Petr Růžička (tesař)
| Petr Růžička | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 9. září 1954 Praha |
| Úmrtí | 27. května 2023 (ve věku 68 let) Cheb |
| Povolání | tesař |
| Choť | Lucie Růžička Klempířová (od 2011) |
| Děti | Albert Růžička * 2011 |
| Rodiče | MUDr. Vlasta Růžičková, roz. Jelínková PhDr. Karel Růžička |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petr Růžička (9. září 1954 Praha – 27. května 2023 Cheb) byl český tesařský mistr. Byl všestranně nadanou osobností, zaměřoval se zejména na tradiční tesařství. Mnoho specialistů motivoval k citlivému přístupu při řemeslných opravách stavebních památek. Výrazně přispěl k šíření povědomí o významu tradičních řemesel i u širší kulturní veřejnosti[1] a mládeže.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Rodiče Petra Růžičky se seznámili na poválečné svazácké brigádě v Ostravě, při stavbě Nové huti Klementa Gottwalda. Tatínek Karel Růžička byl původně vyučený elektrikář. Po válce však během dvou let zrychleně dokončil gymnázium a pak vystudoval historii na Filozofické fakultě UK. Maminka studovala medicínu. Koncem 50. let zahájil otec ještě postgraduální studium, během kterého dojížděl do Sovětského svazu. Po studiích zůstal na filozofické fakultě a pracoval v Historickém ústavu Akademie věd.
V roce 1963 Karel Růžička zasedal v tzv. barnabitské komisi, která měla poněkolikáté posoudit rehabilitace komunistů odsouzených v procesech z 50. let. Historici tak získali možnost seznámit se s materiály, které dokazovaly nezákonnost procesů 50. let.[3] V roce 1968 Karel Růžička veřejně odsoudil okupaci Československa v roce 1968, což proměnilo život celé rodiny.[4] Od ledna 1969 nesměl na své pracoviště a pobíral minimální plat. Oba rodiče se pak vzdali členství v komunistické straně.[3]
V této situaci nastoupil Petr Růžička roku 1970 na SUPŠ na Žižkově náměstí v Praze, kde vystudoval obor nábytkářství.
Koncem 70. let uvažoval o podpisu Charty 77, otec mu to ale rozmluvil. Brzy poté se Růžička rozhodl emigrovat. Legálně s kamarádem odjel do Jugoslávie, kde získali tranzitní víza do Rakouska. U Salzburgu překročili hranice do Západního Německa. Zažádali o azyl, ale pak si Petr emigraci rozmyslel a vrátil se na hranice. Po návratu do Prahy s ním úřady zahájily trestní řízení pro úmyslné opuštění republiky. Pak však věc utichla. „Otec se musel hodně poklonit, aby mě z toho dostal,“ soudil Růžička.[3] Krátce se v 80. letech pokoušel věnovat ve volném čase vodní turistice a vedl oddíl v ÚSMT při ÚDPM JF Praha i s ještě kratší epizodou správce loděnice ÚSMT v Podolí, kde již začínal s dřevařskými pracemi.
Od roku 1990 se věnoval tesařství. Záhy se specializoval na rekonstrukce historických krovů a postupně se stal vůdčím znalcem historických řemeslných postupů.
Realizace
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Petra a Pavla ve Volenicích na Strakonicku, oprava barokní věžní báně[5]
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Slavonicích na Jindřichohradecku, oprava věžního krovu[6]
- Výroba funkční repliky dřevěného beranidla a jeho použití při pilotáži roštu v náhonu Dolského mlýna (k. ú. Kamenická Stráň); 2008.
- Hrad Krakovec, most přes šíjový příkop[7]
- Hrad Karlštejn, stropní konstrukce
- Hrad Kost, lešení a tesařské práce při opravě Velké věže.[8]
- Hrad Točník, královský palác, oprava krovu.[9]
- Dřevěný závěsný klecový jeřáb poháněný poběžnými koly (byl využit při rekonstrukcích několika památek a v současné době je dostupný v expozici Centra stavitelského dědictví v Plasech, součásti Národního technického muzea)
- Jakobínka, válcová věž Horního hradu v Rožmberku nad Vltavou (koncepce a tesařské práce na stavebním lešení, využití šlapacího jeřábu podle Filippa Brunelleschi)[14]
- Hradec Králové, Bílá věž, zvonová stolice a další prvky; spolupráce – 2014.
- Vyzdvižení zvonu na věž kostela svatého Prokopa v areálu Sázavského kláštera, Sázava
- Kostel svatého Jakuba Staršího, Kutná Hora, vyzdvižení zvonu Jakub Maria do věže kostela dne 7. října 2017.[15][16]
- Zámek Pardubice, muzeum, konzervace pernštejnské truhly.[17]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- titul Nositel tradice lidových řemesel (2022)[4]
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- RŮŽIČKA, Petr; MLÁZOVSKÝ, Vít. Konstrukce: experimentální stavba mostu k hradu Krakovci: výzkumné, vzdělávací a historické souvislosti. Ad architektura. 2005, roč. 1, čís. 0, s. 94–97. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. ISSN 1801-5255. Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
- BLÁHA, Jiří; RŮŽIČKA, Petr. Trasologický rozbor dřevěných prvků roubené polygonální stodoly usedlosti čp. 97 v Čisté. In: KMOŠEK, Jiří; KŘENKOVÁ, Zuzana; BRYOL, Radek. Průzkum a dokumentace památek lidové architektury. Rožnov pod Radhoštěm: Sebranice: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm: Spolek archaických nadšenců, 2016. Dostupné online. ISBN 978-80-87210-56-7. S. 172–189.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Most na hrad Krakovec, 2005 -
Stavba Babylónské věže, ilustrace z Bible Václava IV. z let 1390-1400, která zobrazuje stavební technologii konce 14. století. -
Jeřáb podle Bible Václava IV. na Pražském hradě v roce 2006. -
Použití jeřábu při opravách Královského paláce na hradě Točníku v roce 2007. -
Použití jeřábu při opravách věže hradu Kost v roce 2011. -
Jeřáb podle Filippa Brunelleschi na věži Jakobínka, hrad Rožmberk, 2018.
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ 20160000 | Kulturním dědictvím nejsou jen stavby, ale i původní postupy jejich budování. Dřevařský magazín 2016/10 PDF
- ↑ L. Kubias: Tesařský mistr na naší škole (Střední škola řemeslná Jaroměř)
- ↑ a b c Petr Růžička (* 1954 †︎ 2023) [online]. Paměť národa, 2022-0-0. Dostupné online.
- ↑ a b Zemřel tesařský mistr Petr Růžička [online]. Národní památkový ústav, 2023-06-05. Dostupné online.
- ↑ PŘIDALOVÁ, Kateřina. Tesař Petr Růžička: Lidé se často diví, proč to neřežu motorovou pilou. Material Times [online]. 2019-12-20. Dostupné online.
- ↑ Městská věž při farním kostele ve Slavonicích [online]. Stavební huť Slavonice. Dostupné online.
- ↑ RŮŽIČKA, Petr; MLÁZOVSKÝ, Vít. Konstrukce: experimentální stavba mostu k hradu Krakovci: výzkumné, vzdělávací a historické souvislosti. Ad architektura. 2005, roč. 1, čís. 0, s. 94–97. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. ISSN 1801-5255. Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ 20110804 | Kateřina H. Vítková: Tesaři vyzdvihli na Velkou Věž hradu Kost jeřáb ze 14. století (verif. 20230616)
- ↑ 20090521 | Radka Kočová: Hrad Točník opravují tesaři pomocí unikátního stroje (verif. 20230616)
- ↑ Raising a Human-Powered Medieval Crane at Prague Castle. Handshouse Studio [online]. [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Opravu Královského paláce umožní dřevěný jeřáb. Berounský deník. 2007-09-27. Dostupné online [cit. 2023-06-24].
- ↑ OBRAZEM: Když se vznášejí sochy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2006-11-07 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
- ↑ NYKLOVÁ, Lenka. Střechu Velké věže hradu Kost opravuje jeřáb na lidský pohon. Jičínský deník. 2011-08-12. Dostupné online [cit. 2023-06-24].
- ↑ Věž Jakobínka. Státní hrad Rožmberk [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ 20171007 | Vyzdvižení zvonu Jakub Maria do věže kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře (verif. 20230616)
- ↑ Zvon pro Jakuba [online]. Kutná Hora: [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
- ↑ 20180404 | Konzervace pernštejnské truhly je v polovině, odhalila některá tajemství… (online: pardubicezive.eu) (verif. 20230616)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Růžička na Wikimedia Commons - web Ars Tignaria ► Archiv.
- Duše K: rozhovor Jaroslava Duška s projektantem V. Mlázovským a tesařem P. Růžičkou (20170305; AUDIO) https://www.youtube.com/watch?v=ZiAEjCzi1zo
