Přeskočit na obsah

Třída Churruca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Churruca
José Luis Díez
José Luis Díez
Obecné informace
UživateléŠpanělské námořnictvo
Argentinské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě16
Osud1 potopen
1 ztroskotal
14 vyřazeno
Předchůdcetřída Alsedo
Nástupcetřída Álava
Technické údaje první skupiny (Churucca )[1]
Výtlak1536 t (standardní)
2087 t (plný)
Délka102 m
Šířka9,68 m
Ponor3,2 m
Pohon2 turbíny, 4 kotle
42 000 hp
Rychlost36 uzlů
Dosah4000 nám. mil při 14 uzlech
Posádka190
Výzbroj5× 120mm kanón (5×1)
1× 76mm kanón
4× 7,7mm kulomet (4×1)
6× 533mm torpédomet (2×3)
2 skluzavky
Technické údaje druhé skupiny (Almirante Antequera )[1]
Výtlak1519 t (standardní)
2175 t (plný)
Délka101,2 m
Dosah4500 nám. mil při 14 uzlech
Výzbroj4× 120mm kanón (4×1)
1× 76mm kanón
4× 7,7mm kulomet (4×1)
6× 533mm torpédomet (2×3)
2 skluzavky

Třída Churruca byla třída torpédoborců španělského námořnictva. Jednalo se o derivát britských torpédoborců třídy Scott. Celkem bylo postaveno 16 jednotek této třídy. Španělské námořnictvo je provozovalo v letech 1928–1965. Bojově byly nasazeny repulikánským námořnictvem za španělské občanské války, ve které byl jeden torpédoborec potopen. Po republikánské prohře byly buď ukořistěny nacionalisty, nebo internovány třetí stranou a později vráceny Španělsku. Zahraničním uživatelem třídy bylo argentinské námořnictvo, které dva torpédoborce provozovalo v letech 1927–1961.[2]

Pozadí vzniku

[editovat | editovat zdroj]

Torpédoborce třídy Churruca byly vyvinuty s britskou pomocí ve španělské loděnicí SECN v Cartageně. Jejich konstrukce vycházela z britských torpédoborců třídy Scott. V letech 1922–1927 byla objednána stavba devíti torpédoborců první skupiny, přičemž první dvě jednotky byly před dokončením prodány Argentině. V roce 1929 bylo objednáno dalších sedm jednotek druhé skupiny. Celkem tak bylo postaveno 16 torpédoborců této třídy. Torpédoborce byly na vodu spuštěny v letech 1925–1933 a do služby byly zařazovány v letech 1927–1937.[1]

Jednotky třídy Churruca:[1]

ARA Cervantes (ex Churucca) 1924 1925 1927 Před dokončením prodán Argentině. Vyřazen.
ARA Juan de Garay (ex Alcalá Galiano) 1924 1925 1927 Před dokončením prodán Argentině. Vyřazen.
Sánchez Barcáiztegui 1924 1926 1928 Dne 5. března 1939 poškozen náletem. Vyřazen 1964.
Almirante Ferrándiz 1927 1928 1929 Dne 29. září 1936 poblíž Gibraltaru potopen nacionalistickým křižníkem Canarias.
José Luis Díez 1927 1928 1929 Dne 31. prosince 1938 poškozený internován v Gibraltaru. Později předán nacionalistickému námořnictvu. Vyřazen 1965.
Lepanto 1928 1928 1930 Vyřazen 1957.
Churucca 1929 1929 1931 Dne 12. srpna 1937 poškozen italskou ponorkou Jalea. Vyřazen 1963.
Alcalá Galiano 1929 1929 1931 Vyřazen 1957.
Almirante Valdés 1930 1930 1933 Vyřazen 1957.
Almirante Antequera 1930 1930 1935 Vyřazen 1965.
Almirante Miranda 1931 1931 1936 Vyřazen 1970.
Gravina 1931 1931 1936 Vyřazen 1963.
Escaño 1931 1932 1936 Vyřazen 1963.
Císcar 1932 1932 1936 Dne 19. října 1937 potopen nacionalistickým letectvem, opraven ve Ferrolu a dne 28. února 1939 zařazen nacionalistickým námořnictvem. Dne 17. října 1957 ztroskotal poblíž Ferrolu.
Jorge Juan 1932 1933 1937 Vyřazen 1959.
Ulloa 1933 1933 1937 Vyřazen 1963.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Argentinský torpédoborec ARA Cervantes
Španělský torpédoborec Lepanto

První skupina

[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj torpédoborců první skupiny (ChuruccaAlmirante Valdés) tvořilo pět 120mm kanónů (jeden byl později odstraněn), jeden 76mm kanón, čtyři 7,7mm kulomety, dva trojité 533mm torpédomety a dvě skluzavky hlubinných pum. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Yarrow a dvě sady turbín Parsons o výkonu 42 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů. Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]

Druhá skupina

[editovat | editovat zdroj]

Torpédoborce druhé skupiny (Almirante AntequeraUlloa) se lišily zejména upraveným můstkem, novým trojnožkovým stožárem a výzbrojí oslabenou o jeden 120mm kanón. Díky zvětšené zásobě paliva měly o 500 námořních mil větší dosah. Dokončení plavidel druhé série ovlivnilo vypuknutí občanské války. Výzbroj jednotlivých plavidel se lišila.[1]

Modifikace

[editovat | editovat zdroj]

Ve 40. letech nesly výzbroj ve složení čtyři 120mm kanóny, jeden 76mm kanón, čtyři 37mm kanóny, čtyři 20mm kanóny, šest 533mm torpédometů a čtyři vrhače hlubinných pum. Lehká kanónová výzbroj byla postupně redukována.[3]

  1. a b c d e f CHURUCCA destroyers (1928-1937) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. CERVANTES destroyers (1927) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 167. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]