WTA Japan Open Tennis Championships
Japan Open Tennis Championships | |
---|---|
Kinoshita Group Japan Open | |
Vedlejší dvorce tenisového centra v parku Ucubo | |
Založeno | 2009 |
Odehráno | Japan Open Tennis Championships 2024 |
Místo | Ósaka, Japonsko |
Dějiště | Ucuboské tenisové centrum |
Povrch | tvrdý / venku |
Soutěže | 32 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra |
Dotace | 267 082 USD |
Období | září a říjen |
Poznámka | věkově nejstarší finále historie WTA (2010) |
WTA Tour | |
1988–1992 | Tier IV–V |
1993–2008 | Tier III |
2009–2020 | WTA International |
2021– | WTA 250 |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Japan Open Tennis Championships,[1] oficiálně Kinoshita Group Japan Open,[2] je profesionální tenisový turnaj žen hraný v japonské Ósace. Na okruhu WTA Tour byl založen v roce 2009 po ukončení ženské poloviny tokijského Japan Open. Z Ósaky se přestěhoval do Tokia (2015–2017) a Hirošimy (2018–2019), aby se do ni po tříleté absenci na okruhu opět vrátil. Dějištěm je Ucuboské tenisové centrum obsahující dvorce s tvrdým povrchem. V roce 2023 se poprvé konal v kategorii WTA 250, jejíž součástí se stal v sezóně 2021.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Japan Open Tennis Championships se odehrává na okruhu WTA Tour v zářijovém termínu na úvod podzimní asijské sezóny. Ženský turnaj vznikl v roce 2009 jako HP Japan Women's Open, s názvem generálního partnera Hewlett-Packard, po zániku ženské poloviny společného turnaje Japan Open v Tokiu, konaného do sezóny 2008 v kategorii Tier III. V ósackém Tenisovém centru Ucubo se stal součástí nově založené kategorie WTA International.
V roce 2015 se turnaj přestěhoval do tokijského Tenisového parku Ariake. Kvůli celkové rekonstrukci areálu pro letní olympiádu 2020 byl roku 2018 přemístěn do Hirošimy.[3] V jejím městském areálu Regional Park Tennis Stadium proběhly dva ročníky. V letech 2020 a 2021 se neuskutečnil kvůli pandemii covidu-19 a v roce 2022 pro nedostatek finančního zajištění.[4] Obnoven byl v sezóně 2023, kdy se vrátil do původního dějiště, Ucuboského tenisového centra v Ósace. Titulárním partnerem se stala japonská společnost Kinoshita Group působící od roku 1990 ve sportovním a zábavním průmyslu. Japan Women's Open se tak přejmenoval na Japan Open Tennis Championships. Sjednotil tím název s tokijským turnajem mužů Japan Open Tennis Championships, který převzala stejná obchodní skupina.
Ročník 2010 přinesl součtem věků finalistek „nejstarší finále“ v historii WTA Tour. 33letá Thajka Tamarine Tanasugarnová v něm zdolala 40letou japonskou veteránku Kimiko Dateovou.[5] V roce 2012 se Heather Watsonová stala první britskou vítězkou dvouhry na okruhu WTA Tour od triumfu krajanky Sary Gomerové v červenci 1998 v kalifornském Aptosu.[5]
Nejvyšší počet tří singlových titulů získala Australanka Samantha Stosurová. První japonskou šampionkou se stala Kimiko Dateová, která s čínskou spoluhráčkou Čang Šuaj vyhrála čtyřhru v roce 2011. Nao Hibinová pak jako první Japonka ovládla v roce 2019 dvouhru. Soutěže dvouhry se účastní třicet dva singlistek a do čtyřhry nastupuje šestnáct párů.
Vývoj názvu turnaje
[editovat | editovat zdroj]- 2009–2013: HP Japan Women's Open Tennis
- 2014–2015: Japan Women's Open Tennis
- 2016: Hashimoto Sogyo Japan Women's Open Tennis
- 2017: Japan Women's Open Tennis
- 2018–2019: Hana-cupid Japan Women's Open Tennis
- 2023: Kinoshita Group Japan Open Tennis Championships
- od 2024: Kinoshita Group Japan Open
Přehled finále
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra
[editovat | editovat zdroj]Místo | rok | vítězka | finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|
Ósaka | 2009 | Samantha Stosurová | Francesca Schiavoneová | 7–5, 6–1 |
2010 | Tamarine Tanasugarnová | Kimiko Dateová | 7–5, 6–7(4–7), 6–1 | |
2011 | Marion Bartoliová | Samantha Stosurová | 6–3, 6–1 | |
2012 | Heather Watsonová | Čang Kchaj-čen | 7–5, 5–7, 7–6(7–4) | |
2013 | Samantha Stosurová (2) | Eugenie Bouchardová | 3–6, 7–5, 6–2 | |
2014 | Samantha Stosurová (3) | Zarina Dijasová | 7–6(9–7), 6–3 | |
Tokio | 2015 | Yanina Wickmayerová | Magda Linetteová | 4–6, 6–3, 6–3 |
2016 | Christina McHaleová | Kateřina Siniaková | 3–6, 6–4, 6–4 | |
2017 | Zarina Dijasová | Miju Katová | 6–2, 7–5 | |
Hirošima | 2018 | Sie Šu-wej | Amanda Anisimovová | 6–2, 6–2 |
2019 | Nao Hibinová | Misaki Doiová | 6–3, 6–2 | |
2020 | nehráno kvůli pandemii covidu-19 | |||
2021 | ||||
2022 | nehráno kvůli finanční krizi | |||
Ósaka | 2023 | Ashlyn Kruegerová | Ču Lin | 6–3, 7–6(8–6) |
2024 | Suzan Lamensová | Kimberly Birrellová | 6–0, 6–4 |
Čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japan Women's Open na anglické Wikipedii.
- ↑ Ashlyn Krueger wins the first title of her career at the Japan Open Tennis Championships in Osaka. UBITENNIS [online]. 2023-09-17 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kinoshita Group Japan Open [PDF]. WTA Tour, Inc. Dostupné online. (anglicky) [cit. 2024-10-21]
- ↑ Gatto Luigi. WTA 2018 Calendar, Tokyo International event moves to Hiroshima [online]. Tennis World Magazine, 2017-07-26 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kinoshita Group Japan Open Tennis Championships, Osaka - WTA Tournaments. Grand Slam History [online]. 2023 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Tournament Info [online]. WTA Tour, Inc. [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Japan Open Tennis Championships – oficiální stránky (anglicky) (japonsky)
- Japan Open Tennis Championships na WTA Tour (anglicky)