Sikulové (Transylvánie)

Sikulové (Sékelové); Székelyek
	Vlajka Sikulů
Populace
	Odhad: 665 000 V Rumunsku; 180 000 mimo Rumunsko
Země s významnou populací
	Rumunsko (župy Hargita, Kovászna a Maros), jižní Maďarsko
Jazyk(y)
	Maďarština
Náboženství
	Římskokatolická církev, unitářství, kalvinismus
Příbuzné národy
	Maďaři, Csángó, Jasové

Sikulové, též Sekulové, Sékelové, Székelyové (německy Szekler, maďarsky székelyek) je označení Maďarů, žijících ve východní Transylvánii, též známé jako Sikulsko (Székelyföld).^[1]^[2]

Etymologie

Ve jméně Székelů se odráží maďarské slovo szék (sídlo, stolička); varianty székel (židle), székes (křeslo), széklet (stolec). Slovo je však staroturkického původu (osmanské seki, tatarské szeke, kazašské szeki); i zde znamená stoličku či podložku k sezení.^[3] V núristánských jazycích: sagās (syn); sagās ta (jeho synovi)^[4] – srov. Segesta.

Původ

Původ Sikulů není zcela jednoznačný. Podle názoru některých se jedná o zmaďarizovaný turkický národ, jehož jméno v překladu snad znamená „příhraniční stráže“, nicméně dle názoru jiných mohou být Sikulové potomky Avarů, kteří v 9. století, v době příchodu Maďarů do Karpatské kotliny v této oblasti stále přežívali a jejichž říši Maďaři s konečnou platností rozvrátili.^[zdroj?] Mužská linie bukovinských Sikulů ukazuje na etnickou podobnost s lidmi z jižní Evropy.^[5] V roce 1990 maďarský genetik Endre Czeizel Sikuly otestoval a zjistil, že jsou velmi úzce příbuzní Íráncům. Poznamenal také, že naopak nenašel příbuznost s Turky.

Historie

Maďaři a sedmihradští Sasové představovali důležitou obrannou linii Uherska před Osmanskou říší. Krátce po první světové válce se Sikulsko připojilo k Rumunsku na základě Trianonské smlouvy, čímž začal letitý proces asimilace Sikulů do rumunského etnika.^[6]^[7]

Snahy o dosažení automní vlády v maďarsky mluvících regionech Rumunska sice doposud existují,^[5] nicméně rumunský prezident Traian Băsescu v roce 2009 prohlásil, že „Sikulsko nikdy nebude mít územní autonomii“.^[8]

Etnický původ Sikulů je možná odlišný od původu ostatních Maďarů, přestože mluví stejným jazykem; označovat Sikuly za samostatnou etnickou skupinu je nicméně diskutabilní. Z více než 665 000 Maďarů žijících v Rumunsku se v rumunském sčítání lidu přihlásilo k Sikulům pouze 532 lidí.^[9] Celkový počet etnických Maďarů v Rumunsku dosahuje počtu 1 434 377.^[10]

Známé osobnosti

Odkazy

Reference

↑ RAMET, Sabrina P. Protestantism and politics in eastern Europe and Russia: the communist and postcommunist eras. [s.l.]: Duke University Press, 1992. Dostupné online. ISBN 0-8223-1241-7, ISBN 9780822312413. S. 160.
↑ Szekler (people) – Britannica Online Encyclopedia
↑ Magyar etimológiai szótár [online]. [cit. 2023-05-27]. Dostupné online.
↑ EDELMAN, Džoj Josifovna. The Dardic and Nuristani Languages. [s.l.]: [s.n.], 1983. Dostupné online. S. 97.
↑ ^a ^b Columbia Encyclopedia. Székely. [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online.
↑ RAMET, Sabrina P. Whose Democracy?: Nationalism, Religion, and the Doctrine of Collective Rights in Post-1989 Eastern Europe. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 1997. ISBN 978-0-8476-8324-6. Kapitola The Hungarians of Transylvania, s. 67–69.
↑ Piotr Eberhardt. Ethnic Groups and Population Changes in Twentieth-century Central-Eastern Europe. [s.l.]: M. E. Sharpe, Armonk, NY and London, England, 2003 Dostupné online. ISBN 978-0-7656-0665-5.
↑ SME.sk – Rumunský prezident: Sikulsko nebude mať nikdy územnú autonómiu
↑ Archivovaná kopie. www.insse.ro [online]. [cit. 2012-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-10.
↑ Population census of 2002 Archivováno 8. 2. 2010 na Wayback Machine. – recensamant 2002 → rezultate → 4. POPULATIA DUPA ETNIE

Literatura

Jaroslav Hašek: Pan Hó. Sikulská idyla (1908), satirická reportáž ze sikulského prostředí

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sikulové na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Sékelové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
https://m.nyest.hu/media/a-szekely-minta-genetikai-tavolsaga-a-tobbi-etnikai-csoporttol-es-mas-neessegektol.jpg?large
http://www2.sci.u-szeged.hu/fokozatok/PDF/Kovacsne_Csanyi_Bernadett/PhDertekezes_CsanyiB.pdf

[1] RAMET, Sabrina P. Protestantism and politics in eastern Europe and Russia: the communist and postcommunist eras. [s.l.]: Duke University Press, 1992. Dostupné online. ISBN 0-8223-1241-7, ISBN 9780822312413. S. 160.

[britannica.com-2] Szekler (people) – Britannica Online Encyclopedia

[3] Magyar etimológiai szótár [online]. [cit. 2023-05-27]. Dostupné online.

[4] EDELMAN, Džoj Josifovna. The Dardic and Nuristani Languages. [s.l.]: [s.n.], 1983. Dostupné online. S. 97.

[Columbia-5] Columbia Encyclopedia. Székely. [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online.

[6] RAMET, Sabrina P. Whose Democracy?: Nationalism, Religion, and the Doctrine of Collective Rights in Post-1989 Eastern Europe. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 1997. ISBN 978-0-8476-8324-6. Kapitola The Hungarians of Transylvania, s. 67–69.

[ethnic-7] Piotr Eberhardt. Ethnic Groups and Population Changes in Twentieth-century Central-Eastern Europe. [s.l.]: M. E. Sharpe, Armonk, NY and London, England, 2003 Dostupné online. ISBN 978-0-7656-0665-5.

[8] SME.sk – Rumunský prezident: Sikulsko nebude mať nikdy územnú autonómiu

[9] Archivovaná kopie. www.insse.ro [online]. [cit. 2012-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-10.

[10] Population census of 2002 Archivováno 8. 2. 2010 na Wayback Machine. – recensamant 2002 → rezultate → 4. POPULATIA DUPA ETNIE

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Maďarská diaspora (kategorie)

Karpatská kotlina	Chorvatsko • Rakousko (Vídeň, Burgenland) • Rumunsko (Sikulové, Sikulové na Bukovině, Csángó) • Srbsko (Vojvodina) • Slovensko • Slovinsko • Ukrajina (Podkarpatí)

Evropa	Belgie • Česko • Finsko • Irsko • Německo • Polsko • Spojené království • Švédsko

Amerika	Argentina • Brazílie • Chile • Kanada • Spojené státy americké (New York, Ohio) • Uruguay • Venezuela

Ostatní kontinenty	Austrálie • Izrael • Kazachstán (Madjarok) • Magyarabové • Nový Zéland • Turecko (Nusaybini)