Murray Perahia
| Murray Perahia | |
|---|---|
 Murray Perahia (22. prosince 2012) | |
| Narození | 19. dubna 1947 (77 let) New York |
| Alma mater | Fiorello H. LaGuardia High School Mannes College The New School for Music |
| Povolání | dirigent a klavírista |
| Ocenění | Cena Echo Klassik pro instrumentalistu roku (2011) Royal Academy of Music Bach Prize (2013) honorary doctor of the Royal College of Music (2014) rytíř komandér Řádu britského impéria Classic Brit Awards |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Murray Perahia (* 19. dubna 1947 New York) je americký klavírista a dirigent.
Život
[editovat | editovat zdroj]Murray Perahia se narodil v Bronxu v rodině sefardských Židů pocházející původně ze Soluně, jeho otec se přestěhoval do Spojených států v roce 1935.[1]
Na klavír se začal učit hrát ve čtyřech letech, ale dle vlastních slov získal skutečný zájem o hudbu a začal důkladně cvičit až v patnácti.[2] V sedmnácti letech začal navštěvovat newyorskou Mannes College of Music, kde u Mieczysława Horszowského studoval klavír, dirigování a skladbu. Učili jej také Rudolf Serkin, Alexander Schneider nebo Pablo Casals, velký vliv na jeho styl měla pozdější (80. léta) spolupráce i přátelství s Vladimirem Horowitzem.
V roce 1972 se stal prvním Američanem, který vyhrál mezinárodní klavírní soutěž v Leedsu, což mu pomohlo nastartovat koncertní kariéru. Od 70. let také nahrává na labelu Columbia Masterworks (nyní Sony Classical). V roce 1973 začal spolupracovat s Benjaminem Brittenem a Peterem Pearsem na pořádání hudebního festivalu v Aldeburghu a v letech 1981 - 1989 byl jedním z jeho uměleckých ředitelů.[3]
Na začátku 90. let utrpěl zranění a zánět ruky, které si nakonec vyžádaly řadu operací a Perahia musel na několik let úplně přestat hrát. Útěchu nalezl ve studiu hudby Johanna Sebastiana Bacha a po svém uzdravení pořídil sérii velmi kladně hodnocených nahrávek Bachových klavírních skladeb.
Potíže s rukou se v menší míře opakovaly v letech 2005 a 2007, ale Perahia se vždy po několika měsících vrátil na pódium a i v roce 2015 pokračuje v koncertování a nahrávání. Žije se svou rodinou v Londýně.[4]
Vedle mnoha hudebních ocenění je od roku 2004 také nositelem titulu Rytíř-komandér Řádu britského impéria (KBE).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BEN-ZEEV, Noam. Expanding the love of music. Haaretz [online]. 2009-01-07 [cit. 2015-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HEWETT, Ivan. 'I don't really have any technique'. The Telegraph [online]. 2003-02-27 [cit. 2015-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VALDES, Lesley. Perahia Stepping Down At Aldeburgh. Chicago Tribune [online]. 1989-02-16 [cit. 2015-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-27.
- ↑ BARGREEN, Melinda. A grand pianist: Murray Perahia's mastery and modesty go hand in hand. The Seattle Times [online]. 2002-04-05 [cit. 2015-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-07. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Murray Perahia na Wikimedia Commons 
Osoba Murray Perahia ve Wikicitátech- Oficiální stránky
