. 2015-01-12]. Dostupné online. 
  206. ↑ PR Newswire: New Colombia Resources Inc Subsidiary, Sannabis, Produces First Batch of Medical Marijuana Based Products in Colombia to Fill Back Orders, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  207. ↑ MOUSSAOUI, Rana. Lebanon cannabis trade thrives in shadow of Syrian war. www.nzherald.co.nz. AFP, 25 November 2013. Dostupné online. 
  208. ↑ a b GARELLI, Sanie Lopez. Mexico, Paraguay top pot producers, U.N. report says. CNN International. 25 November 2008. Dostupné online [cit. 28 September 2013]. 
  209. ↑ JACKMAN, Robert. How Britain became the world's largest exporter of medical marijuana [online]. 12 January 2019 [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAKALAR, J.B.; GRINSPOON, L. Marihuana - zakázaná medicína. Bratislava: CAD Press, 1996. 176 s. ISBN 80-85349-57-4. 
  • CONRAD, Ch. Konopí pro zdraví – fakta o léčivých účincích marihuany. [s.l.]: Pragma, 2001. 210 s. ISBN 80-7205-834-7. 
  • DUPAL, L. Kniha o marihuaně. [s.l.]: Maťa, 2010. 175 s. ISBN 978-80-7287-136-0. 
  • MORGAN, J.P.; ZIMMEROVÁ, L. Marihana: mýty a fakta. [s.l.]: Volvox Globator, 2003. 244 s. Dostupné online. ISBN 80-7207-463-6. 
  • RÄTSCH, Christian. Marihuana jako lék. [s.l.]: Fontána, 2012. 240 s. ISBN 978-80-7336-703-9. 
  • Martin Booth: Konopí – dějiny

Souvissející články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marihuana&oldid=24310080“