Veľká kopa
Veľká kopa | |
---|---|
Veľká kopa | |
Vrchol | 2052 m n. m. |
Prominence | 175 m |
Seznamy | Slovenské dvoutisícovky #46 Štíty Západních Tater #26 |
Poznámka | nejvyšší hora Liptovských kop |
Poloha | |
Stát | Slovensko |
Pohoří | Západní Tatry / Liptovské kopy |
Souřadnice | 49°12′2″ s. š., 19°58′26″ v. d. |
Veľká kopa | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veľká kopa (polsky Wielka Kopa Koprowa) je hora v Západních Tatrách a zároveň nejvyšší vrchol geomorfologického okrsku Liptovské kopy.
Liptovské kopy jsou Hladkým sedlem spojeny s hlavním hřebenem Vysokých Tater a podle polských geografů tak patří geomorfologicky k Východním Tatrám. České a slovenské geomorfologické členění vychází mj. i z geologických poměrů a charakteru pohoří a oblé a travnaté vrcholy Liptovských kop proto řadí do skupiny Západních Tater.
Veľká kopa se tyčí zhruba uprostřed hřebene, 3 km západo-jihozápadně od Hladkého sedla a necelých 6 km severo-severozápadně od Kriváně. Vypíná se do výšky 2052 m n. m., s prominencí 175 metrů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Veľkou kopu zmiňuje pod názvem Kôprová Veľká už Matej Bel, slovenský polyhistor z první poloviny 18. století.
V oblasti Liptovských kop nejsou horolezecké terény, proto se uvádějí jen zimní (obvykle lyžařské) výstupy.
- 1912 J. Grabowski a pšt druhů, hřebenem od sedla Závory na Veľkou kopu.
- 1914 L. Leszko, W. Majewski a W. Skibniewski, úplný přechod hřebene od Závor do osady Podbanské.
- 1921 E. Michalewska, M. Świerz a pět druhů, přes Vyšný Licierov závrat.
Během SNP v rozložitém masivu Veľké kopy pobývali partyzáni a v horách se odehrávaly i boje s Němci.
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Celý hřeben Liptovských kop je přísně chráněným územím a vrchol Veľké kopy je tedy nepřístupný.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Veľká kopa na Wikimedia Commons
- Přechod zakázaného hřebene na KSTbanovce.sk[nedostupný zdroj]
- Fotka na Hiking.sk
- Mapa na Tatry.net Archivováno 10. 5. 2013 na Wayback Machine.