Přeskočit na obsah

Mouchnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mouchnice
Kaple sv. Cyrila a Metoděje (2008)
Kaple sv. Cyrila a Metoděje (2008)
Znak obce MouchniceVlajka obce Mouchnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKyjov
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel314 (2024)[1]
Rozloha12,73 km²[2]
Katastrální územíMouchnice
Nadmořská výška261 m n. m.
PSČ683 33
Počet domů174 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMouchnice 7
683 33 Nesovice
obec.mouchnice@tiscali.cz
StarostkaJana Kudličková
Oficiální web: www.mouchnice.cz
Úřední web: mouchnice.webnode.cz
Mouchnice
Mouchnice
Další údaje
Kód obce593354
Kód části obce99961
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mouchnice (dříve Muchnice, německy Mauchnitz) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji (do 1. 1. 2007 patřily k okresu Vyškov) na rozhraní Chřibů a Ždánického lesa, 2 km západně od Koryčan. Mouchnicemi protéká řeka Kyjovka (Stupava). Území obce se nachází v přírodním parku Ždánický les. Žije zde 314[1] obyvatel.

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Muchna nebo Múchna (středověký pravopis byl nepřesný). Jméno Muchna bylo domácká podoba některého ze jmen Mutyně, Mutina, Mutěj, Mutiš, jméno Múchna byla odvozenina jména Múcha totožného s obecným múcha - "moucha". Jméno vsi bylo původně pojmenováním jejích obyvatel, Muchnici/Múchnici, a znamenalo "Muchnovi/Múchnovi lidé".[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350, kdy Alžběta z Mouchnic vložila díl Mouchnic synům Markvartovým a Velíkovým. Do roku 1852 byly Mouchnice rozděleny na samosprávnou část bučovskou a koryčanskou. Obec postihly dva velké požáry v letech 1822 a 1861. Zdejší pozemkové knihy se dochovaly od roku 1653.

Za okupace během odbojové činnosti se stali čtyři občané oběťmi nacismu. V souvislosti s působením parušutisty Oldřicha Pechala, velitele operace Zinc, byl nacisty na Pankráci popraven Ondřej Hubr. Ten ve svém domě ukrýval Pechalova spolupracovníka Cyrila Žižlavského, který po obklíčení gestapem ukončil svůj život a zastřelil se. Tuto událost připomíná pamětní deska na Hubrově domě.[5]

Sdružení a spolky

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Hranolová boží muka ukončená kamenným křížem z roku 1867 na severním okraji obce v blízkosti starého mostu
  • Kaple sv. Cyrila a Metoděje – Kaple stojí na místě původní kapličky z první poloviny 19. století. Nynější kaple byla vysvěcena 5. června 1994. Na střeše kaple se nachází cyrilometodějský kříž. Interiér tvoří dřevěný oltářní stůl a oltářní objekt – dva obrazy světců v kompozici s byzantským křížem. U kaple stojí kříž z roku 1864.
  • Pomník obětem první a druhé světové války – Pomník byl slavnostně odhalen 14. května 1922. Hlavním motivem je matka s dítětem očekávající návrat svého muže. Památník vytvořili sochaři Josef Polášek a Urban z Přerova. Jména obětí první světové války jsou vyryta na zadní straně, do levého boku je zasazena pamětní deska se jmény obětí nacismu. V podstavci pomníku je ukryta láhev s pamětním listem.
Bývalá železniční zastávka (2005)

Obcí vede železniční trať Nemotice - Koryčany. Se stavbou se začalo v březnu 1908. Byla vybudována zastávka a odstavná kolej. Do provozu byla trať uvedena 1. srpna 1908, zpočátku sloužila jen k nákladní dopravě. 31. března 1920 byla zahájena i osobní doprava, později i přeprava poštovních zásilek. Obec však nákladní dopravu příliš nevyužívala, proto došlo v roce 1923 k odstranění odstavné koleje. Osobní doprava byla zastavena 31. května 1980. Zastávka z roku 1949 ještě několik let stála na svém místě, ale na podzim roku 2014 byla zbořena.

V současnosti je trať využívána jen pro nákladní dopravu dřeva na koryčanskou pilu.

Obyvatelstvo a náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 351 obyvatel, z toho 168 mužů a 183 žen.[6] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní – 270 se hlásí k národnosti české, 66 k národnosti moravské, 2 k národnosti slovenské a 7 k národnosti ukrajinské.[7] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 149 – k římskokatolické církvi 129 věřících, k pravoslavné církvi 7 věřících.[8]

Vývoj počtu obyvatel Mouchnic od roku 1791
Rok 1791 1834 1854 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1931 1961 2001 2011 2021
Populace 387 356 512 557 581 712 751 742 786 729 601 351 344 314
Zdroj: Kniha – Vlastivěda moravská Vyškovsko[9]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
Panorama obce Mouchnice (2009)
Panorama obce Mouchnice (2009)
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 102.
  5. POBŘÍSLO, Pavel. Oldřich Pechal a kyjovská heydrichiáda. Koryčanský zpravodaj. Roč. 2007, čís. 3. Dostupné online. 
  6. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 - Mouchnice
  7. Ostatní národnosti byly zastoupeny max. 0,1 %
  8. Další církve a náboženství měly ve městě méně než 7 věřících
  9. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. S. 380–381. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KRAMOLIŠ, Čeněk. Vlastivěda moravská Bučovský okres. Brno: Muzejní spolek Brno, 1900. 
  • MLATEČEK, Karel; LIPENSKÁ, Marcela. Mouchnice 1350 - 2000. Mouchnice: obec Mouchnice, 2001. 
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]