Nýdek

Nýdek
	Pohled na Nýdek z Čantoryje
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třinec
Obec s rozšířenou působností	Třinec; (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°39′22″ s. š., 18°45′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 080 (2024)
Rozloha	28,23 km²
Katastrální území	Nýdek
Nadmořská výška	410 m n. m.
PSČ	739 96
Počet domů	634 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	7
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Nýdek 251; 739 96 Nýdek ; obec@nydek.cz
Starosta	Marek Hota
	Oficiální web: www.nydek.cz
	Nýdek
Další údaje
Kód obce	507091
Kód části obce	108189
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nýdek (v místním nářečí a polsky Nydek, německy Niedek) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 2 100^[1] obyvatel. Značnou část obyvatel tvoří polská menšina. Obec je členem mikroregionu Bystřice-Nýdek a dále je členem Sdružení obcí Jablunkovska, ve kterém je sdruženo 15 obcí.

Ve vzdálenosti osm kilometrů západně leží město Třinec, patnáct kilometrů severozápadně město Český Těšín, 27 kilometrů severozápadně statutární město Karviná a 28 kilometrů severozápadně statutární město Havířov.

Sousedními obcemi na české straně jsou Vendryně, Bystřice, Hrádek a Návsí, na polské straně pak Visla a Ustroň. Rozlohou 2820 ha se řadí mezi největší obce okresu Frýdek-Místek. Nejvyšším bodem je hora Velká Čantoryje (Slezské Beskydy) – 995 metrů. Voda je z obce odváděna tokem Hluchová. Na území obce se nachází zvláště chráněné území – národní přírodní rezervace Čantoria.

Název

Na vesnici bylo přeneseno jméno (nějakého) hradu pojmenovaného ve středověké němčině Nīdeck (zhruba "Hrot bojové zuřivosti" - šlo o běžné německé jméno ochranných hradů).^[4]

Historie

Pro rozvoj obce měly význam pasekářské a valašské kolonizační vlny. Počátkem osídlení byl většinou knížecí statek (Těšínské knížectví). První písemná zmínka o statku v Nýdku pochází z roku 1430, kdy kníže Boleslav I. potvrzuje, že Tičko z Logova prodal Petru Nidkovi ves Nýdek se vším příslušenstvím. Další leník Pelka z Děhylova prodal statek v roce 1458 Jiřímu z Lešné za 60 hřiven a v roce 1502 koupil Nýdek za 80 zlatých Jan Čelo z Čechovic. V roce 1576 byl v Nýdku postaven dřevěný evangelický kostel sv. Mikuláše, který byl v období protireformace roku 1654 zabrán katolíky.

V roce 1591 se Nýdek stal majetkem rodu Goczalkovských, a to až do roku 1792, kdy ho prodali Habsburkům, jmenovitě knížeti Albrechtovi. Tak se stal Nýdek součástí Těšínské komory, kterou po Albrechtovi spravoval v letech 1825-1847 arcikníže Karel, pak obec zdědil arcikníže Albrecht (1847-1896) a poslední z Habsburků arcikníže Bedřich. Po roce 1918 se ujímá majetku československý stát.

Základem obživy obyvatelstva bylo dlouhou dobu zemědělství a pastevectví. Největší rozvoj obce nastal v první polovině 19. století, kdy také významně vzrostl počet obyvatel. Příčinou byla zvýšená těžba železné rudy, jejíž ložiska zde byla objevena počátkem roku 1770. To byla jedna z příčin vzniku železáren v Ustroni v roku 1772. Rozvoj obce však nejvíce souvisí s železárnami v Třinci (Třinecké železárny). Dolování rudy (podle údajů z roku 1843 se v Nýdku vytěžilo 2170 centýřů železné rudy), kácení lesa, výroba dřevěného uhlí, doprava uhlí a rudy do Třince znamenaly velký růst obce. Po změně technologie výroby železa v roce 1865 začala většina obyvatel obce pracovat přímo v železárnách.Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Nydek 1747 obyvatel, z toho 1 730 (99%) polsky a 17 (1%) německy mluvicích^[5]. Kontakt nýdeckých obyvatel s technologiemi a vzdělanými pracovníky oceláren vyústil v rychlejší civilizační pokrok než v jiných beskydských vesnicích, zejména v oblasti mechanizace zemědělství. Hospodářská krize v meziválečném období vyvolala v Nýdku nezaměstnanost. Nezaměstnaní začali pašovat z Polska celá stáda skotu, koní a prasat a v opačném směru nesli tuny průmyslového zboží, zejména obuvi.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[6]^[7]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 567	1 567	1 643	1 705	1 747	1 781	1 856	2 011	2 226	2 081	2 027	1 907	1 952	1 990	2 091
Počet domů	190	217	232	226	234	238	265	327	376	427	428	519	543	586	634

Věková struktura obyvatel obce Nýdek roku 2011

Obecní správa

Mezi lety 1869–1979 Nýdek byl obcí v okrese Těšín (1869–1900), poté v okrese Frýdek (1910–1930), poté v okrese Místek (1950) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 28. února 1990 patřil jako část obce k Bystřici a od 1. března 1990 je opět samostatnou obcí.^[8]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. listopadu 1999.^[9]

Turistika

Vzhledem ke své poloze je Nýdek vyhledávanou obcí turistů nejen českých, ale i zahraničních, především polských. K rozvoji turismu rovněž přispělo otevření nové rozhledny na vrcholu bájné hory Velká Čantoryje (Slezské Beskydy), ke které se váže pověst o čantoryjských rytířích a která za příznivého počasí zajišťuje výhled od Tater, hluboko do vnitrozemí Polska i České republiky.

Rytířská stezka je 10,5 km dlouhá naučná stezka po Velké Čantoryji, která začíná i končí v Nýdku, a prochází velmi zajímavými a hodnotnými lokalitami tohoto horského komplexu. Obsahuje 7 zastavení, které jsou doplněny o informační tabule, na kterých jsou návštěvníci seznámeni s kolonizací Beskyd, místní faunou, flórou a rovněž bájnou legendou o spících rytířích v nitru hory.

Ochrana přírody

V obci se nachází národní přírodní rezervace Čantoria, která je chráněná od 20.1.1988. Její výměra je cca 40 ha, leží v nadmořské výšce od 720 do 957 m. Z geologického hlediska má lokalita význam jako dokumentace godulského souvrství. Na lokalitě je chráněn pralesovitý porost smrku ztepilého, buku lesního a jedle bělokoré na kamenných sutích s nevyvinutou půdou. Nalezneme zde také poslední exemplář původního tisu červeného a v jižní části rezervace je několik exemplářů javoru klenu. Tyto porosty leží v jedlobukovém a z části smrkobukovém lesním vegetačním stupni, v nichž jsou zastoupena všechna vývojová stádia.^[10]

Pamětihodnosti

Kostel svatého Mikuláše
venkovská usedlost čp. 20
venkovská usedlost čp. 111
Lesní kostel Zakámen, místo tajných evangelických bohoslužeb v době protireformace, s památníkem Jiřího Třanovského
Evangelická kaple z počátku 20. století
1 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
2 Památník obětem 2 světové války na stránkách ministerstva obrany Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
Klauz Hluchová - vodní nádrž na potoku Hluchová, v minulosti byla používaná jako údolní splavovací nádrž.

Osobnosti

Karel Cieślar, architekt
Pavel Fizek, juniorský mistr světa ve skocích na lyžích 1977
Aniela Kupcová (1920-2019), básnířka
Ewa Milerska, (1915-1985), básnířka
Jan Rusnok, publicista a historik
Józef Szymeczek, historik a pedagog
Rostislav Marosz, hokejista

Fotogalerie

Počátek Rytířské stezky
Lesní kostel Zakámen
Nýdecké náměstí
Dvojjazyčná cedule
Dům PZKO v Nýdku
Hasičská zbrojnice

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 151.
↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 387. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
↑ Udělené symboly – Nýdek [online]. 1999-11-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
↑ Mgr. Bobková, M., & Ing. Wojtas, A. Strategický plán rozvoje obce Nýdek.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nýdek na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Nýdek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Jablunkovsko.cz
Panoramatická mapa Nýdku a okolí

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[hs-4] HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 151.

[5] PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.

[6] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[7] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[prehled-obci-8] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 387. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

[symboly-9] Udělené symboly – Nýdek [online]. 1999-11-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

[10] Mgr. Bobková, M., & Ing. Wojtas, A. Strategický plán rozvoje obce Nýdek.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)