Autorita
Vzhled
Ve výrocích
[editovat]- Školy naplněné zbabělci, kteří se zajímají nejprve, a často jedině, o svůj plat, nemohou nikoho vychovat v pevného, pravdivého člověka. Rodiče trvale podrývající autoritu učitelů obecně i konkrétně nemohou očekávat, že učitelé něco zvládnou.[1]
— Petr Piťha
V dílech
[editovat]- Každodenní činností otroků se reprodukuje otrokářství. Svými dennodenními činnostmi otroci nereprodukují sami sebe a své pány pouze fyzicky. Reprodukují také nástroje, jimiž je pán potlačuje, a své vlastní podřízenecké návyky ve vztahu k pánově autoritě. Lidem, kteří žijí v otrokářské společnosti, připadá vztah pán-otrok jako přirozený a věčný. Lidé se však pány ani otroky nerodí.[2]
— Fredy Perlman, Reprodukce každodenního života - Proti tomuto procesu – proti zlu, které autority vždy definují jako dobro – bojovalo mnoho velkých polemiků a satiriků Západu. Pascal a La Rochefoucauld, Voltaire a Nietzsche, Bierce a Mencken jsou tedy mými vzory.
It is against this process–an evil which authority always defines as a good–that many of the great polemicists and satirists of the West have fought. Pascal and La Rochefoucauls, Voltaire and Nietzsche, Bierce and Mencken are thus my models.[3]
— Thomas Szasz, Druhý hřích - „Správně. Je třeba žádat od každého to, co může dát,“ odvětil král. „Autorita je založená především na rozumu.“ […][4]
— Antoine de Saint-Exupéry, Malý princ - Žádné zásluhy Pia XII. nemohou v očích jeho kritiků smazat jeho základní „vinu“, jíž je to, že neodsoudil veřejně, jasně, nedvojznačně (a případně včas) nacistické zločiny, přestože byl povinen učinit tak jakožto hlava katolické církve a její nejvyšší morální autorita.[5]
— František X. Halas, Fenomén Vatikán
Lidová slovesnost
[editovat]- Liška umí zneužít tygrovu autoritu.
— čínské přísloví
Reference
[editovat]- ↑ „Velká iluze českého školství“, přednáška, 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové. [nefunkční odkaz]
- ↑ PERLMAN, Fredy. Reprodukce každodenního života [online]. Asociace Alerta, 2012. Dostupné online.
- ↑ SZASZ, Thomas. The Second Sin. New York : Doubleday, 1973. Dostupné online. ISBN 978-0-7100-7757-8. Kapitola Předmluva, s. xv.
- ↑ SAINT EXUPÉRY DE, Antoine. Malý princ. Praha : Albatros, 2005. ISBN 978-80-00-01462-3. Kapitola X.
- ↑ HALAS, František X. Fenomén Vatikán. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004. 759 s. ISBN 80-7325-034-9. S. 109.