Ustašovci
.svg)
Ustaša – Chorvatské revoluční hnutí bylo chorvatské ultranacionální, ke katolictví se hlásící a fašistické hnutí působící zejména v meziválečném období a v období druhé světové války.
Slovo ustaša je odvozeno od chorvatského slovesa ustati (povstat, vzbouřit se) a znamená povstalec, vzbouřenec, rebel. V chorvatštině je to jednotné číslo mužského rodu, plurál zní ustaše. Vzhledem k historickým souvislostem je dnes slovo „ustaša“ v chorvatštině užíváno výhradně pro příslušníka této nacionalistické organizace. Pro povstalce obecně Chorvaté užívají slova „ustanik“.
Tato organizace byla založena v roce 1930 v Itálii[1] a jejím cílem bylo vytvořit samostatný chorvatský stát jako odpověď na srbskou hegemonii a utlačování. Ideově se snažili ustašovci odkázat na politický program Ante Starčeviće a Strany práva z konce 19. století. To se také například projevilo tím, že když se hnutí dostalo v Chorvatsku k moci, začalo protežovat bosenské muslimy,[2] dokonce jako "nejčistší složku chorvatského národa.[3] Zprvu získávali příznivce v zemích, kam se uchýlila chorvatská emigrace, především v Itálii, která tento režim podporovala, neboť si od něj slibovala rozvrat Jugoslávie. V takové situaci by byli schopní italští fašisté získat zpět území, kterých se museli po první světové válce zříci.
Koncentrační tábor v Jasenovaci byl i některými nacistickými důstojníky považován za hrůzné místo.[4] Odhaduje se, že v táboře zahynulo na 100 000 lidí.[5] Moci se ustašovci chopili až v dubnu 1941, kdy celou Jugoslávii okupovalo Německo a Itálie. Chorvatsko vyhlásilo nezávislost a do čela Ustaše se postavil Ante Pavelić, který tak vytvořil jeden z nejkrvavějších loutkových režimů druhé světové války. V roce 1945 bylo Chorvatsko opět včleněno do Jugoslávie, Pavelić uprchl do exilu.
Pozdrav a jeho historické konotace
[editovat | editovat zdroj]
Ustašovci se zdravili tzv. „římským (či árijským) pozdravem“, zdviženou pravicí, přičemž jejich heslem bylo „Za dom spremni!“ (Pro vlast připraveni).
Tento pozdrav byl hojně užíván v chorvatském nacionalistickém hnutí v 90. letech v době války v Jugoslávii. Dnes jej běžně užívají chorvatští fotbaloví hooligans.[6] Podle některých jiných zdrojů však nejde o původně ustašovský pozdrav.[7][8] Ve fotbalovém světě vzbudil ohlas případ fotbalisty Josipa Šimuniće na mistrovství světa ve fotbale 2014 po zápase proti Islandu.[7][8] Pozdrav zazněl také v písni Marko Perkoviće, kterou zpívali chorvatští fotbalisté za přítomnosti chorvatské prezidentky Kolindy Kitarovićové po vítězství nad Ruskem na Mistrovství světa ve fotbale 2018.[9]
Text přísahy
[editovat | editovat zdroj]Přísaha člena Ustaše zněla takto:
“Zaklinjem se Bogom svemogućim i svime, što mi je sveto, da ću se držati ustaških načela i pokoravati se propisima te bezuslovno izvršavati sve odredbe Poglavnika, da ću svaku povjerenu mi tajnu najstrože čuvati i nikome ništa odati. Zaklinjem se, da ću se u ustaškim redovima boriti za izvojevanje samostalne države Hrvatske i sve učiniti, što mi Poglavnik naloži. Zaklinjem se, da ću jedanput izvojevanu hrvatsku državnu samostalnost i hrvatsku narodnu slobodu u ustaškim redovima čuvati i braniti. Ako se ogriješim o ovu prisegu, svjestan si svoje odgovornosti za svaki svoj čin i propust, ima me po ustaškim propisima stići kazna smrti. Tako mi Bog pomogao! Amen!”[10]
Překlad:
"Zapřísahám se Bohu Všemohoucímu a všemu, co je mi svaté, že se budu držet ustašovských zásad a podřizovat se ustanovením, jakož i bezpodmínečně plniti všechny předpisy Poglavnika, že budu každou tajnou informaci mně svěřenou nejpřísněji tajit a nikomu nic neprozradím. Zapřisahám se, že budu v souladu s ustašovskými řády bojovat za rozvoj samostatného chorvatského státu a učiním vše, co mi Poglavnik přikáže. Zapřisahám se, že budu vždy střežit a bránit jednou vyhranou chorvatskou státní samostatnost a svobodu chorvatského lidu v souladu s ustašovskými řády. Pokud se proviním proti této přísaze, jsem si vědom své odpovědnosti za každý čin i selhání a také toho, že mne podle ustašovských předpisů čeká trest smrti. K tomu mi dopomáhej Bůh! Amen."
Reference
[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MATKOVIĆ, Hrvoje. Povijest Jugoslavije. Záhřeb: PIP Pavičić, 2003. 444 s. ISBN 953-6308-46-0. Kapitola Oporba u vrijeme diktature, s. 181. (chorvatština)
- ↑ Muslimani i formiranje NDH (chorvatsky)
- ↑ KISIĆ KOLANOVIĆ, Nada: Muslimani i hrvatski nacionalizam 1941-1945, str. 90 (chorvatsky)
- ↑ Stránky o koncentračním táboře v Jasenovci a praktikách ustašovců. www.jasenovac.org [online]. [cit. 17-05-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-06-2016.
- ↑ Kolaborovali s nacisty - Dinko Šakič. Česká televize.
- ↑ http://www.24sata.hr/nogomet/sramota-simunic-s-navijacima-skandirao-za-dom-spremni-341830
- ↑ a b Archivovaná kopie. croative.net [online]. [cit. 2015-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-11.
- ↑ a b Archivovaná kopie. direktno.hr [online]. [cit. 2022-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-04.
- ↑ Nejen provokování Rusů. Chorvatští fotbalisté zpívali písničky odkazující na válečná léta. Aktuálně.cz. 8. července 2018.
- ↑ http://povijest.net/ustaska-prisega-zakletva/ Archivováno 11. 7. 2015 na Wayback Machine. Hrvatski povijesni portal
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ustašovci na Wikimedia Commons
