Trosky (hora)
| Trosky | |
|---|---|
 vrch Trosky a věže hradu: Baba a Panna | |
| Vrchol | 511 m n. m. |
| Prominence | 207 m ↓ Hrdoňovice[1] |
| Izolace | 6,3 km → Ředice |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Jičínské pahorkatiny #4 |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Vyskeřská vrchovina / Troskovická vrchovina / Trosecká část[2] |
| Souřadnice | 50°31′0″ s. š., 15°13′52″ v. d. |
  Trosky | |
| Erupce | před 17 miliony let |
| Hornina | čedič, slínovec |
| Povodí | Žehrovka, Libuňka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Trosky | |
|---|---|
 Trosky – zřícenina hradu a stejnojmenná přírodní památka | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 22. dubna 1998 |
| Vyhlásil | Správa CHKO Český ráj |
| Nadm. výška | 450–511 m n. m. |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Okres | Semily |
| Umístění | Troskovice |
| Další informace | |
| Kód | 1932 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trosky (511 m n. m.) jsou neovulkanický vrch se zříceninou hradu nazývaného rovněž Trosky v CHKO Český ráj a geoparku Český ráj, přibližně mezi Turnovem a Jičínem, v katastrálním území obce Troskovice v okrese Semily Libereckého kraje. Vrch je nejvyšším bodem Vyskeřské vrchoviny a jeho vrcholová část je chráněna jako přírodní památka. Charakteristická silueta vrchu je symbolem Českého ráje.
Předmětem ochrany jsou zde dva suky nefelinického čediče,[3] které vznikly ve třetihorách odvětráním struskového kužele a obnažením přívodních drah vystupujícího magmatu.[4] Na jihovýchodním úpatí vrchu leží přírodní rezervace Apolena.
Geologie
[editovat | editovat zdroj]
Lokalita leží v oblasti České křídové pánve,[5] okolí vyhaslé sopky tvoří křídové usazeniny.[6] Trosky představují erozní relikt struskového kužele. Selektivní eroze odnesla převážnou část pyroklastik a obnažila dvojitou přívodní dráhu bývalých monogenetických vulkánů tvořenou kompaktním bazanitem (druh čediče).[5] Jaromír Demek jako horninu uvádí olivinický nefelinit.[7] V prostoru mezi oběma věžemi se ještě vyskytuje bazanitové subhorizontálně uložené deskovité těleso se subvertikálně orientovanou sloupcovou odlučností. Tato partie patrně reprezentuje relikt lávového proudu vylitého z Baby. Kompaktní přívodní dráhy jsou místy lemovány relikty pyroklastických uloženin. Zvrstvení není vyvinuté, ale z textury uloženin je zřejmé, že strusky byly ukládány na povrchu v podobě struskového kužele. Stupeň fragmentace i četnost vesikulárních fragmentů odpovídají strombolskému typu erupce. Stáří bazanitu z Trosek bylo metodou K/Ar datováno na 16,5 Ma.
Aktivita započala vytvořením struskového kužele Baba, který byl doprovázen výlevem lávy. Následně došlo k posunutí centra aktivity mírně k východu, přičemž vznikl sesterský kužel Panna. Přívodní dráha Panny proráží relikt lávového proudu spojeného s kuželem Baby a strusky Panny tuto lávu překrývají. Eroze následně odnesla převážnou část pyroklastik a odhalila erozi odolnější věže tvořené kompaktním bazanitem. Aktivita se pak patrně posunula ještě více k východu, kde stála podle pamětníků do čtyřicátých let 20. století výrazná bazanitová skála, jež byla odtěžena.[5]
Geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]
Vrch Trosky geomorfologicky náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina, podokrsku Troskovická vrchovina a její Trosecké části.[2]
Nejvyšší bod vrchu se nachází na kuželu Panna ve výšce 511 metrů. Nadmořská výška Baby činí 502 metrů.[8] Často udávaná výška 488 m je výška vyhlídky nacházející se na úbočí Panny.[7][9]
Flora a fauna
[editovat | editovat zdroj]Podloží přírodní památky je velmi bohaté na živiny, což tvoří vhodné prostředí pro růst rostlin, z nichž některé nerostou nikde jinde. Jde především o strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica), skalník celokrajný a trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium).[4] Na svazích jsou lokálně zachovány původní háje s dubem a habrem. Vrch je zalesněn také smrkem, bukem, břízami a borovicí.
Do poloviny 20. století zde hnízdil sokol stěhovavý, dnes se zde vyskytuje pouze poštolka obecná a některé druhy netopýrů (netopýr velký a netopýr řasnatý). Z chráněných druhů hmyzu se zde vyskytuje otakárek fenyklový.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. OCLC 1001471218 (česky, anglicky)
- ↑ PP Trosky [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2018-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c SÝKOROVÁ, Jarmila, et al. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. 3. vyd. Liberec: Liberecký kraj, 2015. 144 s. S. 84.
- ↑ a b c LORENCOVÁ, Markéta. Trosky [online]. Česká geologická služba, 2007-11-23, rev. 2011-11-12 [cit. 2013-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Trosky - Naše sopky. www.kct-tabor.cz [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online.
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2023-01-06]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Trosky – geologický vývoj [online]. Česká geologická služba, 2015-11-13 [cit. 2020-04-05]. Video. Dostupné online.
- Hory a kopce v Jičínské pahorkatině
- Hory a kopce v okrese Semily
- Kopce pod 1000 metrů v Česku
- Přírodní památky v okrese Semily
- Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1998
- Chráněná území v Jičínské pahorkatině
- Geologické lokality v Libereckém kraji
- Skalní útvary v Jičínské pahorkatině
- Sopky v Česku
- CHKO Český ráj
- Geopark Český ráj
- Troskovice