vrcholit

Czech

Etymology

From vrch +‎ -olit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvr̩xolɪt]

Verb

vrcholit impf (perfective vyvrcholit)

1. (intransitive) to culminate, to climax

   Napětí vrcholí. ― The tension is peaking

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vrcholit, vrcholiti	Active adjective	vrcholící
Verbal noun	vrcholení	Passive adjective	vrcholený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vrcholím	vrcholíme	—	vrcholme
2nd person	vrcholíš	vrcholíte	vrchol	vrcholte
3rd person	vrcholí	vrcholí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vrcholit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vrcholil	vrcholili	vrcholen	vrcholeni
masculine inanimate		vrcholily		vrcholeny
feminine	vrcholila		vrcholena
neuter	vrcholilo	vrcholila	vrcholeno	vrcholena

Transgressives	present	past
masculine singular	vrchole	—
feminine + neuter singular	vrcholíc	—
plural	vrcholíce	—

Related terms

adjectives

• vrcholný
• vrcholový

 

nouns

• vrch
• vrcholek
• vršek

 

Further reading

• “vrcholiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vrcholiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vrcholit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)