Království kněze Jana
Království kněze Jana je neexistujícím státem v Asii nebo Africe a asi největší fabulací křesťanského středověku.
Mělo jít o velkou, mocnou a nesmírně bohatou zemi kdesi na východ od Evropy, v níž měl vládnout moudrý kněz Jan, syn jednoho ze třech biblických králů, kteří přinesli dary novorozenému Ježíšovi. Stát byl popisován jako utopická idylická teokratická absolutistická monarchie oplývající ohromným bohatstvím a množstvím prapodivných tvorů.
Není zcela jisté, kdo tuto legandární zemi vymyslel, ale její existenci měla vsugerovanou celá Evropa od 10. do zhruba 17. století. Vzniklo dokonce celé odvětví zeměpisu, které se zemí zabývalo, a desítky badatelů se vypravili bájnou zemi hledat. Nutno říct, že to pro většinu z nich byla cesta poslední a nikdo neexistující zemi samozřejmě nenašel. Legenda se ovšem postupně dostala mezi lid, kde zakořenila a prorazila do vyšších kruhů tak silně přesvědčivě, že se stala trvalou sooučástí středověké křesťanské mytopatologie a mnohokrát osudově zasáhla do vývoje celého kontinentu.
Zmatek nad zmatek[editovat | editovat zdroj]
Země kněze Jana byla využita a zneužita kupříkladu během křížových výprav. Křižáci prohrávali, ale nevzdávali se, protože se proslechlo, že jim přijede na pomoc velká armáda právě ze země kněze Jana. Jediné, co se odtamtud objevilo, byl ale jen dopis pro byzantského krále Manuela, který popisoval, jak je Janovo království úžasné. Ani o tomto dopisu však není známo, kdo ho vytvořil, natož, jestli vůbec kdy existoval. Jeho opisy se ale rozšířily po celé Evropě ještě rychleji než stará známá psaníčka Jestli tohle nepošleš do deseti hodin deseti lidem...
Abychom se ale vrátili k ději, když z bájné křesťanské země nikdo nepřicházel, napadlo někoho chytrého ve Vatikánu, že by odtamtud mohli být mongolové potulující se v té době na stepích dnešního Ruska. K mongolům bylo vysláno celé poselstvo, které mělo zjistit, jsou-li křesťané, a v případě, že by nebyli, je na křesťanství obrátit a vynutit si od nich pomoc ve Svaté zemi. Ani z této výpravy se nikdo nevrátil a tak křížové výpravy nakonec přece jen ztroskotaly.
Velké hledání[editovat | editovat zdroj]
Nový rozměr pak legenda získala po rozmachu zámořských plaveb. Námořníci se předháněli v nalézání bájné země a popisech jejích divů a zázraků. Bestiář Janova království byl v té době směsí mýtických postav všech světových kultur a psychedelických halucinací, měly se v ní nacházet fontány mládí, zlaté zahrady i zadní vchod do rajské zahrady.
Země kněze Jana byla postupně lokalizována do podkavkazské Asie, na Arabský poloostrov, do Etiopie, Indie, Indonésie i Číny, jen Austrálie měla štěstí, že ještě nebyla objevena, jinak by někdo legendární, leč neexistující zemi objevil i tam.