Mižhirja
| Mižhirja, hist. Volové Міжгір'я (Mižhir'ja) | |
|---|---|
 Panorama městysu na řece Rika | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°31′44″ s. š., 23°30′1″ v. d. |
| Nadmořská výška | 430 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Chust |
  Mižhirja Mižhirja, Zakarpatská oblast | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,63 km² |
| Počet obyvatel | 9 421 |
| Hustota zalidnění | 1421 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | w1 |
| Adresa obecního úřadu | вул. Шевченка 77 90000 смт. Міжгір’я |
| Telefonní předvolba | 3146 |
| PSČ | 90000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mižhirja, česky též Mežhorje[1][2] (ukrajinsky Міжгір'я; rusky Межгорье (Mežgorje), v překladu „Mezihoří“; maďarsky Ökörmező = „Volské pole“) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Do roku 1953 se městys jmenoval Volové, popř. Volove Pole (ukrajinsky Волове, slovensky Volové), tento název byl zachován pouze v maďarštině.
Městys leží v horském údolí při soutoku říčky Volovce s Rikou. V roce 2007 mělo 9 395 obyvatel. Do července 2020 byl správním centrem bývalého okresu Mižhirja, který byl poté začleněn do okresu Chust.
Je zde administrativní centrum územního společenství zvané Mižhirská vesnická komunita (ukrajinsky Міжгірська селищна громада), do kterého patří Mižhirja a 21 vesnic, a to:
- Verchnij Bystryj, ukrajinsky Верхній Бистрий,
- Vučkove, ukrajinsky Вучкове,
- Pidčumal, ukrajinsky Підчумаль,
- Holjatyn, ukrajinsky Голятин,
- Liskovec, ukrajinsky Лісковець,
- Rekity, ukrajinsky Рекіти,
- Zaperedillja, ukrajinsky Запереділля,
- Stryhalnaja, ukrajinsky Стригальня,
- Lozjanskyj, ukrajinsky Лозянський,
- Solky, ukrajinsky Сопки,
- Majdan, ukrajinsky Майдан,
- Novoselycja, ukrajinsky Новоселиця,
- Pryslip, ukrajinsky Присліп,
- Zavyjka, ukrajinsky Завийка,
- Titkivci, ukrajinsky Тітківці,
- Repynne, ukrajinsky Репинне,
- Dil, ukrajinsky Діл,
- Suchyj, ukrajinsky Сухий,
- Sojmy, ukrajinsky Сойми,
- Toruň, ukrajinsky Торунь,
- Lopušne, ukrajinsky Лопушне.
Mižhirská vesnická komunita má rozlohu 554,1 km². V roce 2020 v ní žilo 24 896 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městysu pochází z roku 1415. V minulosti město patřilo Rakousku-Uhersku, od jeho rozpadu v roce 1918 až do roku 1938 bylo součástí Československa, jako nejmenší okresní sídlo tehdejší Podkarpatské Rusi. V roce 1944 byl městys s okolím přičleněno k Ukrajinské SSR na základě zfalšovaného referenda,[3] které probíhalo pod dohledem sovětských vojsk.
Roku 1953 bylo k městysu připojeno několik okolních vesnic a podle jedné z nich byl název celku změněn na Mežhorje/Mežgorje/Mižhirju, také z důvodu lepšího odlišení od nedalekého městečka Volovec.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Štěpán Bunzák (1918–2004), generálmajor československé armády[2]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Synagoga -
Dřevěný kostel
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Міжгірська селищна громада na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Mižhirja. www.dusekarpat.cz [online]. 2010-10-17 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Štěpán Bunzák (1919 - 2004). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-07-17]. Dostupné online.
- ↑ hop. Ani Maďarsko, ani Ukrajina. Podkarpatská Rus se nakonec rozhodla pro Československo. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2018-10-29 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mižhirja na Wikimedia Commons
