Nisyros
| Nisyros | |
|---|---|
| Νίσυρος (řecky) | |
 Pohled na Nisyros z letadla | |
 | |
| Lokalizace | Egejské moře |
| Stát |  Řecko |
| • kraj | Jižní Egeis |
| • reg. jednotka | Kós |
| • obec | Nisyros |
| • obecní jednotka | Nisyros |
| • komunita | 3 |
| • sídla | 6[1] |
| Topografie | |
| Rozloha | 50,1 km²[2] |
| Zeměpisné souřadnice | 36°35′10″ s. š., 27°9′36″ v. d. |
| Nejvyšší vrchol | Profitis Ilias (698 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 1 008 (2011[3]) |
| Hustota zalidnění | 20,12[4] obyv./km² |
| Největší sídlo | Mandraki |
| Používané jazyky | Řečtina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nisyros (druhý pád Nisyru) (řecky Νίσυρος) je řecký sopečný ostrov v souostroví Dodekanés. Nachází se mezi ostrovy Kós a Tilos. Rozloha ostrova je 41,26 km² a stálých obyvatel k roku 2011 měl 987.[3] Nejvyšší horou je Profitis Ilias s nadmořskou výškou 698 m. Ostrov je znám hlavně svým tradičním nápojem - soumada, což je sladký nealkoholický nápoj s příchutí mandlí. V hlavním městě Mandraki je přístav, odkud vyplouvají trajekty na ostrovy Kós a Rhodos, starověká pevnost Paleokastro, ve které se nachází mužský klášter zasvěcený Panně Marii a muzeum populárního umění. Ve městě Paloi jsou Hipokratovy lázně a vesnička Emporeios se pyšní svým nádherným výhledem do sopky.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 2011 žilo v obci 1008 obyvatel, z čehož připadalo na hlavní ostrov 987 a na ostrůvek Gyali 21. Zbývající ostrůvky (Agios Antonios, Kandelioussa, Pacheia, Pergoussa a Strogyli) náležející k obci byly neobydlené. Hlavním a největším městem ostrova je Mandraki a tvoří také jednu z jeho tří komunit obce Nisyros. Obecní jednotky se dále skládají z komunit a ty z jednotlivých sídel, tj. měst a vesnic. V závorkách je uveden počet obyvatel obecních jednotek, komunit a sídel.
- Obecní jednotka a obec Nisyros (1008).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle řecké mytologie, vznikl ostrov z kousku utržené pevniny z nedalekého ostrova Kós, který hodil Poseidon po obru Polivotovi, který chtěl uniknout. Z historického hlediska patřil ostrov Nisyros přechodně Peršanům, Atéňanům, Alexandru Velikému i Římu. Roku 1522 byl dobyt Turky, r. 1912 byl obsazen Italy a po 2. světové válce byl navrácen Řecku.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Město Mandraki -
Kráter Stefanos -
Paleokastro -
Ulice města Mandraki -
Klášter Panagia Spiliani nad Mandraki -
přístav v Madraki -
vesnice Nikia
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ sídel na hlavním ostrově je 6, z čehož dvě nejsou obydlená, dalších 6 sídel obce tvoří okolní ostrovy a ostrůvky u pobřeží , z nichž je obydlen pouze Gyali
- ↑ rozloha obce včetně okolních ostrovů (Agios Antonios, Gyali, Kandelioussa, Pacheia, Pergoussa a Strogyli), rozloha samotného ostrova Nisyros je 41,26 km²
- ↑ a b Počet obyvatel obce dle [1]. Na vlastním ostrově Nisyros žilo o 21 obyvatele ostrůvku Gyali méně.
- ↑ hustota zalidnění obce včetně okolních ostrovů (Agios Antonios, Gyali, Kandelioussa, Pacheia, Pergoussa a Strogyli), hustota zalidnění samotného ostrova Nisyros je 24,16 obyvatel/km²
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nisyros na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
