Rabínský dům (Třebíč)
| Rabinát | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
dům rabína | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko, klasicismus |
| Výstavba | polovina 17. století |
| Materiály | kámen, cihla |
| Současný majitel | Církev československá husitská |
| Poloha | |
| Adresa | Zámostí,  Česko |
| Ulice | Tiché nám. |
| Souřadnice | 49°13′2,06″ s. š., 15°52′36″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 106434 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rabínský dům (uváděno také jako dům rabína nebo rabinát) je rabinát a dům v Třebíči, nachází se na Tichém náměstí čp. 4. Dům je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Dům patří Církvi československé husitské.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dům byl postaven na pozemku Johela Begla, která získal pozemek v roce 1613 od Aliny Wolfové. Postaven byl pravděpodobně kolem první poloviny 17. století, přibližně v tu stejnou dobu vznikla i synagoga. V roce 1727 už je doložena existence domu na mapě separačních zdí židovského města. Severní trakt domu a severní a západní obvodová stěna byla barokně upravena, jižní trakt a západní křídlo pak bylo upraveno klasicistně. V druhé polovině 19. století byla upravena střešní konstrukce.[1][3] Do roku 1942 žil v domě rabín, po roce 1950 začala dům využívat Církev československá husitská jako farní budovu, tehdejší farář Jan Lauko v bytě v domě dva roky žil.[4]
V roce 2019 byl dům zapsán do seznamu kulturních památek České republiky[1] a také nabídnut městu jako prostor pro galerii malířů z města Třebíč.[2] V roce 2020 bylo oznámeno, že dům bude rekonstruován, po rekonstrukci by v patře měly být startovací byty, v přízemí místo pro setkávání lidí.[4] Rekonstrukce byla dokončena v roce 2024, rekonstruovala jej Církev československá husitská, v domě jsou dva byty, jeden z nich je určen pro Oblastní charitu Třebíč. Přízemí domu nově slouží jako místo pro setkávání.[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dům je dvoupodlažní stavbou obdélného půdorysu s západním křídlem, dům je zastřešen částečně pultovou střechou, hlavní část domu je zastřešena sedlovou střechou. Dům je podsklepen, ale sklep byl z neznámých důvodů zasypán. V přízemí domu jsou dřevěné dveře a dvě okna. V patře jsou okna obdélná. Dům je omítnut hladkou štukovou fasádou s plochými šambránami kolem oken a dveří. V severovýchodním rohu je vestavěn mohutný opěrák sahající až do druhého patra. Jižní trakt je zastřešen pultovou střechou, v přízemí má obdélné okno. Dvorní průčelí je patrové a jednoosé. Na západním křídle jsou pozůstatky prevétu, nad prevétem je pavlač sousedního domu.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-12]. Identifikátor záznamu 2000001279 : Rabínský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].Dále i v MIS.
- ↑ a b MAHEL, Luděk. Z bývalého rabinátu by mohla být galerie třebíčských malířů. Třebíčský deník. 2019-01-14. Dostupné online [cit. 2020-02-12].
- ↑ HROCHOVÁ, Ivana. Židovské město Třebíč. Brno, 2013 [cit. 2017-03-06]. 31 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jiří Sobotka. s. 18. Dostupné online.
- ↑ a b ŠAROUNOVÁ, Irena. Historie rabínského domu v Třebíči sahá do poloviny sedmnáctého století. Vysočina [online]. 2020-02-20 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Obnova domu rabína v třebíčské židovské čtvrti stála 14 milionů korun [online]. 2024-04-26 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.