Přeskočit na obsah

Robert Záruba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Robert Záruba
Robert Záruba (2010)
Robert Záruba (2010)
Narození18. srpna 1967 (57 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Povolánívysokoškolský učitel, spisovatel, sportovní novinář, moderátor, sportovní komentátor a novinář
ZaměstnavatelČeská televize
ChoťSvětlana Witowská (1999–2008)[1][2]
Partner(ka)Nora Fridrichová
Dětisyn Viktor
dcery Diana a Mariana
PříbuzníAlan Záruba[3] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Záruba (* 18. srpna 1967 Praha[4]) je český sportovní komentátor a vysokoškolský pedagog. Působí na katedře žurnalistiky při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Profesní dráha

[editovat | editovat zdroj]

V letech 19851989 vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze, kde získal magisterský titul. Již od roku 1984 byl externím spolupracovníkem redakce sportu Československé televize, od roku 1990 je jejím stálým zaměstnancem. V České televizi pracuje dosud, s dvěma krátkými přestávkami: mezi roky 1998 a 1999 byl opět externím spolupracovníkem a v roce 2000 krátce pracoval v TV Nova (zaměstnavatelem byla společnost Česká produkční 2000), po půl roce se vrátil do České televize, kde je v současné době šéfkomentátorem.

Práce v televizi

[editovat | editovat zdroj]

Těžiště jeho práce v televizi je komentování hokejových utkání českého národního mužstva na vrcholných soutěžích (MS, ZOH). Od roku 1992 do roku 2019 byl akreditován na všech mistrovstvích světa v ledním hokeji jako televizní komentátor a dvakrát jako reportér (1998 a 1999). Komentoval všechny olympijské hokejové turnaje od roku 1992 a 2× Světový pohár (1996 a 2016). Od roku 1991 do roku 1998 a poté od srpna 2006 do 12. srpna 2007 moderoval Branky, body, vteřiny.[5][6]

Je autorem projektů České televize z OH 1996, 2000, 2004, 2008, 2012, 2016 a 2021 a ZOH 1998, 2002, 2006, 2010, 2014, 2018 a 2022. Uváděl olympijský program v letech 1992, 1996, 2000 (vytvořil osobní rekord v nepřetržité délce uvádění – 19 hodin od půlnoci do 19 hodin), 2004, 2008 a Olympijské studio 2012 v Londýně, 2016 v Rio de Janeiru, 2021.

V letech 1998, 2002 a 2006 uváděl rovněž studio mistrovství světa v kopané. V roce 2017 uváděl z Londýna studio MS v atletice, 2018 z Berlína studio ME v atletice.

Za dobu práce v České televizi komentoval různé sporty (hokej, baseball, florbal, pozemní hokej, softbal) na stovkách sportovních akcí. Je autorem projektů televize Nova (2000) a České televize (2001–2024) z MS v hokeji. Od roku 1992 byl akreditován na všech MS v hokeji jako komentátor (1998 a 1999 reportér), na všech ZOH.

Je znám svou precizní přípravou, vede si vlastní kartotéku hráčů, index zápasů a rozsáhlé statistiky. Poznámky stále aktualizuje.

Dokumentární tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Podílel se na více než 100 sportovních dokumentech, například Jágr Team (1996), Zlatý turnaj století (1998), Hokej v srdci – Srdce v hokeji (2004), Stříbro proti všem (2006), „Velkej“ – Pocta Ivanu Hlinkovi (2005), Tým na hraně (2010), Bronzové halušky (2011), Hrdinové pod maskou (2012), 741.690 + 1 Jágr (2015), Vítkovice 1981 (2019), Systém (2022). Od roku 2000 připravuje každý rok bilanční pořad Sport roku, který se v premiéře vysílá na Štědrý den na ČT sport. V pořadu Archiv Z rekonstruuje slavné přenosy sportovních zápasů a závodů. Během nouzového vysílání v covidovém roce 2020 vedl tým, který restauroval záznamy 112 slavných sportovních zápasů a událostí.

Sportovní publicistika

[editovat | editovat zdroj]

Jako redaktor působil v pořadu Branky, body, vteřiny v letech 1990–1996 a 2006–2007.

V roce 1992 založil hokejový pořad Buly, který se pod názvy Buly – hokej živě, Buly – debata expertů a Buly – souhrn vysílá dodnes. Od začátku (s půlroční přestávkou) připravuje scénář pořadu a uváděl více než polovinu jeho vydání.

V roce 2001 založil zpravodajský pořad Dohráno, uváděl jako jeden z redaktorů jeho hokejovou část. V roce 2012 založil pořad Hokej den poté, který vede jako redaktor.

Během svého působení v televizi Nova uváděl pořad Svět NHL.

V roce 2011 vytvořil pořad Kamelot, který uváděl střídavě s Jaromírem Bosákem. Později pokračoval nepravidelným diskusním pořadem Spor o český hokej.

Další práce

[editovat | editovat zdroj]

Na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy přednáší od roku 1996 předmět „Sportovní televizní žurnalistika“ a v magisterském studiu „Práce sportovního reportéra a komentátora“.

Je autorem knih Přepište dějiny! o olympijském vítězství v Naganu a spoluautorem Chytám svůj život o Dominiku Haškovi.

V letech 2017 a 2018 vystupoval v Muzikálu Rocky, v roli sportovního komentátora Boba Dunphyho. Jako sportovní komentátor vystupuje v některých českých filmech (Štěstí, Mistři, Smečka atd.) a dabingu zahraničních filmů. V roce 2022 se objevil na debutovém EP skupiny Youthful Indiscretion (YI) jménem Cheesy, kde namluvil intro, intermezzo a dvě outra.

Jako odborný poradce se podílel na knize Hrdinové II (2019).

V roce 1989 obdržel Zvláštní cenu Českého literárního fondu za diplomovou práci na téma Svědectví k historii Hlavní redakce tělovýchovy a motorismu ČST (1990), v roce 1999 Novinářskou křepelku Českého literárního fondu. Je rovněž držitelem diváckých cen Týtý za roky 2003 a 2004.

Stal se také autorem několika známých hlášek, které vyslovil během svého komentování přímých přenosů ze zápasů české hokejové reprezentace:

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Z manželství s moderátorkou Světlanou Witowskou má syna Viktora (nar. 2000), manželství bylo rozvedeno v roce 2008.[7] S partnerkou, rovněž novinářkou, Norou Fridrichovou, má dceru Dianu narozenou v dubnu 2012. O tři roky později se jim 5. dubna 2015 narodila druhá dcera, Mariana.[8] Je bratrem grafického designéra Alana Záruby (* 1964).[9]

Záruba trpí kožním onemocněním vitiligo, které je nejviditelnější kolem očí („opálené sluneční brýle“).

Je členem týmu Real TOP Praha, v jehož dresu se zúčastňuje charitativních zápasů a akcí. V letech 2000–2015 hrál závodně florbal v týmu Torza Sorry. Pravidelně startuje v míčovém sedmiboji osobností a třikrát tuto soutěž vyhrál (2009 s Martinem Hostákem, 2011 s Dominikem Haškem a 2014 s Jindřichem Neumannem). V příležitostných exhibicích hraje za fotbalový i hokejový tým České televize.

  1. Blesk.cz. 25. ledna 2018. Dostupné online. [cit. 2022-01-27].
  2. Týden. Empresa Media. 29. prosince 2008. Dostupné online. [cit. 2022-01-27].
  3. Ondřej Aust: Médiář.cz. News Media. 12. července 2023. Dostupné online. [cit. 2024-06-12].
  4. Robert Záruba - sportovní komentátor [online]. Český rozhlas.cz, 2013-06-03 [cit. 2014-12-29]. Dostupné online. 
  5. Robert Záruba – Lidé. Česká televize [online]. [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  6. Robert Záruba bude moderovat Branky, body, vteřiny. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-08-27]. Dostupné online. 
  7. SEZNAM.CZ. Moderátorka Světlana Witovská poprvé ukázala ročního syna. www.super.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-28]. 
  8. Moderátorský pár z České televize se dočkal druhého děťátka. Super.cz [online]. 2015-04-05 [cit. 2015-04-06]. Dostupné online. 
  9. http://www.respekt.cz/kultura/kdyz-mi-robert-zaruba-pripadal-dospely

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]