Láďa Hruška

Tento článek nemá skoro nic společného s článkem Hruška. To je dobře, kdyby byly stejné, nebyl by důvod, aby se jmenovaly jinak.

Potravinový inspektor se cenzuroval už za Komančů.

U velitele zásahu našel plesnivý chléb.

„Pečená jablka s hruškami se skořicí jsou výbornou, lehkou a chutnou sladkou tečkou po slavnostním obědě.“

- Láďa Hruška

Láďa Shnilá Hruška je sériový vrah, specializující se na vraždy způsobené otravou (orálním užitím). Jeho jméno je notoricky známé, avšak nikomu se nepovedlo Hrušku z trestných činů vraždy otravou usvědčit, proto je stále na svobodě.

V pondělí měl Potravinový inspektor opravdu plné ruce práce.

Láďa Hruška je sociopat, který vraždí z vášně, bez motivů a užívá si zájem obecenstva. Proto také vystupuje v televizi na TV Hovna, kde ve vlastním pořadu národu ukazuje, jak se kuchtí ty nejzákladnější jedovaté přípravky. I přes tento evidentní výsměch policii soudce neshledal Hrušku v žádném z případů obžaloby vinným a proto může i nadále Hruška prezentovat, jak otrávil většinu svých obětí. Ve svém pořadu dokonce manipulativně nabádá občany, aby se otrávili doma, bez jeho pomoci větami typu: "Zkuste si to uvařit, dobrý večer, dobrou chuť!". Tímto způsobem již otrávil stovky obětí.

Kariéra v TV Hovna

Láďa Hruška pracuje v televizi Hovna, kde vaří neuvěřitelně nechutná jidla. Svými shnilými banány a plesnivými rajčaty spolehlivě a pravidelně zaplňoval hlavní zpravodajskou relaci. Krom toho si hraje na potravinového inspektora Měl toho ale moc, a tak mu předevčírem přerostla práce přes hlavu. V plzeňském supermarketu se neudržel a kromě regálů zkontroloval i obsah kontejnerů za prodejnou, kde našel sortiment prakticky stejné kvality jako uvnitř. Také se zajímal o kvalitu svačin žáků a žákyň před základní školou v Kolíně. Ze školních brašen jim vyhazoval i ovoce jen otlačené nebo přezrálé. Pak si posvítil na kvalitu svačin záchranářů, kteří zasahovali po výbuchu plynu u Národního divadla v Praze. Jeho nadšení pro věc gradovalo, když u velitele objevil plesnivý krajíc chleba. Ačkoliv se načapaný policejní důstojník dušoval, že svačinu jen před týdnem zapomněl v náprsní kapse a že ji rozhodně nemínil jíst, Potravinový inspektor na něj poštval Českou obchodní inspekci i několik záchranářských psů, kteří operovali v okolí. Inspektora zneškodnily až shnilé banány, které po něm dvě hodiny vrhali prodavači z nedalekého zelinářství.

Láďa Hruška bývá občas spojován se jménem Jiří Blbica, avšak i přes svou společnou vášeň či zálibu zabíjet druhé otráveným jídlem (i Jiří Blbica je sociopat vraždící z vášně) jsou tito dva těžkými konkurenty a navzájem se předhánějí, kdo otrávil více lidí. Všeobecná domněnka je, že vede Blbica, jehož otrávený obří fotbalový balón mohl zabít až 596 lidí najednou. Samozřejmě jde jen o pouhé domněnky, jelikož ani Blbicu se nikdy nepodařilo usvědčit a odsoudit.

O Láďu Hruškovi

Častým synonymem jeho jména je přezdívka " ten jouda co vaří na Primě". Láďa Hruška se narodil v Tescu u pokladny. Poté, co mamince z košíku vyhodil 5 banánů, 3 melouny a 6 švestek, se ho maminka rozhodla poslat na konkurs zuřivého reportéra do TV Hovna. Bohužel, v tomtéž roce se přihlásili i reportéři Bradek Kohn a Pepča Hlína, a tak na Láďu zbylo pouze místo hajzlhrušky. Toalety ovšem nemyl příliš dobře a proto byl nahrazen hajzlábou Lucií. Láďa přijal místo prázdninového inspektora v rádoby zprávách TV Hovna. Kritizoval toalety, bavil se se zákazníky a tak se nelze divit, že ho lidé začali mít rádi.

A tak se začal stěhovat pouze do kempů. Kritizoval chatky, ceny, restaurace a jednou i vrabce na střeše (protože si o něm začali cvrlikat). Láďovi se kritizování zalíbilo a tak, když léto skončilo a všichni majitelé kempů si na něj začali dávat pozor,se rozhodl kritizovat vlekaře. Nadával na zimu, rez, drahé pivo a vlastní lyže. Když se sníh stáhnul do Alp, začal se fušovat i do piva. Chodil po hospodách, barech, krčmách atd. a popíjel a popíjel. Mnohokrát se v té době vracel domů opilý a pozvracený.

Šéf TV Hovna se proto rozhodl ho povýšit na potravinového ispektora. Dostal placku (viz. obr. 1), vlastní štáb, skrytou kameru a jal se chytat lumpy do Tesca. Z regálů vzal všechno: banány, chleba, broskve, okurky, cenovky a za sebou nechával spoušť a pouze čerstvé potraviny. Poté co si zanadával vedoucímu prodejny, odjel znovu testovat své oblíbené pivo. Vrcholem jeho trapnosti byl rozhovor s tehdejším ministrem zemědělství Petrem Bendlem, který od Láďy obdržel placku potravinového inspektora. Obchodníci si ale na Láďu začali dávat pozor. Zakazovali mu natáčení, vstup, i dýchání. Trhovci si na něj začali dávat takový pozor, že Láďa nemohl do obchodů nikdy. Dne 28.10.2013 zemřel hlady. Na jeho pohřbu zazněla tato píseň:

Velká recenze knihy Vaříme s Láďou Hruškou (levně a chutně…)

Přiznám se, že jsem k tomuto titulu přistupoval s notnou dávkou respektu. Kniha, o které nás televize Nova přes půl roku ujišťovala, že bude přehlídkou nevkusu, odporností a galerie pokleslosti českého národa, si jednoduše zasluhovala, aby se s ní jednalo jako v rukavičkách… respektive v gumových rukavicích, protože zatím neexistuje studie, která by dokazovala, že tiskovina není zdraví škodlivá, a při dotyku vám nepoleptá kůži, nevypálí oči, … nebo tak podobně.

Byl jsem zaskočen faktem, že na mě po otevření knihy nevytekla ektoplazma. Kniha je již nyní přirovnávána k Ďáblově bibli, ovšem s tím rozdílem, že kuchařka Ládi Hrušky je tak démonická, že vázat ji v lidské kůži by byl zbytečný luxus, a lexikon zvěrstev proti lidskosti si vystačí ve své podobě tak, jak je. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že speciální sběratelská edice bude vázána v kůži kuřecí. Zda bude speciální edice taktéž v noci světélkovat pobledlým fialovým světlem a levitovat zhruba dva centimetry nad deskou stolu, se nám zjistit nepodařilo.

Vraťme se ovšem k samotné knize. Kuchařka je o rozměrech zhruba 15x20 centimetrů s váhou něco málo nad 300 gramů. Ti chytřejší z vás si spočítali, že při dostatečném švihu je možné použít knihu jako vražednou zbraň. Protože byste museli mít na knihu ale zbrojní průkaz, jsou hrany knihy zaobleny tak, abyste se s nimi nemohli ani pořezat.

Vyznavači černé magie jsou údajně tímto faktem znepokojeni, neboť počítali s tím, že bude možné kuchařkou podřezávat na oltářích jehňata. Zůstává tak pouze varianta rituálního ukamenování kuchařkou, což je ovšem poměrně nepraktické – především díky nutnosti zakoupení několika knih naráz. Soudě podle toho, že Vaříme s Láďou Hruškou je momentálně v České republice údajně nejprodávanějším titulem, se tak děje.

Samotná kniha disponuje 160 stranami, přičemž každá má svůj vlastní odér, připomínající mix majonézy, česneku a rozmočeného kartonu. Na stránkách naleznete celkem 63 receptů. To znamená, že text je v knize opravdu hustý… a psaný velikostí fontu 18, což odpovídá téměř školnímu slabikáři. Na pravé straně najdete vždy úhledně naaranžovanou šlichtu k potěše oka a zvrácení žaludku.

Abychom kuchařku ovšem pouze nechválili, najdeme zde i několik prohřešků, nad kterými by se měl autor knihy rozhodně zamyslet. V prvé řadě by nikomu neměl uniknout fakt, že autor trpí zřejmě schizofrenií, pokud tvrdí, že mu recepty neustále zasílají rozlícené mamulky, chrastící výhružně drobnými. Je přinejmenším podivné, s jakou přesností imaginární mamulky vykrádají repertoár Mimibazaru, a jak chronologicky postupují až k samotnému dnu bahna, které je datováno na rok 2007.

Láďa se prozatím prokousal k roku 2010, což není možné omluvit ani faktem, že některé recepty Láďa vyhledává na zahraničních webech… - tedy, pokud zrovna nesedí někde na Slovensku. To by Mimibazar samozřejmě zahraničním webem byl.

V almanachu jedů a kouzel vás tak čekají skutečné gastronomické perly typu smažená tlačenka, kuřecí svíčková bez svíčkové … a samo sebou i zcela legendární plněné kůže, které si proklestily svoji cestu již i do zahraničí, kde neznalý cizinec kroutí hlavou nad tím, co vše je schopna ta česká chamraď sežrat.

Vážení, spousta zastánců Ládi Hrušky (především ti, kterým funguje jen polovina mozku) oponují, že by neměl recenzovat někdo, kdo Láďovy recepty nevyzkoušel. Nejsem toho názoru. V kuchyni jsem určitou dobu strávil, a na rozdíl od pana Hrušky vím, co je dobré a co ne. Hlasitá hesla o tom, že se vaří levně, bohužel zůstávají pouze hlasitými hesly, protože ani to není pravda. Jen bych rád všem Hruškomilcům zdůraznil, že i smažené hovno je prý velmi chutné. Jen prostě nemám potřebu to zkoušet.

Na poslední straně knihy vás čeká upoutávka na Televizní noviny… Váš život naživo … každý den 19:30. I přesto jsem názoru, že zde měl autor raději umístit heslo ze Stopařova průvodce po galaxii „NEPROPADEJTE PANICE“ a přiložit několik tipů, kterak si ulevit od bolesti spácháním eutanázie. Domnívám se, že dívat se při smrtelných křečích na Televizní noviny, vám zrovna nepřidá. Ale třeba se pletu.

Zadní stranu přebalu pak zdobí Láďův medailonek. To, kdybyste náhodou netušili, kdo stojí za tímhle zvěrstvem. Dovolím si tento medailonek citovat, protože vypovídá mnoho o tom, co si od samotné kuchařky slibovat. Povšimněte si prosím, jak byl Láďa z kuchaře převlečen za gurmánského experimentátora, ačkoliv s termínem gurmánský taktéž není možné v žádném případě souhlasit.

Kdo je gurmánský experimentátor Láďa Hruška? „První jídlo jsem uvařil v době, kdy jsem jako šestiletý byl schopen přeslabikovat návod na polívku z pytlíku. Byla žampionová a povedla se mi.“

Ano, soudě podle gramatických prasáren, které Láďa na svém Facebookovém profilu páchá vedle těch kuchařských, se zase tak moc od té doby nezměnilo. Láďova kuchařka je tedy jakási Příručka mladých svišťů, které se bohužel chytnuli i mentálně méně vyspělí jedinci. Bohužel, nebo možná bohudík.

Berme celou knihu jako záslužný počin, který má zkvalitnit národ jako takový a oddělit zrno od plev. Buďme rádi, že je kniha nejprodávanějším titulem. Jak jinak byste tak snadno donutili lidi k nevědomé sebevraždě. Pokud je medicína dneska natolik vyspělá, aby dokázala zachránit i spoluobčany bez pudu sebezáchovy, pak musí jít pomyslné náhodě Darwin naproti. A za to ti Láďo děkujeme!

Potraviny