Svátek práce

Svátek práce
	Země, ve kterých se Svátek práce slaví nebo může slavit 1. května.; Země, ve kterých se 1. května slaví jiný svátek.; Země, ve kterých se 1. května neslaví žádný svátek, ale Svátek práce připadá na jiný den. ; Země, ve kterých neslaví 1. května žádný svátek a neslaví Svátek práce.
Slavený	celosvětově
Druh	Mezinárodní
Datum	1. květen
Oslavy	Organizované demonstrace a pochody
Souvisí s	Dělnické hnutí, První máj, Pálení čarodějnic

Svátek práce nebo 1. máj je mezinárodní svátek pracujících, který se od roku 1890 slaví 1. května. Svátek zavedla v roce 1889 II. internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu dne 1. května 1886, která vyústila v Haymarketský masakr a následné soudní řízení. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze.

Ve Spojených státech a Kanadě se Svátek práce, Labor Day, slaví první pondělí v měsíci září.

Vznik Svátku práce

Dne 1. května 1886 proběhla pod vedením odborů a anarchistů celodenní stávka vyhlášená anarchistickým deníkem The Alarm, usilující o osmihodinovou pracovní dobu bez ztráty peněz. Celkově stávkovalo asi 300 000 dělníků. 3. května proběhlo v Chicagu shromáždění, při kterém došlo ke střetu demonstrantů s pořádkovými silami, při kterém přišlo o život několik stávkujících v důsledku policejní palby. 4. května zemřelo několik lidí při demonstraci na Haymarket Square kvůli výbuchu bomby, za což byli obviněni a následně (avšak bez důkazů) odsouzeni k smrti anarchisté August Spies, Albert Parsons, Adolph Fisher, George Engel a Louis Lingg. První čtyři jmenovaní byli popraveni 11. listopadu 1887, Louis Lingg spáchal sebevraždu již den předtím.^[1] Poprvé se Svátek práce celostátně v (USA) slavil 1. května 1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později (tedy 1889) přijala II. internacionála na návrh francouzských socialistů 1. květen (nebo též 1. máj) za oficiální Svátek práce. Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy, jako například nacismus (i když ještě roku 1922 trval Adolf Hitler na zákazu tohoto „marxisticko-anarchistického výmyslu“) nebo třeba katolická církev, která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu dělníkovi.

Svátek práce v zemích reálného socialismu

V socialistických zemích patřil tento svátek mezi nejdůležitější, organizovaly se masové prvomájové průvody, které procházely městem, často před tribunou s místními představiteli komunistické moci. Účast na oslavách prvního máje byla velmi často nepsaně povinná a nadřízení a učitelé měli nařízeno kontrolovat účast svých podřízených a žáků.^[2] Někdy se tento svátek bral jako májová veselice. V průvodu byly zastoupeny národní a družstevní podniky, školy i různé zájmové organizace (např. organizace Svazarmu či Červený kříž). Kromě pěších účastníků městem projížděly i alegorické vozy. Neodmyslitelnou součástí průvodů byly nejrůznější transparenty a mávátka. V československém prostředí nahrával propagaci této akce i ten fakt, že 5. květen a 9. květen (což jsou významné dny z konce 2. světové války) byly časově blízké. Užívalo se tehdy zcela běžně propagační sousloví „slavné májové dny“ a na mnoha letácích a plakátech bývaly uvedeny všechny tyto dny společně, tedy 1., 5. a 9. květen. V těchto dnech se konaly vzpomínkové akce na padlé sovětské a československé vojáky ve II. světové válce.

Svátek práce v Česku

Rok 2006

V Praze na Letenské pláni se každoročně na 1. května konala tradiční oslava Svátku práce pořádaná a hojně navštěvovaná komunisty a jejich sympatizanty. V roce 2006 se zde poprvé v tuto dobu konala jiná akce. Aby zabránila setkání komunistů, místo si předem zamluvila Konfederace politických vězňů na akci s názvem První máj bez komunistů. KSČM ale oslavila 1. máj u Křižíkovy fontány a jiné strany na jiných místech Prahy a dalších měst. Mezi další pořadatele prvomájových setkání patří Česká strana sociálně demokratická snažící se navazovat na někdejší svobodné socialistické hnutí. V roce 2006 vyšli do ulic i aktivisté Národního odporu, kteří se střetli s anarchistickou Antifašistickou akcí.

Rok 2009

V Praze se na Střeleckém ostrově sešlo více než 100 anarchistů a následně se vydali na pochod na Palackého náměstí.^[3] Na Žofíně se v počtu 500 osob sešla ČSSD, na Petříně v počtu 300 osob ODS. V Brně se sešlo kolem tisícovky příslušníků Dělnické strany.

Odkazy

Reference

↑ Článek věnovaný památce anarchistů popravených v roce 1886 na stránkách Britských listů
↑ „Pane Lábus, vy půjdete do průvodu?!“ Komunisté se na Prvního máje báli recesí | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. 2023-05-01 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online.
↑ 1. máj anarchistů 2009 [online]. ČSAF, 2009-5-3, rev. 456205 [cit. 2009-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-27.

Literatura

POKORNÝ, Jiří. První máj a jeho tradice. Britské listy [online]. 2004-05-01 [cit. 2016-11-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Svátek práce na Wikimedia Commons
Zákon č. 245/2000 Sb. ze dne 29. června 2000, o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu (změna 101/2004 Sb.). [cit. 2016-11-16]. Dostupné online.

[1] Článek věnovaný památce anarchistů popravených v roce 1886 na stránkách Britských listů

[2] „Pane Lábus, vy půjdete do průvodu?!“ Komunisté se na Prvního máje báli recesí | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. 2023-05-01 [cit. 2024-05-01]. Dostupné online.

[3] 1. máj anarchistů 2009 [online]. ČSAF, 2009-5-3, rev. 456205 [cit. 2009-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-27.

[1]

[2]

[3]

České státní svátky, ostatní svátky a významné dny

Státní svátky	Den obnovy samostatného českého státu (1. leden) • Den vítězství (8. květen) • Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje (5. červenec) • Den upálení mistra Jana Husa (6. červenec) • Den české státnosti (28. září) • Den vzniku samostatného československého státu (28. říjen) • Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva (17. listopad)

Ostatní svátky	Nový rok (1. leden) • Velký pátek (různé) • Velikonoční pondělí (různé) • Svátek práce (1. květen) • Štědrý den (24. prosinec) • 1. svátek vánoční (25. prosinec) • 2. svátek vánoční (26. prosinec)

Významné dny	Den památky Jana Palacha (16. leden) • Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti (27. leden) • Mezinárodní den žen (8. březen) • Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO) (12. březen) • Den narození Jana Ámose Komenského (28. březen) • Den vzdělanosti (7. duben) • Květnové povstání českého lidu (5. květen) • Mezinárodní den rodiny (15. květen) • Den památky vyhlazení obce Lidice (9. červen) • Den památky obětí komunistického režimu (27. červen) • Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy (21. srpen) • Památný den sokolstva (8. říjen) • Den válečných veteránů (11. listopad)