Mario Capecchi
Mario Capecchi | |
---|---|
Mario Capecchi (18. září 2013) | |
Narození | 6. října 1937 (87 let) Verona Italské království |
Alma mater | Harvardova univerzita Antioch College Antioch University George School |
Pracoviště | Harvardova lékařská škola (1969–1971) Harvardova lékařská škola (1971–1973) Utažská univerzita (od 1973) Lékařský institut Howarda Hughese (1988–2015) University of Utah School of Medicine (od 1989) Utažská univerzita Harvardova univerzita |
Obory | molekulární genetika a genetika |
Ocenění | Bristol-Myers Squibb Award for Distinguished Achievement in Neuroscience Research (1992) Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1993) Alfred P. Sloan, Jr. Prize (1994) Kyoto Prize in Basic Sciences (1996) Franklinova medaile (1997) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mario Ramberg Capecchi (* 6. října 1937, Verona) je italo-americký molekulární genetik. Roku 2007 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství (spolu s Martinem Evansem a Oliverem Smithiesem), a to za techniku "genového knokautu", která dovoluje cíleným zásahem vyřadit vybraný gen z činnosti. V roce 2001 získal též Laskerovu cenu.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Jeho životní osud byl zpočátku velmi trpký. Otec od rodiny odešel již v Mariově nejranějším dětství a jeho matku fašisté zatkli za distribuci protifašistických letáků a uvěznili v koncentračním táboře Dachau, když mu byly čtyři roky. Od té doby žil sám na ulici. Živil se žebráním a krádežemi, do školy nechodil. Když se jeho matka vrátila z koncentračního tábora, našla devítiletého Maria v nemocnici na prahu smrti. Mario v té době neuměl číst, psát ani počítat. Rozhodla se opustit ihned Itálii a vycestovala do USA, k příbuzným do Filadelfie. Ač neuměl anglicky a neměl žádný základ vzdělání, nastoupil Mario v Americe do školy. Za mimořádného úsilí se mu podařilo všechny handicapy překonat a nastoupit na univerzitu, a nakonec i do vědy.[2]
Vystudoval chemii a fyziku na Antioch College (1961), titul Ph.D. získal roku 1967 na Harvardově univerzitě, v oboru biofyziky. V současnosti je profesorem na lékařské fakultě univerzity v Utahu, v Salt Lake City.[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho výzkum knokautu genů začal v roce 1980. Capecchi se pokusil vyřešit problém, že genetici, ač byli schopni gen přesně lokalizovat, nedokázali určit, co řídí. Většinou to jen odhadovali. Capecchiho myšlenka byla jednoduchá: když dokážeme gen vypnout ("knokautovat"), velmi rychle se ukáže, co se v organismu změnilo, a tím pádem, jakou funkci gen plnil. Techniku, jak toho dosáhnout, chtěl vyvinout, a to u myší. Ale v tuto možnost vědecká komunita tehdy nevěřila. Grant na projekt roku 1980 nezískal. Porušil tedy etické předpisy a začal výzkum tajně, když využil finance z jiného projektu. Velice nadějnými daty z tohoto výzkumu pak argumentoval v příští žádosti. Komise naštěstí jeho částečně neetický postup akceptovala a uznala svůj předchozí omyl. Capecchi nakonec metodu úspěšně vyvinul. S pomocí jeho metody vědci postupně "vypínají" každý jeden z 22 tisíc myších genů. Je to výzkum zásadní i pro pochopení činnosti genů u člověka, kterých není o mnoho více než u myší.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2007/capecchi-bio.html
- ↑ a b http://www.osel.cz/2995-mario-capecchi.html
- ↑ capecchi.genetics.utah.edu [online]. [cit. 15-11-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-11-2015.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mario Capecchi na Wikimedia Commons
- Američtí genetikové
- Italští genetikové
- Američtí vynálezci
- Italští vynálezci
- Absolventi Harvardovy univerzity
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
- Američtí nositelé Nobelovy ceny
- Italští nositelé Nobelovy ceny
- Nositelé Wolfovy ceny za lékařství
- Nositelé Národního vyznamenání za vědu
- Členové Národní akademie věd USA
- Narození v roce 1937
- Narození 6. října
- Narození ve Veroně
- Držitelé čestných doktorátů Boloňské univerzity
- Držitelé čestných doktorátů Florentské univerzity