Palatální nazála

Číslo IPA	118
Znak IPA	ɲ
Znak SAMPA	J
Česká fonetická transkripce	ň
	Zvuková ukázka

Znělá palatální nazála je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɲ, číselné označení IPA je 118, ekvivalentním symbolem v SAMPA je J.

Charakteristika

Způsob artikulace: ražená souhláska (ploziva). Vytváří se pomocí uzávěry (okluze), která brání proudění vzduchu a je na posléze uvolněna, čímž vzniká zvukový dojem - od toho též označení závěrová souhláska (okluziva).
Místo artikulace: středopatrová souhláska (palatála). Uzávěra se vytváří mezi jazykem a tvrdým patrem.
Znělost: znělá souhláska - při artikulaci hlasivky kmitají.
Nosová souhláska (nazála) - vzduch prochází při artikulaci před uvolněním uzávěry nosní dutinou.
Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

Tato hláska patří mezi sonory, tj. má kromě šumové a i tónovou charakteristiku. V některých jazycích může plnit funkci slabičného jádra - slabikotvorné ɲ [ɲ̩].

V češtině

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem Ň, ň.

Jako [ɲ] se v domácích slovech rovněž vyslovuje psané /n/ ve skupinách ni, ní a ně [ɲɪ, ɲi:, ɲɛ].

V jiných jazycích

Tato hláska se vyskytuje ve většině slovanských a románských jazyků, ale také v řečtině, estonštině, japonštině apod. Například v angličtině a norštině se vyskytuje jen v nářeční výslovnosti, není tedy fonémem.

Základní způsoby zápisu

ň: čeština, slovenština, romština (česká a slovenská, včetně spojení ňi, ňe)
ń: polština
ņ: lotyština
ñ: galicijština, španělština, kečuánština (a některé další indiánské jazyky ovlivněné španělským způsobem zápisu)
њ: srbština, makedonština
нь: většina slovanských jazyků užívajících cyrilici
gn: francouzština, italština
nh: okcitánština, portugalština, vietnamština
nj: albánština, chorvatština, nizozemština
nn: skotská gaelština
ny: maďarština (dlouhé nny), indonéština, malajština