Nová budova Národního muzea
| Nová budova Národního muzea - (Federální shromáždění) | |
|---|---|
 | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Město | Praha |
| Adresa | Vinohradská 52/1 Praha 1, Vinohrady 110 00 Praha 1 |
| Založeno | 1966–1973 |
| Zaměření | Různé tematické výstavy |
| Původní účel budovy | Federální shromáždění ČSSR, poté redakce Rádia Svobodná Evropa |
| Kód památky | 50330/1-2264 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′47,8″ s. š., 14°25′55,5″ v. d. |
 | |
| NM: nová budova Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nová budova Národního muzea, původně budova Federálního shromáždění (parlamentu), se nachází v Praze mezi historickou budovou Národního muzea a Státní operou, v pásu mezi směry Severojižní magistrály, který je průnikem mezi městskou částí a obvodem Praha 1 a čtvrtí Vinohrady. Budova vznikla originálním architektonickým řešením rozšíření budovy původně peněžní burzy pro potřeby Federálního shromáždění, což byl název československého parlamentu od roku 1969.
Dějiny budovy
[editovat | editovat zdroj]Původní budova Peněžní burzy byla postavena v letech 1936–1937 podle vítězného návrhu architekta Jaroslava Rösslera vedle budovy Nového německého divadla (Státní opera) a domu Národní domov, který za první republiky sloužil jako sídlo Československé strany národně socialistické, který byl poničen a zbořen po druhé světové válce. Budova parlamentu byla původně plánovaná na Letné (architektonické soutěže v letech 1928 a 1947), po roce 1948 a zrušení burzy sem bylo přesunuto z Rudolfina sídlo parlamentu (Národního shromáždění).
Na rozšíření budovy parlamentu byla vypsána soutěž probíhající v letech 1965–1966. Vítězný návrh architektů Karla Pragera, Jiřího Kadeřábka a Jiřího Albrechta byl realizován za provozu v letech 1968–1973. Od ledna 1969 v budově zasedalo Federální shromáždění jako nástupce dřívějšího Národního shromáždění.
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]
Po zániku Československa a zrušení Federálního shromáždění ji v letech 1995 až 2009 využívalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Roku 2000 Ministerstvo kultury budovu bývalého federálního shromáždění prohlásilo za kulturní památku.[1] V roce 2004 byla v anketě časopisu Architekt budova zařazena mezi deset nejvýznamnějších českých staveb posledních padesáti let.
Po teroristických útocích v USA roce 2001 začala být z důvodu svého významu hlídaná nejprve armádou a pak policií. Zároveň byl výrazně omezen provoz na sousedících komunikacích – byly zrušeny některé jízdní pruhy na magistrále a na spojce navazující na Vinohradskou ulici a budova byla obestavěna několika liniemi betonových zábran.
22. listopadu 2006 rozhodla vláda České republiky o přidělení budovy Národnímu muzeu pro jeho trvalé rozšíření.[2] Slavnostní předání se odehrálo po odchodu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda dne 1. června 2009. Vedení muzea se rozhodlo, že stavbu spojí podzemním tunelem se svou historickou budovou a zpřístupní ji z části veřejnosti. Tím se také umlčely spekulace o skleněném tubusu, který by spojoval oba komplexy a značně narušil historický vzhled celého okolí.
Primátor Prahy Bohuslav Svoboda v roce 2011 prohlásil, že by bylo možno uvažovat o zbourání budovy Federálního shromáždění tak, aby byla odhalena původní burza.[3] Ke zbourání však nedošlo.[4]
Stavba byla přejmenována na Nová budova Národního muzea a sloužila pro pořádání krátkodobých výstav. V roce 2019 byla budova propojena podzemním tunelem do Historické budovy NM. V roce 2021 zde byla otevřena stálá expozice „Dějiny 20. století“.[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Při stavbě byl využit Vierendeelův nosník a ve své době největší závěsná skleněná stěna v Československu.
Před budovou stojí bronzové sousoší Nový věk od Vincence Makovského vytvořené pro výstavu Expo 58 v Bruselu. Stejná socha stojí také před Brněnským výstavištěm. Sousoší získalo Velkou cenu Expa 58. Po stranách symbolu slunce je postava muže s plány budoucích staveb a ženy s plody a květy v nadživotní velikosti na žulovém podstavci. Směrem k magistrále pak stojí tzv. Palachův pylon na něž byla roku 2020 umístěna plastika Plamen od Miloslava Chlupáče.
Podobné stavby ve světě
[editovat | editovat zdroj]Podobnou strukturu (nadstavba umístěná nad starší budovou) má hlavní sídlo přístavní správy v Antverpách, které navrhla Zaha Hadid a které bylo dokončeno r. 2016.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-13]. Identifikátor záznamu 163739 : sněmovna Federální shromáždění. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Usnesení vlády České republiky ze dne 22. listopadu 2006 č. 1342 o změně příslušnosti hospodařit s budovou bývalého Federálního shromáždění v Praze a se souvisejícími pozemky (DOC)
- ↑ Primátor Prahy připustil: Zbouráme budovu Federálního shromáždění. IHNED.cz [online]. 2011-03-04. Dostupné online.
- ↑ Exprimátor Svoboda chtěl zbourat největší stavbu slavného architekta. iDNES.cz [online]. 2013-08-24. Dostupné online.
- ↑ Národní muzeum otevírá největší stálou expozici novodobých dějin v Česku. Informuji.cz [online]. 2021-07-22. Dostupné online.
- ↑ ŠMÍDEK, Petr. Hlavní sídlo přístavní správy v Antverpách [online]. archiweb.cz, 2017-01-08 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město a Vyšehrad. Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3. S. 793–794
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová budova Národního muzea na Wikimedia Commons - Pražská peněžní burza, fotografie 1937-1938, ČTK
