kverulant
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈkvɛ.rʊlant]
dělení
[editovat]- kve-ru-lant
etymologie
[editovat]Pravděpodobně prostřednictvím němčiny z (pozdně)latinského querulāns, což je příčestí činné slovesa quĕrulārī odvozeného od substantiva querula — nářek, stížnost. Srovnej např. německé sloveso querulieren.
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kverulant | kverulanti |
| genitiv | kverulanta | kverulantů |
| dativ | kverulantu / kverulantovi | kverulantům |
| akuzativ | kverulanta | kverulanty |
| vokativ | kverulante | kverulanti |
| lokál | kverulantu / kverulantovi | kverulantech |
| instrumentál | kverulantem | kverulanty |
význam
[editovat]- stálý nespokojenec; člověk, který si neustále stěžuje, zejména v malicherných záležitostech
- A já vám řeknu, že i v kriminále se tihle řemeslní zločinci těší zvláštní oblibě a důvěře; oni ti nováčkové a nahodilí provinilci jsou největší kverulanti a renitenti a nic jim není recht; ale takový starý kriminálník ví, že arest je riziko práce, a tak to zbytečně nezhořčuje sobě ani těm druhým.[1]
překlady
[editovat]synonyma
[editovat]- nespokojenec, (částečně) potížista, (věčný) stěžovatel
související
[editovat]významově související
[editovat]poznámky
[editovat]externí odkazy
[editovat]- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo kverulant.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo kverulant.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo kverulant.
- Slovník současné češtiny. Lingea, 2024. Heslo kverulant
- Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo kverulant (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
- Google Books. Vyhledávání výrazu "kverulant" pro češtinu.
- Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "kverulant".