Přeskočit na obsah

Pavel Ploc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O československém biatlonistovi pojednává článek Pavel Ploc (biatlonista).
Pavel Ploc
Pavel Ploc (8. srpna 2013)
Pavel Ploc (8. srpna 2013)
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
3. června 2006 – 28. srpna 2013
Ve funkci:
26. října 2013 – 26. října 2017
Zastupitel Libereckého kraje
Ve funkci:
18. října 2008 – 25. ledna 2010[1]
Zastupitel města Harrachov
Ve funkci:
14. listopadu 1998 – 21. října 2010
Stranická příslušnost
ČlenstvíDRS
ČSSD (od 2001)

Narození15. června 1964 (60 let)
Jilemnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťženatý
RodičePavel Ploc
Dětitři děti
SídloHarrachov
Profeseskokan na lyžích a politik
PodpisPavel Ploc, podpis
CommonsPavel Ploc
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Skoky na lyžích na ZOH
stříbro 1988 Calgary střední můstek
bronz 1984 Sarajevo velký můstek
Mistrovství světa v klasickém lyžování
bronz 1984 Engelberg družstvo - velký můstek
bronz 1989 Lahti družstvo - velký můstek
Mistrovství světa v letech na lyžích
stříbro 1983 Harrachov mamutí můstek
bronz 1985 Planica mamutí můstek
Mistrovství Československa v klasickém lyžování
zlato 1983 skoky na lyžích - střední můstek
zlato 1983 skoky na lyžích - velký můstek

Pavel Ploc (* 15. června 1964, Jilemnice) je český politik, v letech 2006 až 2017 poslanec PSP ČR za ČSSD, a bývalý československý skokan na lyžích.

Jeho otec Pavel Ploc se věnoval biatlonu. Malý Pavel zkoušel různé zimní sporty, ale jeho hlavním vzorem byl olympijský vítěz Jiří Raška. Skákat začal v šesti letech. Na první skokanské pokusy nejdříve dohlížela jeho matka, poté ji nahradil otec s trenérem sdruženářů Jiskry Harrachov Antonínem Linemajerem. V libereckém mládežnickém týmu se o něj staral Rudolf Höhnl a Karel Kodejška, na vojně jej trénoval další úspěšný skokan české historie, Dalibor Motejlek.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Do prestižního Světového poháru prvně nahlédl koncem sezony 1982/1983. Premiéru si odbyl při své budoucí parádní disciplíně – letech na lyžích. V Bad Mitterndorfu obsadil dvakrát 12. místo. Nakonec se představil na domácí půdě ve Štrbském Plesu, kde skončil již jako nejlepší z československých skokanů na osmé příčce.

Prvního velkého úspěchu dosáhl na MS v letech na lyžích v Harrachově v roce 1983. Ani světový rekord 181 metrů mu však nestačil na celkové vítězství. Přemožitele našel v Klausi Ostwaldovi, jenž předvedl dva vyrovnanější lety; porazil však legendárního Mattiho Nykänena. Na harrachovském velkém můstku rovněž vyhrál první závod SP. V průběhu sezony ještě vybojoval druhé a třetí umístění ve Vikersundu.

Následující sezonu znaly skoky jen dva lepší sportovce: Jense Weissfloga a Mattiho Nykänena. Pavel Ploc si bronz v konečném pořadí SP vybojoval díky dvěma vítězstvím (Lillehammer, Planica), třem druhým místům a třem bronzům. Startoval také na Zimních olympijských hrách 1984 v Sarajevu, kde se na středním můstku umístil na 14. místě a na velkém můstku vybojoval bronzovou medaili. Po prvním kole tohoto závodu byl devátý, ale 109 metrů v druhém kole jej vyneslo o šest příček výše. Lepší byl opět jen Weissflog s Nykänenem.

V roce 1985 měl na harrachovském můstku nebezpečně vypadající pád, ovšem bez vážnějšího zranění. Již za týden odjel na závod a skončil druhý. Rozhozená psychika se však ozvala před mistrovstvím světa v letech na lyžích v Planici. Nejisté výkony způsobily, že se původně nedostal do národní nominace, nakonec ale získal bronz.

Následující dvě sezóny byly méně vydařené. V sezóně 1986/1987 dosáhl maximálně na 9. místo v závodě v kanadském Thunder Bay. Vrátil se však v pravý čas. Sezóna 1987/1988 byla jeho nejúspěšnější. Dvakrát zvítězil v Lake Placid, jednou v Oberstdorfu a Gstaadu. V letech na lyžích obsadil čtvrté místo. V seriálu SP skončil celkově druhý za Matti Nykänenem. Vrcholem však byla olympiáda v Calgary. Po prvním kole závodů na středním můstku opět útočil z nemedailových pozic, ze sedmého místa se ale dokázal prodrat za Nykänena na druhou příčku a získal tak stříbro (třetí tehdy skončil Jiří Malec a pátý Jiří Parma). Na velkém můstku se Ploc umístil na pátém místě, v závodě družstev pomohl českému týmu ke čtvrté příčce.

Po olympiádě ještě dokázal dvakrát zvítězit v závodech Světového poháru a s kolegy v národním družstvu vyskákal bronz na mistrovství světa, ale jeho kariéra spěla k závěru. Na Zimní olympijské hry v Albertville se nenominoval a jako většina starších skokanů měl potíže s přechodem na V-styl. Následně ukončil kariéru, naposledy z můstku skočil 8. dubna 1992.

Třikrát se stal vítězem ankety Král bílé stopy. Umístil se na třetím místě v anketě o nejlepšího českého lyžaře 20. století.

Trenérská a podnikatelská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 darovalo město Harrachov Plocovi lukrativní parcelu jako uznání za skvělou reprezentaci města. V roce 1996 si zde otevřel pension, který pokřtil jeho bývalý sportovní sok Jens Weissflog. Pension řídí Plocova žena Radka, s níž se oženil v roce 1988.

Zpočátku se věnoval i trenérské činnosti. Byl asistentem trenéra Luďka Matury na ZOH 1994 v Lillehammeru a hlavním trenérem na ZOH 1998 v Naganu. Jeho svěřenci si nevedli špatně (Michal Doležal skončil osmý), ale v tisku byl kritizován a nakonec post trenéra opustil. Do roku 2002 trénoval juniorskou reprezentaci.

Podpis Pavla Ploce (1984)

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Kandidáti voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2013 Pavel Ploc a Sylva Moravcová

V komunálních volbách roku 1998, komunálních volbách roku 2002 a komunálních volbách roku 2006 byl zvolen do zastupitelstva města Harrachov, v roce 1998 za subjekt Demokratická regionální strana, v následných volbách za ČSSD. Profesně se uváděl k roku 1998 a 2002 jako lyžařský trenér, roku 2006 coby poslanec.[2] V komunálních volbách v roce 2014 vedl v Harrachově kandidátku ČSSD, ale neuspěl. Strana se do městského zastupitelstva vůbec nedostala.[3]

Ve volbách v roce 2002 neúspěšně kandidoval do poslanecké sněmovny za ČSSD.[4] Do sněmovny byl za ČSSD zvolen ve volbách v roce 2006 (volební obvod Liberecký kraj).[5] Působil jako člen výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a petičního výboru. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2010. Byl nadále členem výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.[6][7] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Libereckém kraji jako lídr ČSSD[8] a byl zvolen.

Zároveň byl v krajských volbách roku 2008 zvolen do Zastupitelstva Libereckého kraje za ČSSD.[9] V krajských volbách roku 2012 již sem nekandidoval.[10] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval za ČSSD v obvodu č. 34 – Liberec.[11] Se ziskem 5,77 % hlasů skončil na 5. místě a do druhého kola nepostoupil.[12]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 obhajoval svůj poslanecký mandát za ČSSD v Libereckém kraji, ale neuspěl.[13]

V červnu 2012 byli Pavel Ploc a nezařazený Jaroslav Škárka jedinými dvěma poslanci, kteří hlasovali proti vydání Davida Ratha k trestnímu stíhání.[14]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Pavel Ploc v době své aktivní sportovní kariéry vážil 59 kg a měřil 177 cm. Při letech na lyžích dosahoval při odrazu rychlosti 115 km/h a létal až 12 metrů nad zemí.

Podle zveřejněných dokumentů z archivu vojenské kontrarozvědky figuruje Pavel Ploc v registračních protokolech této bezpečnostní složky bývalého československého komunistického režimu jako důvěrník, vědomou spolupráci ale popřel.[15]

Se svou ženou Radkou má dcery Radku a Terezu a syna Martina, který se též od svých čtyř let věnoval skokům na lyžích. Je dvojnásobným mistrem republiky a vítězem zimní olympiády dětí a mládeže.

Vyhrané závody SP

[editovat | editovat zdroj]

Působení v SP

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna konečné umístění v SP konečné umístění v Turné prvních míst druhých míst třetích míst stupně vítězů
1981/1982 38.          
1982/1983 10.  
1983/1984 3. 7.
1984/1985 7. 5.  
1985/1986 13.    
1986/1987 39.          
1987/1988 2.    
1988/1989 19.      
1989/1990 7. 11.
1990/1991 20.          
celkem     10× 27×
  1. Zápis z jednání zastupitelstva, Zápis 01 ZK 26-01-2010 [online]. Liberecký kraj [cit. 2013-08-15]. Dostupné online. 
  2. Počet obyvatel: 1 599 Osoba: Pavel Ploc [online]. komunalnipolitika.cz [cit. 2013-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Liberecký kraj, Okres: Semily, Obec: Harrachov, Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné online. 
  4. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-27]. Dostupné online. 
  5. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 2. - 3.6.2006 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-27]. Dostupné online. 
  6. Pavel Ploc [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-27]. Dostupné online. 
  7. Pavel Ploc [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-01-27]. Dostupné online. 
  8. Kandidáti pro Liberecký kraj [online]. ČSSD [cit. 2013-08-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 17.10. – 18.10.2008 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-27]. Dostupné online. 
  10. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012 [online]. volby.cz [cit. 2013-01-27]. Dostupné online. 
  11. Výsledky korespondenčního hlasování pro volby do Senátu [online]. ČSSD [cit. 2016-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25. 
  12. Výsledky voleb v obvodě Liberec [online]. iDNES.cz, 2016 [cit. 2016-10-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Liberecký kraj, Strana: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. 2017 [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. 
  14. KOPECKÝ, Josef; VÁLKOVÁ, Hana. Sněmovna vydala Ratha ke stíhání, proti hlasovali Ploc a Škárka. iDNES.cz [online]. 2012-06-05 [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. 
  15. Některé současné politiky evidovala vojenská kontrarozvědka jako důvěrníky

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]