Znojemská pahorkatina
| Znojemská pahorkatina | |
|---|---|
 Biskoupský kopec v Mohelenské vrchovině | |
| Nejvyšší bod | 556,5 m n. m. (Na Skalném) |
| Rozloha | 1073,37 km² |
| Střední výška | 365,4 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jevišovická pahorkatina |
| Sousední jednotky | Bítešská vrchovina Bítovská pahorkatina Drnholecká pahorkatina Dyjsko-svratecká niva Jaroměřická kotlina Jaroslavická pahorkatina Oslavanská brázda |
| Podřazené jednotky | Bojanovická pahorkatina Citonická plošina Hartvíkovická vrchovina Hrotovická pahorkatina Mohelenská vrchovina Myslibořický hřbet Náměšťská sníženina Pavlická pahorkatina Šatovská pahorkatina Tavíkovická pahorkatina Únanovská sníženina Výrovická pahorkatina Znojemská kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Rakousko |
  | |
| Povodí | Oslava / Jihlava / Rokytná / Jevišovka / Dyje → Morava → Dunaj |
| Souřadnice | 49°1′19″ s. š., 16°3′50″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIC-7D |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Znojemská pahorkatina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Jevišovické pahorkatiny, ležící v okresech Znojmo a Brno-venkov v Jihomoravském kraji a v okrese Třebíč v Kraji Vysočina.
Poloha a sídla
[editovat | editovat zdroj]
Podcelek se rozkládá zhruba v prostoru mezi obcemi Hnanice (na jihu), Vranov nad Dyjí (na jihozápadě), Zahrádka (na severu) a Senorady (na severovýchodě). Uvnitř podcelku se nacházejí města Náměšť nad Oslavou, Hrotovice, Jevišovice a Znojmo.[1]
Charakter území
[editovat | editovat zdroj]Členitá pahorkatina prořezaná hlubokými údolími Dyje, Jevišovky, Rokytné, Jihlavy a Oslavy, složená z krystalických hornin moldanubika a moravika a z vyvřelin třebíčsko-meziříčského a dyjského plutonu, ostrůvky miocenních usazenin, místy jsou zbytky starých tropických zvětralin (kaolíny). Jihovýchodní okraje pahorkatiny u Dyjsko-svrateckého úvalu tvoří soustava hřbetů a sníženin.[2]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Podcelek Znojemská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka IIC-7D) náleží do celku Jevišovická pahorkatina. Dále se člení na okrsky Náměšťská sníženina (IIC-7D-1) na severu, Hartvíkovická vrchovina (IIC-7D-2) na severu, Mohelenská vrchovina (IIC-7D-3) na severovýchodě, Hrotovická pahorkatina (IIC-7D-4) na severu, Výrovická pahorkatina (IIC-7D-5) na východě, Únanovská sníženina (IIC-7D-6) na jihu, Znojemská kotlina (IIC-7D-7) na jihovýchodě, Šatovská pahorkatina (IIC-7D-8) na jihu, Citonická plošina (IIC-7D-9) na jihu, Pavlická pahorkatina (IIC-7D-10) na jihozápadě, Bojanovická pahorkatina (IIC-7D-11) na jihozápadě, Myslibořický hřbet (IIC-7D-12) na západě a Tavíkovická pahorkatina (IIC-7D-13) ve střední části.[2]
Podcelek sousedí se dvěma podcelky Jevišovické pahorkatiny (Bítešská vrchovina na západě a Jaroměřická kotlina na severozápadě), s jedním podcelkem Křižanovské vrchoviny (Bítešská vrchovina na severu), s jedním podcelkem Boskovické brázdy (Oslavanská brázda na východě) a se třemi podcelky Dyjsko-svrateckého úvalu (Drnholecká pahorkatina na východě a Dyjsko-svratecká niva a Jaroslavická pahorkatina na jihovýchodě).[2]
Geomorfologické členění Znojemské pahorkatiny uvádí následující tabulka:
| Okrsek | Nejvyšší bod |
|---|---|
| Bojanovická pahorkatina | Jalovčí kopec (437 m) |
| Citonická plošina | |
| Hartvíkovická vrchovina | Zelený kopec (491 m) |
| Hrotovická pahorkatina | Valečský kopec (530 m) |
| Mohelenská vrchovina | Černá hora (452 m) |
| Myslibořický hřbet | Na Skalném (557 m) |
| Náměšťská sníženina | Na stráži (481 m) |
| Pavlická pahorkatina | Kraví hora (478 m) |
| Šatovská pahorkatina | Větrník (510 m) |
| Tavíkovická pahorkatina | Za jezerem (451 m) |
| Únanovská sníženina | Příčník (360 m) |
| Výrovická pahorkatina | Tanárka (391 m) |
| Znojemská kotlina |
Významné vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšším vrcholem Znojemské pahorkatiny je Na Skalném (556,5 m n. m.).
- Na Skalném (557 m), Myslibořický hřbet
- Valečský kopec (530 m), Hrotovická pahorkatina
- Větrník (510 m), Šatovská pahorkatina
- Zelený kopec (491 m), Hartvíkovická vrchovina
- Na stráži (481 m), Náměšťská sníženina
- Kraví hora (478 m), Pavlická pahorkatina
- Černá hora (452 m), Mohelenská vrchovina
- Za jezerem (451 m), Tavíkovická pahorkatina
- Jalovčí kopec (437 m), Bojanovická pahorkatina
- Troják (421 m), Bojanovická pahorkatina
- Biskoupský kopec (397 m), Mohelenská vrchovina
- Tanárka (391 m), Výrovická pahorkatina
- Příčník (360 m), Únanovská sníženina
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Mapy.cz [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.