Přeskočit na obsah

Projekt 949

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Projekt 949 Granit)
Projekt 949 / třída Oscar
K-150 Tomsk
K-150 Tomsk
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Typponorka
Lodě19 rozestavěno
13 dokončeno
Osudaktivní (2016)
PředchůdceProjekt 661 / Papa
NástupceProjekt 885 / Graney
Technické údaje Projekt 949 / Oscar I
Výtlak12 500 t (na hladině)
17 000 t (pod hladinou)
Délka143 m
Šířka18,2 m
Ponor9 m
Pohon2 reaktory, 2 turbíny
Rychlost17 uzlů (na hladině)
30 uzlů (pod hladinou)
Posádka130
Výzbroj4× 533mm torpédomet
2× 650mm torpédomet
24× P-700 Granit
Technické údaje Projekt 949A / Oscar II
Výtlak13 400 t (na hladině)
18 000 t (pod hladinou)
Délka154 m
Šířka18,2 m
Ponor9 m
Pohon2 reaktory, 2 turbíny
Rychlost18 uzlů (na hladině)
30 uzlů (pod hladinou)
Posádka130
Výzbroj4× 533mm torpédomet
2× 650mm torpédomet
24× P-700 Granit

Projekt 949 je třída jaderných ponorek Sovětského námořnictva. Jedná se o nosiče nadzvukových křižujících protilodních střel Granit vyvinuté primárně pro napadání svazů nepřátelských letadlových lodí. Ve dvou skupinách bylo postaveno celkem 13 ponorek této třídy. Z toho dva kusy patří k verzi Projekt 949 Granit (v kódu NATO Oscar I) a 11 k verzi Projekt 949A Antěj (v kódu NATO Oscar II). Šest dalších nebylo dokončeno. Další ponorky tohoto typu Rusko v současnosti nevyvíjí. Sedm ponorek je stále v aktivní službě.[1]

Projekt 949 Granit
Projekt 949A Antěj

Na vývoji třídy pracovala konstrukční kancelář Rubin. Dvě ponorky Projektu 949 byly postaveny v letech 1979–1983 loděnicí v Severodvinsku. K Severní sovětské flotile byly přiřazeny jako K-525 Archangelsk a K-206 Murmansk. Obě ponorky byly vyřazeny roku 2001.

Třináct ponorek verze Projekt 949A bylo po roce 1982 postaveno rovněž v Severodvinsku. Stavba ponorek K-135, K-160 a K-325 nebyla dokončena. Stejný osud postihl tři jednotky projektu 949U.

Jednotky této třídy:[2]

Jméno Verze Spuštěna Vstup do služby Status
K-525 Archangelsk Projekt 949 1980 30. prosince 1980 vyřazena 1996
K-206 Murmansk (ex Minskij Komsomolec) Projekt 949 1982 30. listopadu 1983 vyřazena 1998
K-148 Krasnodar Projekt 949A 1985 30. září 1986 aktivní
K-173 Krasnojarsk Projekt 949A 1986 31. prosince 1986 vyřazena 2010
K-132 Irkutsk Projekt 949A 1987 30. prosince 1988 aktivní
K-119 Voroněž Projekt 949A 1988 29. prosince 1989 aktivní
K-410 Smolensk Projekt 949A 1990 22. prosince 1990 aktivní
K-442 Čeljabinsk Projekt 949A 1990 28. prosince 1990 aktivní
K-456 Tver (ex Kasatka, Viljučinsk) Projekt 949A 1991 18. srpna 1992 aktivní
K-266 Orjol Projekt 949A 1992 30. prosince 1992 aktivní
K-186 Omsk Projekt 949A 1993 10. prosince 1993 aktivní
K-141 Kursk Projekt 949A 1994 30. prosince 1994 12. srpna 2000 ztracena při nehodě
K-150 Tomsk Projekt 949A 1996 30. prosince 1996 aktivní
K-135 Volgograd Projekt 949A kýl založen 1993, stavba zrušena
K-160 Barnaul Projekt 949A stavba zrušena
K-329 Belgorod Projekt 09852 (dříve projekt 949A) 1992 23. dubna 2019 kýl založen 1992, dokončována jako speciální ponorka

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
K-525 Archangelsk
K-525 Archangelsk

Ponorky mají dvoutrupou konstrukci rozdělenou do deseti vodotěsných oddělení. Torpédovou výzbroj tvoří čtyři 533mm torpédomety a dva 650mm torpédomety. Mimo torpéd mohou vypouštět například protilodní střely RPK-7 Veter (v kódu NATO SS-N-16 Stallion) s dosahem 50 km. Hlavní údernou výzbroj tvoří 24 nadzvukových protilodních střel P-700 Granit s doletem 550 km. Střely mohou být vypuštěny z ponořené ponorky. Pohonný systém tvoří dva reaktory a dvě turbíny. Nejvyšší rychlost je 18 uzlů na hladině a 30 uzlů pod hladinou.

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]

Ruské námořnictvo plánuje rozsáhlou modernizaci svých ponorek na nový standard projekt 949AM. Původní střely Granit nahradí 72 protilodních a protizemních střel typů 3M55 Oniks (v kódu NATO: SS-N-26 Strobile) a 3M54 Kalibr (v kódu NATO: SS-N-27 Sizzler). Modernizovány mají být rovněž střelecké, navigační a komunikační systémy, sonary, radary i systémy elektronického boje. Instalován má být vylepšený bojový řídící systém Omnibus-M.[3]

  1. SSGN Oscar II Class (Project 949.A) (Kursk) [online]. Naval-technology.com [cit. 2011-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Nuclear-powered cruise missile submarines Project 949 Granit [online]. Russianships.info [cit. 2016-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Russian Navy Upgrading its Project 949A Oscar II SSGN Submarines into 949AM Variant [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-30. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha: Naše vojsko, 2008. ISBN 80-206-0766-8. S. 208. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]