Ostříž lesní

Ostříž lesní
	Ostříž lesní
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	sokoli (Falconiformes);
Čeleď	sokolovití (Falconidae);
Rod	ostříž (Falco);
Binomické jméno
	Falco subbuteo; Linné, 1758
	Rozšíření ostříže lesního Rozšíření ostříže lesního hnízdiště celoroční výskyt migrace zimoviště
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostříž lesní (Falco subbuteo) je malý dravý pták z čeledi sokolovitých. Historický název ostříž obecný^[2]. Za prudkého letu loví kořist ve vzduchu, někdy i na zemi.

Popis

Dorůstá velikosti holuba domácího, je menší než poštolka obecná (30–36 cm), v rozpětí křídel měří 75–85 cm a dosahuje hmotnosti mezi 180 a 300 g. Má dlouhá štíhlá křídla a krátký úzký ocas. Létá rychle, málokdy se třepotá na místě.^[3] Je nejrychlejším dravcem ve vodorovném letu (okolo 180 km za hodinu).^[4] Zdržuje se jednotlivě.^[3]

Vrch těla je tmavý, převážně černošedý, hlava černobílá s výrazným ostře ohraničeným černým vousem. Spodek těla je světlý, hustě černě skvrnitý, kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a spodní krovky ocasní jsou zbarveny rezavohnědě. (V letu jej lze odlišit od jiných dravců mj. díky úzkým špičatým křídlům a rezavohnědému zbarvení, viz obr. ostříže v letu). Nohy a oční kroužek jsou zbarveny žlutě, oči černohnědě. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci jsou celkově hnědší; prachový šat mláďat je bílý.

Ostříži se podobá dřemlík tundrový (Falco columbarius), který se liší kontrastní kresbou hlavy a vyskytuje se v ČR v jiném ročním období (každoročně protahuje i přezimuje).^[5]

Hlas

Ozývá se jasným rychle opakovaným „kikikiki“ (často stoupajícím a klesajícím), podobným jako poštolka obecná, ale delším. Občas jednotlivým „kit“.^[3] (Ostříž se vábí hlasitým „huid“ a „tak“ nebo také „fuf“.)

Rozšíření

Ostříž lesní je přísně tažný, zimuje v tropické Africe.
Hnízdí na většině území Evropy (kromě větší části Velké Británie a Skandinávie) a v Asii. Hnízdí v lesích a loví v krajinách s rozptýleným porostem mladých stromů, na hospodářské půdě, v savanách či tajgách. V Evropě hnízdí okolo 55 000 párů.

Výskyt v Česku

V České republice hnízdí pravidelně, ale řídce na celém území, a to do nadmořské výšky zhruba 1000 m, přičemž hustěji je osídlen jih a východ republiky.^[3]^[6] Počet hnízdících párů v ČR se pohybuje okolo 200. (Stanovit přesněji početnost je obtížné, protože ostříži mají rozlehlé domovské okrsky a hnízdní teritoria.^[7])

Podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb.^[8] patří ostříž lesní mezi druhy silně ohrožené.

Hnízdění

Ostříž nestaví vlastní hnízdo, k hnízdění využívá opuštěná hnízda jiných dravců a hnízda krkavcovitých ptáků vysoko na stromech. Obsazuje je v dubnu až květnu, po návratu ze zimoviště. V květnu až červnu snáší samice 2–4 žlutavá vejce s červenohnědým skvrněním. Hmotnost vajec je 22–26 g, rozměry 36–47 × 30–36 mm. Na vejcích sedí oba rodiče 28–30 dní. O mláďata pečují také oba rodiče, na hnízdě je krmí až 35 dní a poté ještě v okolí hnízda.
Po vylétnutí mladých jsou rodiny nápadnější – mladí ptáci nejsou ještě dlouho samostatní a než zdokonalí letové a lovecké schopnosti, rodiče je učí lovit i tak, že jim v letu vysoko ve vzduchu házejí usmrcené či poraněné ptáky. Nechytí-li mladý ostříž kořist, rodiče ji zachytí a pokus opakují. Rodina se rozpadá v době podzimního tahu.^[9] Odlétat do zimovišť začínají ptáci od srpna, nejdéle se v ČR zdržují do konce října.

Potrava

Ostříž lesní se živí velkým hmyzem (vážkami, motýly aj.) a menšími ptáky. (Díky rychlému obratnému letu je schopen lovit jiřičky, vlaštovky nebo dokonce rorýse, ale přednost dává pomalejším ptákům, kteří mu neuniknou.) Loví v otevřené krajině, často nad rybníky, někdy i v okolí budov. Loví i nad stupněm lesa v horách^[3] a za soumraku (např. netopýry).
„Nelétající kořist loví ostříž jen zřídka... Důležitou složkou potravy ostříže je hmyz. Mnohokrát jsem v Krkonoších pozoroval ostříže lovící motýly, kteří migrují i přes hory ve velkých výškách. Samice, která se od hnízda s mláďaty příliš nevzdaluje, loví často motýly přímo nad hnízdištěm. Za letu každému úlovku neobyčejně obratně otrhá zobákem křídla a tělíčko ihned polyká. ... Hlavní složkou potravy mláďat krkonošských ostřížů byla jiřička obecná, která hnízdí hromadně v koloniích na zdech pod střechami četných bud a hotelů.“ ^[10]

České pojmenování

Jméno ostříž je rodu mužského ^[11] a je odvozeno od přídavného jména „ostrý“. „Jde tedy o ptáka s ostrým zrakem. Z této jeho vlastnosti těží i přirovnání vidět jako ostříž...“ ^[12]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurasian Hobby na anglické Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ Slovník historických českých názvů ptáků [online]. Sest. Karel Hudec. 2012 [cit. 1. 10. 2017], s. 5. Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf
↑ ^a ^b ^c ^d ^e DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 74. ISBN 978-80-200-0927-2.
↑ Dravci – fotografie a popis: stručné informace a zajímavosti o druzích, které nám ve stanici již prošly rukama. In: Záchranná stanice pro dravé ptáky: Rajhrad u Brna [online]. [2005] [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.draviptaci.cz/cz/dravci.html.
↑ Dřemlík tundrový. In BioLib.cz [online]. ©1999–2017 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8546/
↑ Průběžné výsledky Atlasu hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014–2017 [ostříž lesní – Falco subbuteo]. In: Atlas hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014–2017 [online]. ©2014 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z http://birds.cz/avif/atlas_nest_map.php?rok=all&druh=Falco_subbuteo
↑ MRLÍK, Vojtěch a kol. Dravci v České republice: současný stav a výhledy. Ochrana přírody [online]. 2013, č. 1, s. 6 [cit. 1. 10. 2017]. ISSN 1210-258X. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/dravci-v-ceske-republice/
↑ Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395
↑ POKORNÝ, Zbyněk. Ostříž lesní. In: Chov zvířat [online]. 19. 1. 2014 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/1471-ostriz-lesni/
↑ KOVÁŘ, Roman. Nejrychlejší křídla. Krkonoše [online]. 1998, č. 4 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/aa943fb38bfdd406c12568e70070205e/694ab68e6509ca20802568920039316b?OpenDocument
↑ Ostříž. In: Jazyková poradna ÚJČ AV ČR [online]. ©2008–2017 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ost%C5%99%C3%AD%C5%BE
↑ FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 32–33. Diplomová práce. Ved práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.

Literatura

ČESKO. Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395
DIERSCHKE, Volker. Ptáci: nový průvodce přírodou. Překlad Jan Robovský. Praha: Knižní klub, 2009, s. 151. Nový průvodce přírodou. ISBN 978-80-242-2193-9.
DIERSCHKE, Volker. Ptáci: nový průvodce přírodou. 2. vyd. Překlad Jan Robovský. Praha: Knižní klub, 2015. 255 s. Nový průvodce přírodou. ISBN 978-80-242-4719-9.
DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. 249 s. ISBN 978-80-200-0927-2.
FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006. 131 s. Diplomová práce. Ved práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.
MRLÍK, Vojtěch a kol. Dravci v České republice: současný stav a výhledy. Ochrana přírody [online]. 2013, č. 1, s. 2–8 [cit. 1. 10. 2017]. ISSN 1210-258X. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/dravci-v-ceske-republice/
Slovník historických českých názvů ptáků [online]. Sest. Karel Hudec. 2012 [cit. 1. 10. 2017]. 9 s. Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf
ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

Video

LUBAS, Miroslav. Ostříž lesní Falco subbuteo, odchyt na vycpaného výra. 18. 9. 2010. In: Youtube [online]. Publikováno 28. 9. 2010 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=1ppa45M58iY
Ostříž lesní (Falco subbuteo) [lovící vážky], Stihňov, 30. 6. 2016. In: Youtube [online]. Publikováno 19. 1. 2017 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=zLcIuvDjVCs
STUDECKÝ, Jan. Ostříž lesní. The hobby. Sokoleč, srpen 2015. In: Youtube [online]. Publikováno 16. 11. 2015 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=S1D0dnjI39Y [Hnízdění ostříže lesního, krmení mláďat, hlasový projev, za letu vs. káně(?)]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ostříž lesní na Wikimedia Commons
Galerie ostříž lesní na Wikimedia Commons
Taxon Falco subbuteo ve Wikidruzích
BioLib
Dřemlík tundrový. In BioLib.cz [online]. ©1999–2017 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8546/

[1aad8366699788e709334575238e3cb25bdf1514-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[2] Slovník historických českých názvů ptáků [online]. Sest. Karel Hudec. 2012 [cit. 1. 10. 2017], s. 5. Dostupné z: bigfiles.birdlife.cz/Historicke_nazvy_ptaku.pdf

[D_a_H-3] DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 74. ISBN 978-80-200-0927-2.

[4] Dravci – fotografie a popis: stručné informace a zajímavosti o druzích, které nám ve stanici již prošly rukama. In: Záchranná stanice pro dravé ptáky: Rajhrad u Brna [online]. [2005] [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.draviptaci.cz/cz/dravci.html.

[5] Dřemlík tundrový. In BioLib.cz [online]. ©1999–2017 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8546/

[6] Průběžné výsledky Atlasu hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014–2017 [ostříž lesní – Falco subbuteo]. In: Atlas hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014–2017 [online]. ©2014 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z http://birds.cz/avif/atlas_nest_map.php?rok=all&druh=Falco_subbuteo

[7] MRLÍK, Vojtěch a kol. Dravci v České republice: současný stav a výhledy. Ochrana přírody [online]. 2013, č. 1, s. 6 [cit. 1. 10. 2017]. ISSN 1210-258X. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/dravci-v-ceske-republice/

[8] Vyhláška č. 395 ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 80. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395

[9] POKORNÝ, Zbyněk. Ostříž lesní. In: Chov zvířat [online]. 19. 1. 2014 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/1471-ostriz-lesni/

[10] KOVÁŘ, Roman. Nejrychlejší křídla. Krkonoše [online]. 1998, č. 4 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/ris/ais-ris-info-copy.nsf/aa943fb38bfdd406c12568e70070205e/694ab68e6509ca20802568920039316b?OpenDocument

[11] Ostříž. In: Jazyková poradna ÚJČ AV ČR [online]. ©2008–2017 [cit. 1. 10. 2017]. Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ost%C5%99%C3%AD%C5%BE

[12] FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 32–33. Diplomová práce. Ved práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

Draví ptáci v Česku

Jestřábovití	včelojed lesní • káně lesní • káně bělochvostá¹ • káně rousná • luněc šedý¹ • luňák hnědý • luňák červený • sup mrchožravý¹ • sup hnědý² • sup bělohlavý¹ • orlosup bradatý¹ • moták pochop • moták pilich • moták lužní • moták stepní¹ • orlík krátkoprstý • jestřáb lesní • krahujec obecný • krahujec krátkoprstý¹ • orel mořský • orel křiklavý • orel volavý • orel stepní¹ • orel jestřábí¹ • orel nejmenší¹ • orel skalní • orel královský

Orlovcovití	orlovec říční

Sokolovití	poštolka obecná • poštolka jižní¹ • poštolka rudonohá • dřemlík tundrový • ostříž lesní • sokol stěhovavý • raroh velký • raroh lovecký¹ • raroh jižní¹

¹ Druh je na českém území velmi vzácný, zalétává sem jen v podobě několika jednotlivců, maximálně malých skupin, v Česku nehnízdí. ² Druh se na českém území v minulosti vzácně vyskytoval, několik let však v Česku nebyla jeho přítomnost zaznamenána.